Pečlivě tajená premiérova finta. Toto se o italském referendu příliš nepíše

Anketa

Který středoevropský premiér je nejlepší?

91%

hlasovalo: 13396 lidí

V neděli půjdou Italové k referendu, které může zatřást politickou scénou. Když sledujete události posledních dní, očekáváte, že toto referendum skutečně může do italské politiky přinést zásadní změny?

S napětím očekávám, že si lidé konečně uvědomí důležitost tohoto referenda a půjdou volit v hojném počtu. V tomto případě není nezbytné dosažení nutného počtu zúčastněných (kvórum), reforma vstoupí v platnost, je-li počet hlasů pro vyšší než počet hlasů proti. Jestliže reforma projde, tak už lidé budou mít v budoucnu jen málokdy příležitost do něčeho mluvit, protože nové změny v ústavě snižují přímou účast občanů. Tato reforma ztrojnásobuje z 50.000 až na 150.000 podpisy, nutné k předložení návrhů zákona za občanské iniciativy a potvrzující referenda odkazuje na budoucí ústavní zákon.

Proto pevně doufám, že se podaří zatrhnout uskutečnění této zpackané reformy a bude to mít dopad na zásadní změny ve stávající vládě, která opět dokazuje svoji absolutní neschopnost a nejedná v zájmu lidu.

Referendum samo o sobě není vedeno o nějaké zásadní otázce. Týká se ústavní reformy, konkrétně posílení Poslanecké sněmovny na úkor Senátu. Proč právě tato otázka vyvolává takové obavy, že o referendu někteří spekulují jako o „dalším hřebíku do rakve EU“?

Renzi namlouvá lidem, že zruší Senát, ale je to výslovné lhaní občanům za účelem prosazení navrhované reformy a to za každou cenu. Několikrát sice řekl, že sníží počet senátorů, ale nikdy neřekne, že už Senát nebudou volit občané.

Senát zrušen nebude, ba co hůře – reforma vytváří Senát coby kastu jmenovaných. Senátoři jsou v nové reformě jmenováni prezidentem republiky – 5 senátorů, a regionálními radami, a navíc k platu starosty nebo regionálního radního získají denní dávky a úhradu výdajů na ubytování, stravování a na sekretariát. Tím pádem dává také imunitu 95 starostům a regionálních zastupitelům. V současné době regionální zastupitelé a starostové nemají imunitu. V návaznosti na reformu, 95 z nich by mohlo využít transformaci Senátu na „refugium peccatorum“ pro místní administrátory, kteří mají potíže s justicí.

Pravým hřebíkem do rakve je jiná část reformy, o které se nikde v zahraničí nepíše a sám Renzi to nikde nevytrubuje. Tato reforma totiž zaprodává Itálii Evropě: Zavádí do ústavy klauzule, které Itálii podřizují Evropské unii, jakož i nedovolí Italům se vyjádřit k jednáním, dohodám a tématům o evropských otázkách.

Samotné ústavní změny, které referendum schvaluje, jsou podle premiéra Renziho nezbytné k odblokování politického patu posledních let – jeho oponenti naopak tvrdí, že důsledkem bude nadměrná koncentrace moci. Jaký názor mají v tomto sporu mezi efektivitou a demokracií běžní Italové?

Co vlastně je napsáno na hlasovacím lístku? O co zde opravdu jde a proč je toto referendum tak důležité?

Uveďme to přesně, aby si každý, i nezasvěcený, mohl udělat obrázek a správně to pochopit:

Schvalujete znění ústavního zákona týkající se „ustanovení o překonání paritního bikameralismu, snížení počtu poslanců, omezení provozních nákladů orgánů, zrušení CNEL (Národní rada hospodářství a práce, pozn. red.) a revizi II. části V. hlavy Ústavy“ (pravidla pro regulaci regionálních samospráv, pozn. red.), která byla schválena Parlamentem a zveřejněna v Úředním věstníku č. 88 ze dne 15. dubna 2016? – Následně je dána možnost zatrhnout ANO nebo NE.

Když to člověk takto čte, tak se to zdá, že jde o změny k lepšímu. Ale – opak je pravdou! Je to podvodně formulovaný volební lístek, který neinformovaného člověka přímo vyzývá volit ANO. Vysvětlím postupně jednotlivé body tak, jak se opravdu v realitě věci mají:

Nová reforma nezjednodušuje a nepřesahuje bikameralismus (dvoukomorovost), a už vůbec neeliminuje zbytečné instituce. Reforma násobí legislativní cesty, vytváří větší zmatek a více kompetenčních sporů mezi státem a regiony, mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Problém reformy Senátu je uveden již v předešlé otázce. Snad jen malý dodatek. Osobně se domnívám, jelikož Senát zrušen nebude, že je tedy v tomto případě lepší mít 315 občany volených senátorů s pravomocemi, než mít 100 prakticky nezvolených senátorů s periferními pravomocemi – takový Senát je pro mě jedna velká fraška, která navíc stojí peníze!

