Své záměry pro období po volbách představil i jejich největší favorit – hnutí ANO. V daňové oblasti chce po zrušení superhrubé mzdy zavést pro lidi s příjmem do 113 tisíc korun měsíčně sazbu 19 procent. Daňové sazby pro právnické osoby chce ponechat v současné výši. Navrhuje také snížení DPH na základní potraviny na deset procent. Co říkáte těmto rozpočtově odpovědným návrhům, jak o nich mluví Andrej Babiš, který uvádí i konkrétní způsoby, jak výpadek příjmů ve státním rozpočtu zhruba 45 miliard korun nahradit?
To má dva rozměry.
Zaprvé, obecně řečeno, snižování daní je vždy lepší nápad než jejich zvyšování. Ale ještě lepší je jejich stabilita. Hrátky s daňovými sazbami po každých volbách ekonomice neprospívají, to demonstruje příklad ekonomicky nejúspěšnějších zemí.
Zadruhé, Česko má problém s veřejnými financemi. Poté, co se v roce 2016 víceméně účetními triky dosáhlo lepšího než plánovaného výsledku, za rok 2017 směřujeme naopak k mnohem horšímu výsledku. Dlouhodobě se tedy – navzdory onomu jednomu mimořádnému roku – veřejné finance zhoršují. A problém není na straně příjmů, nýbrž na straně výdajů. Mnohem ekonomicky logičtější by tedy bylo snížit výdaje z rozpočtu, ne hrát si s daněmi.
Hnutí ANO přichází také s úlevami z elektronické evidence tržeb. Povinnost by se neměla vztahovat na fyzické osoby s paušální daní a s příjmy do 500 tisíc korun, na bufety ve školách nebo dětských kroužcích, na e-shopy nebo veřejně prospěšné spolky s obratem do jednoho milionu korun, které pořádají akci mimo svou obvyklou provozovnu. Stane se EET pro své odpůrce tímto stravitelnější?
Proč tedy proboha bylo EET zaváděno, když teď má být zase minimalizováno? Vždyť není nic jednoduššího, než aby – obrazně řečeno – ráno živnostník prodával na sebe a odpoledne na svou manželku, tím oba dosáhnou tržeb do 500 tisíc, a EET se elegantně vyhnou. Vždyť tímto se přece zcela odkrývá, že EET od začátku vůbec nebylo plánováno pro skutečně lepší výběr daní, ale jen jako volební tahák. ANO si nejspíš uvědomilo poté, co bylo konfrontováno se skutečnými čísly o daňovém výtěžku po zavedení EET, že EET nefunguje, a tak se teď patrně snaží lavírovat tak, aby se zavděčilo všem: Někomu tím, že „zavedlo EET“, jinému tím, že „vlastně ruší EET“.
Japonská firma Central Glass plánuje v Pardubicích výstavbu továrny na výrobu elektrolytu do baterií pro elektroauta, která bude zásobovat evropský trh. To souvisí s ložisky lithia na Cínovci. Premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě Japonska označil Českou republiku za možné budoucí lithiové centrum Evropy. Stane se tak Česko zemí s perspektivním průmyslem postaveném na obnovitelných zdrojích a akumulaci čisté elektřiny, nebo jen velmocí v těžbě lithia a high-tech vývoj i výrobu baterií přenechá dravějším státům?
Bylo by absolutně skvělou zprávou, že taková továrna vznikne v České republice. To je přesně ten typ investice, po které jsem v posledních letech volala. To je totiž výroba budoucnosti. To, že máme lithium, na sebe může – nebudeme-li úplná nemehla – nabalit právě tento typ investic, ty zase dál na sebe mohou nabalovat další výrobu typu elektromobily a další high-tech. To je řádově užitečnější než výstavba skladů, protože tento typ investic na sebe nabaluje vyšší mzdy, vyšší technologie, vytváří infrastrukturu pro další hospodářský růst. Lithium je velkou nadějí pro ČR, ale podstatné je dlouho s jeho těžbou neotálet. Buď na tu vlnu naskočíme rychle, nebo máme smůlu.
Psali jsme:
Česká republika by nemusela být vystavena hrozbě pokuty až ve výši 270 milionů korun za postoj k migračním kvótám, pokud by se vláda přiklonila k postoji KDU-ČSL. Podle jejího předsedy Pavla Bělobrádka stačilo zachovat se stejně jako Slovensko, přijmout dalších deset migrantů, kteří by se určitě dali uhlídat. Stál ten více než čtvrtmiliardový risk za to a s trochou zjednodušení, počínala si vláda „s péčí řádného hospodáře“, když dala všanc docela slušnou sumu, o níž by stát mohl přijít?
Já bych byla pro principiálně čisté řešení. Tedy s nikým se o kvótách vůbec nebavit, pokutu neplatit, vaše fondy si nechte. Než se nechat takhle korumpovat za pár peněz, to raději otevřená roztržka. Jsem pro ukázání většího sebevědomí. Pro mě je celá tahle diskuse zcela nepřijatelná – a nemá to nic společného s péčí řádného hospodáře.
