Nejprve k té aféře, kdy se díky reportáži polské televize provalilo, že se v Polsku v masokombinátu v Mazovském vojvodství během noci porážel nemocný dobytek a obchodovalo se s jeho masem. Polské ministerstvo zemědělství výskyt a prodej podezřelého masa označilo za „nahodilý incident“. Čím je to pro vás?
Je to asi víc než nahodilý incident. Ale na druhou stranu si nemyslím, že by to byla běžná praxe na polských jatkách, protože přece jen nějaká veterinární kontrola tam samozřejmě musí existovat, je to dodržování pravidel Evropské unie. Pokud vím tak evropští komisaři nejen do Polska, ale i k nám a do dalších zemích – teď nemyslím konkrétně tento audit – běžně jezdí a prověřují, jak se dodržují podmínky stanovené evropskou veterinární legislativou. To znamená, že maso může být uvolněno na trh jedině, pokud prošlo patřičnou veterinární kontrolou. Jinými slovy, asi to úplně nahodilé nebude, ale že by to byl v Polsku běžný princip, to si nemyslím.
V reportáži bylo také vidět, že viditelně zkažené části masa se odřezávaly a vyhazovaly. Co hrozí z těch ostatních částí, které se prodaly a zkonzumovaly?
Řekl bych, že se to zatím odhadnout nedá. Pokud vím, tak u nás se dohledalo asi 56 kilogramů masa – všechno ostatní už bylo prodáno – to je teď na testování. Výsledky by měly být co nejdříve, takže se uvidí, co to maso obsahovalo. Ale je potřeba vědět, a tím nechci Poláky nijak hájit, že maso, které není třeba úplně kvalitní, nemusí být zdravotně závadné. Musíme počkat, co se zjistí z prověrek masa, které se podařilo dohledat a zachytit. Ale není jasně dáno, byť bylo uvolněno na trh bez patřičných dokumentů a patřičné kontroly, že to maso nutně musí být zdravotně závadné. Může, ale nemusí.
Česká strana zahájila kontroly kamionů na česko-polských hranicích. Hlavní polský veterinář Pawel Niemczuk přiznal, že Polsko vyvezlo 2700 kilogramů problémového hovězího do deseti zemí EU, ale ukazuje se, že těch zemí je víc a Polsko tak působí poněkud nedůvěryhodně. Nemělo by se proti Polsku už v této fázi zakročit nějak razantněji?
Myslím si, že zvláště za situace, kdy to není problém jenom České republiky, ale celé řady dalších zemí Evropské unie a v Polsku probíhá audit, je správné vyčkat na verdikt Evropské komise nebo závěry auditorů, kteří něco členským zemím doporučí. Pro nás je Polsko citlivá země, co se týče dovozu potravin. Vozí se k nám i proto, že jsme sousedi, toho hodně, takže to prožíváme trošku více než v jiných zemích. Ale jsme na jednotném trhu Evropské unie, takže postupovat by se mělo stejně a v souladu, aby byly podmínky ve všech členských zemích stejné. Opravdu bych počkal na verdikt Evropské unie a jejích inspektorů.
Fotogalerie: - Tryzna žlutých vest
Ministr zemědělství Miroslav Toman v pátek uvedl, že se do Česka dostalo zhruba 300 kilogramů hovězího. Nově se nechal slyšet, že veřejnost velice silně tlačí k razantním opatřením, ideálně k zákazu dovozů z Polska, aktuálně přes mimořádná veterinární opatření, o kterých vážně uvažuje. Dalo by se kupříkladu šmahem zakázat dovážet k nám z Polska potraviny či suroviny?
Nedalo. Pakliže by došlo k jednostrannému vyhlášení nějakého zákazu dovozu, tak přes všechny tyhle problémy, které Polsko má, by to bylo porušení pravidel jednotného evropského trhu. Mimochodem, už jsem to říkal, my jsme hodně citliví na Poláky, ale je celá řada různých dalších zjištění našich kontrolních orgánů, kde nějaké jiné než polské potraviny nebo komodity původem z Evropské unie také nesplňovaly všechny zákonné podmínky. Kdybychom na každý – nechci říct detail, to určitě není – prohřešek reagovali zákazem, že bychom v případě zjištění jakéhokoli pochybení na straně nějakého členského státu v nějaké potravině pokaždé zakázali nějaké dovozy, tak ve finále by to znamenalo, že neexistuje jednotný evropský trh.
