Ukázala návštěva Andreje Babiše v Bílém domě dobře nastavené vzájemné vztahy? Bylo dobře, že Babiš navštívil i CIA? Lze brát návštěvu v Bílém domě jako poctu?
Nebral bych návštěvu premiéra Babiše v Bílém domě jako poctu, protože Česká republika je suverénní země, která má vlastní národní zájmy. Není to jakási sladká odměna za to, co jsme udělali. Jde o důkaz toho, že USA jsou naším spojencem a důležitým obchodním partnerem. V současnosti jsou česko-americké vztahy dobré, jinak by těžko mohli naši a američtí vojáci operovat společně například v Afghánistánu.
Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
Mimochodem, Facebookem v posledních dnech koluje „vtip“, že pokud je nám známo, tak Andrej Babiš je po Karlu Köcherovi teprve druhý agent StB, kterému se podařilo proniknout do CIA. Ale vážně. Předpokládám, že Andrej Babiš navštívil CIA z důvodu výměny informací ohledně kybernetické bezpečnosti či kauzy kolem čínské firmy Huawei. Podle mých informací navštívil tuto tajnou službu těsně před ním i ministr zahraničí Petříček.
Je Donald Trump dobrým prezidentem? Plní své sliby? A co jeho přístup k otázce migrace? Můžeme u Trumpa v určitých bodech nalézt inspiraci pro Českou republiku?
Donald Trump je někdy nevypočitatelný a extravagantní politik. V mnoha věcech je ale zajímavý v tom, jak ohromný tah má na branku. Jak se snaží spolupracovat s byznysem, aby to pomohlo americké ekonomice, a jak se nebojí tlačit své soupeře ke zdi v některých otázkách zahraniční politiky. Myslím si, že celkově je daleko úspěšnější, než to prezentují média po celém světě. Proto by mohl vyhrát i další volby.
Už před volbami v roce 2016 vyšla i česky jeho kniha „Vraťme Americe její velikost: Jak dát do pořádku ochromenou Ameriku“. Všechno, co tam napsal, plní. To politici většinou nedělají. V tom může být i inspirativní. V otázkách migrace má pravdu v tom, že nelegální migraci, on často zdůrazňuje právě to slovo nelegální, nelze tolerovat. Pokud nepomáhají proti nelegální migraci jiná opatření, je adekvátní i stavba zdí.
Co vzájemný obchod s USA? Měli bychom nyní koupit americké vrtulníky? A co dostavba jaderných elektráren, mají nyní Američané větší šanci se na ní podílet? Proč je případně preferovat před Rusy?
Vzájemný obchod se Spojenými státy, jak nasvědčují čísla, by mohl být určitě větší. To by bylo jenom dobře. Amerika je obrovský a bohatý trh a mnoho českých firem by se zde mohlo prosadit více. Některým se to už podařilo a často jde o společnosti věnující se například moderním technologiím či firmám, které vyrábějí špičkové věci ve svém oboru. Jsme členy NATO, na zahraničních misích velmi úzce s americkou armádou spolupracujeme, takže americké vrtulníky bychom koupit měli. Navíc jsou to stroje vyzkoušené v bojových operacích. To nenabízí každý.
Pokud jde o dostavbu jaderných bloků, tak je otázkou, zda je jaderná divize firmy Westinghouse, o které se v souvislosti s Temelínem hovoří, vůbec americká. Léta byla součástí japonské Toshiby. V roce 2017 vyhlásila bankrot, loni byla prodána investičnímu fondu, který sídlí v Kanadě. Je vážnou otázkou, v jaké je dnes Westinghouse kondici. V případě Ruska hrají roli i strategické a bezpečnostní otázky. Navíc jsou zde i další alternativy pro dostavbu jaderných bloků – například Jihokorejci.
Pokud bychom se na jaderný tendr podívali poněkud jinou perspektivou – neměli bychom dostavbu svěřit USA jednoduše jako signál, že jsou to naši spojenci a jsme s nimi?
Při budování vztahů s ostatními zeměmi jde o peníze jako tradičně až na prvním místě. Dostavbu bychom proto měli svěřit tomu, kdo nám garantuje, že dodrží stanovenou cenu a čas dostavby. To bývá u těchto projektů obrovský problém. Neřídil bych se tedy primárně toho nějakým spojeneckým „signálem“.
