Od voleb uplynuly dva týdny. SPOZ, které jste byl donedávna členem, dost překvapivě propadla. Kdo za to podle vás může?
Jednoznačně za to může vedení strany v čele s Martinem Nejedlý a Vratislavem Mynářem, který sice není předsedou, ale prakticky o všem rozhoduje. A samozřejmě nese zodpovědnost i předseda Zdeněk Štengl a jednotliví krajští předsedové. V neposlední míře musíme přičíst i některé nešťastné kroky Miloši Zemanovi.
Můžete více rozvést, v čem se prezident přičinil na takovém výsledku SPOZ ve volbách?
Domnívám se, že návštěva prezidenta v jednolitých krajích těsně před volbami a nominování některých ministrů, takzvaných nestraníků, do čela kandidátek tomu nepřispělo. A zcela jistě to bylo se souhlasem prezidenta republiky. To bylo podle mě velmi nešťastné. Hrozně mi vadilo, že se pan prezident rozkmotřil s akademickou obcí, kde je také velká síla voličského potenciálu.
Pokud jde o ministry Rusnokovy vlády, kteří za stranu kandidovali, tak někteří se naopak domnívali, že to může zemanovcům pomoci…
Některé nešťastné kroky, třeba výstup ministra dopravy Zdeňka Žáka s jeho typickým pozdravem „ahóój“ připomínal spíše estrádu než vystoupení zodpovědného politika. Já osobně jsem měl také velké výhrady k tomu, aby politikou nepolíbený zpěvák byl lídrem kandidátky v Královéhradeckém kraji. Není také možné, aby se měnily kandidátky, jak se to stalo v Praze nebo v Plzni. To všechno vyvolalo obrovské tlaky a nespokojenost potenciálních voličů. Není to o členech strany, ale především o našich sympatizantech. Pokud viděli, že nejsme jednotní a že se chováme nedemokraticky, tak nás pochopitelně nevolili a přešli buď k protestním stranám, nebo zůstali věrní ČSSD a KSČM.
Psali jsme:
Někteří lidé ze SPOZ začali jako reakci na údajné porušování stanov organizovat jakousi neformální platformu. Účastníte se tohoto úsilí také? Co by mělo být cílem?
Jsem pozván na setkání té platformy, k jejímuž založení došlo asi před čtrnácti dny. Je to jediná cesta, jak opět zavést demokratické principy do SPOZu, který se stal v podstatě diktátorskou stranou. Není možné, aby bez diskuse a vyslechnutí oponentů taková strana existovala.
V této platformě se angažuje i Miroslav Šlouf. Co si o něm myslíte? Měl by se podle vás i nadále nějak veřejně angažovat?
Strana práv občanů je jeho dítětem. I prezident Zeman může panu inženýru Šloufovi děkovat za to, že se dostal na Hrad. Já jsem několikrát řekl, že pomohl velmi významně svými radami i kontakty k tomu, aby zvláště v druhém kole zvítězil Miloš Zeman. Nezapomeňme, že jsme šli proti stovkám milionů korun na druhé straně a proti takové ekonomické síle se bojuje velmi těžko. Přesto jsme dokázali vyhrát, protože jsme drželi pospolu a jednali jednotně. To se bohužel těsně po prezidentských volbách rozpadlo a někteří lidé nepochopili, že jsou před námi ještě další volby a musíme postupovat stejným způsobem. To se nestalo a výsledek všichni známe. Navíc je otázkou, jaká je finanční situace SPOZ v současné době.
Miroslav Šlouf je velmi obětavý člověk a skvělý organizátor a to mu nemůže upřít nikdo. Všichni výrazní jedinci jsou vždycky určitým způsobem kontroverzní.
Ze strany SPOZ bylo ještě před volbami vyloučeno několik lidí. Ti většinou říkají, že si váží prezidenta republiky, ale vedení zemanovců nemohou ani cítit. Jaký je váš vztah k prezidentu Zemanovi?
Za prvé… Není to o vyloučení několika lidí, ale několika desítek a také o rozpuštění celých organizací, zvláště v poslední době v Praze či na Plzeňsku. Nechce se mi věřit, že by o těchto problémech Miloš Zeman nevěděl. Nepřímo se k tomu ale vyjádřil, když řekl, že nechce, aby jeho jméno figurovalo v názvu strany. Takže i on diplomaticky vyjádřil určitou nespokojenost vůči tomu, co se ve SPOZ stalo. Včetně toho, že konečně trvá na bezpečnostní prověrce svého kancléře.
A obecně je váš vztah k prezidentovi jaký? Jak se díváte na jeho kroky, jeho činnost v poslední době?
Z hlediska osobního se domnívám, že jsme stále s Milošem Zemanem přátelé. Z hlediska politického některé jeho kroky považuji za nešťastné. Z mého pohledu zejména podcenění situace ve zdravotnictví, protože jsem ho na to upozorňoval už na začátku léta spolu s prezidentem České lékařské komory. Rovněž se mi nelíbilo, že se ve vládě octli někteří lidé, kteří z odborného hlediska příliš nemají na to, aby byli v čele jednotlivých resortů v dnešní nelehké době.
A jedna, dvě věci, které jste ze strany prezidenta republiky naopak uvítal?