Při tak obrovském počtu podniků, takovém množství zboží, potravin, objemu obchodu, konkurenci, není možné vyloučit pochybení lidského faktoru nebo obcházení zákonů. To nejde. Musíme si zvyknout na to, že výroba potravin i obchod s nimi představuje nějaká rizika, a s tím se musí žít. Stoprocentně se nedá zkontrolovat nikdy nic, protože to by nebylo v lidských silách. A na druhou stranu na každé pochybení reagovat zákazy také není možné.
Psali jsme:
Je tedy chybou koukat skrz prsty jen na polské potraviny? Hrozí něco podobného tedy i z jiných zemích Evropské unie?
Upřímně řečeno z jakékoli. To je to, co naznačuji a co se mi na tom trošku nelíbí, protože je to předmětem konkurenčního boje, který teď velmi dobře využívají naši producenti, ale i politici, kteří varují před polskými potravinami. Polsko je však po Francii druhým největším vývozcem potravin a zemědělských surovin v rámci Evropské unie, a když je velkým vývozcem, tak je také větší pravděpodobnost nějakých pochybení. Ale pochybení nejsou jenom na polské straně. Komunikujeme nadstandardně a intenzívně především polská rizika, protože se nás to hodně týká. Když se však podíváte na stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, nebo stačí jen sledovat tyhle zprávy, tak zjistíte, že jenom v průběhu posledního kalendářního roku téměř ze všech zemí EU přišlo nějaké rizikové zboží. A to i z takových zemí, jako je Švýcarsko, odkud k nám přišel vitaminový doplněk, v němž nebyly vitamíny, čili podvod na spotřebiteli.
Takže přes veškeré předpisy, kontroly a opatření se nelze spolehnout ani na potraviny dovážené z členských zemí EU?
Obecně jsou bezpečnější potraviny a je u nich větší pravděpodobnost, že tam nejsou nějaká pochybení, ze zemí Evropské unie. Včetně Polska, to je třeba říct. Rizikovější jsou potraviny z Asie, z Jižní Ameriky, kde se mimo jiné neřídí stejnými legislativními podmínkami jako země Evropské unie. A byť se to v EU, jak je vidět, také ne vždy dodržuje, tak přece jen převážná část výrobců, zemědělců a potravinářů to dodržuje. Třeba i proto, že je to kontrolované, zatímco v zemích mimo Evropskou unii jsou pravidla obvykle benevolentnější, a tím pádem produkce odtamtud je také rizikovější. Takže podle mě je daleko rizikovější produkce z Číny než z Polska.
Fotogalerie: - Vládní boj se suchem
Z těch 300 kilogramů masa, co se k nám z té kauzy dovezlo, se většina prodala spotřebitelům nebo restauracím. Máte radu či nějaké doporučení, jak se mohou lidé vyvarovat toho nežít v panice, že něco takového zkonzumovali? Nejíst hovězí vůbec?
Nejíst hovězí je nejhorší možný závěr z této kauzy. Hovězí je celosvětově uznávané jako nejkvalitnější z tzv. červených mas. V České republice je spotřeba na třetinové úrovni oproti tomu, na jaké byla v minulosti. To je hlavně dané tím, že hovězí je nejdražší. Ale to je právě doklad toho, že je nejkvalitnější. Čili rozhodně bych nedoporučoval spotřebitelům, aby omezili spotřebu hovězího. To, co bych doporučoval – a to asi doporučují všichni – ať dávají přednost takovému hovězímu a obecně takové potravinářské produkci, která je snadno dohledatelná. A to je určitě česká produkce. My máme celou řadu nadstandardních opatření nad rámec Evropské unie z hlediska kontrol kvality, dozoru nad výrobou, evidencí ohledně toho, kam která potravina nebo nějaká zemědělská surovina směřuje, tak i když se nikdy nedá stoprocentně vyloučit pochybení, pravděpodobnost toho, že jsou nějaké problémy či prohřešky u české produkce, je velmi malá. To znamená, nechť spotřebitelé dávají přednost tuzemským potravinám tam, kde to jde. Citrony nebo mořské ryby asi budou muset koupit z dovozu, ale speciálně s hovězím, v němž je Česká republika ne soběstačná, ale dokonce přebytková, by se tím měli řídit.
