Stejně jako v jiných zemích Evropské unie, tak i v Česku zdražují prudce nejen energie, ale i potraviny, které reagují na napětí na komoditních trzích. Týká se to především pečiva, ale příliš pozadu nezůstávají v rámci EU ani ceny masa. Mohou na to nějak vlády reagovat? Jde mi pochopitelně hlavně o tu českou.
Podle mého soudu na to vlády principiálně reagují tak, že tu situaci systematicky zhoršují. A zhoršují ji tím, že se připojují k zesilování sankcí vůči Rusku. A Rusko na to reaguje stejně, jako na to reagovalo v roce 2014, když se řešila otázka Krymu. To znamená, že na embargo vůči Rusku odpovídá Rusko protiembargem. Klasickým případem bylo polské ovoce, polská zelenina, která měla jít do Ruska, ale místo toho šla do Evropy,. A poničila především české a slovenské ovocnářství, protože bylo za dotované ceny, jimž nebyli domácí producenti konkurenčně schopni čelit.
Takže jestli se bavíme například o energetickém embargu, tak to znamená, že cena uhlovodíku se zbytečně zvyšuje a bez dopravy dnes žádná produkce včetně potravinářské není možná. Stejně tak se budou zdražovat vstupy, ať už se jedná o krmiva, osiva, čímž máme zaděláno na obrovský problém v potravinářství. Víme, jaký je dnes problém mít rentabilní produkci prasat, ta je už ztrátová a může se to ještě zhoršit. A takhle bychom mohli pokračovat komoditu za komoditou.
Vlády nemůžou chytat býka za ocas, ale za rohy. Umělé zastropování cen, marží a podobné věci, co jsem slyšel od přítele Nekuly, jsou sice hezká gesta, ale je to principiální omyl. Takhle se vláda chová až v okamžiku, když to mléko rozlije a už ho jen utírá z podlahy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník