Překvapilo vás, jak neúspěšně skončily rozhovory o budoucí vládě mezi hnutím ANO a ČSSD?
Musím říci, že osobně toho lituji, protože stav, kdy předseda nejsilnější strany, která ve volbách výrazně zvítězila, není schopen po několik měsíců vytvořit vládu, která by mohla získat důvěru ve Sněmovně, považuji za velmi nedobrý. Oslabuje to politiku a politické instituce v této zemi a zatím existující politickou stabilitu. Projevuje se to i v tom, že podle průzkumu veřejného mínění, jakkoli jeho výsledky nechci přeceňovat, klesla od voleb důvěra občanů v politiku. Je více lidí, kteří politice nedůvěřují než těch, kteří jí důvěřují. A také klesla důvěra občanů v ústavní instituce, prezidentem republiky počínaje. Toto zjištění není určitě dobré. Volby přinesly jasné výsledky, po volbách by se měla vytvořit jiná situace, to znamená, že ustane přetrvávající předvolební kampaň vzájemného napadání a urážení a nastoupí čas věcného jednání, aby se tu mohla vytvořit vláda, která bude požívat důvěry ve Sněmovně. Není důvod ve složitých volebních výsledcích, aby tu taková vláda nemohla vzniknout. Bohužel to, co se stalo při jednáních mezi hnutím ANO a ČSSD, kdy k té žádoucí dohodě o vytvoření koaliční vlády nedošlo, možná část sociálních demokratů, soudě podle výsledků sjezdu, uspokojuje, ale já si myslím, že by bylo v zájmu sociální demokracie a zejména v zájmu politické stability a politického vývoje v České republice, kdyby k oné dohodě o koaliční vládě ANO a sociální demokracie tolerované KSČM došlo.
Koho byste vybrali do čela KSČM?Anketa
Myslíte i za těch podmínek, které Andrej Babiš nabídl sociální demokracii? To znamená pět ministerstev pro ČSSD, ale bez resortu vnitra, které sociální demokracie požadovala jako kompenzaci za tolerování trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše?
Podle mého názoru tady došlo z hlediska ANO k vážné politické chybě, za kterou nese odpovědnost předseda hnutí Andrej Babiš, který, soudě podle jeho vysvětlování, že sociální demokracii šlo hlavně o Ministerstvo vnitra vedené Hamáčkem, přistupoval k jednání po mém soudu velmi jednostranně. Já jsem u jednání samozřejmě nebyl, nemohu posuzovat jeho průběh, ale nemám důvod nevěřit tomu, co říkal jak předseda sociální demokracie Jan Hamáček, tak i místopředseda Jiří Zimola. Říkali, že jednání probíhalo jinak, že se těžiště zdaleka nesoustředilo na to, aby ministrem vnitra, kterým se měl stát sociální demokrat, byl Jan Hamáček. Natolik politickou situaci znám a znám, byť jen prostřednictvím médií, chování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, takže vím, že má velkou tendenci své politické protivníky urážet, napadat a že konstruktivní diskuse s ním bývá zřejmě velmi obtížná. Projevovalo se to i během trvání koaliční vlády v minulém volebním období, kdy šance pro rehabilitaci koaličního vládnutí nebyly zdaleka využity. Jsem dalek toho, abych posuzoval věci jednostranně, myslím, že chyby byly i na straně sociální demokracie. Začalo to už tou minimálně mediálně neprůhlednou policejní reformou a potom těmi dalšími spory sociální demokracie v čele s předsedou vlády Sobotkou.
Dnes jde premiér v demisi Andrej Babiš k prezidentovi Miloši Zemanovi, aby mu referoval o průběhu vyjednávání vlády, která by měla šanci získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Nemůžeme předvídat, jak se oba politici zachovají, zda Andrej Babiš začne sestavovat vládu s podporou SPD, i když to odmítal, nebo zda se Miloš Zeman přece jen nerozhodne jmenovat premiérem někoho jiného z vítězné strany ANO, což by odblokovalo patovou situaci v jednání s demokratickými parlamentními stranami. Ale co by podle vás bylo v této situaci nejlepší?
