Ve středu se uskutečnila demonstrace Zemane – ČT nedáme a ještě předtím na Českých lvech začali podepisovat v reakci na inaugurační projev prezidenta také umělci výzvu na podporu České televize. Mimochodem, Jan Svěrák označil jeho kritiku ČT za největší útok na její nezávislost od televizní krize v roce 2000. Nejde ale jen o „pět vět na obranu České televize“, umělci kritizují politickou reprezentaci v podstatě od parlamentních voleb. Má Jan Svěrák pravdu, že jsme svědky největšího útoku na nezávislost televize od roku 2000?
Pan Svěrák má pravdu v tom, že jsou lidé ve vedoucích pozicích a to jak v politice, tak v byznysu, kteří útočí na základní pilíře demokratického právního státu, a jedním z pilířů jsou nezávislá, svobodná média. Dělá to pravidelně prezident, a nejde jen o inauguraci, ale také o jeho rozhovory na TV Barrandov. Dělá to ředitel televize Barrandov, což mu naprosto nepřísluší. Doporučoval bych, aby si RRTV posvítila na televizi Barrandov, protože útočit na jinou televizi, to není poslání televize, ta má podle zákona jiné úkoly. Nelze se divit, že část společnosti je tímto znepokojena, protože to cítí jako útok na své svobody a útok na demokracii.
Naše společnost je bohužel rozdělená. To ukázala i situace, kdy tisícovka lidí na Hradě slavila vítězství prezidenta a na druhé straně tisíce lidí proti tomu protestují. To pro naši společnost není dobré. Dobré by bylo snažit se tyto vášně, rozdělení uklidnit a překonat. Otázkou je, jakým způsobem. Velkou úlohu by mohli hrát politici, přední představitelé státu. Kdyby se toto stalo v Rakousku nebo v Německu, co by udělal rakouský nebo německý prezident? Pozval by si lidi například jako pana Svěráka, udělal s nimi veřejnou debatu a těm lidem a také veřejnosti by řekl, že jeho cílem nejsou útoky na veřejnoprávní instituce, a naopak cílem a úkolem prezidenta by mělo být demokratické instituce a právní stát hájit a snažit se společně hledat východisko z této situace. To by podle mého udělal rakouský nebo německý prezident. Hledat cestu, jak příkop, který se stále prohlubuje v naší společnosti, zahrabat, by měl být úkol pro obě strany. Příkladem by ale měli jít představitelé našeho státu, protože, jak se ukazuje, společnost jim stále více nevěří.
Nikdo nezpochybňuje, že Miloš Zeman vyhrál v prezidentských volbách, že parlamentní volby vyhrálo hnutí ANO, ale lidé už zpochybňují morální a mravní kvality představitele, který má minulost z doby komunismu a který je trestně stíhaný. Lidé si prostě nepřejí, aby je doma i navenek reprezentoval trestně stíhaný člověk. To jsou důvody, proč demonstrace jsou a budou. V listopadu 1989 lidé demonstrovali za svobodu slova, projevu, za to, aby mohli zakládat společenské organizace, politické strany, za nezávislé volby. Dnes svobodu máme, ale velká část populace cítí, že je z nejrůznějších stran ohrožována.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá