Plivali, řvali, shodili mě skoro ze žebříku, když jsem věšel volební plakáty. Klidně i rozbijí hlavu flaškou, hlásí z Berlína český aktivista Alternativy pro Německo. Silné vyprávění zakončené výzvou: Važte si Česka

Při rozvěšování plakátů AfD v Německu jste zažil slovní útok a prý se vás snažili sundat ze žebříku. Popište, prosím, kde se to přesně stalo a jak to probíhalo? Kolik jich bylo?

Přesně úderem sobotní půlnoci 5. srpna vypukla v Německu oficiálně předvolební kampaň politických stran do Bundestagu, ke které neodmyslitelně patří rozvěšování volebních plakátů na sloupy veřejného osvětlení a další k tomuto účelu zákonem vyhrazené veřejné plochy. Stejně tak jako minulý rok se tentokrát aktivně podílím na plakátovací akci pro politickou stranu Alternativa pro Německo.

V sobotu po půlnoci jsem se svým tříčlenným týmem rozvěšoval plakáty v ulici Brunnenstraße. Zhruba hodinová akce se obešla bez větších komplikací, jen na jedné křižovatce, když byla na semaforu červená, na nás jeden řidič auta ve středním věku – jižanský typ – pokřikoval: Scheiße Nazis, verpisst euch... (táhněte do haj..u, vy zas..ní náckové). Tyto parole během plakátovací akce si vyslechneme každou chvilku, stejně tak jako neustálé troubení kolem projíždějících aut.

V neděli se situace vyostřila kousek od centrály politické strany CDU – Křesťansko-demokratické unie kancléřky Angely Merkelové. V ulici Budapester Straße mně a mým dvěma kolegům bylo opravdu horko, a to nejen kvůli počasí. Během rozvěšování prvních třech plakátů jsme si vyslechli několik nadávek od lidí na ulici. Při pokusu pověsit čtvrtý plakát na mého staršího kolegu nejprve plivl mladý muž projíždějící na kole, pár sekund na to u nás již stála skupinka pěti mladíků. Jeden z nich se dostal až k žebříku, na kterém jsem stál zhruba ve třímetrové výšce, a snažil se jej podkopnout. Další začali strkat do mého kolegy. Druhý, starší kolega, který stál kousek opodál, měl u sebe ale psa, německou dogu, se kterou se k nám přiblížil. Když tahle skupinka zjistila, že patří k nám, tak se všichni sebrali a odešli.

Uvedl jste, že si starší Němec fotil vaše auto a SPZ. Proč to udělal? Stačil jste se ho zeptat?

Pokračoval jsem v upevňování plakátu a všiml jsem si na chodníku staršího muže v obleku, který si fotil moje auto, hlavně státní poznávací značku. Jeden z mých kolegů za ním šel a vyzval ho, aby fotografie okamžitě smazal. Já jsem slezl dolů a toho pána se zeptal, proč to dělá. Odpověděl mi, že mu přijde úsměvné, že Češi jezdí do Německa pomáhat AfD s předvolební kampaní. Na to jsem mu pouze odvětil, že mně to přijde spíš tragické. Kolega zavolal policii a tento postarší muž se ani nebránil na policii s námi vyčkat. Po příjezdu policie jsme předložili své doklady totožnosti a policisté dotyčného pána vyzvali, aby pořízené fotografie vymazal, což učinil.

Přišlo mu tedy úsměvné, že Češi pomáhají s předvolební kampaní AfD v Německu. Vám to také přijde úsměvné? A proč jako Čech vlastně pomáháte s plakáty AfD? Co vás k tomu vede?

Mně to rozhodně úsměvné nepřijde. Spousta Němců je nespokojená se současnou politickou situací, nadávají na Angelu Merkelovou a další politické představitele, na sociálních sítích mají plnou pusu řečí, ale když mají možnost aktivně něco pro změnu udělat, tak se jich přihlásí jen zlomek. Já chápu, že spousta lidí má strach, já ho mám taky, nejsem žádný hrdina, ale jednou za rok to prostě risknu, protože jde o hodně.