Tady vám opravdu jasnou odpověď nedám. Ale nepochybuji o tom, že prezident republiky se nebude chovat pasivně, že jen nevyslechne Andreje Babiše o neúspěchu tohoto posledního jednání, které se zdálo nadějné a které, jak se mi zdálo, i prezident republiky podporoval, ale nevím přesně, co pan prezident udělá. Po informaci Andreje Babiše, jak probíhalo jednání, jistě vyslechne další představy, co by chtěl nebo měl Andrej Babiš udělat. Ale je to na pováženou, protože Andrej Babiš příležitosti k sestavení vlády nevyužil, svým způsobem je promarnil. I když je třeba připustit, že poslední jednání byla komplikovaná i těmi daty konání sjezdu ČSSD i případným datem možného vnitrostranického referenda sociální demokracie o souhlasu se vstupem do vlády. Takže z toho nechci vinit jen Andreje Babiše, odpovědnost je i na dalších partnerech. Ale i prezident republiky dával před časem najevo mírnou nervozitu z toho, že ta jednání se vlečou, proto teď nevím, jestli dá Andreji Babišovi šanci, aby vytvořil vládu, protože zatím ho jen pověřil jednáním. Druhý pokus o vytvoření koaliční vlády tedy ještě nenastal. Nevím, jestli prezident bude trvat na svých slovech, že Andrej Babiš má čas až do června, jestli nebude chtít tuto lhůtu zkrátit a nebude přicházet případně s jinými řešeními, že by sestavením nové vlády byl pověřen někdo jiný než Andrej Babiš. To se skutečně zatím neodvažuji odhadnout, protože možností je stále více, ale žádná není jednoznačná. Sama jste uvedla, že tzv. koalice, která funguje ve Sněmovně při ustavování jejích orgánů, ve složení ANO, KSČM a SPD, není podle slov Andreje Babiše možnou vládní sestavou. Nevím, jestli vzhledem k nové situaci nezměnil názor. Ale vzhledem k jeho angažmá ve vztahu k Evropské unii mu tuto možnost nedává, protože hnutí Tomia Okamury není přijatelným partnerem pro společenství demokratických vlád v rámci Evropské unie. Mimo jiné už proto, že je do značné míry založeno na odporu vůči existenci Evropské unie a na požadavku, že by Česká republika měla z Evropské unie vystoupit. Takže vzniká celá řada otazníků.
První místopředseda sociální demokracie Jiří Zimola v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že by ČSSD šla do dalších jednání s hnutím ANO jen v případě, kdyby v čele vlády nestál trestně stíhaný Andrej Babiš. Myslíte, že by to odblokovalo patovou situaci?
Hnutí ANO tuto možnost zatím vylučovalo. Sice svého času to Andrej Babiš teoreticky připustil, ale nejevilo se to jako reálná možnost, doposud hnutí ANO na Andreji Babišovi jako premiérovi trvalo a jeho snažení po mém soudu je spojeno také s tím, že chce být předsedou vlády. Ale musí si ujasnit určité věci, mimo jiné, jak už jsem říkal, musí změnit chování vůči politickým partnerům. V rámci parlamentní demokracie nemůže vycházet z toho, že všichni ostatní jsou jeho odpůrci, musí s nimi počítat jako s možnými partnery v rámci parlamentní hry a vztahu vláda a Poslanecká sněmovna. Tady je řada neznámých a nejbližší dny nám dají odpověď, ať už tu, či onu.
Andrej Babiš má dvě želízka v ohni. Jedním je Tomio Okamura a jeho SPD, která se na větší podíl na moci od voleb třese, byť se to Andreji Babišovi moc nehodí, druhým je hrozba předčasných voleb, o kterou ale žádná z parlamentních stran příliš nestojí a odmítá ji i prezident Miloš Zeman. Myslíte si, že předčasné volby v nějaké dohledné době hrozí, nebo nejsou zatím na pořadu dne, protože nebyly vyčerpány všechny pokusy o sestavení vlády?
