Německý exprezident vážně vybízel, ať se přizpůsobíme muslimům. Zde je ostrá odpověď od českého lidovce

V posledních hodinách je pozornost upřena na Británii. Je tam na návštěvě americký prezident Obama, královna slaví 90 let a odstartovala kampaň k referendu o setrvání země v EU. Řada politiků i analytiků po celé Evropě před vystoupením Británie varuje, prý by to byla katastrofa pro obě strany. Oproti tomu bývalý český prezident Václav Klaus řekl, že pokud Britové z Unie odejdou, nestane se vůbec nic. Co si myslíte vy?

Byla by to obrovská komplikace. Problém je, že zastánci vystoupení nemají žádný plán B. Myslím, že Británie potřebuje Unii, že je v ní silnější. Unie zase potřebuje Británii, protože je s ní jako s velkým hráčem silnější. Je pravda, že vztah kterékoli země včetně České republiky k tomu celku je komplikovaný a není bezproblémový. Nic není dokonalé. Když si ale vedle sebe dáme plusy a minusy, plusy převažují. Jsem přesvědčený, že se Britové rozhodnou pragmaticky a většina si to vyhodnotí tak, že setrvání v Unii je pro ně lepší.

Na bratislavské konferenci GLOBSEC minulý víkend zazněla důrazná varování před Ruskem. Polsko si přeje rozmístění vojenských kapacit na území svém i dalších částí východu Aliance; zazněla též teze, že Rusko se snaží rozložit EU. Je to podle vás takto ostré?

Nevím, jestli bych volil stejnou terminologii, ale že Rusko nepotřebuje jednotnou a silnou Evropu, je jasné. Bude pro něj vždycky lepší, alespoň podle současné Putinovy linie, když Evropská unie nebude jednotná. Vladimir Putin se netajil tím, že sféry vlivu z doby nedávno minulé byly naprosto v pořádku a že největší tragédií podle něho ve 20. století byl rozpad Sovětského svazu. A některé jeho bývalého republiky – pobaltské – jsou v NATO a Evropské unii, další se o to snaží. Asi největší problém Ruska je, že neví, kde končí a kde začíná, a má neustále pocit, že ho ohrožují maličké sousední národy.

Konference GLOBSEC se zúčastnila také exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, která uvedla, že nejlépe na funkci prezidenta USA je prý připravena Hillary Clintonová. Kdo je vaším favoritem, koho vy byste si přál, aby vyhrál?

Moji favorité už nemají příliš velkou šanci. Mým největším byl Marco Rubio. Potom Cruz, který ještě šance má. Dalším je John Kasich, mimochodem česko-chorvatského původu. Nedávno jsem byl na služební cestě po Spojených státech a tam jsou všichni zděšeni Trumpem. S kým jsem mluvil, byl zděšen. Říkal jsem jim – a kdo ho tedy volí? Nedokážu si představit, že by Donald Trump realizoval to, co říká. Je to takový efekt, že spousta lidí chce volit protestně a má výhrady k tomu zaběhanému establishmentu.

Neuvědomují si ale, že ne každá změna může být k lepšímu. Trump se chová agresivně. Má sice ve spoustě věcí pravdu, ale často je už za hranou. U demokratů je Bernie Sanders sociální demokrat jako vyšitý. Nevím, jestli jeho recepty můžou fungovat v takové zemi, jako jsou Spojené státy. Byl by docela dobrý politik v Evropě, kde by byl výborným lídrem sociální demokracie. V Americe ale funguje společnost, co se týče sociální oblasti, trochu jinak. O malinké poevropštění, co se týče zdravotnictví a sociálna, se pokusil Obama a nedopadlo to slavně.

Přál bych si, aby se americkým prezidentem stal rozumný republikán. Může se ale stát, že republikáni nebudou mít rozumného kandidáta, a budeme rádi, že tam bude Hillary Clintonová. Ano – jak to říkala Allbrightová – ona je připravená. Jednak byla první dámou – což bych nepodceňoval, to je velká politická figura – a potom byla ministryní zahraničních věcí. Z tohoto pohledu ano. Umí se v tom pohybovat, rozumí mechanismům, které v americké politice fungují. Ale já jsem zaměřený trochu jinak, takže bych se s ní asi neshodl na ideových věcech. Ale takto jsou připravení i ti republikánští kandidáti, o kterých jsem mluvil. Jsou to dlouholetí politici ve vysokých funkcích – bývalí nebo současní guvernéři, senátoři, kongresmeni. Žádná ořezávátka. A mně ideově bližší.

