Je podle vás Česko v lepším stavu než v roce 2017? Pokud není, může za to covid, nebo jiné faktory?
Tato otázka zahrnuje dva aspekty, krátkodobý a dlouhodobý. Z krátkodobého hlediska je pochopitelně patrné, že země prošla ekonomickým útlumem spojeným s pandemií covidu, která postihla především sektor služeb a odvětví vázaná na turistický ruch. Navíc je Česká republika exportní zemí s relativně malým vnitřním trhem, která je závislá na plynulosti zahraničního obchodu a chodu globální ekonomiky. Dopad byl proto dosti dramatický, i když nejrůznější apokalyptické vize o zhrouceném a zbídačeném státě zadluženém na mnoho generací či o nástupu „covidové totality“ vypovídají více o roznícené mysli svých autorů než o reálném stavu. Zažili jsme již horší historické zkoušky.
Učinili jsme historickou zkušenost globální pandemie, na kterou byli lidé v minulosti zvyklí a s níž se museli vždy vyrovnat. Nebyla to pouze španělská chřipka na sklonku první světové války nebo epidemie cholery počátkem třicátých let devatenáctého století, kdy byly pařížské márnice tak přeplněny, že těla zemřelých byla masově pokládána na mosty přes Seinu, ale rovněž nepříliš známá epizoda z roku 1894. Tehdy se z čínských měst Kantonu a Hongkongu rozšířily prakticky do všech velkých světových přístavů zárodky dýmějového moru, který v polovině čtrnáctého století zahubil třetinu obyvatel Evropy. Hrozilo, že nastane globální katastrofa apokalyptických rozměrů. Díky karanténním opatřením a Pasteurovým a Kochovým žákům mezi lékaři se podařilo pohromě včas zabránit, ale i tak v Bombaji a okolí zemřelo šest milionů lidí, a dodnes v Kalifornii, Jižní Africe nebo Argentině přenášejí místní hlodavci bakterii Yersinia pestis.
Fotogalerie: - Festival Flákanec
Česká republika se tedy nenachází v lepším stavu než v roce 2017, ale na druhé straně získala důležitou zkušenost, která by jí mohla napomoci při jejím nejdůležitějším civilizačním úkolu, kterým je vymanění se z periferního postavení vůči západní Evropě, vybudování silného národního hospodářství a dosažení plné národní svrchovanosti. Dějiny se v posledních letech nápadně zrychlily. Covid-19, vývoj v Afghánistánu, asertivita Číny, geopolitický ústup a vnitropolitické potíže Spojených států amerických, odhalené slabiny globální neoliberální ekonomiky a impotence vůdců Evropské unie, to vše vytváří interregnum, dočasné bezvládí, kdy není zřejmé, jaký stát, ideologie či ekonomický řád se stanou hegemonem. To je ideální příležitost pro menší, vnitřně sevřené, morálně vyspělé a výkonné komunity, aby si vytvořily ve vznikajícím novém světě pevné zázemí. Domníváte se, že takový Baťa by v dané situaci zaváhal?
Fotogalerie: - Steinmeier v Praze
Jaké jizvy zanechá covid pro příští volební období?
Největší jizvou je samozřejmě více než třicet tisíc mrtvých a další tisíce osob s dlouhodobějšími nebo trvalými zdravotními následky. K nim musíme ještě přičíst desetitisíce lidí, jejichž zdravotní problémy byly v důsledku zatížení zdravotního systému zanedbány, často s fatálními následky. Covid-19 výrazně rozštěpil konzervativní a patriotické síly, a to bohužel ve vyšší míře než jejich politické a ideologické soupeře. Je to obrovská škoda, protože ideový kolaps ODS, jejíž proměna v progresivisticky liberální stranu poškozující národní zájmy byla završena, otevíral prostor pro vytvoření skutečné masové konzervativní strany, která by spojila podporu podnikatelského étosu se sociální citlivostí, euroskepticismem, patriotismem, bojem proti progresivistickému aktivismu a vzpourou proti bruselským utopickým záměrům. Kvůli intelektuálnímu a morálnímu selhání a osobním ambicím několika jedinců nebyla tato příležitost využita. Namísto toho bude hlavní drama blížících se voleb spočívat v zabránění vítězství dvou progresivistických koalic, jejichž případný volební triumf by znamenal prohloubení naší politické a ekonomické závislosti na zahraničí a dlouhodobé podlomení tvůrčích a produktivních národních sil. Konzervativci tak mohou nanejvýš doufat v dosažení kompromisu v podobě pokračování vlády hnutí ANO, čímž získají určitý čas pro opětovnou konsolidaci, vypracování nosného programu a získání podpory napříč všemi společenskými vrstvami. Významná část obyvatel České republiky je výrazně emocionálně spjata s úspěchem a vzestupem naší země a podpořila by politickou sílu, která by ji přesvědčila o tom, že je hodnověrnou zárukou takového vývoje. Uvidíme, zda bude konzervativní hnutí schopno podobné katarze a dlouhodobé koncepční a systematické práce.
