Pamatujete si, kde vás zastihla sametová revoluce a jak jste ji prožíval?
Vím, že jsem byl sedmnáctého listopadu v jednom pražském hotelu, kde jsem řešil pracovní záležitosti.
A následující měsíce?
Prakticky okamžitě jsem se hned v prvních dnech po revoluci zapojil do obnovy sociální demokracie.
Můžete zhodnotit, co se v porevolučním vývoji v České republice podařilo a co se nepodařilo?
Určitě se povedlo vytvořit demokratický politický systém, připomínající ten západoevropský. Ovšem bez potřebné plurality médií s vlivem velkých podnikatelských skupin na politiku, který by v západní Evropě nebyl v takovém měřítku možný. Podařilo se vytvořit tržní prostředí. To je ovšem deformované, protože u nás existuje v některých oblastech celá řada zjevných kartelů, řekněme oligopolů. Počínaje energetikou přes oblast telekomunikací až samozřejmě po oblast médií. Je to tedy taková omezená demokracie a kapitalismus svého druhu, kde ne všichni mají stejné podmínky. Někteří se prostě dostanou ke státním zakázkám a „svému“ lépe než ostatní. Jiní musí o svou existenci tvrdě bojovat. Samozřejmě, že se některé instituce, které fungovaly dobře v minulém režimu, jako byla například zemědělská družstva, podařilo úplně rozbít. Bohužel i některé další instituce.
Například?
Práce s mládeží ve sportu a podobně.
Která doba byla za uplynulých pětadvacet let dle vašeho mínění pro naši zemi nejzásadnější?
Myslím, že to byl počátek devadesátých let, kdy se nastavila nějaká pravidla pro transformaci společnosti. Transformace se ale vedla v mnoha směrech unáhleně, takže se společnost v zásadě rozdělila. Toto rozdělení, na menší úspěšnější část a na méně úspěšnou, trvá.
- Seriál ParlamentníchListů.cz: Osobnosti, které jsme vyzvali k hodnocení posledních 25 let v naší zemi.
Koho vidíte jako hlavní porevoluční osobnosti a proč?
Byl to Václav Havel a Václav Klaus. Myslím, že vedli transformaci společnosti a nesou zodpovědnost za její pozitiva i negativa. Není korektní říkat, že za všechna negativa může Václav Klaus a Václav Havel může jen za ta pozitiva.
Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší?Anketa
Poraženými roku 1989 byli komunisté, jak si vede jejich následovnice - Komunistická strana Čech a Moravy?
Myslím si, že se přiblížila určitému bodu zlomu. Pokud povede nějakou svou transformaci do podoby radikální socialistické strany, jak to bývá v některých zemích západní Evropy, nebo světa, tak může přežít. Pokud to ale bude strana páprdů, jak se v poslední době stává, kteří nostalgicky vzdychají po starých časech, tak dříve nebo později bude silně oslabovat. Prostě přestane být jako strana protestu pro lidi zajímavá. Vidíme, že ve volbách není schopná zvyšovat svůj volební výsledek na úkor sociální demokracie, která trvale klesá.
Myslíte, že jim chybí obnova v podobě mladých lidí?
Nechybí jim pouze mladí lidé, ale také nové myšlenky a trošku návaznost na radikální socialistické proudy v západní Evropě. S nostalgií dlouho nikdo nevydrží.
Jak vidíte zahraniční politiku současné vládnoucí koalice?
Premiér Sobotka a ministr financí Babiš jsou lidé, kteří vidí pozici České republiky velmi realisticky, jak v rámci EU, tak celého světa, pokud jde například o přístup sankcí k Rusku. Mě osobně velmi zklamal přístup Luboše Zaorálka, který se dostal do takové pozice, řekněme, jestřábů a rádoby proamerických sil. Myslím si, že Američané mají v posledních dvanácti, patnácti letech hodně popletený svůj vztah ke světu. Rádi by pomohli svět zlepšit a demokratizovat, ale část světa o to upřímně ani nestojí. Mám na mysli třeba arabské státy, které si chtějí žít po svém a mají svou představu o tom, jaký má být vývoj společnosti.
Souhlasíte tedy s tím, že se zasadili, aby sankce proti Rusku nebyly tak tvrdé, jak bylo původně navrhováno?
Myslím, že nás sankce zcela nepochybně poškodí. Pokud už dnes přední západoevropské listy jako jsou Frankfurter Allgemeine Zeitung a Die Welt hovoří o třetí vlně recese v eurozóně po roce 2009, tak jeden z faktorů, které uvádějí, jsou také sankce vůči Rusku a Ruska vůči Evropské unii.
Díky zásahu premiéra Sobotky by ale tyto dopady na naši zemi neměly být v takovém rozsahu, jak původně měly být, ne?
Tak ten zásah je kosmetický, ale i tato snaha je hodna ocenění.
Udělal byste něco jinak, kdybyste byl dnes na místě vládnoucí koalice?
Snažil bych se velmi zintenzivnit zásahy do hospodářství, které vláda může udělat. Ať už jde o čerpání evropských fondů nebo oživení investic, soukromých investic a příchodu soukromých domácích investorů do zahraničí. Předchozí Nečasova vláda na to ani nevzdechla. Tahle vláda už o tom alespoň začíná hovořit, i když zatím nic nedělá. Je třeba například ozdravný a podpůrný program pro stavebnictví, aby se dostalo ze dna. Nejde jen o stavby, kde chybí připravenost, kde stát může sehrát nějakou roli. Jedná se třeba také o podporu komunální bytové výstavby, výstavby sociálních bytů. Vláda zde zatím nepřišla s jediným konkrétnějším návrhem programového charakteru. Nicméně si uvědomuje, že je třeba něco dělat. Zatím ale neví co.
Myslíte, že je vzhledem k vývoji politické situaci na Ukrajině dobře, že je naše země součástí NATO, nebo to může být v některých ohledech i nevýhodou?
Je to dobré zajištění národní bezpečnosti České republiky. V tom naprosto neměním názor. Myslím, že směřování do NATO a Evropské unie je jedním z velmi správných výdobytků listopadu 1989. To, co jsme chtěli. Je třeba co nejlépe využít členství v obou těchto institucích. Samozřejmě ale také bránit některým krokům, které zrovna nejsou v českém národním zájmu.
Kudy by se měla v budoucích pětadvaceti letech Česká republika ubírat, aby prosperovala a lidem se zde dobře žilo?
Především by vláda měla připravit strategii na základě diskuze s odbornou i obecnou veřejností, aby se řeklo, jaké jsou cíle společnosti. Poslední strategický dokument tohoto charakteru v podstatě schválila moje vláda v roce 2005. Topolánkova vláda se tím už neřídila. Bylo by proto dobré si říct, kam naše společnost směřuje. Myslím si, že smyslem společnosti je, aby se lidem vedlo lépe, aby ve všech společenských vrstvách lidé přicházeli na to, že se jim změna systému po roce 1989 vyplatila změnou životní úrovně a kvality života.
Ing. Jiří Paroubek
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
