Němcová pro PL: Už je pozdě, je to ztracené. Uprchlíci dostávají víc peněz, než je naše průměrná mzda. Jestli je budeme chtít všechny přijmout, rozpadne se EU. A Rusko nespí...

21.09.2015 4:41

ROZHOVOR Věty německých politiků, že pokud nebudou ostatní země přijímat uprchlíky, které si oni pozvali, tak jim sestřelí dotace z evropského rozpočtu, rozbourají podle bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny, poslankyně ODS Miroslavy Němcové Evropskou unii během chvíle. „ A co potom z toho chaosu vznikne s tou migrační vlnou, kterou máme za zády a která bude ještě pokračovat, a s Ruskem, které si uvědomuje, že jakékoli oslabení Evropské unie mu hraje do karet? To vidím jako extrémní riziko,“ prohlásila politička v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Němcová pro PL: Už je pozdě, je to ztracené. Uprchlíci dostávají víc peněz, než je naše průměrná mzda. Jestli je budeme chtít všechny přijmout, rozpadne se EU. A Rusko nespí...
Foto: Daniela Černá
Popisek: Miroslava Němcová ukazuje studentům zákon o státním rozpočtu

ODS prostřednictvím svého předsedy Petra Fialy pochválila vládu za její odmítavý postoj proti povinným kvótám, ale kritizujete ji, že nepřistoupila k větší ochraně našich hranic poté, co uzavřeli hranice Němci, Rakušané i Slováci. Myslíte si, že by vláda měla postupovat v této věci razantněji?

Musím nejprve říci, že já za ODS nepodporuji vládu v jejích krocích, protože odmítavý postoj ke kvótám, o nichž nadšeně mluví, že je uhájila a že je drží, je na základě usnesení parlamentu, který přijal 12. února letošního roku, že Česká republika odmítá povinné kvóty pro přidělování uprchlíků v jednotlivých zemích Evropské unie. Žijeme v parlamentní demokracii, vláda tento úkol dostala a držet ho prostě musí. A vedle této aktivity, kterou za ni odpracoval parlament, a nechci být nespravedlivá, moc dalšího nevidím. Je dobře, že se sešel Visegrád, je dobře, že se snaží o jednotný postup, ale mně se zdá, že během půl roku, který utekl od únorového usnesení sněmovny, ve kterém také žádáme, aby vláda dala z našeho rozpočtu více peněz na humanitární pomoc v oblastech v místech konfliktu, třeba v těch táborech, kam utíkají lidé ze Sýrie, ať už je to Turecko nebo Jordánsko. se nic nepohnulo. Předseda vlády začíná mluvit až teď o tom, že by to zohlednil ve státním rozpočtu a příští rok tam peníze dal. Ale uběhlo zbytečně půl roku, mně se zdá, že tato liknavost přivedla Evropu do situace, v jaké je. Stejně nyní mluví německá kancléřka paní Merkelová, včera oznámila, že bude podporovat větší pomoc pro ta centra, která jsou mimo Evropu, aby se lidé už nedávali dále do pohybu směr Evropa. Ale to všechno se už na mezinárodní úrovni s přispěním naší vlády mělo odehrávat v březnu, dubnu, nejpozději v květnu. Teď už je fakt pozdě, je to ztracené, hranice se zavírají, a podle mne, pokud se Evropa nevzpamatuje a nepřerozdělí také unijní rozpočet, aby hlídala celý vnější schengenský prostor, tak se dříve nebo později hranice zavřou, a to i naše. A já si to nepřeju, ale obávám se, že to tak bude.

Anketa

Jste pro znovuzavedení kontrol na hranicích? Přímočaře řečeno, pro zrušení Schengenu?

