Své záměry pro období po volbách představil i jejich největší favorit – hnutí ANO. V daňové oblasti chce po zrušení superhrubé mzdy zavést pro lidi s příjmem do 113 tisíc korun měsíčně sazbu 19 procent. Daňové sazby pro právnické osoby chce ponechat v současné výši. Navrhuje také snížení DPH na základní potraviny na deset procent. Co říkáte těmto rozpočtově odpovědným návrhům, jak o nich mluví Andrej Babiš, který uvádí i konkrétní způsoby, jak výpadek příjmů ve státním rozpočtu zhruba 45 miliard korun nahradit?

To má dva rozměry.

Zaprvé, obecně řečeno, snižování daní je vždy lepší nápad než jejich zvyšování. Ale ještě lepší je jejich stabilita. Hrátky s daňovými sazbami po každých volbách ekonomice neprospívají, to demonstruje příklad ekonomicky nejúspěšnějších zemí.

Zadruhé, Česko má problém s veřejnými financemi. Poté, co se v roce 2016 víceméně účetními triky dosáhlo lepšího než plánovaného výsledku, za rok 2017 směřujeme naopak k mnohem horšímu výsledku. Dlouhodobě se tedy – navzdory onomu jednomu mimořádnému roku – veřejné finance zhoršují. A problém není na straně příjmů, nýbrž na straně výdajů. Mnohem ekonomicky logičtější by tedy bylo snížit výdaje z rozpočtu, ne hrát si s daněmi.

Hnutí ANO přichází také s úlevami z elektronické evidence tržeb. Povinnost by se neměla vztahovat na fyzické osoby s paušální daní a s příjmy do 500 tisíc korun, na bufety ve školách nebo dětských kroužcích, na e-shopy nebo veřejně prospěšné spolky s obratem do jednoho milionu korun, které pořádají akci mimo svou obvyklou provozovnu. Stane se EET pro své odpůrce tímto stravitelnější?