Ota Černý otevřeně o dění v listopadu '89, Havlovi, Husákovi, zlém Mečiarovi i rozdělení Československa

20.10.2014 4:40

25 LET OD LISTOPADU '89 Ota Černý pracoval v České televizi přes čtyřicet let. Začínal jako sportovní redaktor, po pádu komunistického režimu moderoval první politickou debatu Co týden dal. Právě odtud pochází jeho legendární otázka "Co na to občan?" „Proč se ten pořad stal fenoménem? Protože byl upřímný. Protože byl vzdělaně lidový. Protože jsme se nevytahovali a nechtěli dělat politiku. Protože zvítězila naše obyčejnost!“ prozradil pro ParlamentníListy.cz Černý. A k tomu zavzpomínal i na to, který z politiků se bál k němu chodit.

Ota Černý otevřeně o dění v listopadu '89, Havlovi, Husákovi, zlém Mečiarovi i rozdělení Československa
Foto: ceskatelevize.cz
Popisek: Ota Černý

V České televizi působíte do roku 1969 a tak Vás zřejmě i Listopad 89 zastihl na půdě Ústřední redakce Televizních novin. Byl pro vás onen pátek 17. listopadu velkým překvapením? A vzpomenete si, co jste ten den večer dělal?

Ten den jsem jel na reportáž z házené do Chebu. Večer jsme sledovali zpravodajství z Prahy v chebské restauraci, která byla stejně jako my zděšená. Druhý den, ihned po skončení utkání, jsme pospíchali do Prahy a tam už jsem v Hlavní redakci tělovýchovy a sportu (dnešní Redakce sportu) chystali i naše příspěvky do vysílání.

Jistě jste nezapomněl na legendární listopadové "televizní garáže", v nichž zaměstnanci ČST protestovali proti tehdejšímu zpravodajství, v němž se ještě několik dní po 17. listopadu míhal prezident Gustáv Husák, ale o tom, co se děje na Václavském náměstí, tam nebyla téměř ani zmínka. Jak jste tu situaci vnímal?

V té době jsem byl pouhý externista a do garáží jsem tedy nechodil.

Byly krátce po 17. listopadu velké tlaky ze strany ÚV KSČ na vedení zpravodajství? Já si vzpomínám na to, že v týdnu od 20. listopadu 1989 byla hlavní budova Kavčích hor obsazena vojáky, Lidové milice se "utábořily" přímo u hudebního Studia A...prostě nebyla to žádná sranda...

V Hlavní redakci tělovýchovy a sportu to mělo zajímavý dopad, u kterého jsem byl. Na základě "povolávacího rozkazu" byli členové Lidových milicí z HRTM vyzváni k účasti na potlačení revoluce. Byli čtyři - tři se cukali, čtvrtý řekl ihned, že nikam nepůjde! Kupodivu to prošlo, asi i proto, že milice na Václavák nevyrazily!

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66520 lidí

Několik měsíců po listopadu 1989 jste už moderoval s Jozefem Hübelem diskusní pořad Co týden dal. Jak se ze sporťáka stane člověk, který tady začínal s politickými diskusemi? A jak si vysvětlujete, že se tento pořad – který jste později moderoval i se Zuzanou Bubílkovou – stal takovým fenoménem?

Nebylo to až tak hned. Začali jsme v říjnu 1990. Já jsem se politickým komentátorem stal náhodou. Do Redakce sportu mě ani po revoluci nevzali a tak jsem požádal tehdejšího nového šéfredaktora Redakce zpravodajství ČsT Petra Krula o přijetí na místo redaktora TN. On to přijal, jezdil jsem natáčet banální témata a až v srpnu 1990 přišel návrh vysílat nedělní polední politické besedy a Petr Krul jejich moderování nabídl Jozefovi Hübelovi a mně. Byla to výzva. Proč se stal fenoménem? Protože byl vysílaný živě, bez cenzury! Protože byl upřímný. Protože byl vzdělaně lidový. Protože jsme se nevytahovali, nechtěli dělat politiku. Protože zvítězila naše obyčejnost!

Každý si vás spojuje s větou: „A co na to občan?" Dokonce vás i s touto větou imitují. Vadí vám to?

Ne, naopak! Je to moje PR.

Kdo z politiků se do pořadu Co týden dal bál chodit? Prý jste si politiky zval sám, tak proto se tážu.

Kdo se bál nevím. Vím, že Vladimír Mečiar byl u nás jednou a pak už nikdy. Svoji nevraživost pak přenesl do svého hnutí, zakazoval jeho členům k nám chodit. Ano, zval jsem hosty sám.

Tvrdí se, že si zejména tehdejší premiér Václav Klaus dával velký pozor na to, co se ve vašem pořadu říkalo. Často prý také Klaus volával i do zpravodajství, když s ním nebyl spokojený. Je to pravda?

To nevím. Nám nevolal nikdy - naše vztahy byly pouze pracovní. Nám pozvání nikdy neodmítl!

Která z osobností naší politiky měla podle Vás za uplynulých pětadvacet let největší vliv na vývoj naší země?

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman.

O Václavu Havlovi se čím dál častěji veřejně píše ve smyslu, že to byl opilec, nýmand a podobně. V anketě ParlamentníchListů.cz dokonce Havel získal nejvíc hlasů jako hlava státu, která poškodila naši zemi. Jak to na vás působí?