Předčasné volby v parlamentní demokracii nemůžete nikdy zcela vyloučit, ale není to řešení, které by si ti aktéři příliš přáli. Bývá to východisko z nouze. I když jsem současný stav politiky posuzoval kriticky, ne moc pozitivně, zatím není toho druhu, že by předčasné volby byly na pořadu dne. Nejen proto, že to žádná parlamentní strana zatím nechce, Piráti se také vyjádřili, že jsou proti předčasným parlamentních volbám. Ale jde o to, že Ústava předpokládá určitý postup, a ten ještě nebyl naplněn. Zatím ještě nebyl podniknut ani druhý pokus o vytvoření vlády, která by se ucházela o důvěru, a pokud by druhý pokus neuspěl, je tu ještě z hlediska Ústavy třetí pokus, kdy předsedu vlády bude navrhovat předseda Poslanecké sněmovny. To, že na tomto postu je představitel ANO, na tomto ústavním postupu nic nemění, protože pokud by ke třetímu pokusu mělo dojít, nebude tam jako představitel hnutí ANO, ale jako představitel Sněmovny, který se musí snažit o to, aby navrhl osobnost schopnou takovou vládu sestavit a ucházet se o důvěru Sněmovny. Pokud by se mu takovou osobu najít nepodařilo, tak je to nejen jeho neúspěch, ale celkový neúspěch Sněmovny ve stávajícím složení, protože pak už bude na řadě pan prezident, který má možnost po neúspěšném třetím pokusu rozpustit Sněmovnu a vyhlásit předčasné volby.
Ale prezident Miloš Zeman už v minulosti zdůrazňoval, že Ústava mu tuto možnost dává, ale nepřikazuje, že tedy vyhlašovat předčasné volby nemusí…
To, že se v Ústavě říká, že to není jeho ústavní povinnost, má na zřeteli, že i po třetím pokusu se může ukázat možnost vytvořit vládu, která by důvěru mohla získat, takže prezident nemusí vyhlašovat nové volby. Ale myslím, že je to možnost spíš teoretická, protože mám-li na mysli naši současnou situaci, nemyslím, že kdyby byl neúspěšný třetí pokus, že by byl nadějný nějaký pokus čtvrtý, protože ve společnosti už by to nepochybně vyvolalo značný politický neklid a požadavek nového řešení, které by mohly přinést nové volby.
Ale nemůže prezident zasáhnout nějakým netradičním tvůrčím způsobem jako v případě jmenování Rusnokovy vlády, která se vůbec neodvíjela od Poslanecké sněmovny? Nemůže vymyslet něco netypického, když mu Ústava vyhlášení předčasných voleb jasně neurčuje? Už v minulosti se přece ukázalo, že se na to Miloš Zeman v takových případech odvolává, pokud se mu to hodí.
On řekl, že si předčasné volby nepřeje, ale to bylo pochopitelné, protože to bylo poměrně nedlouho po posledních sněmovních volbách. Bylo by divné, kdyby tak brzy poté, co byli noví aktéři povoláni k vážnému jednání, se hned uvažovalo, že jednání budou neúspěšná a že východiskem jsou předčasné volby. Zejména když není reálná naděje, že by volby dopadly jinak než ty poslední. Takže si nemyslím, že by pan prezident v odporu proti předčasným volbám šel tak daleko, že by chtěl hledat řešení ve vytvoření nějaké úřednické vlády, když nebyly vyčerpány tři pokusy o vytvoření politické vlády, která bude usilovat o důvěru Sněmovny. Ale je tu opravdu celá řada otazníků, kdy se můžeme dohadovat, jaké je žádoucí řešení. Ale různé hypotézy nelze potvrdit, to se ukáže během nejbližších týdnů.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