Často čtu v komentářích na sociálních sítích věty typu: mě nezajímá, co je v Německu, mě zajímá, co je u nás doma. Na jednu stranu pochopitelné, ale na druhou stranu velmi krátkozraké. Dění na německé politické scéně totiž přímo ovlivňuje politické dění u nás. Vezměme si migrační krizi, záchranné balíky pro krachující Řecko nebo sankce uvalené na Rusko. Kroky německé vlády Českou republiku silně ovlivňují, a to hlavně prostřednictvím Evropské unie, které jsme členy. Jsem silně přesvědčený o tom, že je nutné se aktivně podílet na změně budoucího politického směřování nejen u nás v České republice, ale v celé Evropě. A protože ještě stále pracuji a většinu času trávím v Německu, tak se zde snažím podílet k dosažení změn alespoň tímto způsobem. Protože jak jsem uvedl, politické dění v Německu silně ovlivňuje i politické dění u nás.

Zmínil jste také, že kdybyste s sebou ve skupině neměli německou dogu, možná byste tento příspěvek nepsal. Bojíte se při podobných akcích o své zdraví, nebo dokonce život? Co myslíte, že by se stalo?

Minulý rok při zemských volbách se na nás vysloveně vrhla skupina zhruba čtyřiceti radikálních levičáků. V Kreuzbergu jeden z nich rozbil staršímu kolegovi skleněnou láhví hlavu. Ten musel být potom převezen do nemocnice s otřesem mozku a řeznými ranami na hlavě. Absurdní na tomto napadení tehdy byla skutečnost, že záchranka přijela o dvacet minut dříve než policie a záchranáři zůstali se sanitkou stát opodál v boční ulici, protože se k nám neodvážili. Teprve po příjezdu policie si záchranáři převzali zraněného kolegu a odvezli ho do nemocnice. Policii se nepodařilo skupinu levicových radikálů rozpustit, tak jsme museli odjet my.

Veřejně projevovat náklonnost k AfD nebo jiné straně, hnutí nebo uskupení vybočující mimo současný politický kurz je zde rizikové. Asi bych nebyl normální, kdybych tvrdil, že se nebojím. Nemám žádný výcvik v bojových uměních a fyzicky zrovna dvakrát také zdatný nejsem. Nikdy nevíte, kolik lidí se na vás vrhne nebo kdo po vás co hodí nebo čím vás praští. Pes tentokrát zapůsobil jako odstrašující prostředek, předpokládám, že kdybychom ho s sebou neměli, situace by se zvrhla ve fyzické útoky.

Není to poprvé, kdy jste byl při podobné akci napaden. Počítám, že váš případ není v Německu ojedinělý. Snaží se německá policie, stát a další instituce dělat něco pro zlepšení situace? Je vůbec kam se obrátit?

Ohledně případu z loňského roku jsem byl na kriminální policii podat svědectví a předložil policii fotografie útočníka, které mi zaslal kolega, a já na nich toho muže, který hodil láhví, poznal. Policie případ ještě neuzavřela, pachatele stále hledá. Když dojde k takovému konfliktu, je zde možnost obrátit se na policii, která situaci na místě zklidní, ale nic více si od toho nelze slibovat. Jsem toho názoru, že vedení státu takové útoky spíše vyhovují, přece jen tím likvidují svoji politickou konkurenci, aniž si u toho špiní ruce. Není žádným tajemstvím, že strana Die Linke nebo SPD – Sociální demokraté přes neziskové organizace finančně podporují právě levicové radikály. Důkazem toho může být propad preferencí strany Die Linke – komunistů po nepokojích v Hamburku při schůzce G20.

Řekl jste, že „Němci jsou politicky zfanatizovaní ‚merkelovsko-schulzovskou‘ mediální propagandou a štvanicí proti AfD, stejně tak jako byli zfanatizovaní za Hitlera“. Je to tak u všech Němců? Vnímáte rozdíly?

Rozhodně tomu tak není u všech Němců. Bohužel tomu tak je ale u nadpoloviční většiny z nich. Výraznější je to u západních Němců, kteří si prošli sedmi desítkami let převýchovy. Neustále jim byl a dodnes je předhazován Hitler. Není dne, kdy by v televizi neběžel nějaký pořad na téma druhé světové války. Němci v sobě mají díky mediální masáži vžit pocit viny a studu, a proto není divu, že toho politický systém využívá. Stačí, aby se ukázalo na AfD jako na pravicovou a populistickou stranu, a ihned si ji veřejnost, nebo alespoň její velká část, zařadí mezi nácky.

Přitom podobné slogany, jaké použila AfD v minulém roce na svých plakátech, používala běžně ve svých předvolebních kampaních CDU na začátku devadesátých let. Jiná situace je u bývalých východních Němců. Ve východním Německu bylo totiž téma Hitler téměř tabu. Proto je možné vidět v Drážďanech průvod PeGiDa čítající třicet tisíc lidí, kdežto na západě Německa je něco takového nemyslitelné. Na východě si pamatují minulý režim a srovnávají ho s dnešním děním.

