Nejvíc protiruský je Putin. Merkelová? Katastrofa vypadá jinak, hodnotí eurošéf KDU-ČSL

06.09.2016 10:02

ROZHOVOR „Nejvíc protiruský je Putin, protože jeho politika dlouhodobě Rusku nic zásadního nepřináší,“ říká poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se vyjadřuje ke schůzce prezidenta Vladimira Putina a Baracka Obamy na summitu G20, izolaci Ruské federace i propadáku CSU v zemských volbách, který nepovažuje za „tak katastrofální“. Merkelová má podle Benešíka šanci zachránit kariéru. Zhodnotil i krizi v Rakousku a k opakovaným prezidentským volbám uvedl: „Kandidát za Zelené? To se omlouvám, ale šacoval bych ho tak na neomarxistu. A pan Hofer? Netvrdil bych, že je fašista, ale pravicový populista určitě. A teď co je pro Rakousko dobré? Vidím tu velkou podobnost se Spojenými státy. Svět je rozpolcený.“

Nejvíc protiruský je Putin. Merkelová? Katastrofa vypadá jinak, hodnotí eurošéf KDU-ČSL
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Ondřej Benešík
reklama

Prezidenti Vladimir Putin a Barack Obama se sešli na schůzce na summitu G20 v čínském Chang-čou. Spojené státy a Rusko se snaží podle zveřejněných informací dosáhnout dohody o ukončení násilností ve vleklé válce v Sýrii. Podle amerického ministerstva zahraničí rozdíly v postojích stran ale přetrvávají. Lze předpokládat, že se klíčoví hráči dohodnou na společném postupu, případně co by mohlo ovlivnit situaci tak, aby začali postupovat koordinovaněji?

Setkali se zejména proto, že k tomu měli příležitost, ale je velmi vítáno, když na okraj summitu světoví lídři diskutují i o věcech, které třeba bezprostředně nesouvisejí s hlavním tématem dané konference. Je samozřejmě pravda, že situaci řeší spíš diplomaté a experti na podstatně nižších úrovních, ale je to pozitivní signál. Uvědomují si, že jejich země jsou velmi důležitými hráči v konfliktu v Sýrii. Problémem trochu je, že nejsou jediní, situace je stále nepřehledná. Každý z nich by se měl snažit dosáhnout dohody u dalších zainteresovaných stran, na které mají vliv. Bez vzájemné koordinace se konflikt vyřešit snad ani nedá.  

Když mluvíte o těch dalších hráčích… Mimochodem, jednání mezi ruským prezidentem a jeho tureckým protějškem svědčí o jistém sbližování. Pak se také Turci dohodli na spolupráci s cílem ukončení syrské krize s Íránem. Zároveň prezident Spojených států Barack Obama v rámci summitu G20 na schůzce s Recepem Tayyipem Erdoganem ubezpečil, že americká vláda podporuje Ankaru v záměru potrestat strůjce pokusu o státní převrat. Přitom ovšem stále přetrvává napětí, protože USA nechtějí vydat islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v americkém exilu a kterého Turci považují za aktéra puče. Jaký mohou mít tyto momenty vliv na řešení konfliktu?

Zvýšená aktivita, neočekávané nastolení vztahů, které se zdály být velmi pošramocené nebo ztracené na dlouho, svědčí o pozitivních skutečnostech. Uvědomují si, že válka je dlouhá, vyčerpávající, a včetně Turků všichni vědí, že bez nich to nepůjde. Vnímám v dané situaci pozitivní okamžiky. Je třeba si ale říct, že jak prezident Erdogan, tak Putin jsou pragmatici a dobře si spočítali, že jim spojenců ubylo a že se svým způsobem dostávají do částečné izolace. Rusko hospodářsky strádá, Turecko také a velice není, kde brát. Možná z toho vzejde i řešení. 

Podle Putina ovšem Rusko nestrádá. Na summitu prohlásil, že stav ruské ekonomiky se podařilo stabilizovat, průmyslová výroba lehce roste a odliv kapitálu ze země se výrazně zmenšil. V minulých týdnech absolvoval prezident řadu schůzek a také na summitu G20 byl osloven britskou premiérkou Theresou Mayovou, která i přes některé rozdílné názory vyjádřila zájem o otevřený dialog. Vy hovoříte o tom, že Rusko se snaží dostat z izolace. Ale co když přístup Západu spíš svědčí o tom, že jejich politika izolace selhala a teď by možná některé země i rády podaly ruku?

