Končící rok byl ve znamení masové nelegální migrace do Evropy, občanské války na Ukrajině, řecké krize i teroristických útoků. Dá se kvůli něčemu z toho, co se v něm událo, označit za přelomový?
Domnívám se, že za přelomovou se dá označit nelegální migrace do Evropy. Ten nával uprchlíků připomíná invazi žravých kobylek a není snad jediného člověka, který by zůstal lhostejný při pohledu na masu lidí, kteří se domáhají svých domnělých práv. Naše občany to znepokojuje a označovat je za nevzdělanou a xenofobní lůzu jen proto, že mají obavy a že si mnohem více než politici uvědomují důsledky této děsivé invaze, je krátkozraké a neodpustitelné.
Na migrační krizi Evropská unie dlouho nereagovala, než přišla s povinnými kvótami pro členské země a později s nápadem třemi miliardami eur uplatit Turecko, aby na její území uprchlíky nepouštělo. Co si o nečinnosti špiček EU v této věci myslíte?
Přešlapování na místě, deklarativní kecy a dokonce nerozumné vyjádření Angely Merkelové způsobilo, že jsme se ocitli v situaci, kdy každé přijaté opatření přišlo s křížkem po funuse. V Evropě je milion uprchlíků, kteří neutíkají před válkou, to by si pravděpodobně nevybírali cílovou zemi svého putování, ale především očekávají, že se jim splní představy o životě v blahobytu západní společnosti. Peklo nastane ve chvíli, kdy jejich očekávaní nebudou naplněná. Frustrace a zklamání se mohou obrátit proti společnosti, která si dnes myslí, že jim otevřenou náručí poskytuje dobrou službu.
Psali jsme:
V naší společnosti převažují v souvislosti s migrací obavy, i když od zastánců přijímání uprchlíků znějí hlasy, že jde o chudáky prchající před válkou, vůči nimž máme morální povinnost přijetí. Má strach v tomto případě velké oči a jsou Češi xenofobové, jak jim o hlavu otloukají mnozí komentátoři a také někteří politici?
V tomto případě se musím k těmto českým xenofobům rovněž počítat. Mám rodinu, děti, vnoučata, a mám strach. Přestože cítím lítost s některými migranty, jež nám účelově servírují média – hlavně ženy a děti – mám především strach. Děsivý a fatální. Jsem poměrně sečtělá a knihy severských, německých a britských autorů popisují poměrně přesně život imigrantů v těchto zemích. Život v ghettech, stoupající kriminalitu, neschopnost začlenit se, a především naprostou neschopnost vládních garnitur tyto problémy řešit. Znám politiky jako své boty a jejich schopnost řešit skutečné problémy je nulová. Stačí se podívat, jak si dodnes poradili s Romy.
Jak hodnotíte přístup našich médií, konkrétně i veřejnoprávních, k tématu migrace do Evropy?
Média, a především ta veřejnoprávní, jsou jednosměrná a manipulativní. Jednak je to tím, že se drží bruselského diktátu a snaží se být především politicky „korektní“. A jednak je to zaměstnaneckým složením veřejnoprávních institucí. V těchto institucích jsou lidé zaměstnávaní na základě toho „správného světonázoru“. Pokud se tam náhodou dostane někdo s jiným názorem, je velmi brzy vytlačen a odejit. Chovají se jako sekta, pro niž je zcela typickým jevem falzifikace faktů a neúcta k pravdě, což je z mediálních výstupů zcela patrné.
Ing. Miloš Zeman
V souvislosti s migrační krizí se začala polarizovat i česká politická scéna. Prezident Miloš Zeman je obviňován z toho, že rozděluje společnost, premiér Bohuslav Sobotka o něm dokonce prohlásil, že šíří nenávist. Jak hodnotíte domácí politickou scénu podle přístupu k migrační krizi?