Jak v těchto souvislostech vnímáte právo svobodně se vyjádřit? Je nám ještě svobodně dostupné? Nebo už za něj musíme bojovat? A čemu za to vděčíme?

V Německu je to čím dál tím těžší. Nějaká svoboda slova zde ještě je, ale lidé si dvakrát rozmýšlejí, co kde veřejně řeknou nebo napíšou. Domovní prohlídky, pokuty, soudy – to vše zde již probíhá. Osobně znám několik lidí, kteří mají domovní prohlídky za sebou z důvodu nevhodného komentáře třeba na Facebooku. Dokonce vím i o jedné starší paní, která musí za jeden takový komentář nastoupit výkon trestu. Obávám se, že až si Angela Merkelová a současný politický mainstream upevní po volbách znovu moc, přijdou razantní restrikce nejen v oblasti slovního nebo písemného projevu. Je to důsledek naprosté ignorace části obyvatelstva nespokojeného se současnou politickou situací ze strany vlády. Protože vládní činitelé včetně kancléřky Angely Merkelové nejsou ochotni připustit dialog, nezbývá jim nic jiného, než využít represivních metod.

Takto je zesměšňována AfD:

Ptám se, protože zakladatel Realistů Petr Robejšek se nechal slyšet, že „v Německu dochází k vyostřování názorového rozporu mezi politikou a médii na jedné straně a většinovou společností na straně druhé. Průměrný německý občan se přitom často nemůže zbavit dojmu, že místo aby se příchozí přizpůsobovali pravidlům hostitelské společnosti, vláda a média očekávají, že domácí se budou přizpůsobovat cizincům. Cítíte to podobně? Má pravdu?

Ano, souhlasím s ním. Možná právě proto Angela Merkelová zakázala ve své předvolební kampani téma uprchlictví, o čemž psal nedávno deník WELT. Jen je potřeba ale zdůraznit, že jde o názor pouze na dílčí problém týkající se integrace a soužití s cizinci. Pokud bychom se Němců zeptali na migrační krizi jako takovou, velká část lidí, kteří vidí dílčí problém v integraci, odpoví: ano, tohle je špatně, ale paní Merkelová musí zůstat. Bohužel si velká část veřejnosti nedává nebo nedokáže dát současné dění do souvislostí. A potom je zde již zmíněné nálepkování strany, která nabízí jinou alternativu. Tento začarovaný kruh je odpovědí na dotazy, proč Němci stále volí Angelu Merkelovou.

Sám říkáte, že se odradit nenecháte, a znovu vyrazíte do ulic plakáty vyvěšovat. Co vás žene kupředu?

Vyrážím znovu o víkendu. Stále věřím tomu, že se politická, bezpečnostní a ekonomická situace může obrátit k lepšímu. Nevidím jinou možnost, jak k tomu přispět. To je moje motivace.

Sledujete dění v České republice? Jak dalece jsme od situace v Německu?

Česká republika má několik velkých výhod. Zaprvé si spousta lidí pamatuje represe minulého režimu, i když zde musím dodat, že velká část lidí naopak na minulý režim vzpomíná v dobrém. Zůstanu-li u negativních stránek minulého režimu, jakými byla cenzura, vyhazovy ze zaměstnání, politická pronásledování, vtloukání ideologických nesmyslů dětem do hlav a další, tak spousta lidí vidí společné znaky v porovnání s dnešním politickým systémem. To je třeba u bývalých západních Němců vyloučené, ti si ničím takovým procházet nemuseli. Jednoduše řečeno, nemají s tím zkušenosti, proto to nevidí.

Další velkou výhodou je slabé a poměrně oproti Německu malé zastoupení radikální levice u nás. Politicky je na tom Česká republika ale přibližně stejně jako v Německu. Jen naši politici jsou trochu opatrnější v tom, jaká rozhodnutí předloží veřejnosti a jaká naplní tajně. Zářným příkladem je přijímání imigrantů podle kvót. Na jednu stranu vláda, aby nepobouřila obyvatelstvo, povinné kvóty zamítne, na straně druhé ale nabídne dobrovolné přijímání. Pravomoci za dobrovolné přijímání poté přenese na neziskové organizace, jejichž pomocí se dostávají pod různými programy ilegální imigranti do země.