Debata o „manželství pro všechny“ opět v české společnosti přinesla živou veřejnou debatu. Proč se z toho stává takové téma, když – jak je neustále připomínáno – většina populace má pro sexuální menšiny pochopení?
Je to důsledek toho, že vláda pod taktovkou Petra Fialy a ODS si k sobě přibalila Pirátskou stranu, respektive její čtyři poslance, byť to vůbec nebylo nutné. A každému trochu politicky orientovanému jedinci je zároveň jasné, že Piráti dlouhou dobu další šanci k podílu na vládě nedostanou. Politické neziskovky proto cítí jedinečnou šanci si téma vynutit, nebo ho alespoň o kousek posunout dále. Všimněte si, že většina současných aktivistů, jako je pan Walek nebo paní Horáková, zahájili svou kariéru v době vládního angažmá Strany zelených. Vědí dobře, že teď, a pak na dlouho nic, podobně jako kdysi za vlády s účastí Zelených.
Nehrozí, že tito aktivisté téma sexuálních menšin svou agresivitou lidem spíše znechutí?
Lidé v Česku jsou vesměs tolerantní, ať už se bavíme o etnických menšinách či o sexuálních menšinách. Ale zároveň jsou lidé od dob komunistické totality alergičtí, když jim někdo něco cpe horem spodem. Lidem je jedno, co si dělají dva chlapi v posteli, ale nepotřebují o tom dennodenně slyšet z televize. A už vůbec lidé nechtějí, aby to někdo ve škole strkal jejich dětem a aby jim četl potroublé pohádky o dvou tučňácích, co si vyseděli vajíčko. Tedy ano, LGBT aktivisti si poměrně sobecky zahrávají s většinovou tolerancí vůči lidem s opačnou orientací. Ani zdaleka ne každý homosexuál je totiž zároveň i LGBT aktivistou.
Psali jsme:
Proč se podle vás téma manželství pro menšiny stává v Česku tak horkým tématem kulturních válek?
Jste pro to, aby homosexuální páry směly adoptovat děti?Anketa
Výsledkem současných snah o redefinici manželství podle mého názoru bude plichta – tedy že se rozšíří práva stejnopohlavních sňatků, ale pojem „manželství“ zůstane nedotčen; stejně jako si LGBT aktivisté budou moci nechat zajít chuť na adopce dětí a v důsledku i na právní bitvy, vedoucí ke kšeftům s dětmi, k surogátním mateřstvím a podobně. Dobytí těchto pozic bude až dalším kolem téhle kulturní války. LGBT aktivisté, dosazení k postům dříve Zelenými a dnes politicky zrecyklováni Piráty, nebudou spokojeni, dokud nebude ze 100 % po jejich.
Debata docela rozdělila stranu KDU- ČSL. Několik lidovců deklarovalo svůj konzervativní postoj a za to si museli vyslechnout (třeba od jihomoravského hejtmana za tuto stranu Jana Grolicha), že s lidmi jako jsou oni strana nemá budoucnost. Není hodně sebevědomá až samolibá už sama představa, že budoucnost je automaticky liberální?
To není nic jiného než marxistická představa neúprosného kola dějin. Že jsou lidovci nakaženi progresivismem, to víme dávno. Např. v nedávném Respektu si lidovecká poslankyně Jílková stěžovala, že současná Sněmovna je „poměrně konzervativní“ a že část Sněmovny „tvoří věřící, pro které má pojem manželství i silnou náboženskou konotaci“ (19. 6. 2023).
Čeští a moravští biskupové se přitom ve svém prohlášení z Velehradu vyjádřili naprosto, řekl bych až neobvykle jasně: „Manželství nelze předefinovat, vždy bylo a bude smluvním vztahem mezi mužem a ženou“. Více dalších komentářů k lidovecké politice netřeba, snad jen že by možná konečně mohli vypustit písmeno „K“ ze svého názvu, aby nemátli poctivé křesťany.
Co jako člověk, který se pohyboval v médiích a ve světě komunikace vůbec, říkáte na ten pojem „manželství pro všechny“, který se používá pro rozšíření pojmu manželství i na sexuální menšiny? Není to celkem zdatná podprahová manipulace?
Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?Anketa
Proč se prostá deklarace „jsem pro rodinu“ dnes stala v některých kruzích symbolem bigotnosti, zaostalosti a téměř středověku?
To tak vidí nejrůznější progresivní aktivisti a další menšinoví pošuci. Normálně uvažující člověk má o obsahu pojmu „rodina“ jasno.
„Opíráme se ve svém působení o náboženské hodnoty, z nichž vyrůstají obecně lidské hodnoty, jako je porozumění, empatie a sounáležitost mezi lidmi. Hodnoty, které jsou stěžejní nejen pro naši víru, ale i pro náš stát. U Aliance pro rodinu bohužel tyto hodnoty nespatřujeme,“ stojí v dopise adresovaném vládě. Co říci na tento výklad, že někteří představitelé víry jsou „hodnotovější“ než jiní?
