Nevěděli to v ČT? Nebo hůř... Karolina Stonjeková ke kauze „Xaver“. Je to jinak

28.01.2020 16:25

ROZHOVOR „My máme stále pocit, že Česká televize nebo Český rozhlas jsou média, jejichž smyslem je informovat. To je ale ten největší a nejfatálnější omyl,“ říká k aktuální bouři ohledně Rady ČT komentátorka Karolina Stonjeková. V souhrnu jde prý o to, „vytvářet realitu“. „A že ta jejich realita je na hony vzdálená od reality, v níž žije většina veřejnosti, to jim ostatně ukazují každé volby u nás i v zahraničí,“ pokračuje Stonjeková, například s odkazem na brexit či na výhru Donalda Trumpa v roce 2016. A koncesionářské poplatky? S těmi je podle Stonjekové jedna věc v zásadním nepořádku.

Nevěděli to v ČT? Nebo hůř... Karolina Stonjeková ke kauze „Xaver“. Je to jinak
Foto: Repro Facebook
Popisek: Karolina Stonjeková

Na šest míst v Radě ČT se sešlo 90 přihlášek. Čím si vysvětlujete rekordní zájem o členství v mediálních radách obecně?

Ten zájem je v celku pochopitelný a je daný současnou vyostřenou situací kolem veřejnoprávních médií, kdy mezi sebou diskutují dva znepřátelené tábory. Na jedné straně stojí skupina těch, kteří mají pocit, že Česká televize, potažmo Český rozhlas, jsou takzvaně jejich a že oni mají jakési svaté, morální právo si toto svoje domnělé vlastnictví bránit proti těm, kteří už mají dlouhou dobu zcela správný pocit, že veřejnoprávní média svou funkci neplní zrovna valně.

Anketa

Chcete zrušit Českou televizi?

94%
6%
hlasovalo: 46897 lidí

Ti první se proto zoufale snaží udržet status quo, ti druzí se naopak snaží, vpustit do veřejnoprávní zatuchlosti trochu čerstvého vzduchu. Zda a jak moc se to podaří, o tom již brzy rozhodnou zákonodárci. Ale nedělejme si žádné iluze: jakékoli výrazné změny k lepšímu se stejně nedočkáme. Už v době takzvané krize v České televizi se jasně ukázalo, že toto médium je vlastně takový stát ve státě. A je jasné i to, že když to situace vyžaduje – rozuměj, když jsou ohroženy zájmy určitých lidí z televize – jsou pracovníci tohoto média ochotní udělat si z televize i z diváků svá rukojmí.

Napravit tento stav by vyžadovalo zatraceně velkou politickou odvahu, kterou ovšem zatím nikde nevidím.

Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií: „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu,“ řekla. Souhlasíte s tímto výrokem, nebo je s ním nějaký problém?

Pokusím se na otázku smyslu, existence a nestrannosti ČT a ČRo odpovědět trochu jinak. My máme stále pocit, že Česká televize nebo Český rozhlas jsou média, jejichž smyslem je informovat. To je ale ten největší a nejfatálnější omyl. Já jako člověk, který v Českém rozhlasu kratičce působil jako komentátor, jsem během této krátké epizody pochopila jednu klíčovou věc: tyto instituce ve skutečnosti nikoho informovat nemají – o to tady ani v nejmenším nejde.

Jejich cílem je vytvářet a udržovat jakýsi mikrovesmír pro partu bývalých politiků a intelektuálů, v němž se tito lidé mohou navzájem přesvědčovat, že ten jejich ideový svět ještě stále existuje. Že oni drží otěže vývoje pevně ve svých rukách, že oni jsou těmi vyvolenými nositeli té jediné pravdy. A tento svět musí udržovat tím silněji, čím silněji jim okolí dává najevo, že onen mikrovesmír už existuje fakt jen v jejich hlavách. Proto jsou také do veřejnoprávních médií zváni stále ti samí hosté z toho stejného názorového spektra, zatímco jejich oponentům se prostor zásadně nedává. Přece když chcete udržet zdání, že ten jediný správný názor máte vy, tak si nepozvete do studia někoho, kdo vám z této idylické představy udělá svými argumenty kůlničku na dříví.

