Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší?Anketa
V listopadu uplyne 25 let od sametové revoluce. Jaké změny - dobré i ty špatné - podle vás přinesl České republice nový režim?
Přinesl svobodu a demokracii, jenže tento systém je pro nás tak nový, že se s ním stále těžko potýkáme. Hlavně proto, že se neumíme smířit s tím, že za 25 let nemůžeme dohnat to, co se jinde vyvíjelo staletí. Třeba ve Velké Británii od Filipa Oranžského, nepočítáme-li mýtickou Magnu chartu.
V anketě redakce ParlamentníchListů.cz se ptáme veřejnosti: Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší? Jedna z možností je, že by měl vládnout Dubček a Komárek a měli by budovat socialismus s lidskou tváří ve stylu roku 1968. Tato možnost mezi čtenáři jednoznačně vede. Co k tomuto lze říci? Jakým směrem se podle vás mělo Československo vydat v době transformace?
Výsledek vaší ankety jen potvrzuje, co jsem již řekl: Svoboda a demokracie představují pro mentální ustrojení našich lidí příliš velkou změnu.
ZDE najdete další názory na posledních 25 let v naší zemi
Do jaké míry se česká společnost již vypořádala se svou komunistickou minulostí?
Do nepatrné míry, protože u nás již brzy po roce 1948 bylo ve straně 2,5 milionu lidí, takže tento režim se dotkl většiny rodin, a přiznat si, že jsem se já či mí předkové podíleli na režimu, který byl minimálně ve dvou periodách zločinný, je velmi těžké. Vždyť ani Německo se úplně dodnes nevypořádalo se svou zločinnou minulostí, a to tam nacismus vládl jen 12 let. U nás totalita, pokud ji definujeme jako vládu jedné strany s plánovaným hospodářstvím bez základních svobod a s justicí, která neslouží občanům, ale jedné straně (tedy jako systém, v němž občan není suverén, kde lid není zdrojem veškeré státní moci), trvala čtyřicet let.
Psali jsme:
Který z následujících státníků minulosti je vám nejbližší?Anketa
Jak se v důsledku polistopadového vývoje proměnila česká společnost? A jaké změny v naší společnosti očekáváte v následujících letech?
Společnost, a to nejen u nás, se banalizovala: Všichni se ohánějí jen ekonomikou a zapomněli se zabývat důsledky, které ekonomika na nás má.
Jaký je váš názor na kvalitu politické kultury v Česku téměř dvacet pět let od pádu komunismu? Jaké osobnosti dnes nejvíce postrádáte v politice?
Po pětadvacet letech nelze čekat zázraky: Kultura se vyvíjí staletí stejně jako skuteční politici, kteří cítí odpovědnost nejen za svůj stát, za svůj kontinent, ale i za svou civilizaci. Politická kultura v demokratické zemi je spojena s ústavností: To znamená nejen s textem Ústavy, ale i s tradicí.
Žijeme dnes v mediokracii? Vnímáte tuzemská média jako hlavního činitele v úpadku polistopadové politické scény?
Ne! Mediální krajina po vstupu privátních médií a digitalizaci se tak fragmentalizovala, že její vliv se zmenšuje. Žijeme v postmasmediální době. Sice tu a tam je něco nebo někdo ve středu zájmu více médií, ale za krátký čas se média se stejnou vášní vrhají na něco jiného. Veřejným prostorem se už nešíří informace, ale teče nekonečný proud mediality: směsky informací, lží, polopravd, drbů a nesmyslů, v níž se vše ztrácí, i smysl: Je rovněž plovoucí jako ta medialita.
Jak se díváte na vývoj ukrajinské krize a roli Ruska v ní i v souvislosti se způsobem informování o konfliktu ze strany médií?
Rusko nedodrželo dohodu z roku 1994 z Budapešti, kde se zavázalo, že za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní, jí zaručí nedotknutelnost ve stávajících hranicích. Na tento zásadní krok média zapomínají. Rusko se přitom odvolává na své minority na cizím území, a tím opakuje zdůvodnění okupace, které použil již Hitler při obsazení Sudet.
Psali jsme:
Obáváte se návratu Ruska jako jakéhosi zlého a destabilizujícího faktoru? Hrozí něco takového?
Něco takového by hrozilo, pokud naše civilizace nedá jasně najevo, že porušování základních dohod nebude tolerovat.
Ukrajina začala tento týden budovat ochranné a výstražné systémy na hranicích s Ruskem, které mají v budoucnu znemožnit pronikání ozbrojenců a ruských vojenských „dobrovolníků" na ukrajinské území. Jak reagujete na tuto událost?
Takový krok má jen symbolický, ale žádný praktický význam.
Poslední měsíce svět znepokojuje nejen dění na Ukrajině, ale i v Iráku, Sýrii a dalších zemích. Prezident Barack Obama nedávno nastínil svoji strategii pro boj s radikály z Islámského státu. Jaký je váš názor na vojenské intervence USA? Jsou ospravedlnitelné?
Pokud jsou v souladu s rezolucemi OSN, ano.
V Evropě narůstají obavy kvůli všem novým žadatelům o azyl. Je Evropa vůbec připravena na imigranty z arabských zemí či z Afriky? Do jaké míry může být ohrožena naše bezpečnost v tomto směru? A jak by se měla EU k této problematice postavit?
To je samozřejmě velký problém, který musí Evropa řešit společně a jednotně. Za stejně závažný považuji nárůst nacionalismu v Rusku, ale i v dalších zemích, jako je třeba Ukrajina. S tímto nebezpečím v zemích, které s EU spusedí, se budeme muset umět brzy vyrovnat, jinak na to doplatíme. Je to stejně vážný problém jako představují vnitřní problémy EU.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
