Němci jsou velký národ, který už něco zažil. Libor Rouček k situaci v Německu a Rakousku

11. 5. 2016 20:59

EVROPAN LIBOR ROUČEK Vypjatá nálada ve společnosti nahrává psychopatům, kteří se chtějí zviditelnit. Tak mluví o současné atmosféře bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD). Podle něj se to ukazuje jak na útoku s nožem v Německu, tak na včerejších výhrůžkách výbušninou na desítkách míst v České republice. Návrh platit pokuty za nepřijetí uprchlíků je špatný a chybný. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zároveň řekl, že rakouští sociální demokraté i lidovci procházejí krizí. Voliči v Rakousku jsou už unaveni. Němci Angele Merkelové však stále věří.

Němci jsou velký národ, který už něco zažil. Libor Rouček k situaci v Německu a Rakousku
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Jak jste vnímal průjezd Nočních vlků? Považujete to za významnou událost, či nebezpečnou rusku propagandu? Nebo bychom se tím neměli zabývat?

Situaci jsem vnímal ze Štrasburku, kde byl otevřený Evropský parlament i pro veřejnost v rámci Dne Evropy. Připomněl jsem tam také konec nacismu, konec války a budování nové Evropy. Pokud jde o Noční vlky, obávám se, že ono jim o budování nové Evropy nejde, ale spíše o to, aby propagovali a šířili ruský nacionalismus. Ten ukázali na Krymu a východní Ukrajině a loni i letos svojí jízdou do Berlína. Nezpochybňuji, že nás sovětská Rudá armáda v roce devatenáct set čtyřicet pět osvovodila. Já jsem jim za to vděčný, že nás osvobodili od fašismu, a nespojoval bych to s Nočními vlky. Jde prostě o výraz ruského nacionalismu a nebojím se užít slovo, které jsem slýchával, když jsem byl malý: ruského revizionismu a revanšismu.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek se klaněl padlým vojákům společně s Nočními vlky. Domníváte se, že bychom to měli vnímat jako nebezpečí?

Padlým sovětským vojákům se půjdu poklonit kdykoliv, ale nepůjdu se klanět s Nočními vlky.

Co říkáte na mnohostrannou kritiku směrem k moderátorovi České televize kvůli rozhovoru právě s Michalem Haškem na toto téma?

Viděl jsem ten rozhovor ze záznamu. Média jsou tady od toho, aby o události diskutovala, nic bych jim v tomto směru nevyčítal.

Co pro vás osobně znamenaly oslavy konce války?

Pro mě znamenají, že jsme se jako Evropané poučili z největší katastrofy našich evropských i světových dějin a od té doby se snažíme budovat Evropu novou a mírovou, která je založena na vzájemném chápání a spolupráci. Také máme už sedmdesát let v Evropě mír, což ukazuje, že jsme nastoupili dobrou cestu a daří se nám to. Připomenul bych také Den Evropy, kdy došlo k usmíření mezi hlavními národy v západní Evropě, budujeme a snažíme se spolupracovat a vytvářet evropskou integraci. Pokud jde o Rusko, Rusko není součástí integrace. Není a ani nechce, ale myslím, že by mělo být v našem zájmu a také v zájmu Rusů mít dobré korektní sousedské, přátelské a silné vztahy.

Vladimir Putin ve svém projevu k tomuto výročí řekl, že je připravený na spolupráci, a ukázal jakousi smírnější tvář. Jak to na vás působilo?

Samozřejmě projevy ruského prezidenta sleduji stejně jako dalších ruských představitelů. Jeden projev je u nich smířlivý a druhý téměř výhrůžný. Protože nejsem nejmladší, tak si pamatuji projevy tehdejších sovětských představitelů a ono to bylo podobné. Na jedné straně koncem sedmdesátých let zbrojili a ve středovýchodní Evropě rozmístili atomové rakety středního doletu, na druhé straně mluvili o míru a spolupráci. Tady se nic nezměnilo, kráčí v šlépějích svých předchůdců.

Měli bychom naopak my Putinovi nastavit mírnější tvář? Nebo setrvat v sankcích?

Sankce vůči Rusku jsou spojeny s chováním Ruska především na východní Ukrajině. Máme takzvané Minské dohody a záleží na Rusku, jakým způsobem budou dohody plnit. Pokud je Rusové budou plnit a nebudou se vojensky ani dalšími prostředky vměšovat na východní Ukrajině, nic nebrání tomu, aby se sankce zmírnily a zrušily a my přešli k normálnímu vztahu s Ruskem a k normální přátelské spolupráci nejenom v oblasti hospodářské.

V Německu na bavorském nádraží došlo k pobodání čtyř lidí, jeden z nich zemřel. Útočník arabsky vykřikoval Bůh je veliký. Bojíte se, že se podobné konflikty a útoky budou stupňovat?