Dále – tato reforma nesnižuje náklady na politiku. Státní účtárna předpokládá skromné úspory Senátu pouze asi 50 milionů eut ve srovnání s 300 milionů dodatečných nákladů v důsledku zavedení nového volebního zákona s druhým hlasováním (užší výběr – ballottaggio), které si přeje Renzi. Druhé hlasování se děje, když v tom prvním nezíská žádný kandidát požadovanou většinu, je omezeno na ty kandidáty (dva nebo více než dva), kteří získali nejvíce hlasů v prvním hlasování.

CNEL – Národní rada hospodářství a práce – nebude zrušena. Uvedl to předseda CNEL Delio Napoleone a vysvětlil, že CNEL „v každém případě přetrvá, jak při výhře ANO, tak při výhře NE. Maximálně se změní pouze forma.“

Revize II. části V. hlavy Ústavy převálcuje řádné samosprávy. Místo toho, aby se šlo směrem k moderní formě federalismu, odměnili se čestní administrátoři a penalizovali se neschopní marnotratníci – tato revize zredukuje funkce a hospodářské zdroje všem místním úřadům bez jakéhokoliv rozdílu.

Tato poslední reforma koncentruje moc centrální vlády nad administrativou jednotlivých krajů. V itálii jsou kraje jako jsou Lombardia a Veneto, kde samospráva funguje. Na druhou stranu jsou kraje jako je například Campania (oblast okolo Neapole), kde je krajská správa naprosto neschopná. Již teď stát nedokáže řešit tuto situaci některých, převážně jižních oblastí. Pro fungující kraje by to byla katastrofa. Běžný občan to nejvíce pociťuje např. ve zdravotní sféře. Lidé ze špatně spravovaných krajů jezdí stovky kilometrů na specializovaná zdravotní vyšetření a operace.

Vnímají tedy lidé referendum jako „hlasování o Renzim“, který jako lídr strany žádným volebním testem neprošel?

Ano,je to tak vnímáno velkým množstvím lidí. Faktem je, že si Renzi neustále protiřečí. Jako primární příklad uvedu jeho výrok ještě z doby, kdy nebyl premiérem. V té době více než jednou prohlásil, že by neakceptoval roli premiéra bez občanských voleb, ale nakonec jím byl tehdejší premiér Enrico Letta přinucen podat demisi a Renzi se stal samozvaným premiérem. I nadále slibuje občanům hory doly a nikdy nic nedodrží.

Referendum může být – v případě odmítnutí návrhu – koncem premiéra Matteo Renziho. Jak silnou má ministerský předseda v současnosti pozici?

Renziho pozice již není tak silná a to i přesto, že dlouhodobě a každodenně zahlcuje tisk a většinu televizních pořadů. To snad neměla ani Kuba, takto řízená media. Říkám si do jakého TV programu se dostane příště, jestli bude například také předpovídat počasí. Renzi mimo jiné pořádá přednášky v kinech a v divadlech. Na náměstích by ho vypískali … to se děje, když někde prochází.

Renzi se už nelíbí ani jisté časti politiků z jeho vlastní politické strany! A to hlavně kvůli navrhované ústavní reformě, i když toto není jediný důvod. Je to již podruhé, co se Renzi nechal slyšet, že odejde, pokud se něco neuskuteční dle jeho slibů. Minule to bohužel nedodržel a tak doufejme, že tentokrát budou prostředky, jak ho k té demisi demokraticky přimět.

Pokud by skutečně padla Renziho vláda, jaký by byl podle vás další vývoj? Úřednická vláda, předčasné volby, nějaké řešení na současném vládním půdorysu, nebo něco úplně jiného? Změnil by nějak odchod premiéra Renziho italskou politiku?

Možné je všechno. V tuto chvíli se to nedá s určitostí předpovědět. Je zde možnost úřednické vlády s předčasnými volbami v květnu příštího roku. Může se stát, že po eventuálním odchodu Renziho prezident místo něho nominuje nového premiéra... Ten by mohl být i z jiné nevládní strany, je ovšem těžko představitelné, že by takového kandidáta vládnoucí většina podpořila. V každém případě, odchod premiéra Renziho pro Itálii může být jen přínosem. Myslím si, že nový kandidát, aby uspěl, bude muset prosadit menší daňové zatížení, které je díky Renzimu opravdu neúnosné a má negativní dopad na všechny sféry.

Kdo jsou vůbec v současnosti, z pohledu tamních voličů, nejvýraznější osobnosti italské politické scény? Pokud by nyní byly v Itálii volby, jak by nejspíš dopadly?

Máme zde středo-pravou koalici, ve které je Lega Nord (Liga Severu) s lídrem Matteo Salvinim (LN), Berlusconiho Forza Italia (FI) a Fratelli d'Italia - Alleanza Nazionale (Fdi-AN), kterou vede Giorgia Meloni. Pro mě by to byla nejlepší volba.