96%
4%
hlasovalo: 56571 lidí

Jak jste se dívala na to, že německá kancléřka Angela Merkelová udělala naprostý názorový obrat? Nejdříve řekla, že azylová politika nemá limit a že všichni Syřani jsou azylanti, což podle některých politiků dalo do pohybu další tisíce běženců, po pár dnech pak Německo uzavřelo své hranice, protože ten obrovský příliv nezvládalo. Není to politika ode zdi ke zdi, která je důkazem neprosté neschopnosti evropských politiků adekvátně na takový příval imigrantů reagovat?

Je to fatální bezradnost. Já jsem paní Merkelová docela fandila a uvědomuji si, že to měla velmi těžké, že letošní rok byl pro zahraniční politiku, pro evropskou politiku extrémně těžký. Vzhledem k tomu, že evropské bruselské struktury nefungují vůbec. Kdo zná paní Morgerini jako „ministryni“ zahraničních věcí Evropské unie? Nikdo, žádnou její aktivitu jsme nezaznamenali. Pan Tusk se tam ztrácí. Tak bylo logické, že se toho prostě někdo musí ujmout, ať už to bylo řešení ukrajinské krize či jiné problémy. Vím, jaká to musí být obrovská zátěž, tak jsem Angele Merkelové fandila. Ovšem ve chvíli, kdy prohlásila, že všichni syrští utečenci mají místo v Německu, řekla jsem si, že se asi zbláznila. Říkám to tvrdě, ale opravdu mne tato věta napadla. Za pár dní, když viděla, co se spustilo, lidé na hranici drželi transparenty s hesly Angela Merkelová je naše matka, protože uvěřili tomu, že Německo na ně čeká s otevřenou náručí. Ta tvrdá realita nalehla nejprve na příhraniční oblasti, na byrokratický aparát, který to musí zpracovávat, i na normální lidi. Já jsem se ocitla v té frontě na dálnici mezi Salzburkem a Německem, když Německo uzavřelo hranici. Stáli jsme beznadějných pět hodin, pak jsme se pokusili sjet na centrum Salzburku a nějak to objet. Salzburk byl ucpaný, že z kruhového výjezdu nebylo možné vyjet ani do něj najet, žádná ulice nefungovala, nastal totální, absolutní kolaps. Jak dlouho tohle vydrží lidé na nárazových zónách v Rakousku a Německu, si nejsem vůbec schopna představit. Takže paní Merkelová otočila o sto osmdesát stupňů, řekla směrem k uprchlíkům „přijďte k nám“, a když začali lidé z její vlády vypouštět věty, že pokud nebudou ostatní přijímat uprchlíky, které si oni pozvali, tak jim sestřelí dotace z evropského rozpočtu. Takové věty rozbourají Unii během chvíle, a co potom z toho chaosu vznikne s tou migrační vlnou, kterou máme za zády a která bude ještě pokračovat, a s Ruskem, které si uvědomuje, že jakékoli oslabení Evropské unie mu hraje do karet. To vidím jako extrémní riziko a paní Merkelovou za to silně kritizuji.

Vedle obrovského chaosu, ekonomických problémů , který masová invaze imigrantů způsobuje, se čím dál víc mluví o závažných bezpečnostních rizicích. Například podle libanonského ministra vzdělávání posílá Islámský stát své bojovníky do Evropy. Při setkání s britským premiérem Cameronem dokonce řekl, že v každé stovce migrantů mohou být dva islámští radikálové, kteří jsou vycvičeni k teroristickým útokům. Před touto hrozbou varují i zpravodajské služby. Ale slyšela jsem mnohé názory, že to je nesmysl, protože islámští radikálové mají peníze a mohou zvolit méně rizikovou cestu. K čemu se přikláníte?

