Pane Junku, když se dívám na vaši tvorbu, jde o směsici témat. Jak je vybíráte?
Je vám líto, že Klaus ml. odešel z politiky?Anketa
Na přelomu roku se v nabídce Nakladatelství Olympia objevily dvě vaše nové knihy, a to Tragédie obrněnce a Pancéřový vlak. Zastavme se nejdřív u první. Co vás přimělo k sepsání knihy o křižníku Zenta, potažmo o rakousko-uherském námořnictvu?
Když jsem býval ještě hodně malý, prababička Růžena mi namísto vyprávěnek o perníkových chaloupkách mnohem raději líčila (navíc s očividně silnějším zaujetím) hrdinný osud křižníku Zenta. Ten slýchávala také ještě jako malá holka od svých prarodičů, tak trochu postižených rakouským vlastenectvím. Po letech stačilo, abych se začal zajímat, například v příslušném muzeu ve Vídni, o to, jak se to kdysi seběhlo s dotyčnou spektakulární katastrofou doopravdy. Nezůstalo zdaleka jen u toho, výsledek konečně znáte.
A ještě k Pancéřovému vlaku, který vyšel poprvé před lety pod názvem Panzerzug a nyní nově v Olympii. Dostává čtenář do ruky druhé vydání, nebo úplně novou knihu?
Ten příběh se fakticky v dnešní Rudné odehrál, ale jak dorůstaly a bohužel také odcházely další místní generace, proměňoval se, košatěl a jistě také ztrácel své původní konkrétní kontury. Protože jsem jej však vyslechl mnohokrát také u nás doma, k tomu ze zpravidla hodně odlišných aspektů, otázka: „Jak to tenkrát bylo s rudenským pancéřovým zjevením i lidmi kolem něj vespolek doopravdy“ mě začala zajímat. Naštěstí jsem pořád ještě zastihl několik pamětníků, a když k tomu přidáte dostatek pramenů a věrohodných dokumentů, kýžené finále se nemohlo nedostavit… něco ale mohu prozradit už teď. S tím, jak se s fatálním pancéřákem kdysi vyrovnali místní, sice souhlasím, ale řekl bych, že se celá ta story dnešním dějepisným estétům rozhodně líbit nebude.
Už několik let jste jedním ze skalních autorů Olympie, kde vám vyšlo na dvacet knih. Co plánujete dál?
Mám obrovskou radost, že mám v Olympii připraveno do tisku několik titulů, na kterých mi opravdu záleží. Například poměrně rozsáhlou práci o nadčasové otázce po skutečné národnostní podstatě dnešních Čech. Na jejím objasňování jsem si dal opravdu záležet, a hlavně jsem nad ním seděl kromobyčejně dlouho. Mimoto jsem odevzdal v podstatě zábavnou knížku pro docela obyčejné lidi, v níž jim nabízím spíš úsměvné vylíčení, u jakých že vojenských záležitostí jsem u nás, po Evropě, a dokonce i ve světě byl. A také co si o nich myslím.
Jak vás ovlivnila současná pandemická situace?
Budete se asi hodně divit, ale nanejvýš pozitivně. Nezapomínejte, že pro mě pozitivum toho jinak nekonečně obrovského neštěstí spočívá v tom, že mne takto přikázaná klauzura především osvobodila od souvislé řady zbytečností, které mě zdržují od práce. Pokud k tomu ještě připočtete, že v Rudné disponuji dostatečným počtem elektronických pojítek s okolním světem, řekl bych, že vlastně budu asi jeden z mála, jimž současná epidemie vysloveně prospěla.
Rozhovor vedl Jan Steiner.
Vedoucí redaktor Nakladatelství Olympia nám dále prozradil, že v letošním roce se mohou čtenáři těšit na tituly Bojiště jižních Čech v edici Toulky, knihu ze žánru alternativní historie Smrt Evropy a luxusní publikaci Německá Praha, kterou nakladatelství chystá na letošní vánoční trh.
Psali jsme:
autor: Tomáš A. Nový