Fotogalerie: - Země živitelka
Může jakákoliv vláda slíbit, že v roce 2025 bude Čechům ekonomicky lépe? Co pro to podle vás může udělat?
Vláda může slíbit obyvatelům cokoliv, a je takřka jisté, že mnohým Čechům se bude v roce 2025 dařit lépe, a jiným zase hůře. Pouze naivní jedinci ale hodnotí vládu podle jejích slibů. To, co by voliči měli být schopni odhadnout, je, do jaké míry je příslušná vláda schopna a ochotna využít potenciál národních sil, které jsou zde již přítomny. Může je samozřejmě ovlivnit například racionální reformou školství, rodinnou politikou, podporou perspektivních vědeckých a technologických oborů či nastavením daňové soustavy, ale to je vše pouze na povrchu. Síla národa se tvoří v průběhu mnoha generací a souvisí s řadou obtížně zachytitelných historických, kulturních a politických faktorů. Některé historické porážky jsou výsledkem nahodilosti a nevypovídají nic o skutečné kolektivní energii a vůli národní komunity. Například Francie prošla v roce 1940 trapným ponížením, ale její vitalita, hospodářský a kulturní rozmach v průběhu „třiceti zázračných let“, v letech 1945 až 1975, působí dodnes impozantně.
Fotogalerie: - Přísaha v Hradci
Jsem přesvědčen, že navzdory smíšeným pocitům, které máme z vývoje po roce 1989, a mnohým traumatům z minulosti, je český národ dnes silným, možná silnějším než většina ostatních evropských národů, jež kladou překvapivě malý odpor ideologické indoktrinaci a destruktivním etnickým procesům. Jsme silnější, než jsme byli v roce 1938, 1948 nebo 1968. Nemáme tolik výjimečných umělců nebo zajímavých intelektuálů jako v uvedených údobích, ale disponujeme historickou zkušeností, zdravým skepticismem a realismem prostupujícím širokými lidovými vrstvami. Nemusíme si nic nalhávat. Neexistuje žádný zahraniční vzor či partner, vůči kterému bychom měli vzhlížet nebo cítit loajalitu. Jsme sami, obdobně jako ostatní národy, když dosáhly svého největšího vzepětí. Proto věřím, že nadcházející historickou zkoušku bychom tentokrát měli zvládnout. Nikdo nám nepomůže v naší vlastní cestě za historickou velikostí. Musíme zvolit takovou vládu, u níž cítíme, že dokáže naši národní energii zhmotnit a využít v konkrétní hospodářské politice a při prosazování národních zájmů.
Psali jsme:
Selhal Andrej Babiš, či byl dotlačen k selhání? Je osobností, která po úvaze má být premiérem? A potažmo hovořit o něm jako o prezidentském kandidátovi?
Z určitého úhlu pohledu každý vládce selhal, stejně jako každá historická epocha nebo individuální lidský život se může jevit jako „selhání“, protože nikdy nenaplnily očekávání, která můžeme libovolně měnit. Scénář konfrontace s nečekanou hrozbou je vždy stejný a zahrnuje překvapení, zděšení, popírání, paniku, intriky, omyly, improvizaci, pochybení, obohacování se ve vlastní prospěch, zbabělost, přivlastnění si cizích zásluh a nakonec hledání obětního beránka. Neznám ekonomickou krizi, válku nebo epidemii v lidských dějinách, v níž by se podobný sled událostí neprojevil. Jeden z univerzálních zákonů politiky, který by si lidé měli vštípit, zní: Neočekávejte nic od vlády, vždy selže, respektive neselže pouze tehdy, když potřebuje něco od vás. Vláda není nástrojem, který si volíme pro řešení krizových situací. Jsou to prostě lidé, více či méně průměrní, které si musíme vybírat, aby za nás spravovali věci veřejné. Moc jim to nejde, mají různá intelektuální či morální omezení, ale od vzniku prvních států před pěti tisíci lety je prostě potřebujeme. K tomu, abychom se vyrovnali s krizí, musíme být sami silní a svoji odolnost a energii přenášet na své bezprostřední okolí, a tím na celou národní komunitu. Na vládu v takovém případě zapomeňme. Na tom není nic překvapivého či šokujícího, stačí si přečíst například klasický román Alberta Camuse „Mor“.
