Končící rok byl ve znamení masové nelegální migrace do Evropy, občanské války na Ukrajině, řecké krize i teroristických útoků. Dá se kvůli něčemu z toho, co se v něm událo, označit za přelomový?

Domnívám se, že za přelomovou se dá označit nelegální migrace do Evropy. Ten nával uprchlíků připomíná invazi žravých kobylek a není snad jediného člověka, který by zůstal lhostejný při pohledu na masu lidí, kteří se domáhají svých domnělých práv. Naše občany to znepokojuje a označovat je za nevzdělanou a xenofobní lůzu jen proto, že mají obavy a že si mnohem více než politici uvědomují důsledky této děsivé invaze, je krátkozraké a neodpustitelné.

Na migrační krizi Evropská unie dlouho nereagovala, než přišla s povinnými kvótami pro členské země a později s nápadem třemi miliardami eur uplatit Turecko, aby na její území uprchlíky nepouštělo. Co si o nečinnosti špiček EU v této věci myslíte?

Přešlapování na místě, deklarativní kecy a dokonce nerozumné vyjádření Angely Merkelové způsobilo, že jsme se ocitli v situaci, kdy každé přijaté opatření přišlo s křížkem po funuse. V Evropě je milion uprchlíků, kteří neutíkají před válkou, to by si pravděpodobně nevybírali cílovou zemi svého putování, ale především očekávají, že se jim splní představy o životě v blahobytu západní společnosti. Peklo nastane ve chvíli, kdy jejich očekávaní nebudou naplněná. Frustrace a zklamání se mohou obrátit proti společnosti, která si dnes myslí, že jim otevřenou náručí poskytuje dobrou službu.

V naší společnosti převažují v souvislosti s migrací obavy, i když od zastánců přijímání uprchlíků znějí hlasy, že jde o chudáky prchající před válkou, vůči nimž máme morální povinnost přijetí. Má strach v tomto případě velké oči a jsou Češi xenofobové, jak jim o hlavu otloukají mnozí komentátoři a také někteří politici?

V tomto případě se musím k těmto českým xenofobům rovněž počítat. Mám rodinu, děti, vnoučata, a mám strach. Přestože cítím lítost s některými migranty, jež nám účelově servírují média – hlavně ženy a děti – mám především strach. Děsivý a fatální. Jsem poměrně sečtělá a knihy severských, německých a britských autorů popisují poměrně přesně život imigrantů v těchto zemích. Život v ghettech, stoupající kriminalitu, neschopnost začlenit se, a především naprostou neschopnost vládních garnitur tyto problémy řešit. Znám politiky jako své boty a jejich schopnost řešit skutečné problémy je nulová. Stačí se podívat, jak si dodnes poradili s Romy.