Jak vidíte nejnovější vývoj dohody s Tureckem? Libor Rouček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říkal, že se zdá, že dohoda začíná fungovat a počet uprchlíků se výrazně snížil. Nicméně nejnovější zprávy z médií mluví o tom, že Turecko hrozí EU zablokováním dohody o omezení počtu uprchlíků směřujících do Evropy. Učiní tak, pokud Brusel Turkům nezruší vízovou povinnost, do června letošního roku. Nezavání to vydíráním?

V různých civilizačních okruzích a kulturách se jedné věci říká různými jmény. V Evropě to minimálně hraničí s vydíráním, v končinách, kde leží Turecko, se to nazývá vyjednáváním. Ale co se týče liberalizace vízové povinnosti s Tureckem, tomu se nikdo nebrání. Jenom je podmíněno tím, že Turecko splní podmínky, které k té liberalizaci mají vést. Turecko nedostalo bianco šek, že to prostě zrušíme, ať se děje, co se děje. Pokud Turecko do léta ty podmínky splní – a já o tom pochybuji – můžeme uvolnit vízovou povinnost.

Těch podmínek je ale hodně?

Je jich přes sedmdesát. Tento týden mají splněno pětatřicet, tedy polovinu. Ono jde o ochranu Evropy. Když k nám přijde z Turecka kdekdo a neumíme ho prověřit a Turci nebudou schopni tu kontrolu zajistit, pak nemůže být liberalizace. To je pragmatický správný postup Evropské unie, která si uvědomuje, že v první řadě je ochrana našich občanů.

Ještě kdybyste vysvětlil důležitou věc. Liberalizace vízové povinnosti není zrušení víz neboli bezvízový styk. Je v tom rozdíl? Jaký?

Liberalizace znamená to, že nebudou muset mít víza pro krátkodobé pobyty za účelem turismu. Ale pokud tu budou chtít mít dlouhodobý pobyt nebo tu pracovat, tak pro tohle se víza nezruší.

Bývalý německý dlouholetý kancléř Helmut Kohl varoval, že Evropa nemůže pojmout miliony chudých imigrantů a že je třeba jim pomáhat tam, odkud přicházejí. Jaký je váš názor?

Jako KDU-ČSL to říkáme už dva roky. Že na to přišli i politici v Německu, to nás těší. Je to přesně o tom. Souhlasím.

Nicméně bývalý německý prezident Christian Wullf tvrdí, že Německo se musí naučit žít s muslimy, jinak hrozí střet civilizací. Podle exprezidenta navíc německé zkušenosti ukazují, že soužití s muslimy nevede k islamizaci země. „Muslimové mění naši zemi mnohem méně, než my svým způsobem života měníme muslimy. K machistické kultuře se v minulosti přiklánělo 60 procent rodin tureckého původu, nyní je to jen 15 procent. Samozřejmě ještě zůstávají problémy v rovnoprávnosti mužů a žen, ale směřování je správné,“ řekl. Takže je to ta otázka, jestli se muslimové dokážou integrovat či nikoliv?

Tento výrok jsem zaznamenal a přišlo mi zvláštní, že my bychom se měli něco učit. Kdokoliv, kdo sem přijde, ať je jakéhokoliv vyznání a kultury, se musí naučit žít s námi. Ne my s ním. To je typický liberální postoj, který vede do pekla. Oni se musejí přizpůsobit nám. Nebudu měnit svoji kulturu, kterou mi předali moji rodiče, kvůli tomu, že sem přijde někdo z jiné kultury. Ten se má podřídit a musí se bezpodmínečně vzdát jakýchkoliv aspektů své kultury, které jsou v protikladu té mojí. Nemůžu tolerovat netoleranci. Jsou aspekty jiných kultur, u kterých nevadí, když si je ten člověk ponechá. Ale pak jsou kulturní vzorce, jež není možné tady uplatňovat. Musíme trvat na tom, že tito lidé se vzdají jakýchkoliv projevů, které nejsou v souladu s naší kulturou. Jsem překvapený, že se máme učit s někým žít. Ne. Když sem někdo jde, tak se on musí naučit žít s námi.