Uvítal jsem zejména to, že došlo ke zlepšení vztahů mezi Ministerstvem zahraničních věcí a hlavou státu. Uvítal jsem i to, že Miloš Zeman začal komunikovat s různými politickými subjekty, což jsou pozitivní věci. A věřím, že se trošku zlepšil i jeho vztah k médiím.
Ing. Miloš Zeman
Pokud jde o současnou situaci v ČSSD, na čí straně jste byl a co vás k tomu vedlo? Jak se na to aktuální dění díváte?
Je proslavený můj výrok, že ČSSD vede kindermanagement, což jsem řekl už v roce 2010. Ta dvojkolejnost obzvláště po odstoupení pana inženýra Paroubka se objevila v plné nahotě a vrcholila tím, co se stalo nedávno. Příliš tomu ale nerozumím. Je vidět nevyzrálost. Vždyť přece Bohuslav Sobotka by měl být rád, že levicová strana komunikuje s levicovým prezidentem. On to ale povýšil na osobní ješitnost ve smyslu, když u toho není on, je všechno špatně. Sobotka je navíc zezadu podporován Dienstbierem, který má zase nevyjasněné finanční otázky ve vztahu k jeho prezidentské kampani a podpoře ze strany Davida Ratha.
Hoši by si měli sednout ke stolu a jasně se domluvit na kompetencích. Pan Sobotka je jako leklá ryba, to je velký problém. Pan Hašek zase často mění slovo. Ale v zájmu toho, aby voliči dali ČSSD důvěru a země šla kupředu, měli by se dohodnout. Jestli někdo odstoupí z funkcí, není to žádné řešení a animozity zůstávají. Stejně dříve nebo později se tyto dvě skupiny dohodnou, nebo přijde někdo třetí, který ale už ne příliš demokraticky rozhodne, že strana bude jednat jednotně. To je jediné řešení do budoucna.
Psali jsme:
Sobotkovská část sociální demokracie se deklaruje jako moderní, liberální zelená levice. Ze své podstaty je i protizemanovská. Oni tvrdí, že přesně takovou stranu levicoví voliči chtějí. Je tomu tak?
Toto je určitá skupina v ČSSD, takzvaných láskopravdovců či havlovců, kteří se snaží přeměnit ČSSD na něco podobného, co bylo za dob Havla. Myslím, že tudy cesta sociální demokracie nevede. Ale to je jejich problém.
Nepochopil jsem hlavně, proč by levicová strana jako ČSSD měla jít tak ostře proti levicovému prezidentovi, jakým Miloš Zeman je. Jsou v tom evidentně osobní ambice některých lidí a některých našeptávačů. Domnívám se, že se pan Sobotka raduje předčasně. Bitva, která uvnitř strany je, není skončená. Spíše bych to viděl opačně. Předseda Sobotka velmi šikovně odvedl pozornost voličů od toho, že vlastně prohrál volby.
Vyjádřil jste domněnku, že Bohuslav Sobotka o schůzce v Lánech věděl a že Milan Chovanec se jí účastnil s jeho vědomím. Máte k tomu i nějaké indicie zevnitř strany? A je podle vás možné, že by šlo od začátku o plán, jak odstavit Michala Haška a jeho lidi?
Takhle bych to asi neřekl, ale neštěstí Michala Haška bylo v tom, že se bál přiznat přítomnost na schůzce v Lánech. Já na tom nevidím nic špatného a není možné, aby demokratická strana zakazovala komukoliv se scházet s kýmkoliv. To není možné. Chyba těch lidí byla, že se k tomu hned nepřiznali.
Na druhou stranu se říká, že doktor Dryml má docela dobré informace a už jenom to, že Česká televize v Lánech čekala na aktéry té schůzky, svědčí o tom, že tato informace nebyla zase příliš tajná. Zeptejte se pana Chovance, jak to bylo a možná, že by rozkrytí některých telefonických hovorů mezi Chovancem a Sobotkou ozřejmilo vše.
Závěrem otázka spíše k vaší činnosti. Za rok vám končí senátorský mandát. Budete ho chtít obhájit? Co plánujete do budoucna?
Jsem českou politikou docela znechucen a to i těmi zákulisními boji, kdy spoustě lidem jde pouze o jejich ego a profit a nikoli o to, aby naše země směřovala dopředu. Vidíme to i na tvorbě některých zákonů, které vyloženě poškozují české občany. Ale v zájmu toho, že někdo v nějakém stranickém sekretariátu rozhodne, zvedají se ruce. Vidím to dobře v Senátu… Je mi líto, že se Senát nestal tou kontrolní pojistkou proti tomu, co se dělo a děje v Poslanecké sněmovně. Je to naše chyba, že jsme důrazněji nepožadovali některé pravomoci.
Jestli budu znovu kandidovat na senátora, to ještě uvidím. Jsou před námi možná předčasné volby v květnu. Počkejme si na to, co nám na politické scéně život přinese. Domnívám se ale, že v příštích měsících to nic pozitivního nebude. Strany jsou rozhádané, a když se dělá kampaň, možná to někomu jde. Ale pracovat už se nikomu moc nechce. Státní správa je trošku něco jiného, než co si třeba představoval Andrej Babiš.
MUDr. Vladimír Dryml
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