Podaná ruka je v pořádku, pokud nepůjde jen o ústupky z jedné strany a pokud i Vladimir Putin ukáže vůli, že chce dodržovat minské dohody. Ale mávnout rukou a udělat obrovské ústupky? To je nepřijatelné a cesta do pekel. Musíme vidět dobrou vůli v Kremlu. Pokud by došlo k jednostranným ústupkům, dostali bychom se do velmi nevýhodné situace a s tím máme v Evropě neblahé zkušenosti. Jsem přesvědčený o tom, že sankce na Rusko dopadají. Sankce ze strany EU jsou i, řekněme, na materiál a výrobky, které mají souvislost s vedením válečného konfliktu.
Erdogan také ztratil spoustu spojenců, rozhádal se s kdekým a ruští turisté mu také chybějí. Někde jsem četl, že jich z Ruské federace snad ubylo 90 procent, což musí být pro ekonomiku Turecka poměrně zásadní problém. Kruh se uzavírá. I když si tohle Putin nikdy nepřizná, sankce plní účel. Pokud by mělo dojít k většímu dialogu a zmírnění sankcí, budou muset souběžně probíhat kroky ze strany Ruské federace.

I když se na už zmiňovaném summitu zdůrazňuje nutnost podpory globální ekonomiky, některé hospodářské vztahy se nerozvíjejí podle původních plánů Bruselu. V Evropě začínají sílit hlasy, které volají po zrušení sankcí vůči Rusku. Navíc je v ohrožení TTIP. Aktuálně bude žádat Francie Evropskou komisi, aby zastavila jednání o volném obchodu, protože smlouva není v politickém zájmu země. Jak může být vážné narušení společného postupu Západu po hospodářské stránce?

Myslím si, že Vladimir Putin se o to dlouhodobě a ne úplně neúspěšně snaží. To je jasná taktika. Pokud bude Evropa nejednotná, tratíme my. Pokud budeme schopni odolávat, dosáhneme daleko více a Putin bude muset ustupovat. Pokud Evropa alespoň v základních konturách nebude jednotná a bude prodávat své základní principy, situace ji oslabí. To není v našem zájmu. Často se říká, že někdo je protiruský… Já si myslím, že nejvíc protiruský je Putin, protože jeho politika dlouhodobě Rusku nic zásadního nepřináší. Možná jen to, že se Rusko snaží emancipovat jako světová velmoc, což chce velká část Rusů slyšet i na úkor ekonomické prosperity. Dlouhodobě je situace ale neudržitelná. Rusko by se spíš mělo zaměřit na sebe, než aby se snažilo destabilizovat své sousedy a deklarovat, že oni jsou velcí a něco znamenají.
Také si stále myslím, že Putin si agresivní zahraniční politikou řeší domácí politiku a odklání pozornost od problémů v Rusku. Když si vezmete stav po II. světové válce, jak na tom byl tehdy Sovětský svaz a jak Německo? Tak snad teď už běžný občan preferuje spíš německý způsob. Pokud by Rusko ustoupilo z velmocenských ambicí a soustředilo se na vlastní obyvatele, může využít vlastního potenciálu, ale to už hodně dlouho nikdo neumí využít.

Ještě požádám o komentář k propadáku CDU ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, odkud se kancléřka Angela Merkelová v roce 1990 vydala do světa velké politiky. Křesťanské demokraty zde v zemských volbách porazila opoziční AfD a britské deníky Financial Times či Express hovoří o „ponížení Merkelové“. Je skutečně výsledek pouze odrazem migrační politiky kancléřky Merkelové?

Myslím, že do velké míry ano. Ukazují to samozřejmě i výsledky AfD, která zaznamenala raketový vzestup. I v CDU existují různé názory a Angela Merkelová čelí kritice i ve vlastní straně, a to nemluvím o vztazích s CSU. Výsledek se dal očekávat.
Jde samozřejmě o velký varovný signál. Jenže zase tak fatální propad to není. Na to, jak zejména lidé na východě Německa vnímají její pojetí migrační krize, to zase takový propadák není a tak katastroficky bych výsledek nenazýval. Katastrofa vypadá trochu jinak.

