Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. „Tři sta miliard je velký deficit, já to nezlehčuji,“ přiznal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a s energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině. Věděla byste o něčem, co se významem těmto dvěma prioritám blíží a co mělo být také zdůrazněno a vyzdviženo?
Mě by náramně zajímalo, jaké máme „výdaje související s válkou na Ukrajině“. Naše tanky řízené českými tankisty jezdí po Ukrajině? Ne? Tak o jakých výdajích zde mluvíme? Že by drahé energie? To sotva, protože o nich pan Stanjura mluvil v jiném bodě. Nemohu si pomoci, tohle je opět jen umělý hromosvod. Svalování viny za hluboký deficit rozpočtu na válku, aniž bychom ale viděli skutečně přímou souvislost.
K vaší otázce: Ano, vím o jiné prioritě. A to zmírnění inflace. Jak? Řeknu vám to jinak: Inflace má celkem tři zdroje: expanzivní monetární politiku, expanzivní fiskální politiku a zelenou politiku. Neboli ve všech třech případech státem řízenou politiku. Tyto tři zdroje se propisují do části inflace tažené spotřebou a do části inflace tažené náklady. Monetární politika již své udělala. Ale fiskální politika neudělala nic. Abychom snížili inflaci, musíme také snížit schodek veřejných financí. Snížit schodek znamená snížit VÝDAJE z rozpočtu. Vláda dělá pravý opak: Snaží se zvýšit příjmy, zvýšit přerozdělování – a tím vlastně inflaci podporuje.
V pondělí zveřejněné údaje ve Statistické ročence 2022 od Českého statistického úřadu ukázaly, že životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 % průměru Evropské unie. Přesto je Česko za Maltou druhou nejlépe postavenou zemí z těch, které vstoupily do EU po roce 2000. Čím je to naše postavení dáno?
Je to způsobeno tím, že jsme si žili hlavně během pandemie nad poměry na dluh. Uzavírky spojené s programem Antivirus a s rozdáváním peněz vedly k vyšší inflaci, než je průměr Evropské unie. A kvůli vyšší inflaci taky rychleji chudneme. Vlastně se tak skutečně dá říci, že jsme si během pandemie půjčovali z budoucnosti a dnes za to platíme.
Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že v příštím roce se tamním domácnostem nezvýší cena elektřiny, cena plynu i tepla vzroste shodně o 15 %. Pokud by nezasáhla vláda, zvýšila by se cena elektřiny v průměru o 380 %, plynu o 225 % a tepla o 80 %. Téměř současně vyšla i zpráva, že schodek státního rozpočtu Slovenska za prvních 11 měsíců letošního roku meziročně klesl o polovinu na 2,61 miliardy eur (63,5 miliardy Kč). Někoho může napadnout, proč to takhle nejde i u nás. Nebo to jsou dvě informace, které o hospodaření nám tolik blízkých sousedů zas až tolik nevypovídají?
Jsou to dvě oddělené informace. Slovákům se podařilo snížit schodek rozpočtu, a to je dobře, to jim velmi prospěje. Teď si to ale zase trochu pokazí tím, do jak vysoké míry budou energie z rozpočtu dotovat – a tím jim schodek veřejných financí nejspíš zase naroste. A vlastně tak budou dělat to, co jsme my dělali během pandemie a o čem jsme před chvilinkou mluvili, totiž budou si půjčovat z budoucnosti. Ale abych to nezlehčovala nebo nezamluvila: To je pro Slováky rozhodně pozitivní, že se jim alespoň podařilo tak výrazně snížit schodek. A všimněte si taky, o kolik mají nižší inflaci než my, neboť to spolu souvisí.
Psali jsme:
Nulová DPH na potraviny v Polsku způsobuje, že Češi berou tamní obchody útokem. Lidé od Budějovic až po Domažlice a z celého Podkrušnohoří zase odjíždějí za nákupy do Německa. Tam ne kvůli cenám, ale protože potraviny mají punc, že jsou kvalitnější. Má tahle skutečnost „doma vydělal, v cizině utratil“ na českou ekonomiku víc než jen okrajový dopad?
Takhle to nelze vnímat. To je takové merkantilistické myšlení, které nefunguje… Není to jedno, jestli čokoládu Milka koupím v Česku, nebo v Německu? Když stejně je nakonec švýcarská? To, co v ekonomice funguje, co ji pohání dopředu, je efektivní alokace peněz tam, kde je to nejefektivnější. Bez ohledu na uměle stanovené geografické hranice. Evropa má stejně propojený trh, potraviny už často nemají jednoznačný národní původ, často jsou v té které zemi jen baleny.
Podstatné je, aby si spotřebitel mohl vybrat zboží podle své vůle. A je úplně jedno, kde ho najde, na které straně hranice, stejně nakonec své peníze odevzdá stejnému výrobci. A obchodníci mají možnost prodávat kvalitní zboží, ale když to budou dělat, zase se připraví o jinou klientelu, která je extrémně citlivá na cenu. Za mne: Tyto nářky, že lidé utrácejí za hranicemi, a ne „doma“, považuju vlastně za skryté volání po tom, aby se z nich vyždímalo víc daní pro český státní rozpočet, ale není za nimi touha po skutečném blahu jednotlivce.
Obchodníci o minulém víkendu nehlásili nijak mimořádné tržby. Jako by se naplňovaly závěry z průzkumu agentury STEM/MARK, že 57 % lidí se bude za dárky snažit utratit méně než dříve. To šetření ale proběhlo v říjnu, takže je možné, že vánoční atmosféra způsobí, že se mnozí vydají ze všeho, co mají, a v lednu je čeká tvrdá srážka s realitou. Dá se z nějakých náznaků usuzovat, jaké Vánoce ve srovnání s těmi minulými v Česku budou? Skromnější, nebo budou mít obchodníci žně jako každoročně?
Zatím poslední údaje z maloobchodu, ale i z inflace, z vývoje mezd či HDP naznačují, že skutečně budou Vánoce skromnější. Bylo by to rozumné, jinak skutečně může v lednu čekat řadu lidí tvrdá srážka s realitou. Je lepší se v prosinci uskromnit a v lednu být příjemně překvapen, než obráceně. Vypadá to ale, že tentokrát nebude skoro každoroční a už tradiční rekord v útratách posunut. A pokud ano, tak případně jen v nominálních, nikoliv v reálných hodnotách.
„Nepotřebujeme znát, kdy byla Zlatá bula sicilská,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro deník E15, v němž hovořil o tom, že důchody už nemohou být solidárnější a že šetřit se bude muset i ve školství. Mohly by být předměty jako dějepis, zeměpis či přírodopis obětovány v rámci úspor ve školství, když už loni přišlo ministerstvo školství pod vedením Petra Gazdíka s redukcí fyziky a chemie, s odůvodněním, že naprostou většinu z vyučované látky v dospělém věku nikdy nevyužijeme?
Za mne šetření na špatném místě. Šetřit se dá třeba na asistentech v základních školách, na různých projektových dnech, na školách v přírodě – ale ne na schopnosti používat zejména přírodní vědy. Snad bych se ještě trochu smířila s redukcí měkkých věd typu literatura a dějepis, ale jakmile začneme redukovat přírodní vědy, začneme také ztrácet schopnost samostatného a kritického myšlení.
Mimochodem, věděli jste, že mladá generace už má nižší IQ než před 50 lety? A to proto, že nejsme nuceni myšlení používat. A je nutné si uvědomit, že existuje jasná souvislost mezi inteligencí a schopností myšlení na jedné straně – a rizikem příchodu totality na straně druhé.
Psali jsme:
 |
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
František Janota