Před dvaceti lety vstoupila ČR do NATO. Jak členství s odstupem dvou dekád hodnotit, je pro nás přínosem? Měli bychom v rámci Aliance být aktivnější – například v Afghánistánu?
Podívejme se na mapu a do naší historie. Země mezi Německem a Ruskem, země, která je malá a její armáda není nijak silná, dokáže uhájit svoji existenci pouze jako člen velkého mezinárodního bezpečnostního uskupení, jakým je NATO. Ano, je to pojistka, nedělejme si žádné iluze. Kdyby se Rusko pohnulo naším směrem, nemáme žádnou šanci. K členské zemi NATO si to ale Rusko nedovolí.
V Afghánistánu jsme velmi aktivní už od roku 2002. Hodně se hovoří o tom, jak tam cvičíme místní vojáky, hlídkujeme a podílíme se na rekonstrukci země, ale v Afghánistánu opakovaně byly i naše bojové jednotky, konkrétně 601. skupina speciálních sil generála Moravce. Její příslušníci tam odvedli skvělou práci, stejně jako členové vojenské kontrarozvědky. Veřejnost vidí z naší mise v Afghánistánu jen něco, ale děláme tam toho daleko víc. Shrnu-li to, je pro nás naše členství v NATO nezpochybnitelný přínos.
Zbývá už „jen“ dohnat náš peněžní závazek vůči spojencům a dorovnat financování armády na slíbená 2 % HDP, aby se nestalo, že bychom se stali šedými pasažéry Aliance.
Americký prezident Donald Trump velmi důrazně upozornil evropské členské státy NATO, že neplní, co slíbily – totiž přispívat na obranu 2 % HDP. Česká republika je nyní na pouhých 1,11 % HDP. Je to naše ostuda? A měli bychom se na 2 % dostat co nejrychleji, nebo je lepší postupovat pomalu?
Z pohledu prezidenta Trumpa, který z peněz amerických daňových poplatníků v současnosti zajišťuje bezpečnost i většině evropských zemí, které jsou v Alianci pasivní, se nelze divit, že na tuto nerovnost upozorňuje. Na 2 % HDP výdajů na armádu se musíme ale dostat takovou rychlostí, kterou Ministerstvo obrany bude zvládat tyto peníze vynakládat ve prospěch naší bezpečnosti prospěšně a smysluplně.
Takže postupně. Příčinou nutnosti této postupnosti je letitá a naprostá neschopnost Ministerstva obrany udělat v minulosti velké zbrojní akvizice. I když na něco byly peníze, tendry se odkládaly nebo byly neúspěšné. Ministři za hnutí ANO s tím příliš nepomohli. Takže je potřebné sliby konečně přetavit v realitu.
Nový průzkum společnosti Kantar přisoudil hnutí ANO 31 procent, Pirátům 17,5 procenta a ODS 12 procent. Lze hodnotit výsledek ODS jako neúspěch? Proč není výš?
Pokud nahlédneme do volebních modelů, rostly od voleb právě jen ODS, Piráti a ANO. O úspěších a neúspěších politických stran ale lze mluvit výhradně až po volbách. Průzkumy se rozcházejí, počkejme si na volby. Až u nich zjistíme, jak kdo na tom je. Osobně nevěřím, že hnutí ANO při všech jeho skandálech (kauzy kolem premiéra Babiše, jeho pravé ruky Faltýnka, radních v Brně) dosáhne na 30 procent. Odhaduji, že výsledek ODS bude i v květnových volbách do Evropského parlamentu slušný a že získáme čtyři mandáty.
Ministryně financí Alena Schillerová se dostala do křížku s premiérem Andrejem Babišem kvůli jejímu návrhu, aby stát zrušil platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Babiš to rezolutně odmítá. Co návrh Schillerové značí, docházejí peníze? Je vláda v koncích a hledá další zdroje? Pracuje Babišova vláda zmateně a nekoncepčně?