Pro vládu by na prvním místě mělo být zachování státní suverenity. A když někdo chce o tom, kdo se stane našimi obyvateli, rozhodovat bez nás, pak narušuje naši státní suverenitu. V takovou chvíli nechť jdou řeči o řádném hospodáři stranou, protože za chvíli bychom taky už nemuseli mít kde hospodařit. Ten náš píseček by už nebyl náš, ale Bruselu.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Výsledkem šestidenní stávky ve slovenském Volkswagenu je, že se tam průměrný plat zvedne během následujícího jednoho a půl roku o více než 14 procent na 1 952 euro, což je něco přes 51 tisíc korun měsíčně. Čím to, že už takhle velice dobře – na slovenské a české poměry – placení zaměstnanci uspěli se svými požadavky u německého vedení firmy?
Jak se technicky podařilo takové vyjednávání provést, to vám samozřejmě neřeknu… Ale uvědomme si, že tady jde o spojené nádoby s robotizací. Automobilky ve střední Evropě vyrábějí ne pro naše pěkné oči, ale proto, že jsme levní. Stále ještě levnější než robotické výrobní linky. Prudké zvýšení mezd v automobilkách přiměje jejich majitele (dražší) dělníky propustit a výrobu více robotizovat. To je prostě důsledek čtvrté průmyslové revoluce. Právě proto tolik vítám nový typ investic spojených například s lithiem – protože v těchto oborech budou právě vznikat pracovní místa, která se v automobilovém průmyslu budou ztrácet. A budou se ztrácet tím rychleji, čím rychleji zde porostou platy.
Zaměstnanci mladoboleslavské Škodovky se inspirovali a chtějí příští rok zahájit vyjednávání, a pokud to bude nutné, přistoupí i oni ke krajnímu řešení, tedy stávce. Může to spustit nějakou lavinu, která – po odborářsku řečeno – přinese konec levné práce v Česku?
Že mzdy porostou, je jasné. Že u nás jsou mzdy moc nízké, je taky jasné. Že by to přineslo vysloveně revoluci – to asi ne, ale trend zvyšování mezd v průmyslu je nezpochybnitelný. A znovu upozorňuji, že pro vládu by to mělo být obrovským mementem: Už více nepodporovat takové investice, které jsou závislé na nízkých mzdách, ale podporovat takové, které jsou spojené s high-tech, protože nejenže tam jsou mzdy větší, ale také právě tam jsou do budoucna generována nová místa.
Předseda představenstva Asociace exportérů Otto Daněk se nechal slyšet, že celý český průmysl negativně ovlivňuje nedostatek techniků, protože na vysokých školách převažují studenti humanitních oborů. Navrhuje proto společenskovědní studium zpoplatnit. Je tohle cesta, jak na VŠ změnit strukturu ve prospěch v praxi lépe uplatnitelných i potřebnějších mladých lidí?
Já osobně jsem pro školné na všech vysokých školách. Nejen na společenskovědních. Když zpoplatníme jen jeden typ studia, příliš to zavání centrálním plánováním, protoži si dnes někdo myslí, že ví, jaký typ studia bude potřebný za deset let. Pokud ale zpoplatníme všechna studia, povede to k tomu, že si studenti budou vybírat takové studium, aby následně po jeho absolvování získali práci, uživili se a byli schopni splatit dluh, který si museli vzít na školné. Tedy eliminujeme tím všechny studenty nesmyslných genderových oborů a dalších nauk o nesmrtelnosti brouka. Lidé budou víc přemýšlet nad tím, co je opravdu komerčně použitelné, a společností tedy žádané.
Dvě italské předlužené banky na Benátsku se vyčistí od špatných půjček a jejich aktiva převezme konkurenční Intesa Sanpaolo. Vláda na likvidaci uvolní okamžitě 5,2 miliardy eur, celkové náklady operace pro italský stát mohou dosáhnout až 17 miliard eur. „Ti, kdo nás kritizují, by zároveň měli nabídnout lepší alternativu. Já žádnou nevidím,“ prohlásil ministr hospodářství Pier Carlo Padoan. Premiér Paolo Gentiloni záchranu označil za nutnou v zájmu ochrany střadatelů a zajištění dobré kondice celého bankovního systému. Dá se o dobré kondici mluvit ve světle toho, že italský bankovní sektor je jedním z největších rizik v evropské ekonomice?
Premiér žádné země nemůže říct: „Naše banky jsou v rozkladu,“ protože by ihned klienti vzali banky útokem, a banky by zkolabovaly. Tak je nutné nahlížet i na výroky italského premiéra. V realitě ale italské banky na hraně rozkladu opravdu jsou. Dvě státem převzaté banky jsou jen špičkou ledovce. Jakmile Evropská centrální banka zvýší své úrokové sazby, mnoho Italů přestane být schopno splácet své úvěry, a v tu chvíli problém italských bank vypluje na povrch s plnou parádou. Jen to, že dosud nejsme v eurozóně, nás chrání před tím, abychom nakonec italské banky nezachraňovali i my z našich daní.
Psali jsme:
|
JAK TO VIDÍ ŠICHTAŘOVÁ aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti
Ty nejzásadnější texty autorky několika bestsellerů, publicistky, nositelky ceny čtenářů Magnesia Litera Markéty Šichtařové z posledních let o společnosti, politice i ekonomice.
* OBJEDNAT ZDE
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