Nevidím proto nejmenší důvod, proč by Andrej Babiš, jestliže uspěje ve volbách a podaří se mu sestavit vládu, nemohl být nadále premiérem. Pokud jde o jeho případné prezidentství, vzhledem k tomu, že osoby, které doposud hodlají kandidovat, vypadají jako zdařilé ztělesnění „zoufalství a beznaděje“, nepokládám to za vyloučené.
Piráti jsou nová síla. Nesou s sebou modernitu a svěžest? Nebo se už podle vás zkazili a „načichli“ móresy, které sami dříve kritizovali?
Piráti představují první politické hnutí v České republice, které bylo inspirováno ideologickým vývojem Západu, k němuž došlo po roce 1989. Všechny ostatní politické strany, sociální demokraté, občanští a křesťanští demokraté, liberálové, Zelení nebo komunisté, reprezentují proudy zrozené během modernizace a industrializace Západu v devatenáctém a dvacátém století. Piráti jsou hybridem spojujícím hru na radikalismus s rétorikou generační vzpoury. Obojí je podvod. Představitelé Pirátů imitují radikalismus a generační vzpouru, aby získali výnosné pozice na trhu práce, kterých by nedosáhli čistě na základě svých schopností. V okamžiku, kdy zmíněných cílů dosáhnou, pirátské hnutí skončí. Tisíce příznivců bude zklamáno, ale několik desítek předáků plně uspokojeno. Nic více od Pirátů nečekejme. Je to strategie parazitující na velkých a ušlechtilých revolučních hnutích minulosti – pro dosažení osobního prospěchu v podmínkách pozdního a chudnoucího kapitalismu. Rád bych tímto poradil všem idealistickým bojovníkům proti buržoaznímu řádu: Jestliže hledáte skutečné třídní nepřátele, nenajdete je mezi střídmě a ekologicky žijícími konzervativci na pražských sídlištích, ale mezi ambiciózními hipstery na Letné nebo v Karlíně.
Je neúspěch v Afghánistánu prohra Západu? Pomůže to Číně, která tam rozehrává své kontakty, stejně jako v řadě afrických nebo latinskoamerických zemích?
Je prohrou Západu, že určitý region se rozhodl žít podle zásad a norem, které připomínají naše třinácté století? Někteří západní myslitelé a politici si to myslí. Pro ně je bezpochyby Afghánistán velkou porážkou. Být na místě Francise Fukuyamy, který od roku 1989 prorokoval celosvětový triumf liberální demokracie a tržní ekonomiky, odejdu na zasloužený odpočinek. Nemyslím si, že bychom se měli příliš zatěžovat tím, co stratégům ve Washingtonu nebo Bruselu opět nevyšlo. Je to jejich selhání, nikoliv naše. Česká republika by měla ztělesňovat to nejlepší, co dokázala západní civilizace od raného středověku vytvořit. Jestliže Britové, Francouzi nebo Američané nebyli schopni prosadit západní hodnoty na zámořských územích, která ovládali stovky let, něco s nimi nebylo v pořádku. Čeští a slovenští inženýři a experti působící v Etiopii, Angole, Libyi nebo Mongolsku neměli podobné problémy. Naopak, místa jejich působení představují dodnes moře řádu v oceánu chaosu, jenž se nacházel pod nadvládou uvedených mocností. Postavme na této skutečnosti svoji národní důstojnost. Naše verze západní modernity byla přesvědčivější a přijatelnější než cokoliv, co prostřednictvím fyzické síly vnucovaly tradiční koloniální mocnosti.
Po prohře Spojených států amerických a jejich spojenců v Afghánistánu se samozřejmě objeví mocnost, která vyplní vzniklé vakuum. Čína postaví ve zmíněné zemi potřebnou infrastrukturu a zahájí těžbu nerostných surovin, jež využije k vlastnímu prospěchu. Je to problém Číny? Nikoliv, nejednali jsme nikdy jinak. Materiálně a intelektuálně důstojný život na území České republiky je zcela nezávislý na tom, co se povedlo či nezdařilo našim takzvaným západním spojencům. Propagujme ve světě naše pojetí modernity a ekonomického rozvoje bez ohledu na Berlín, Brusel, Paříž, Londýn nebo Washington. Ti, které pozitivně oslovíme, si nás budou vážit, ti, kterým zkřížíme plány, se nás naučí respektovat. Nemáme co ztratit, pouze získat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Václav Fiala
