Vláda vedená předsedou ODS nastoupila do funkce v turbulentních časech hospodářských i politických problémů. O tom vy něco víte, že? Co by v tomto směru byla vaše hlavní rada Petru Fialovi?
Žádná vláda naší země nenastoupila v tak těžké a komplikované situaci, jako vláda pana premiéra Fialy. Nemyslím, že bych mu měl nějak radit, každé časy jsou svým způsobem unikátní. Navíc radilů je v naší zemi víc než dost. Je hlavně jednoduché radit, když nenesete politickou odpovědnost. Tak snad bych mu v této souvislosti jen popřál, aby dal politicky především na svůj úsudek a držel pevný kurz, který je vždy v turbulentních časech lepší, než jeho změna či plavba zig-zag.
Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
Jak se podle vás zatím vládě daří situaci zvládat?
Vždy je v činnosti každé vlády co kritizovat a zlepšovat, ale to je přirozené. Vláda dělá, co může, opravdu se snaží. V tak těžkých časech je to spíše otázka reakcí na situaci, než věcí nějaké koncepční dlouhodobé politiky. V rámci možnosti vláda situaci zvládá.
Plní vláda zatím to, co od ní voliči žádali a proč jí dali důvěru?
Současná situace se dramaticky liší od situace v době předvolební, v době voleb a v době formování vlády. Na řadu předvolebních slibů teď není čas ani prostor. Voliči této vlády od ní především očekávali kompetentní, neteatrální, netwitterovou politiku a zodpovědnou správu naší země. A o to vláda bezesporu usiluje.
Jak se zatím prezentuje v roli státníka a lídra země Petr Fiala? Kloníte se spíše k hodnocení jeho stoupenců „konečně premiér, za kterého se nemusíme stydět“, nebo k postoji jeho oponentů, že Fiala řeší raději Ukrajinu a světový mír než problémy svých spoluobčanů?
Jako řadový člen ODS a volič koalice SPOLU jsem s Petrem Fialou velmi spokojen. Vždy jsem věděl, že má obrovský politický talent a potenciál. Proto jsem jej do vlády, a tím pádem i do politiky, přivedl. Je evidentní, že má na prvním místě naši zemi a její občany. Kritizovat jej za to, že řeší raději Ukrajinu, považuji za obrovsky laciné. Jako profesor politologie a dnes už také zkušený politik ví, že volby se rozhodují na vnitrostátních tématech, ne na zahraniční politice. A to, co se děje pouze několik set kilometrů od našich hranic, přece řešit musí! Vždyť je to proboha přece válka!
Fotogalerie: - Volební plakáty v ulicích
Co říci o letošním působení Andreje Babiše v roli opozičního předáka a potenciálního prezidentského kandidáta?
Andrej Babiš postupuje, jak jsem v této situaci očekával. Je tvrdý lídr radikální opozice. Od prvních okamžiků v opozici začal objíždět naši zemi a systematicky pracuje se svými voliči. Škoda jen, že mu novináři a média naskakují na jeho hru s prezidentskou kandidaturou. Tím netvrdím, že v žádném případě nebude na prezidenta kandidovat. Ale to, o co mu jde, je volební kampaň pro předčasné sněmovní volby, které očekává a chce vyvolat nejpozději na jaře či v létě příštího roku. To je jeho skutečná sázka, ne experiment s druhým kolem prezidentských voleb, ve kterém nemá velké šance projít.
Líbí se vám kampaň, ve které SPOLU staví Babiše vedle Putina?Anketa
Hlavním tématem první poloviny roku byla válka na Ukrajině. Není sporu, že ji rozpoutalo Rusko, ale když se ohlédneme nazpět, co podle vás byly hlubší příčiny tohoto konfliktu? A jak se z nich můžeme poučit do budoucna?
Prožíváme přelomové období v Evropě i ve světě. Výraznější, než bylo třeba 11. září 2001, obě války v Perském zálivu, Afghánistán nebo války v bývalé Jugoslávii, nejvýraznější od pádu Berlínské zdi a rozpadu komunistického bloku. Je to návrat k železné oponě a současná horká válka na Ukrajině je počátkem dlouhodobé nové studené války. Na Ukrajině se odehrává válka mezi Ruskem a Západem. Ukrajina je bojištěm vojenským, ale i politickým a stále více ekonomickým. Rusko se soustavně bojí útoku ze Západu, není důležité, že my považujeme tuto obavu za paranoidní. Od začátku 17. století bylo Rusko šestkrát napadeno ze Západu, v průměru jednou za 80 let: 1605 Poláci dobyli Moskvu a dosadili Lžidymitrije, 1708 Švédové s Karlem XII., 1812 Napoleon dobývá Moskvu, 1853 krymská válka a 1914 a 1941 dvě světové války. Od 90. let se postupně naplňují oprávněné aspirace národů střední a východní Evropy a NATO a EU se postupně přibližují k ruským hranicím. Rusko je politicky a vojensky marginalizováno, jeho HDP na úrovni Itálie a vojenské výdaje na úrovni Francie z něj dělají mocnost druhého řádu, jejíž prestiž stojí a padá pouze na obrovském arzenálu jaderných zbraní. Jeho evropský a globální vliv je postaven pouze na obrovském nerostném bohatství. Politická a bezpečnostní demarginalizace Ruska byla legitimním požadavkem, který rozumnější část Západu byla ochotna vzít v potaz. Zvláště když všechny Energiewende a Green Dealy nahrávaly ruským zájmům a situace na Ukrajině nebyla černobílá. Vedení Ruska se však místo politického dialogu rozhodlo po carském Rusku a stalinsko-brežněvovském SSSR začít budovat třetí ruské impérium. Ze situace plné různých odstínů šedi udělali černobílou. Rusko bude v izolaci a změní se v surovinový přívěsek Číny. Západ se tváří v tvář nevyprovokované ruské agresi sjednotí, energetická politika EU se snad stane více realistickou. Globální obchod poklesne a bude i na Západě nahrazen snahou po regionální soběstačnosti. Není cesty zpět, Rusko je nepřítel chtějící svoji třetí říši. Sláva Ukrajině.