Prezident Miloš Zeman bude vždy svým způsobem dělit společnost. Společnost ale dělil každý náš prezident, který byl silnou osobností a měl své příznivce a odpůrce. Už za prezidenta Masaryka, na něhož se dnes odvolává řada politiků z celého politického spektra od komunistů po sluníčkaře, probíhaly zarputilé souboje o jeho osobnost. Jak popisuje v knize Genese Československa Josef Kalvoda, slovní souboje mezi kritikem Masaryka Josefem Pekařem a Masarykovým fanatickým stoupencem Janem Herbenem, vydavatelem realistického Času, nepostrádají nic ze současných projevů, ať již stoupenců nebo odpůrců Miloše Zemana.
V otázkách přístupu k migrační krizi je to mezi Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou stejné, jako v případě televizní krize. Na opačných stranách barikády nestáli od té doby poprvé. Se stále stejným rozdílem. Miloš Zeman není hlupák.
Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější postavou české politické scény uplynulého roku a proč? A do jaké míry splnil v končícím roce očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?
Domnívám se, že všechny politiky znám poměrně dobře už dlouhodobě, takže mohu v klidu konstatovat, že ani jeden nepřekročil svůj stín natolik, aby mě mimořádně překvapil. Miroslav Kalousek je obratný a pohotový politik bez charakteru, který půjde i s čertem, když z toho bude mít prospěch, Miloš Zeman bude vždy říkat, co si zrovna myslí a co mu slina na jazyk přinese, Bohuslav Sobotka je, vždy byl a bude, nebezpečný hlupák, a Andrej Babiš bude dál beztrestně a halasně trousit svá nepodložená tvrzení o „bývalých zlodějích“ a přitom si tiše nadívat vlastní kapsu ze státního.
Prezident Miloš Zeman má před sebou ještě dva roky z prvního funkčního období a zhruba za rok má oznámit, zda bude usilovat o zvolení ještě i pro druhé. Rýsuje se někde jeho možný nástupce, nebo vážný konkurent do přímé volby?
Nevidím nikoho, kdo by mohl úspěšně kandidovat na tuto funkci. Pokud to bude Miloš Zeman, troufám si tvrdit, že bude prezidentem, navzdory pražské kavárně, i v dalším volebním období.
Někteří politici a mnozí publicisté opakovaně varují, že nám hrozí ztráta svobody, a poukazují přitom na Andreje Babiše. Spočívá v jeho osobě ohrožení demokracie u nás?
Pokud by svoboda a demokracie byla v rukou jediného člověka, tak to bych se opravdu začala obávat. Ale tak tomu samozřejmě není. Politici i publicisté rádi démonizují jednotlivé osobnosti a třímají v rukou klacek svobody a demokracie. Pokud už někdo svobodu ohrožuje, tak jsou to zákony, které nám poslanci schvalují a jimiž kousek po kousku odkrajují z našich svobod na úkor dirigismu státu, nikoli Andrej Babiš.
S pojmem demokracie se často operuje i v Evropské unii. Strany, co jsou označovány za nedemokratické, však zažívají v poslední době velký vzestup. V rakouských regionálních volbách to byli Svobodní, ve francouzských Národní fronta Marine Le Penové, u našich západních sousedů roste podpora Alternativy pro Německo. Trnem v oku špičkám EU je vítězství strany Právo a spravedlnost v Polsku. Čekáte překreslování politické mapy v Evropě, a co by mohlo přinést?
Pokud budou představitelé Evropské unie nadále ignorovat názory lidí v jednotlivých státech, tak podpora těchto stran, nebo i nových uskupení, bude stoupat, a to přesto, že budou vydány obrovské částky na propagaci „jediného správného názoru“.
Kdo na české politické scéně podle vás v příštím roce posílí a kdo naopak propadne, ať už vlivem dění u nás, případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě?
Domnívám se, že politický vývoj bude kopírovat okolní státy. Posílí protievropská a protimigrační uskupení, ne nutně vyhraněně pravicová. Babiš jim svou rétoriku přizpůsobí, aby nezaznamenal propad. Sobotkovi rozplizlí socialisté zaznamenají propad podobně, jako tomu bylo u ODS.
Ale mohu se samozřejmě mýlit, neboť mýliti se lidské jest. Přeji krásné Vánoce čtenářům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