Já tuto hrozbu beru velmi vážně, nemyslím si, že bezpečnostní služby střílí jen tak do vzduchu, aby poplašili veřejnost. Myslím, že ten, kdo selhává, je politická reprezentace, která v duchu „nevyhrožujme, nevypouštějme strach“ nemluví s lidmi otevřeně. Kdyby každý reprezentant každé evropské vlády, předseda vlády, vystoupil před občany a řekl: hrozí migrační vlnou takováto rizika za a, za b, za c. Jsme připraveni na to, že přijmeme takový počet uprchlíků, umístíme je na těch a těch místech, máme vyčleněné prostředky ze státního rozpočtu a bude to tolik a tolik. Jsme připraveni jazykově, máme tlumočníky pro první chvíle, aby systém vůbec mohl začít fungovat. Máme připraveny sociální pracovníky pro děti, matky s dětmi, staré lidi. Pak budou občané sice dál mít obavu z dalšího vývoje, ale budou uklidněni, že systém je nastavený. Lidé na to budou připraveni a budou to lépe vnímat. Bezpečnostní služby varují, že extrémisté přicházejí. Byl by div, kdyby nepřicházeli. Podle mého názoru mezi imigranty určitě jsou. A další radikálové se vytvoří tím, že nebudou naplněna jejich očekávání, protože nedojdou k tomu, k čemu v Evropě chtěli přijít. Zjistí, že Evropa pro ně práci nemá, že budou občany druhé kategorie. Žádné asimilační programy se nepovedou, vidíme v České republice, jak se nedaří integrování sociálně slabých nebo lidí z vyloučených lokalit do naší společnosti, je to mnohagenerační záležitost, a mezitím vyrostou noví teroristé právě z těch nespokojených. Jak se ukazuje na předměstích Paříže, Stockholmu a v řadě dalších míst, lidé, kteří přišli, začali jakž takž pracovat, ale druhá, třetí generace už ne a z nich vyrůstají potenciální teroristé. Část tedy extremistů přichází už teď, je připravena, vyzbrojena, bude pracovat pro Islámský stát a další radikály získá velmi snadno kvůli té frustraci, která nutně musí přijít, protože Evropa imigrantům dává naději, kterou nemůže splnit.

Nejsou vinou obrovské vlny migrace z chudých arabských zemí také velkorysý azylový systém a vysoké sociální dávky, které lákají právě do Německa a Skandinávie největší počty imigrantů? Neměly by tyto země přehodnotit svůj přístup?

Základem je skutečně změna sociálních systémů. Vždyť v Dánsku nebo Itálii dostávají běženci víc peněz, než kolik činí průměrná mzda v České republice nebo v některých jiných zemích. A to je morálně neakceptovatelné. Jisté je, že Evropě brzy peníze dojdou. Itálie odhaduje náklady na uprchlíky na rekordních 27 miliard korun ročně, ale myslím, že to je hrubě podceněno, že to bude možná o nulu víc. Německo dává dvě stě sedmdesát miliard korun, Berlín posiluje rozpočty spolkových zemí o dalších patnáct miliard, takže Německo dává denně tři čtvrtě miliardy korun na tuto agendu. Kde je Francie, Skandinávie, Británie? Nechám stranou obrovské zadlužení Itálie, Francie a dalších zemí, kam uprchlíci míří, ale přímá souvislost tady je. A nabízí se otázka , jak životaschopné budou tyto země po pár měsících.

Není vidět, že životní úroveň cílové země je pro imigranty důležitá, už podle toho, kam všichni většinou míří?

Přesně. Já kdybych byla uprchlík, který běží zoufalý s dětmi z válečné zóny, tak první místo, kde mi nabídnou střechu nad hlavou a dají mi napít, bude pro mne bezpečné místo. Nebudu mít v ruce cedulku s nápisem Germeny, nebudu se dobývat přes kanál Calais do Británie. Je zjevné, za čím ti lidé jdou.

Kdybych utíkala před válkou, byla bych vděčná za jakoukoli pomoc. Kdyby mne nechtěli pustit přes hranice, nanejvýš bych si klekla se sepjatýma rukama u hraničního plotu, ale určitě bych se nedomáhala vstupu násilím s tím, že je povinnost mne pustit, kam chci. Nepřekvapuje vás, že někteří imigraci se chovají, jak kdyby měli na vstup do cizích zemí nárok? Češti emigranti se takhle nechovali.