V Berlíně se budou konat volby 18. září a ani tam to pro CDU, a tedy i politickou budoucnost Merkelové nevypadá příliš dobře. Podle jednoho z posledních průzkumů by v Berlíně mohla CDU předstihnout nejsilnější levicová strana v Bundestagu, Die Linke, ale i Zelení. Bez šancí není ani AfD. Jaký předpokládáte další vývoj? Má Merkelová šanci zachránit kariéru?

Určitě má. Zejména u nás je trošku moderní se do ní strefovat a vinit ji za všechny problémy světa. Mé názory na řešení migrační krize znáte, nemusím opakovat, že s ní nesouhlasím, ale ona je persona. Nemyslím si, že následky přístupu řešení migrační krize pro ni musí být nutně fatální. Když se podíváte na její působení za celou kariéru, je velmi úspěšná, samozřejmě s výjimkou, o které mluvíme. Bude hodně záležet na zemských volbách, které budou dál probíhat. Nejlepší indikátor jsou volby a ty napovědí mnoho. A co se týká Berlína, byl jsem tam v poslední době a mluvil s politiky. Nejsem expert, ale Berlín je specifické město, Praha také není Česká republika. Výsledky z Berlína ale mnohé napovědí a budou mnohem zásadnější pro odhad dalšího vývoje než výsledky z Pomořanska. Při vší úctě k Pomořansku.

Rakousko nejdřív bylo konformní s politikou Německa, pak ale začalo měnit směr a v migrační politice nakonec řeklo dost. „Rakouská vláda hodlá přijmout příští týden mimořádné opatření. V souvislosti s přílivem přistěhovalců a žadatelů o azyl hodlá vyhlásit dekretem výjimečný stav, neboť jsou kvůli množství imigrantů ohroženy bezpečnost, pořádek i školství a zdravotnictví Rakouska. Do země nevpustí žádného migranta,“ píše server Česká justice. Hrozí tam prý kolaps státu. Co tato situace může způsobit a ovlivnit? A máte o tom nějaké bližší informace?

Shodou okolností budu mít teprve jednání se zástupcem rakouského velvyslance, takže pak budu vědět víc. Pravdou je, že jsem v kontaktu i s Rakušany, mám tam známé i samozřejmě mezi lidoveckými politiky. A ti neberou situaci na lehkou váhu. Vždyť už volby ve Vídni nebo nepovedené prezidentské volby o něčem svědčí. Stav se horší a o tom jsem informován. Neříkám, že tam vládne všeobecný strach, ale teď je množství migrantů, kteří přišli, veliké a odlišnost kultur problémy působí. Tuším Sebastian Kurz, tamní ministr zahraničí, který má na starosti migračně-integrační politiku, nechal udělat analýzu stavu ve školkách ve Vídni. Ve školkách pro muslimy je to docela silná káva. Často učitelé neumějí německy a rodiče tam posílají děti proto, aby se vyhnuly rakouskému vlivu a zůstaly ukotvené ve svém náboženském a kulturním prostředí. Katastrofické scénáře, o kterých jste mluvila, snad dlouhodobě nehrozí, ale problémy jsou.

Dá se pak samozřejmě předpokládat, že zhoršující se podmínky budou mít vliv u prezidentských voleb, které se budou opakovat 2. října.

Tak jistě. Ale s trochou nadsázky se dá říci, že Rakušané volili ze dvou extrémů. Kandidát za Zelené, to se omlouvám, ale šacoval bych ho tak na neomarxistu. A pan Hofer? Netvrdil bych, že je fašista, ale pravicový populista určitě. A teď co je pro Rakousko dobré? Vidím tu velkou podobnost se Spojenými státy. Svět je rozpolcený.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor: Bez těch opatření? Totální kolaps. Pamatuji si, jak mluvila paní Němcová... Proč, když tomu nerozumí?

9:09 Profesor: Bez těch opatření? Totální kolaps. Pamatuji si, jak mluvila paní Němcová... Proč, když tomu nerozumí?

ROZHOVOR Jan Blatný jde do ministerského křesla spáchat sebevraždu, premiér měl ve funkci nechat Rom…