Nejde o to informovat, ale vytvářet realitu – myšleno takovou „realitu“, v níž tito lidé žijí. A že ta jejich realita je na hony vzdálená od reality, v níž žije většina veřejnosti, to jim ostatně ukazují každé volby u nás i v zahraničí. Ukázal jim to brexit, ukázala jim to porážka Hillary a vítězství Donalda (které redaktoři ČT málem oplakali v přímém přenosu), ukazuje jim to stabilně vysoká podpora Orbána v Maďarsku nebo PiS v Polsku. Ukazuje jim to odmítavý přístup k masové migraci i skepse ohledně nového zeleného náboženství. Ukázalo jim to drtivé vítězství Johnsona, a naopak porážka Corbyna, kterému ČT nepokrytě fandila. Sečteno, podtrženo: zapomeňme už jednou provždy na to, že Česká televize a Český rozhlas jsou tu od toho, aby nás informovaly, protože jejich skutečnou rolí je vytvářet úzké skupince intelektuálů iluzi, že jejich dávno prohraný politický boj ještě tak docela prohraný není.

Je špatně, že do Rady ČT se hlásí i lidé, kteří s televizí a jejím dnešním fungováním nesouhlasí?

Z pohledu těch, kteří by si rádi ve veřejnoprávních médiích udrželi status quo, je to rozhodně špatná, nebo možná dokonce tragická zpráva. Z pohledu lidí, kteří jsou s činností těchto institucí dlouhodobě nespokojeni (a já se k takovým lidem také řadím), je to naopak relativně dobrá zpráva. Slovo relativně používám proto, že jak jsem už řekla, nevěřím, že v blízké budoucnosti dojde k nějaké výrazné změně k lepšímu, pokud jde o fungování a kvalitu vysílání ČT a ČRo.

Anketa

Chcete, aby v Česku proběhlo referendum o vystoupení z Evropské unie?

96%
4%
hlasovalo: 27076 lidí

Často diskutovaným tématem jsou koncesionářské poplatky. Je podle vás pravda, že jejich zrušením by došlo k ohrožení nezávislosti ČT?

Česká televize na koncesionářských poplatcích vybere necelých šest miliard korun za rok, ČRo pak něco málo přes dvě miliardy. To je samozřejmě pořádný balík a těžko si představit instituci, která by o takové peníze chtěla přijít. Zvláště když jsou to navíc ještě snadno vydělané peníze, garantované zákonem. Zrušením koncesionářských poplatků by ČT o nezávislost nepřišla (protože nelze přijít o něco, co neexistuje), ale přišla by o automatický a bezpracný příjem. Příjem, ze kterého pohodlně žije řada těch, kteří televizi považují za svůj soukromý majetek, za své médium. A tady narážíme na principiální problém, který s placením koncesionářských poplatků vyvstává: pokud si jedna skupina zprivatizovala veřejnoprávní média sama pro sebe a po léta si z nich dělá něco mezi dojnou krávou a hlásnou troubou, pak by neměla chtít po ostatních, aby na tato média nedobrovolně přispívali. Hlavní váhu financování ČT tak mají mít na svých bedrech ti, kteří využívají její služby a jsou s kvalitou těchto služeb spokojení. A ti, pro které je Česká televize už leta letoucí jádrem jejich byznysu a sebeprezentace…  

Pod palbou se ocitl i moderátor Českého rozhlasu Luboš Xaver Veselý. Má totiž do budoucna uskutečňovat rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem. Problém je podle kritiků v jakési plíživé normalizaci veřejnoprávního média, u Xavera prý podle Nory Fridrichové také hrozí, že bude Zemanovi jen úslužným „držákem na mikrofon“. Vnímáte podobné věci také?

