Jak hodnotíte práci své radnice za uplynulá volební období?
Každý náš roční rozpočet, který se pohybuje mezi 800 až 850 miliony korun, byl vždy sestaven jako vyrovnaný a skončil jako vyrovnaný, nebo dokonce přebytkový. Z hlediska hospodaření máme čistý stůl. Městská část Praha 1 má audit bez výhrad a nemá jedinou korunu úvěru nebo dluhu a hospodaří s určitou finanční rezervou pro horší časy.
Daří se investovat? Protože obecně magistrátu hlavního města se vyčítá, že neinvestuje…
Ano, nám se investovat daří. Každý rok investujeme 200 až 250 milionů korun. Jsou to investice různé. Drobné – veřejná prostranství, kam patří parky a zahrady. Pak jsou to investice do ulic a náměstí, dále oprava bytů, občanská vybavenost, zdravotnictví, sport a volný čas a různé historické sochy, sakrální stavby či mobiliář.
Zmíníte něco konkrétně?
Pokud jde o parky a zahrady, mezi největšími projekty, které jsme realizovali, jsou revitalizace Střeleckého ostrova, Slovanského ostrova, Čelakovského sadu, Alšova nábřeží a velké zahrady v Jirchářích. Dále úprava Anenského náměstí, parčíku Nerudova, ulice Karoliny Světlé. Revitalizace na Národní třídě v úseku ulic Voršilská a Spálená. Rehabilitovali jsme okolí Quadria. Každý rok dáváme zhruba 30 milionů do chodníkového programu. Pražská kostka najížděním zásobovacích aut a podobně strašně trpí, takže těch 30 milionů tak akorát stačí, abychom ty chodníky udrželi v jakž takž přijatelném stavu.
Co se týče našich bytů, tak bych mohl zmínit dvacet domů, v nichž byly revitalizovány byty. Ty byty jsou buď pro seniory, nebo pro vybrané profese. Na Praze 1 se uskutečnila velká privatizace, čili většina bytů je již ve společenstvích vlastníků jednotek. Nicméně určitá část zůstala v majetku MČ Praha 1 a tam jsme povinni zachovat sociální byty a byty pro profese, jako jsou strážníci či učitelé, ale i sestřičky a lékaři z nemocnice Na Františku.
Takže bytový fond je podle vás dostačující?
V tuto chvíli je přiměřený. Ještě došlo k výstavbě osmipatrového domu Samcova–Lodecká za 180 milionů včetně čtyřpodlažních garáží, kde jsou startovací byty a byty pro seniory. Chceme, aby se tam mladí lidé mohli hlásit do výběrového řízení a aby nám na Praze 1 zůstávali.
Jaké další investice jste uskutečnili?
Pokud jde o občanskou vybavenost, je to rekonstrukce Werichovy vily u Sovových mlýnů, kterou jsme za 30 milionů udělali my. V médiích se často šíří, že to opravila nadace Medy Mládkové. Není tomu tak. Je tam v nájmu, Werichovu vilu provozuje, nicméně veškerý projekt a financování projektu dělala MČ Praha 1. Dále jde o rekonstrukci společenského domu Žofín. Thurn-Taxisův palác byla investice větší než sto milionů. Je celý dlouhodobou smluvou pronajat Anglo-americké univerzitě za poměrně velmi vysoké nájemné.
Dalšími projekty jsou základní škola Uhelný trh, náměstí Curieových, základní škola Malostranská, budova Josefská, Vodičkova, Masná a Revoluční. To jsou rekonstrukce škol. Na Praze 1 není jediné dítě, které by se nedostalo buď do mateřské, nebo základní školy, které máme. Takže nejprve ze sta procent naplňujeme požadavky obyvatel Prahy 1 a zbytek je poté nabídnut ve veřejné soutěži těm ostatním, kdy jde například o rodiče, kteří mají na Praze 1 zaměstnání.
Ještě bych jmenoval Středisko pro pomoc ženám v sociální nouzi. Dále rekonstrukci veřejných záchodků na Uhelném trhu, aby lidé nemuseli chodit jenom do restaurací. Je pravda, že nedostatek veřejných toalet nás trápí, ale bohužel v tuto chvíli nemáme mnoho veřejného prostoru, kam bychom je mohli umístit. Další akcí je polyfunkční služebna městské policie v Lodecké. V minulosti tam byl nechvalně proslulý klub Bunkr, na nějž si občané stěžovali kvůli hluku. Ten jsme zrevitalizovali a umístili tam služebnu městské policie. Dále jsme udělali klub seniorů v Tomášské, pohybové centrum jsme pro ně udělali v Žitné. Dětská hřiště jsme dělali u školek V Jirchářích a v Řásnovce. Také klub seniorů Haštalka.
V tuto chvíli také probíhá oprava bastionu na Strahově. Opravila se kaple svaté Terezie ve Vojanových sadech, kaple svaté Barbory, kaple svatého Eliáše či kaple svatého Jana Nepomuckého. V rámci těchto sakrálních staveb jsme připravili projekt, za který jsme dostali ocenění od Ministerstva kultury za péči o naše památky. V rámci mobiliáře se snažíme rozšiřovat množství podzimních kontejnerů, kde to jen jde. Těch vhodných míst není mnoho.
