Co říkáte na skutečný počet běženců, které máme přijmout? Byl to boj vlády, respektive ministra Chovance versus EU, nebo jde podle vás o politický kompromis?
Oficiální odhad počtu, který jsem v posledních dnech registroval, uváděl deset tisíc uprchlíků do konce příštího roku. To bude zřejmě realita, kterou neovlivní ani vláda, ani ministr Chovanec a ani EU. Za prvé nejsme zřejmě pro uprchlíky nejpřitažlivější cílovou zemí, zadruhé jsme vázáni mezinárodními smlouvami a zatřetí z uprchlictví je bohužel i obchod, kterému žádné zátarasy na hranicích nezabrání.
Navzdory velkému nárůstu počtu uprchlíků v Evropě jich našla většina, tedy přesněji 86 procent, útočiště v takzvaných rozvojových zemích. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je jich v současné době 1,6 milionu v Turecku, 1,5 milionu v Pákistánu, 1,2 milionu v Libanonu, milion v Íránu a přes 600 tisíc v Etiopii či v Jordánsku. V ČR žije zhruba 3 300 legálních uprchlíků, jestliže se počet zvýší na čtyřnásobek podle uvedeného odhadu, ve srovnání s těmito rozvojovými zeměmi na tom budeme stále dobře.
Rozdělujete vy osobně nějak běžence, imigranty, azylanty?
Nemám k dispozici tvrdá data o struktuře uprchlíků, ale v každé zdrojové zemi jsou určitě odlišné převládající důvody, které je třeba brát v potaz. A jako v podobných uprchlických vlnách v minulosti si uvědomuji určitá rizika. Přesto se domnívám, že standardní procedury pro azylanty jsou dostatečné.
Jaké by bylo nejideálnější řešení v tomto problému?
Neexistují jednoduchá řešení. Je ale třeba si uvědomit, kdo na konfliktech vyvolávajících vlny uprchlictví profituje, a jejich vliv co nejvíce eliminovat. Navíc jde často i o důsledky kolonialismu a studené války. Obávám se, že naše možnosti jsou velmi omezené.
Jak to tak vypadá, otevřou se další utečenecké tábory nebo azylové ubytovny. Jsou na to naši občané připraveni?
Jak bude dle vás vypadat v roce 2050 naše země?Anketa
Pokud půjde jen o odhadované počty, je to podle mě zvládnutelné. Populismus politiků a nejrůznějších aktivistů ale může situaci zbytečně zkomplikovat. Problém uprchlíků odvádí pozornost médií od místních skutečných problémů, které je třeba řešit.
Nenecháváme tyto problémy až na poslední chvíli? Například v Plzni kvůli jedné větší uprchlické rodině z Iráku málem jednal krizový štáb... Nevkrádá se tímto ryze nerudovská otázka: Kam s nimi?
Nechávat věci na poslední chvíli je pro naše politiky, státní a veřejnou správu zdrojem zisků: řešení často banálních problémů se pak výrazně prodražuje a dá se často i dobře prodat v dalších volbách. Kam s nimi? Zatím jsem neregistroval, že by se někdo chtěl ptát samotných uprchlíků. Možná budeme překvapeni, jakou mají oni sami představu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
