Nedávno jste na sítích napsal, že ceny plynu na burze nebudou mít žádný vliv na cenotvorbu v letošním a omezenou v příštím roce. V čem konkrétně vláda zaspala a jaké konkrétní dopady občané pocítí?
Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
Občané právě nepocítí vůbec žádný vliv toho relativně dlouhodobého pádu cen plynu v roce 2023. Důvod je primárně ten, že kvůli vzniklé panice všichni obchodníci nakoupili veškerý plyn pro své zákazníky podle jejich portfolií. V principu jde o to, že jednotliví obchodníci mají svou určitou představu o tom, jaký objem plynu v dalším období budou asi potřebovat, což je jejich know-how. Každý si stanovuje jinak, zda nakoupí na 100 procent svého portfolia, snížené množství nebo naopak zvýšené, protože si třeba věří, že získá větší množství zákazníků. Roli hraje i termín na jak dlouho to nakoupí.
Kvůli tomu, že k zastropování cen energií došlo až takto pozdě, obchodníci nakupovali za jakoukoli cenu. Viděli jsme ceny plynu až 360 euro za MWh, což bylo sice jen krátkodobé, ale pak se delší čas cena držela okolo 200 euro. Dlouhodobě jsem upozorňoval na to, že vláda nekoná a teď začne být vidět jak velký problém to způsobí. Jsem velice zvědav, jaké hospodářské výsledky budou mít firmy typu E.ON, Pražská plynárenská a další za minulý rok. Domnívám se, že budou mít relativně normální nebo vyšší zisk, protože tyto firmy byly tzv. překoupeny a nakoupily ještě levný plyn a pak ho za draho prodávaly svým klientům. Tím, že byla v druhé půlce roku vlivem teplého počasí nízká spotřeba, vydělaly enormní peníze, protože argumenty pro zdražení už byly. Tvrdím, že na českém trhu, nebo spíše v českém prostoru je vyjasněno. Trh v této souvislosti nelze používat, protože už o reálný trh nejde vzhledem ke kompenzačním mechanismům. Obchodníci si přijdou na enormní peníze ze státního rozpočtu. Všichni!
Premiér Fiala ale v novoročním projevu chválil vládu za situaci s energiemi, i před tím zněla pochvalná slova, že zásoby máme dostatečné, ceny jsou zastropované a zvládneme to. Jak to hodnotíte vy?
Z mého pohledu je to úplně jasné, vláda koná dobře, když se snaží šířit dobrou náladu. To je klíčové. Vláda tu není od toho, aby šířila paniku. Nicméně technická podstata oněch prohlášení se leckdy velice liší od reality. V těchto dnech, kdy je extrémní teplo, firmy vtláčí do zásobníků na českém území tolik plynu jako v letních měsících. Jde o anomálii způsobenou teplým počasím.
Je proto velká šance, že pokud nepřijde nějaký extrémní a dlouhodobý mráz, situace s dodávkami bude zvládnuta. Stejně tak se i může podařit dlouhodobý cíl, že na konci zimy zůstane v zásobnících aspoň malá báze plynu, kterou bude možné využít kupříkladu pro příští sezonu. Tolik mé obecné zhodnocení.
Psali jsme:
Hodně se mluví o tom, že jakkoli možná dobře zvládneme tuto zimu, ta příští bude daleko horší z hlediska přípravy a spolehlivého naplnění zásobníků.
Ano, vychází to z obecných předpokladů, že většina plynu, který je dnes v zásobnících na území České republiky, pochází ještě z dodávek z Ruska. Většinově přes plynovody Bratrství a Nord Stream. Nicméně pro příští zimu, pokud se politická situace nějak dramaticky nezmění (což nepředpokládám) bude třeba zásobníky plnit především z jiných zdrojů. Ať už půjde o norský plyn nebo zkapalněný zemní plyn, bude-li dostatečné množství terminálů a přepravních cest. To je důvod, proč je stále upozorňováno na to, že příští zima může být ještě mnohem více problematická.
Se starým rokem skončilo i půlroční české předsednictví v Radě EU. Můžete zhodnotit, jak si Česko v tomto směru na poli energetiky počínalo?
Bylo mi vyčítáno, že často používám větu, že nejsem politik. Jenže já opravdu nejsem politik a nemusím v tomto případě zůstávat tak optimistický a pochvalný. Myslím si totiž, že předsednictví České republiky v Radě EU mělo na vyřešení energetické krize pramalý význam. Řeči o zastropování a množství mítinků, které svolával pan ministr Síkela v roli předsedajícího energetickým ministrům vedlo k tomu, že se zastropovalo na úrovni nákupní ceny 180 euro za MWh plynu. Když odhlédnu, že je to veliké vítězství především Německa, kdy přijatý mechanismus nebude možno nikdy spustit, je třeba vzít v úvahu to, že jde o stejný princip, který v téže době naše vláda kritizovala. A/nebo poukazovala například na to, že Maďarsko zastropovalo pohonné hmoty a ve finále je nemělo. Spíš si myslím, že tyto věci celkově jsou ze strany vlády používány jako kladný PR. Co by bylo skutečným úspěchem, by bylo sjednocení cen energií na území Evropské unie tak, aby především průmysl měl srovnatelné podmínky pro konkurenci. A to se v žádném případě nepodařilo. Německo zadotuje, protože to nic jiného není, svůj průmysl 200 miliardami euro. To odpovídá násobku státního rozpočtu ČR. Jak asi bude vypadat konkurenční prostředí??
Toto je nejkritičtější, protože pokud mám možnost hovořit s průmyslníky a lidmi, kteří jsou v reálném světě, shodně říkají, že za rok 2021 vyrobili 100 a obrat měli 100. V roce 2022 vyrobili 60 a obrat měli zase 100, což je všechno dáno zvýšenými vstupy. Z toho soudím, že signálů o kritickém navýšení vstupních surovin a primárně energií je více a více. Nejspíš se dočkáme i nepěkných zpráv z průmyslu na území České republiky. Zřetelné je to také u domácností, což je ten nejlepší obraz, platí za energie čtyři až sedmkrát více než platily za srovnatelné období před zhruba rokem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
