Vláda minulé pondělí schválila novelu vyhlášky, která dlužníkům zvýší tzv. nezabavitelnou částku. Bude takový krok dlužníky nyní motivovat, aby si našli lukrativnější práci, a zlepšili tak svou životní situaci, nebo jde o krok vedle?

Téměř legendárním předobrazem z historie je takzvané milostivé léto, jakási generální amnestie, v rámci které věřitelé každý padesátý rok odpouštěli dluhy svým dlužníkům a propouštěli na svobodu otroky. Jako ekonomové však vidíme v dnešních pokusech o nápravu zadluženosti spíše než gesto milosrdenství jen další potíže. Existuje reálná hrozba, že tato pravidla budou obcházena, zneužívána a v konečném důsledku dopadnou nejtíživěji právě na ty nejchudší dlužníky. Rozumnější cestou je odnaučovat se závislosti na zadlužování. V tom musí začít u sebe především stát, respektive vláda, kterou pak domácnosti a firmy mohou následovat. 

Opět se objevují zprávy o ochlazování ekonomiky. Společnosti jsou prý zdrženlivější, co se investic týče. Jak lze hodnotit práci vlády, činí dost v rámci preventivních opatření?