Shodou okolností jsem, než jsme tento rozhovor začali, poslouchal německé rádio. Podle vyjádření jak spolkové, tak bavorské policie jde o jedince, Němce psychicky narušeného, čili bych to nespojoval s terorismem. I když samozřejmě nálada jak německá, tak naše je vypjatější i s tím dnešním poplachem a výhrůžkami bombou. Tato vypjatější nálada nahrává psychopatům a exibicionistům, na to bychom měli být připraveni. Zachovat klid, chovat se rozumně, nepropadat panice a hysterii, ale být připraveni na to, že nejrůznější psychopati a lidé, kteří se pravděpodobně chtějí zviditelnit, mohou sáhnout k takovým činům, jako jsou pobodání nebo výhrůžky bombou a jiné útoky.

Čím jsou útoky způsobeny? Je oním důvodem skutečně pouze masová imigrace spojená s neschopností muslimů se integrovat? Nebo jim křivdíme?

Problém je širší. Samozřejmě mezi emigranty byli a zřejmě jsou desítky osob nebo jednotlivci, kteří přišli do Evropy provádět podobné akce. Ale jak ukazují pozadí a životopisy těch zatím dopadených terorisů, naprostá většina vyrostla v západní Evropě, ať už ve Francii, nebo třeba Belgii. Mají prostě svůj pohled na život a na svět a bohužel ho vyjadřují těmito činy. Obávám se, že nejsou první ani poslední, kdo provedli teroristické útoky. Mluvíme-li o Německu nejen ze strany muslimů, ale i levicových či pravicových radikálů nejrůznějších směrů.

Máte pocit, že každá další podobná událost je vnímána stále více citlivěji a citlivěji ze strany veřejnosti? Děsí nás média?

Média nás neděsí, média o tom informují, to je jejich povinnost a role. Oni téma diskutují. Pravdou je, že i v té největší a nejlidnatější zemi v Evropské unii, jako je Německo s téměř osmdesáti miliony obyvatel, je příchod jednoho milionu uprchlíků určitým šokem pro společnost. To je bez debat. V menším měřítku to pak vidíme v Rakousku, kde nešlo o milion, ale na počet obyvatel to bylo stejné, a kde se s tím vyrovnávají velmi dobře. Odnesla to například rakouská vláda.

Máte přátele v Německu a hodně cestujete. Jaká nyní v Německu panuje atmosféra?

V Německu je atmosféra naprosto normální. Němci nežijí jenom uprchlíky, žijí desítkami a stovkami dalších záležitostí a problémů. Uprchlíci jsou jen jedna část, Němci jsou velký národ, který něco zažil, má zkušenosti, je vzdělaný a sebevědomý. Nazval bych to normální náladou. Příchod jednoho milionu lidí i útoky v Bruselu, Paříži nebo na silvestra v Kolíně mají spojitosti. I na průzkumech veřejného mínění nebo zemských volbách je vidět, že posílila levicově populistická Alternativa pro Německo.

Co tedy říkáte na Alternativu pro Německo? Jejich aktivity provázejí různé útoky a výhrůžky… Mají v současné atmosféře šanci uspět?

Já začnu od konce. Podle mého názoru to ukážou následující volby – zemské letos a další napřesrok. Strana AfD by v zemských volbách mohla získat něco mezi deseti až patnácti procenty. Pokud jde o předvolební akce, nikdo jim nebrání, v Německu je demokracie a mohou pořádat uskupení nejrůznějšího druhu. Jak krajní pravice předtím útočila na krajní levici, tak nyní se to děje naopak.

Jak vaši němečtí přátelé vnímají problém migrace a přístup Angely Merkelové? Věří Němci své kancléřce?

Němci Angele Merkelové věří. Podle průzkumů důvěra klesla ze šedesáti pěti procent na nějakých čtyřicet sedm, ale vcelku jí věří. Nikdo si nemyslí, že by Angela Merkelová padla. Jsem přesvědčen, že bude působit v této vládě a povede stranu do řádných voleb v roce dva tisíce osmnáct. Bude záležet jen na ní, zda bude pokračovat, nebo ne. Samozřejmě se její důvěra částečně pod vlivem uprchlické krize snížila.

Jinými slovy tvrdíte, že uprchlickou krizi ustojí.

Přesně tak.

Angela Merkelová bývá kritizována ze strany oponentů, ale i stranických kolegů. Je tato kritika podle vás oprávněná?

Ona kritizována byla a stále je. Hlavně ze strany sesterské organizace bavorské CSU, která v otázce uprchlíků zaujímá a od počátku zaujímala jiné stanovisko než Merkelová. Je zde také konzervativní křídlo uvnitř strany CDU kancléřky Merkelové, které upozorňuje na odchod voličů z pravé strany politického spektra – z CDU k Alternativě pro Německo. Nyní například vytváří strategický koncept, podle kterého by CDU měla najít svůj domov. Nebýt tedy jen vyznavači multikulturní politiky, ale také lidmi, kteří jsou národně, demokraticky a německy orientovaní, aby sympatizanti neodcházeli k Alternativě pro Německo.