Tady převažuje falešná nota, která srovnává uprchlické vlny například z bývalého Československa po roce 1948 nebo 1968. Ale ti lidé tehdy nešli s klacky proti policii, nechovali se agresivně ani nárokově, že je musí přijmout a splnit jejich podmínky, prostě utíkali a spoléhali se na to, že budou přijati. Je nepřijatelné tyto dvě vlny uprchlíků srovnávat, přijde mi to jako záměrné klamání veřejnosti a odpoutávání pozornosti od merita problému.

Jak dopadnou podle vás evropští politici, kteří otvírají náruč imigrantům, když veřejnost začíná být nespokojena, obává se růstu kriminality, terorismu, ale i možné převahy vlivu jiné kultury a zvyků? Objevují se názory, že v evropských zemích dál poroste podpora nacionalistických a extrémistických stran.

Myslím si, že právě tohle bude jeden z důsledků, kdy v těchto společnostech začnou fungovat nějaké zoufalé mechanismy, lidé se kvůli selhání politické reprezentace přikloní k druhému extrému, k nějakému vůdci, to jsme v krizových situacích v minulosti viděli. To riziko tady zcela jistě je, proto se tak zoufale snažím i tady v parlamentu, například jako v únoru, kdy jsme vymezili nějaké mantinely pro vládu, dělat nějaké kroky, které zmírní nárůst radiálních nálad ve společnosti, protože to je to poslední, co by nám mohlo pomoci.

Jak vidíte ve světle toho, že evropští představitelé ve vztahu k migraci selhávají a nejsou schopni najít nějaké řešení, budoucnost Evropské unie? Důsledkem toho, že nebyla schopna uhájit schengenský prostor, je dnes uzavírání národních hranic, kvůli odmítání kvót některé země vyhrožují jiným například krácením evropských dotací. Nepovede to k rozkladu Evropské unie?

Bojím se, že Evropa opravdu stojí na kraji možného rozpadu. A rovnou říkám, že si to nepřeju. I když jsem velký kritik evropských institucí, které jsou byrokratické, řeší nesmysly, mají komisařku pro rovná práva a proti diskriminaci a všechno možné, ale nebyly schopny vytvořit strukturu, která by se zabývala jen migranty a systémem, co s nimi. Velmi silně EU kritizuji, ale její rozpad si momentálně nepřeji. Ale dojde k němu, jestliže Evropa podlehne názoru, že si časem všechno nějak sedne, že integrace všech příchozích je naší povinností. Pokud se evropské instituce okamžitě nevzchopí, očekávám, že Britové, které čeká referendum o setrvání v EU, byť původně mělo být z jiného důvodu, rozhodnou o svém odchodu z toho dysfunkčního systému. A pak už to bude jen řetězová reakce. I ti, co si to přejí, musí vědět, že jestliže se rozpadne Evropská unie, dojde k nové definici zón, k novému rozdělení na Západ a Východ. Myslím si, že Rusko nespí, proto by podle mne naše vláda měla tlačit na evropskou strukturu, aby začala něco dělat. Ať přestaví celý unijní rozpočet, ať poškrtají všechny nesmyslné dotace na vyhřívané trávníky a podobné nesmysly a ať je dají do uprchlických táborů, kde mohou lidi zadržet, mohou jim poskytnout slušnou péči a mohou se postarat o vnější hranice schengenského prostoru. Nevím, jestli už není pozdě, ale naše vláda musí tlačit na evropské struktury. Ale přiznám se, že mám velké obavy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kateřina Konečná: K listopadu očekávám neskutečnou mediální masáž. Budou se vám snažit namluvit...

16:25 Kateřina Konečná: K listopadu očekávám neskutečnou mediální masáž. Budou se vám snažit namluvit...

ROZHOVOR „Čekám neskutečnou mediální masáž, která se bude všem snažit namluvit, jak se tady žilo zle…