Evropská komise pohrozila Maďarsku a Polsku, že pokud nezačnou přijímat migranty podle domluveného scénáře z roku 2015, požene je k Evropskému soudu. Hrozba se týkala i ČR, která prozatím přijala jen 12 uprchlíků. Může si vůbec EK takto počínat, je její postup legitimní? Vždyť Maďarsko a Slovensko reagovalo loni právě opačným způsobem, podalo na vedení EU kvůli povinným kvótám žalobu.
V úterý pohrozil řecký eurokomisař Avramopoulos zemím, které nepřijímaly nebo přestaly přijímat uprchlíky, že pokud do měsíce nesjednají nápravu, podá na ně Evropská komise žalobu k Evropskému soudu. Týká se to tedy nejen Maďarska a Slovenka, ale i České republiky. Samozřejmě by bylo rozumné, aby Evropský soud nejprve rozhodl o žalobě Slovenska a teprve potom se začal zabývat novou kauzou, která má podobný charakter. Evropský soudní dvůr by to tedy měl odmítnout, ale z historie víme, že jde na ruku Evropské komisi.
Pokud by tedy Česká republika skončila u Evropského soudu, co by jí vlastně hrozilo? Horentní pokuta, omezení dotací nebo jiné sankce? A jak se k varování Evropské komise vlastně postavili čeští europoslanci?
Ono to funguje tak, že Evropská komise navrhne rozsudek, tedy sankce, kterou může být vysoká pokuta do té doby, než začne potrestaná země plnit nároky Evropské unie. V praxi by to mohlo třeba znamenat snížení dotací o soudem stanovenou pokutu. Jak vysoká ta sankce bude, to se zatím neví, ale možná, že ji Evropská komise rovnou navrhne do své žaloby.
Souhlasíte s vyškrtnutím Jiřího Zimoly z kandidátní listiny ČSSD?Anketa
Jak na to reagovali mí kolegové, to opravdu nevím, ale jistě by leccos napovědělo hlasování o sankcích vůči Maďarsku. Ohledně potrestání Budapešti už prošlo patřičné usnesení, které může vést až k odebrání hlasovacích práv v Evropské unii. Pokud vím, tak Maďarsko je trestáno za to, že nechce přijímat uprchlíky, neplní migrační kvóty a také za to, že jim nechce udělovat azyl. Obě tyto záležitosti by se mohly týkat i Česka, protože tam to dnes funguje téměř stejně.
Co by měla česká vláda nyní udělat? Přijmout slíbený počet běženců, k čemuž se předloni zavázala, anebo by se měla obrátit také na soudní dvůr ve Štrasburku? A jak eurokomisaři včetně Řeka Avromopoulose reagují na tvrzení nových středoevropských států v EU, že uprchlíci k nim nechtějí, protože zde nejsou tak vyspělé sociální systémy jako jinde v západní Evropě a že migranti zde sami nechtějí být?
Česká republika se měla už dávno připojit k žalobě Maďarska a Slovenska, takže pochybuji, že by to udělala nyní. Nicméně, pokud by k tomu nátlaku došlo, nesmíme se mu podvolit. Tedy vláda by se teď určitě neměla rozhodnout, že zbytek těch uprchlíků přece jen přijme. Měla by trvat na svém a případnou pokutu pak nezaplatit.
Co se týká těch argumentů ohledně nechuti běženců u nás zůstávat, tak vedení EU chce sjednotit azylové podmínky včetně výše podpor a jiných benefitů, aby byly pro ně zajímavé i ty chudší evropské země. Prostě tomu nátlaku Bruselu se nesmí česká reprezentace v žádném případě poddat.
Navážu na vaši připomínku. Právě Francie, Německo i některé další státy usilují o vytvoření nového azylového systému, který by měl revidovat starší Dublinskou smlouvu. Jste podrobněji informován o jaké zásadní změny by se v něm mělo jednat? Někteří skeptici tvrdí, že se prý má skutečně zavést systém sociálních dávek s jednotnou úrovní v celé EU, aby pro migranty byly atraktivní, jak jste sám uvedl, i východoevropské země EU...
No, ono se nejedná jen o ty sociální dávky, ale také o další vymožeností a péči, kterou mají migranti třeba v Německu. To znamená úroveň ubytování, volný pohyb po republice a podobně. Tady jde především o to, vytvořit jim takové prostředí, aby nejezdili jen do Německa a několika dalších vyspělých států, kde pak mají s nimi problémy. Je to šíleně absurdní, my na to koukáme s otevřenou pusou, co si to Německo vlastně dovoluje. Na to je jen jediná odpověď, nepodvolit se tomu za žádnou cenu.
Psali jsme:
Ještě si všichni pamatujme, jak Rakousko a Německo si v EU prosadily lhůtu, po kterou nemohou lidé z východní Evropy u nich pracovat, ale k muslimským uprchlíkům, ke kterým mají kulturně mnohem dál, se chovají zcela jinak. Jak si to vysvětlujete?
Nevím, už jednou jsem pro ParlamentníListy.cz řekl, že Němci mají ohromný mindrák z II. světové války a z viny za genocidu Židů. Chtějí teď za každou cenu vybudovat otevřenou multikulturní společnost a nás nemají rádi za to, že jim v těch jejich plánech bráníme.
S nástupem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do funkce se prý blíží realita dvourychlostní Evropy. Jinými slovy Česká republika se bude muset rozhodnout, zda v dohledné době přijme euro a některá další ekonomická opatření jako ty nejsilnější země Evropské unie. Budou to velmi důležitá rozhodnutí, která ovlivní na řadu let vývoj naší republiky. Máte už nějaké zprávy, že se na toto důležité rozhodnutí připravuje česká vláda či parlament a posléze také čeští europoslanci? Proběhla už některá jednání o těchto zásadních záležitostech? A jak se na případný vstup do měnové unie díváte vy sám?
Já jsem především zděšený tím výrokem premiéra Sobotky, že bychom měli stanovit datum pro přijetí eura. Já jsem to komentoval slovy, že ten termín by měl znít: nikdy. Ono se nejedná jen o společnou měnu, ale pan Macron a další jemu podobní politici chtějí vytvořit skupinu zemí, kde by platila společná právní, daňová a ekonomická pravidla, včetně těch stejných azylových podmínek pro migranty. Je to hodně nebezpečné, opravdu se nejedná jen o zavedení společné měny, ale o to, abychom podléhali Bruselu a jeho nekonečným nařízením a pravidlům.
Řecko je stále ve velkých ekonomických potížích a jedná nyní o snížení svého gigantického dluhu s Mezinárodním měnovým fondem i se svými důležitými věřiteli z EU. Itálie se podle názoru řady ekonomů potácí na pokraji finanční krize. Co vede Macrona i Merkelovou vlastně k tomu, aby usilovali o měnovou unii, kde by měly vedle sebe fungovat například vyspělé severské státy a slabší jih a východ Evropy? Vždyť samotné Německo s tím má stále velké problémy, co se týká například řeckých dluhů.
To je prostě velká touha zvláště Německa, ale i některých dalších zemí, ovládat ohromná území Evropy se stamiliony lidí, i když to moc nemá ekonomickou logiku. Proto se Merkelová snaží stůj co stůj udržet v Unii Řecko, jelikož se bojí, že jakmile by odešlo, tak se jim ten jejich sen o velké Evropě, kterou chtějí řídit, zhroutí jako domeček z karet. I proto je strašně štve, že odešla z Evropské unie Velká Británie a snaží se za každou cenu udržet Athény.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