Leží na některých evropských politicích minulé dekády, ať je to Miloš Zeman, Angela Merkelová nebo Emmanuel Macron, nějaká vina za přílišnou vstřícnost vůči Rusku?
Snaha o politický dialog s Ruskem rozhodně nebyla chyba, zvláště když tu byla šance situaci řešit politicky. To se stalo méně pravděpodobné po roce 2014 a vyloučené od roku 2022. Ruská volba použít válečné prostředky vše smetla ze stolu. To, co byla fatální chyba, byla politika dramatického zvyšování závislosti na Rusku prostřednictvím různých Energiewende a Green Dealů. Důsledkem je pokus o Grenzewende a Red Deal. To rozhodně nejde vyčítat Miloši Zemanovi. Na rozdíl od Merkelových a Macronů.
Fotogalerie: - Hrdinové na Hradě
Co říci o politice sankcí, které EU a NATO na Rusko uvalují? Jejich opakované ujišťování, že šestý či sedmý balík sankcí už opravdu srazí Rusko na kolena, občas působí spíše dojmem přesvědčování sebe sama…
Sankce jsou pokračováním války jinými či zástupnými prostředky. Západu nic jiného než sankce a vojenská podpora Ukrajiny nezbývá. Alternativou je jen kapitulace Západu před Ruskem či přímá vojenská konfrontace s nedozírnými následky. Navíc se skutečné účinky sankcí vždy projevují až v dlouhodobém horizontu.
Jak se zatím daří „Západu“, tedy EU a NATO, situaci vzniklou ruskou agresí zvládat?
Situaci především zvládá Ukrajina a Ukrajinci. Jejich statečný odpor nedává Západu na výběr. Z tohoto hlediska to EU a NATO zvládají překvapivě dobře. Sám bych to 23. února letošního roku nečekal. Současná situace posledního půlroku jen obnažila, jakou geopolitickou katastrofou byl pro Evropu brexit. Určitě největší od pádu železné opony. Ten rozdíl v chování Velké Británie a Německa to opět demaskoval.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
Zdá se, že hlavním problémem druhé poloviny roku bude energetika. Točíme se v kruhu vysokých cen energií a padají různá vysvětlení: Putinova agrese, přeprodávání české elektřiny přes lipskou burzu, neschopnost vlády došlápnout si na ČEZ sektorovou daní, Green Deal… Co vnímáte vy jako hlavní příčinu vzniklé situace?
Složitá situace v energetice nemá jen jednu příčinu. Ale dominují naprosto dvě z nich: Green Deal a ruská agrese. Navíc když to první sloužilo návodně k tomu druhému. Naše vláda má naprosto omezené možnosti řešení. Ty většinou leží za hranicemi naší země.
Myslíte, že nám na podzim hrozí společenský nepokoj v podobě demonstrací a protestů, možná dokonce pádu vlády?
Tak to doopravdy nevím, nejsem jasnovidec. Bude záležet na zodpovědnosti každého z nás v naší zemi, abychom případnou dramatizaci situace a její vyhrocení zvládli.
Ministr Síkela nabídl civilizační exkurz, podle kterého příslušnost k Západu prokážeme tím, že se kvůli svobodě a demokracii dokážeme zříci části svého pohodlí, zatímco k Východu budeme patřit, pokud před demokracií upřednostníme levný benzín. Co říkáte na tento „civilizační“ exkurz? A co má udělat vláda, aby jí občané uvěřili a byli ochotní se vzdát části svého pohodlí?
Vláda musí dát občanům vědět, že vnímá jejich problémy a chce je pomoci řešit. A podle mého názoru to i dělá. Válka na Ukrajině vše ztížila, ale chtěl bych připomenout, že i orgány EU ještě před válkou připouštěly, že až jedna třetina obyvatel EU může v důsledku Green Dealu upadnout do chudoby, a klíčoví představitelé EU si dokonce ještě nedávno zálibně pomlaskávali, jak v důsledku emisních povolenek roste cena energií a že to vlastně chtějí.
Ani v této situaci bychom neměli zapomínat, že Vladimir Putin je hrozba.
Ale Frans Timmermans vlastně také. I když jinak.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