Nazývejme věci pravými jmény a řekněme, že u Xavera Veselého není vůbec „problém“ s nějakými rozhovory s prezidentem Zemanem. Xaverův problém je v tom, že odhalil skutečnost, že jakýsi ústav, na který se coby na mediální autoritu často odvolává Česká televize, je ve skutečnosti jen nějaká „sranda instituce“, sídlící kdesi v chatové kolonii za Prahou. Ruku na srdce, tohle by v civilizované společnosti bylo na okamžitou rezignaci generálního ředitele! Protože buď investigativci ČT v tomto případě fatálně selhali, když se ani nenamáhali prověřit, na koho že se to odvolávají. Nebo hůř – prověřili si to, věděli to, ale doufali, že se to nedozví nikdo další. Ponechám přitom laskavě stranou, zda je správně možnost A, nebo možnost B, protože malér je obojí. A protože je to malér, nezbývá než nasazovat psí hlavu tomu, kdo na něj poukázal, tedy Xaverovi Veselému. Přiznejme si otevřeně, že k tomu, aby ČT vedla proti někomu kampaň, má mimořádně efektivní prostředky a nástroje. Že to není ani vyvážené, ani objektivní, ani veřejnoprávní, ale spíše podpásové? To je Noře Fridrichové a spol. jedno! V lásce a ve válce je dovoleno všechno, a tohle je válka, ve které oni bojují o hodně…

Mimochodem, povšimněte si v souvislosti s tím ještě jedné věci – jak je strašně snadné založit si nějakou rádoby organizaci, vzletně ji pojmenovat, vydávat pod její hlavičkou jakési „zasvěcené analýzy“ a následně si s tou institucí hrát na arbitra českého mediálního prostředí, kterému dopřává sluch i veřejnoprávní televize… naprosto neuvěřitelné!

Xaver Veselý byl jedním ze tří recipientů anticeny Kyselý citron od Českého filmového a televizního svazu FITES. Ten mu ji udělil za údajně podbízivý styl moderování a za to, že projevuje své sympatie či antipatie k hostům. Celá věc byla vysílána v přímém přenosu na ČT. Je takové „ocenění“ namístě? Může být důvodem Veselého dlouhodobě kritický postoj k hospodaření ČT?

Je to prostě takový štulec do žeber a s vysokou mírou pravděpodobnosti se dá říci, že nebyl vůči Xaverovi ani první, ani poslední. Ale upřímně řečeno, příliš to nevyšlo. Ne nadarmo se říká, že pomsta nejlíp chutná zastudena. Moderátor cen Trilobit i porota se ale snažili uvést svou malou pomstu do varu tak mocně, až se proměnila v páru a zmizela. Xaver si z akce, která měla být jeho veřejnou popravou, namísto toho udělal veřejnou legraci, cenu si osobně převzal, na pódiu si řekl, co potřeboval, a nakonec ještě nechal cenu vydražit na portálu Aukro.cz. Tam už se aktuálně prodává za více než 20 tisíc korun, které prý chce Xaver použít na nové studio XTV. Takhle nějak se lose-lose situace obrací na win-win. Mimochodem – někdo by tu asi mohl namítnout, že když s Xaverem vystupuji ve společném pořadu na XTV, tak nejsem úplně objektivní. To je pravda, nejsem. Ale to Česká televize taky není – a na rozdíl ode mne to má v popisu práce.

Co tedy říci na tvrzení kritiků, že současná garnitura v ČT je jaksi odtržena od názorů a představ většiny a že zatímco rozdává podobné ceny a kritizuje nominace do Rady ČT, které k ní nejsou otevřeně přátelské, tak frustrace obyčejných lidí narůstá?

To souvisí s tím, o čem jsem mluvila už v úvodu. Je odtržena, to bezpochyby! Jenže zatímco diváci to vnímají jako její slabinu, televize to naopak vnímá jako svou přednost. Ti lidé tam chtějí být odtržení, protože, jak už jsem řekla, jim jde o to, aby prostřednictvím televize udržovali při životě svoje iluze, ideje a silně menšinové politické názory. Jestliže je nějaké médium postaveno jen jako intelektuální kroužek pro pár vyvolených s tím „správným názorem“, tak je přece logické, že bude odtržené od zbytku, který namísto aby o životě mluvil, tak ho dennodenně žije. A proto vyvstává ona zásadní otázka, na kterou jsme v tomto rozhovoru už také narazili: pokud je nějaké médium odtržené od názorů většiny veřejnosti, pak je možná načase odtrhnout ho od většiny veřejnosti také finančně. Nepožadovat po těch, jejichž názory zastoupeny nejsou, aby na chod televize museli povinně platit. A břímě financování naopak přesunout na ty, kteří veřejnoprávní média považují za svůj majetek. Protože svůj majetek si má člověk spravovat za své peníze!

 

 

 

 

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…