Pak je zde Movimento 5 stelle (M5S), česky Hnutí pěti hvězd. Toto hnutí vede komik Grillo. M5S má zatím hodně příznivců, zvláště mezi ekonomicky slabšími vrstvami obyvatel (a těch je opravdu hodně), protože tak jako Renzi slibuje hory doly, často věci neuskutečnitelné a mění velmi často názory. Co se týče hlasování v parlamentu, tak se toto hnutí většinou zdržuje hlasování anebo volí Renziho návrhy, přestože na veřejnosti Grillo křičí úplně jinak. Osobně bych M5S itálii nepřála, protože mají obrovské administrativní problémy ve všech městech, kde mají starosty. Vidím je jako hnutí, které dělá neorganizovaný humbuk, ale v praxi jsou neschopní.

No a nakonec je zde Renziho vládnoucí sociálnědemokratická Partito democratico (PD). O tom, co tato strana dokáže, se italští občané přesvědčili na vlastní kůži.

Všechny tyto 3 strany mají statisticky podobné výsledky. Jak by tedy nejspíš dopadly nyní volby, to nedokážu říct.

Druhá možnost je, že referendum návrhy premiéra Renziho podpoří. Co by se dělo poté?

Jelikož je zde stále možnost, že zaúčinkuje Renziho neúnavná propaganda – ne proto, že by se lidem líbil, ale proto, že opět před referendem nasliboval hory doly. Aby si zajistil hlasy, tak podepsal zvýšení peněz důchodcům a obnovil po sedmi letech smlouvy státním zaměstnancům. Co se týče voličů žijících v zahraničí, průzkumy byly uzavřeny s 40 % účastí (to je 1 milion a 600 tisíc Italů), jejich hlasy by se mohly ukázat jako rozhodující pro výsledek hlasování.

Jsou zde však velké obavy, aby nedošlo k podvodům. Již se stal podvod v tom, že si vláda dokonce opatřila adresy Italů žijících v zahraničí a rozeslala 4 miliony dopisů s reklamou na volbu ANO. Tyto adresy ovšem odmítla dát táboru pro NE s tím , že je tam zákon o ochraně soukromí. Další oznámení bylo podáno proti zavádějící formulaci otázky na volebním lístku. V tomto případě však Krajský správní soud text na volebním lístku povolil s tím, že odvolání je nepřípustné z jurisdikčních důvodů.

Bohužel referendum centralizuje kompetence do Říma. Díky tomu by Renziho vláda měla přístup k lukrativním kompetencím jako jsou infrastruktury a energie, ale také možnost legislativně překonat rozhodnutí regionálních rad.

O Itálii se v poslední době hovořilo i v souvislosti s hospodářskými problémy, zejména s problémy bank. Děje se v tomto směru něco nového? Pohledem ze střední Evropy to vypadá, že v posledních měsících se situace trochu zklidnila…

Co se týče problémů bank, je to většinou zapříčiněno špatnou administrací a podvody ze strany těchto institucí, jejichž manažeři nejsou nikdy potrestáni. Další problém bank jsou špatné úvěry, které ale tato vláda nevyřeší, protože je strůjcem všeobecné insolvence.

Itálie je více než kterákoliv jiná evropská země postižena migrační krizí. V poslední době se přitom hovoří o další vlně, která by mohla přijít z Turecka – které poté, co byla přerušena přístupová jednání s EU, vážně vyhrožovalo, že migrantům otevře své hranice na pobřeží. Panují v Itálii velké obavy z další vlny?

To, že přijde toto vydírání od Erdogana, bylo vice než jasné hned od začátku. Turecko v Evropě nemá co dělat! Obavy zde v Itálii panují, a právem. Jsme zde v rukou nekompetentní vlády, která dovolila lodím celé Evropy dovážet migranty do Itálie a sama se na tom podílí. Stále se pokračuje v dovozu a ubytovávání nelegálních, převážně afrických, migrantů. Nikdo se necítí v klidu nad zprávami, že v Turecku se skupují čluny a chystá se další vlna.

Poslední otázka souvisí s aktuálním časem adventu. Již několikrát jsme se bavili o tom, že v Itálii, nejkatoličtější zemi, roste přílivem muslimských imigrantů vliv islámu, který se projevuje i potlačováním některých křesťanských tradic. Letos se již objevila zpráva z německého Dortmundu, kde největší obchodní dům nedělá vánoční výzdobu, aby nebyl vystaven útokům muslimských přistěhovalců. Děje se něco podobného i v Itálii?

Tak jako minulý rok, nebudou v některých školách a v jiných veřejných budovách vánoční besídky, ozdobené stromečky a jesličky. Prozatím nemám žádnou obdobnou zprávu, týkající se vánoční výzdoby velkých obchodních domů, jako je ta z Dortmundu.