Kdo někdy četl Nový zákon, tak si jistě všiml častých výpadů vůči farizeům, což byla tehdejší sociální skupina „cnostných“ znalců Zákona, dnes bychom řekli „lepších lidí; dobroserů“. Tedy kádrování na dobré a méně dobré lidi není nic nového. Dvojice evangelikálních kejklířů, která tento štvavý dopis iniciovala, mi pak za komentář nestojí. Tomáš Halík je na rozdíl od nich alespoň sečtělý, což se o dvojici Pastoral Brothers rozhodně říci nedá.
Teď se vás zeptám jako člověka, který při práci na arcibiskupství a předtím jako redaktor se „ve víře“ dost pohyboval: Dá se vůbec říci, že existuje nějaká „hodnota“, která by definovala víru a opravňovala by říci, že jsem lepší než jiní věřící?
Takový pan Tomáš Halík na to má jistě spoustu metod. Nicméně všechny spadají do ranku, před kterými varoval papež František jako před hodnotami kvalifikovaných křesťanů, kteří riskují, že zůstanou kvalifikovaní, ale přestanou být křesťany. Podobně papež varoval i před nebezpečím klerikalismu a zneužíváním moci. Skoro jako kdyby popisoval našeho nositele ocenění, Tomáše Halíka…
Psali jsme:
V českém katolickém prostředí, poměrně důsledně rozděleném na „dukovce“ a „halíkovce“, můžeme argumenty tohoto typu slýchávat poměrně často. Kde podle vás skupina označovaná za „liberály“ v církvi nabrala takové sebevědomí?
Dovolím si s uvedeným dělením nesouhlasit. Církev je rozdělena na křesťany, a poté na „halíkovce“, kteří byli svým vůdcem vychováni k pocitu morální nadřazenosti. Poslechněte si někdy kázání od pražského sv. Salvátora; pak pochopíte, o čem mluvím.
Jako moc je tato církevní polemika spíše součástí celospolečenského rozdělení, které se příležitostně pojmenovává jako „zemanovci vs. drahošovci“, zkrátka ti, kteří se považují za šiřitele dobra proti těm, kterým říkají „dezoláti“?
Tohle rozdělování vnesl do církve právě prelát Halík. Jeho vizí je církev jako společenství jím vyvolených, kvalifikovaných, prokádrovaných, patřičně proškolených; tedy jakési sekty obdivovatelů Tomáše Halíka. Jestli to tak někomu vyhovuje, nic proti jeho gustu. Já třeba z Halíkova jájinkovství mám trochu legraci, ale určitě nikomu neberu, jestli v něm vidí svého gurua a morální spásu.
Fotogalerie: - Halíkova bohoslužba
Připomínali jsme si v tomto týdnu výročí upálení Jana Husa. V liberálních kruzích dominuje představa, že tento kverulant a kritik korupce by dnes skončil celkem jednoznačně na straně „dezolátů“. Já mám ale někdy pocit, že jeho zápal a neochota vnímat argumenty protistrany nachází pokračovatele spíše na druhé straně, kde se neustále nabádá, ať děláme „správné věci“ a ať nepočítáme groše. Kde by tedy dnes stál Jan Hus, podle vás?
Jsem přesvědčen, že kdybychom dnešní společnost přesunuli do doba Jany Husa, byli by to právě piráti, lidovci, halíkovci, neziskovkáři a jim podobní aktivisté, kteří by Janu Husovi chystali hranici. Tito lidé by ukřižovali i samotného Krista, kdyby dostali příležitost. Natolik se tito lidé považují za morálně nadřazené.
Jste členem pražského zastupitelstva, kde je koncentrace „liberálů“ tradičně větší než v ostatních zastupitelských sborech v republice. Cítíte tam jako otevřený konzervativec a navíc zástupce SPD „bezpečný prostor“, abychom to řekli liberálně?
Není to otázka jen pražského magistrátu, ale i dalších jedenácti zastupitelstev pražských městských částí, kam jsme pronikli. Byl to důležitý průlom, protože i naši voliči tak získali sebevědomí, že i v Praze je s pronárodní politikou hnutí SPD možné uspět. Ostatní liberální partaje si na naši přítomnost prostě musí zvyknout, naši zastupitelé mají velký tah na branku a rozhodně plánujeme posilovat, nikoliv naopak. Práce nás však čeká mnoho, musím však ocenit, že se nám podařilo ke spolupráci získat významné představitele dalších pronárodních stran v Praze. Skoro, jako kdyby došlo v hlavách pražské národní scény k hromadnému rozbřesku!
Mgr. Josef Nerušil
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
karelhrabě