Když to shrnu, ten přebytkový rozpočet nebyl dán tím, že bychom neinvestovali. Jednu čtvrtinu až jednu třetinu rozpočtu jsme dávali do investic.
Psali jsme:
Je něco, co podle vás občany Prahy 1 trápí?
Ano. To jsou ale bohužel věci, které neumíme. Zhruba dva tři roky zpátky největším problémem, na který si lidé stěžovali, byly ty segwaye. Po dlouhé bitvě s Ministerstvem dopravy, kdy konečně uznali, že segway není chodec, se podařilo dostat do silničního zákona, že segway je dopravní prostředek. Podařilo se nám je z chodníků dostat.
Pokud jde o to, co nás nejvíc trápí v tuto chvíli, jsou to dva fenomény. Prvním je nekontrolovatelné rozšíření airbnb, tedy pronajímání bytů pro turisty. A druhým je noční hluk turisticky zatíženého centra. Kvůli obrovskému množství turistů je to pro obyvatele Prahy 1 neúnosné. Městská policie to nestíhá hlídat a napravit. Do toho přišel ještě antikuřácký zákon, který tu situaci na ulicích pod okny lidí, kteří chtějí spát, ještě zhoršil.
O airbnb se teď hodně hovoří…
Pokud jde o nekontrolované rozšíření airbnb, stát zaspal v regulaci. Začali to regulovat již v Berlíně, Barceloně, Amsterdamu a jiných místech. U nás velká část majitelů bytů, které jsou určené k bydlení, udělala z bytů de facto přechodné ubytovny a způsobuje to obrovské problémy v soužití mezi občany. Je to věc, kterou radnice není schopna sama řešit. Je schopna ji vyřešit pouze ve spolupráci se změnou legislativy a ve spolupráci s nějakou vyhláškou, kterou vydá hlavní město. Tady nemůžeme planě něco slibovat. Tady musíme jednat se státem, aby urychleně přijal změnu legislativy.
V jakém směru?
Nestačí pouze vyšší zdanění. Myslím si, že by mělo existovat omezení na to sdílené ubytování v rámci pravidel sdílení toho vlastního domu. Měl by existovat minimálně většinový souhlas vlastníků ostatních bytových jednotek s tím, aby se tam taková činnost provozovala, protože jinak se nám z centra stane skanzen. Stížnosti z řad obyvatelstva padají na naši hlavu, přesto musím realisticky a upřímně sdělit, že v tuto chvíli naše malá radnice nemá sílu bez spolupráce s legislativou a policií to zastavit.
Lze to vůbec nějak postihovat?
Já to nechci trestat. Musí to mít pravidla. Ta pravidla jsou nastavena špatně, protože jde o kunkurenci ubytovnám a hotelům, přičemž ubytovny a hotely mají povinnosti finanční, daňové daleko vyšší, proto je toto nekorektní podnikání, neboť není rovné. Zde je potřeba, aby Ministerstvo financí co nejrychleji narovnalo podnikatelské prostředí. Povinnosti pro hotely jsou mnohonásobně vyšší než pro Airbnb a hotelům to přináší mnohem vyšší vedlejší náklady. Taky platí regulace, že je dáno procento domů, které můžou sloužit k bydlení, podnikání, hoteliérství a dalším věcem, ale tady se nám to plíživě mění, aniž do tohoto procesu můžeme zasáhnout.
A jak to konkrétně legislativně vyřešit?
Stát musí jasně nastavit pravidla. Mně by se líbilo, aby to bylo tak, jak to mají v Amsterdamu. Pokud tam byt pronajmete komukoli do 30 dnů, tak to není posuzováno jako trvalé podnikání, je to sdílené ubytování. Když jedete na dovolenou a pronajmete svůj byt, je to v pořádku. V tomto případě bych to ani nijak nereguloval, ani neomezoval, protože to nepřináší problémy.
Něco jiného je, když se ze svého bytu odstěhujete a trvale fakticky změníte kategorizaci toho bytu z bytu na ubytovnu. Při této změně by to tedy mělo podléhat zdanění, které by narovnalo ekonomické podmínky mezi těmito byty a hotely. Dále by to mělo přinášet i další povinnosti, protože musíme vzít do úvahy, že lidé, kteří jsou takto ubytováni, sdílejí společné prostory s ostatními nájemníky, čili tam je vyšší míra opotřebení prostor a vybavení domu, vyšší spotřeba společných energií či vyšší potřeba úklidu. Když se v bytě za měsíc vystřídá 60 lidí, tak to přinese větší nepořádek, než když tam bydlí manželský pár se dvěma dětmi. Nechci být populista, který slíbí, že tu záležitost vyřeší ze dne na den. Já si myslím, že to je řešitelné v horizontu měsíců či jednoho dvou let. Musíme zastavit problém vybydlování centra.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