Václav Havel byl normální chlap se vším všudy. Opilec určitě NE, nýmand - to je až směšné o něm něco podobného říkat. Když už nic, tak byl mimořádný divadelní autor - měl svůj náročný styl a získal s ním světový ohlas. Václav Havel nepoškodil stát, naopak ho demokraticky vybudoval.

Myslíte si, že se komunistická strana měla u nás zakázat? A byli podle vás Miloš Jakeš, Jozef Lenárt, či Ladislav Adamec nebo Gustáv Husák hlupáci?

Ano, měla! Soudruhy Jakeše a Lenárta nebudu hodnotit, nestojí mi za to. O Husákovi jsem hodně přemýšlel, studoval jeho životopis. Vychází mi jako velmi inteligentní, schopný člověk. Bohužel schopný všeho. Šel za svým bezohledně, nekoukal vpravo ani vlevo. Byl a zůstal sám!

V devadesátých letech krachovaly u nás banky, vznikaly kauzy jako je LTO, tunelovalo se, politici začali zneužívat svou moc a velmi rychle vzniklo mnoho pochybných milionářů. Měli jste problémy se na tyto kauzy politiků tázat v pořadu Co týden dal? Neříkali vám třeba někdy: na toto se mne rozhodně neptejte?

Tenkrát to nebylo až tak hrozné. Tenkrát se stále řešily jiné, výraznější věci. Když přišla řeč na vaše témata, tak nikdy nikdo neřekl, že se nemáme ptát.

Vy jste byl prý u toho, když se dohadovalo dělení Československa. Jaké to tehdy bylo? Podle mnohých za rozdělením federace stál především Václav Klaus...

Ne, má zkušenost - a byl jsem u všech jednání - je jiná. Rozdělení státu chtěli především někteří slovenští politici okolo Slava Morice a především Vladimír Mečiar. Z české strany Jan Kalvoda.

Tehdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara se mnozí báli. Oprávněně?

Ano. To byl zlý, nevyzpytatelný člověk. Báli se ho ale především Slováci, někteří až tak, že poslouchali na slovo. Třeba prof. Rudolf Filkus, Milan Kňažko, či Augustin Húska. Nebylo jim to nakonec nic platné, se všemi zatočil!

  • ZDE najdete seznam osobností, které ParlamentníListy.cz vyzvaly ke zhodnocení posledních 25 let.
     

Mnoho lidí si spojovalo s pádem totality velké sny o budoucnosti. Měl jste vy osobně také nějaká očekávání? Co z toho se splnilo a co ne?

Já jsem měl od malička jeden sen - aby přestala vláda KSČ. Zažil jsem soudy s Miladou Horákovou, Slánským, Barákem, ale i s našimi sousedy živnostníky. A to se mi splnilo!

Dnes je nemálo lidí frustrováno z toho, jaké zde panují sociální poměry – po krku mnohým jdou exekutoři, lidé nemají peníze na nájmy, na různé poplatky, neplatí si třeba pojištění. Je to podle vás jejich vina, nebo vina politické garnitury?

Já si myslím, že každý je si svého štěstí strůjcem. Za lidské krachy politická garnitura nemůže. Kolapsy, o kterých píšete, jsou individuálním selháním jednotlivců.

Po Listopadu 89 vznikaly nové, nebo se obnovovaly některé politické strany. Teď jsme svědky úpadku tradičních stran a naopak nástupu nejrůznějších protestních hnutí. Jak vnímáte úpadek ODS?

ODS si za svůj úpadek může sama! Připustila si totiž k tělu příliš mnoho lumpů. Někteří její čelní představitelé si mysleli, že stromy rostou do nebe. Přesto si myslím, že se z toho vylíže - bude to fuška, může to trvat dlouho, ale měla by! Její podíl na vzniku nové České republiky je i přes hrozné chyby velký a záslužný.

V naší redakční anketě se ptáme čtenářů, jaký vývoj by si po roce 1989 přáli, pokud by o něm mohli kdysi rozhodovat. Z nabízených možností má jasnou převahu varianta, že by zemi měli vést Valtr Komárek a Alexander Dubček a měl se tu budovat socialismus s lidskou tváří připomínající rok 1968. Co si o tom myslíte?

Tak to si určitě nemyslím. Socialismus s lidskou tváří byl totiž nesmysl. Valtr Komárek byl velmi schopný ekonom, prognostik, příjemný člověk. Zda by měl na to vést republiku, nemám jistou odpověď. Alexander Dubček byl schopný tajemník pro zemědělství na OV KSČ Galanta a to, že byl v jiné funkci, se ukázalo jako chyba. Zklamal milióny lidí, kteří mu fandili. I já. Nakonec zklamal i své komunisty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Olga Böhmová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pojmy „dezinformace“ či „předsudečná nenávist“ jsou jen nástroje Bruselu, jak kritikům EU, USA a imigrace zavírat ústa a zavádět totalitu. Znalec informačních technologií z SPD varuje

11:49 Pojmy „dezinformace“ či „předsudečná nenávist“ jsou jen nástroje Bruselu, jak kritikům EU, USA a imigrace zavírat ústa a zavádět totalitu. Znalec informačních technologií z SPD varuje

ROZHOVOR „Ministerstvo vnitra Jana Hamáčka z ČSSD o hnutí SPD tvrdí, že šíří ´předsudečnou nenávist´…