Sledujete prezidentské volby v Rakousku. Vůbec poprvé od konce druhé světové války nebude v čele země stát jako prezident kandidát sociálních demokratů (SPÖ) nebo lidové strany (ÖVP). Po prvním kole voleb na prezidenta je vítězem kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer. Pro sociální demokracii to nezní moc dobře. Jak k tomu došlo?

Ten výsledek je nelichotivý nejen pro sociální demokraty, ale také pro lidovce. Já jsem shodou okolností minulý týden ve Vídni byl na prvního máje, kde byla akce sociální demokracie. V rakouské sociální demokracii jsem také jako student pod vedením krajského kancléře pracoval čtyři roky. Tehdy měla sociální demokracie padesát jedna procent a krajský kancléř byl statisícovým davem oslavován.

Nyní rakouská podpora sociálních demokratů klesla na historické poválečné minimum asi jednadvacet procent a odcházející kancléř byl před vídeňskou radnicí vypískán. Rakouská demokracie prochází krizí, lidovci procházejí krizí a obě tyto strany vůbec poprvé nebudou mít svého prezidenta, protože od konce druhé světové války ho vždy měly. To je šok nejen pro strany, ale také rána pro veřejnost. Voliči těchto stran odcházejí ke straně pravicové – populistické Rakouské strany svobodných, která suverénně vede nejen ve volbách – jak ukázalo kolo prezidentských voleb, ale také veřejné mínění. Jeden z hlavních důvodů je právě uprchlická krize.

Rakouský kancléř odstoupil, znamená to devastaci rakouské sociální demokracie?

Není to devastace, protože strana má stále tři sta tisíc členů a široké zázemí – pro nás nepředstavitelné. Jde o stranu, která vlastně povětšinu druhé rakouské republiky měla vládu a je to určitý šok. Nyní se strana musí vypořádat nejenom s názorem na uprchlickou krizi, kde je rozdělena, ale také s tím, jak se stavět k pravicové populistické straně Svobodných.

Prohásil jste, že situace v Rakousku je vzkazem voličů, kteří nejsou spokojeni a jsou unaveni. Co jim podle vás nejvíce vadí? Nebo která jejich očekávání nebyla naplněna?

Obě strany, ať už sociální demokracie, nebo lidovci, nepostavily do voleb nejsilnější kandidáty, což se ukázalo jako velká chyba. Dále jsou voliči po tolika letech velké koalice sociální demokracie a lidovců touto koalicí unaveni, aniž si uvědomují, co chtějí. Chtějí nějakou změnu, ale nedovedou specifikovat, jakou. Zatřetí k situaci přispěla také uprchlická krize. Výsledkem je, že obě strany naprosto vyhořely.

Jaké ohlasy máte z Bruselu a Štrasburku na návrh Evropské unie, že bychom měli platit finanční odškodnění, pokud nebudeme chtít přijmout uprchlíky?

Takové návrhy jsou podle mého názoru chybné a nic nevyřeší. Akorát přispějí k dalšímu štěpení Evropské unie. Ale jak v komisi, tak mezi některými státy čím dál tím více převažuje názor, že nové členské země jako Polsko, Slovensko, Rakousko a další z bohatších států Evropské unie finančně těží, a mají-li ukázat trochu solidarity třeba i na dobrovolném principu, tak se jim do toho nechce. To byla motivace těchto návrhů, ale jsou scestné, špatné, chybné a přispějí jen k dalším rozporům v Evropské unii.

To byla i moje poslední otázka, zda je taková politika Evropské unie podle vás správná? Částečně už jste mi odpověděl. Měli bychom poslouchat Evropskou unii, nebo bojovat za vlastní zájmy, pokud s postupy nesouhlasíme?

S návrhy nesouhlasíme, a to jak Česká republika, tak Visegrádská čtyřka a i další země. Proti nim bojujeme. Nejde o to, zda bychom měli, či neměli poslouchat. Evropská komise není diktát, výsledek je vždy určitým kompromisem názorů a situace mezi osmadvaceti státy. Takže ano, návrh komise je chybný, špatný a teď se k němu státy vyjadřují včetně Evropského parlamentu. Názory jsou nejrůznější a bude trvat řadu měsíců, ne-li rok dva, než se shodnou. Samozřejmě je potřeba vše sledovat, vyjádřit svůj postoj a hledat určitá řešení. Problém je, že všechno odmítáme, ale sami nejsme schopni formulovat nějaké celoevropské řešení.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Odsouzení Babiše vůbec není jisté, dle mých informací.“ Advokát Sokol pro PL k Benešové a Čapímu hnízdu

7:42 „Odsouzení Babiše vůbec není jisté, dle mých informací.“ Advokát Sokol pro PL k Benešové a Čapímu hnízdu

ROZHOVOR I podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola je změna v čele resortu spravedl…