Vláda rozhazuje v době růstu, přitom by měla dělat rezervy do budoucnosti, protože ekonomika se vyvíjí v cyklech a přijdou horší časy. Slibovat všechno všem je možné, ale splnit to je nereálné. Výdaje státu nejsou otázkou jednoho roku či jednoho volebního období, kdy potřebujete nachytat voliče. Je to dlouhodobá záležitost. Navíc je absurdní, když ministryně financí něco navrhne a její šéf to vzápětí popře. To je typická babišovská kocourkovská politika.
Že pak tyto instantní „hurá akce“ budí překvapení i mezi členy Babišova týmu navzájem, je dokladem nepromyšlenosti politiky vládního hnutí.
Skupina českých politiků v čele se senátory a Martinem Bursíkem vylezla na Sněžku s tibetskými vlajkami, tyto vlajky byly vyvěšovány po celé zemi, například Piráti ji vyvěsili v Praze, celkem se zapojilo na 750 měst a obcí. Je to přínosná aktivita? Měli bychom být před Čínou na pozoru?
Já jako dlouholetý starosta městské části Plzeň-Slovany vyvěšuji tibetskou vlajku už 20 let. Nepodléhám v tom tedy nějaké momentální módě. Problém s okupací Tibetu je dlouhodobý a nic se na něm nezměnilo. A pokud ano, tak jen k horšímu. Tibetská vlajka je již zažitým symbolem i pro jiné podobné případy ve světě. I my jsme byli po roce 1968 vděčni, když si kdokoliv na naši okupovanou zemi vzpomněl, třebaže jen symbolicky.
S Čínou máme obchodovat, máme s ní spolupracovat v ekonomických záležitostech. Ovšem vláda v Pekingu vždy podmiňuje spolupráci ústupky v politice. To bychom dělat neměli. Jsme suverénní země, tak se podle toho chovejme. Učit se u Číňanů, jak rozvíjet společnost, jak to řekl prezident Zeman, je zcela absurdní představa. Já nechci zemi, kde je omezována politická konkurence či náboženské svobody. Nechci zemi, kde jsou budovány převýchovné tábory, a to Čína dělá.
V posledních dnech v souvislosti s Tibetem padají názory, že snahy Miloše Zemana a dalších ústavních činitelů o dobré vztahy s Čínou podporují ekonomiku totalitního režimu, který utlačuje menší a slabší. Je to pravda? Měli bychom od snahy vyvíjet vztahy s Čínou ustoupit?
Podíl čínských investic u nás i podíl našeho exportu do Číny jsou naprosto zanedbatelné ve srovnání například s evropskými zeměmi. Bohužel se ukazuje, že snahy Miloše Zemana zatím nebyly „zasazeny do reálného rámce“. Stejně tak bohužel se ukazuje, že rostoucí bohatství Číny nepřispívá k poklesu nesvobody v ní.
Spolupracovat s Čínou na ekonomické úrovni tedy samozřejmě ano, ale koncept potlačování nejrůznějších práv občanů je pro nás absolutně nepřijatelný. Kdybychom byli v Číně, tak na vaše otázky bych nemohl ani odpovědět, nebo bych byl po jejich zodpovězení zatčen. To skutečně někdo chce? Například Parlamentní listy by si v Číně ani neškrtly, vůbec by nemohly existovat.
Jsou sociální sítě svobodnou platformou pro vyjádření osobních názorů, nebo nikoli? Nezávislý, ekonomicky zaměřený web Zerohedge si nyní stěžuje, že na Facebooku uživatelé nemohou sdílet odkazy na jeho články. Facebook se ohání tím, že web porušuje jeho „podmínky komunity“. Je to cenzura, nebo je to svaté právo Facebooku?
Facebook přerostl sám sebe a teď neví, co s tím. Jistě, má stanoveny určité podmínky, ale ty se postupně upravují podle potřeb a tlaku nejrůznějších skupin. Když existuje svobodná diskuse, tak musíte počítat i s tím, že někdo s vámi nebude souhlasit a že bude vyjadřovat i názory, které jsou vám odporné. I moje názory mohou někomu takové připadat.
Západní demokracie je ale postavena na kritickém myšlení, na tom stojí základy naší civilizace. Pokud někdo neporušuje zákon, ať vyjádří jakýkoli názor, cenzurovat ho nemá smysl. Omezovat svobodnou výměnu názorů nikam nepovede.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