Když jsme v produkci hovězího přebytkoví, proč ho tedy vůbec dovážíme?
To je docela na zamyšlenou i pro naše zpracovatele, že vyprodukujeme hmoty hovězího víc, než sami spotřebujeme, ale vyvážíme ven živá zvířata a dovážíme zpracované nebo aspoň rozporcované maso. Čili suroviny pro to, aby byl zásobený tuzemský trh našim vlastním hovězím, je tu dost. Teď jde o to, aby naši zpracovatelé, kteří tolik brojí proti té polské produkci, zpracovávali víc masa z českých chovů a dovoz hovězího nejen z Polska, ale i odjinud, vyloučili. Měli na to třicet let. Je to hodně na nich.
Česko uznalo za prezidenta Venezuely Juana Guaidóa. Souhlasíte?Anketa
Spotřebitelům bych však rozhodně nedoporučoval, aby omezili konzumaci hovězího masa, ale aby si vybírali maso s dohledatelným původem, což platí i u výrobků z ostatního masa, ideálně z českých chovů. Poznají to velmi dobře, protože hovězí je od aféry BSE označováno – někdo teď v médiích říkal, že teprve posledních pár let, ale to není pravda – velmi detailně už od konce minulého tisíciletí. Spotřebitel tak dobře ví, odkud to konkrétní maso pochází. Před třemi-čtyřmi lety se v rámci Evropské unie přijala legislativa, že musí být označováno veškeré maso – myslím to hlavní, tedy vepřové drůbeží, hovězí, kozí, ovčí – zemí původu. Spotřebitel se tak nemůže vymlouvat na to, že neví, odkud pochází. Informace má buď na obale, pokud je to zabalené, nebo je obchodník, který ho prodává, povinen mu informace poskytnout. Takže je to také hodně na spotřebiteli, aby preferoval tuzemskou produkci.
Nově teď Polsko ohlásilo případ atypické formy takzvané nemoci šílených krav na farmě poblíž hranice s ČR. Nemohlo jít i u těch v úvodu zmíněných nemocných kusů z Polska také o nemoc šílených krav, nebo na to by se přišlo?
Jedna z podmínek evropské veterinární legislativy je odstraňovat tzv. rizikový materiál z poražených kusů, což – když to zjednoduším – je nervová tkáň, mozek, mícha a tak dále, což se vozí do kafilerií. A samozřejmě se namátkově – úplně všechno nejde – ty kusy mají vyšetřovat na to, jestli se u nich nemoc šílených krav neobjevuje. Jinými slovy to nelze vyloučit, že by ty krávy, které byly poraženy, neměly vůbec tuhle nemoc, byť po té velké aféře se v Evropské unii nemoc šílených krav v podstatě nevyskytuje. Ale to neznamená, že někde nemůže být. Spotřebitele je možné uklidnit tím, že jestli je při porážce toho zvířete zlikvidován nebezpečný materiál, mozek, mícha a tak dále, tak by se nemělo nic stát. A upřímně řečeno nevím o tom, že by se k nám z Polska vozil nějaký hovězí mozeček. Takže v tomhle směru bych řekl, že by to pro spotřebitele neměla být nějaká varovná zpráva.
A v jakém směru to varovná zpráva je?
Špatná zpráva je to v tom, pokud by se ukázalo, že to skutečně nemoc šílených krav je. To je celý soubor nemocí, který se sice zkratkou jmenuje BSE, Bovinní spongiformní encefalopatie, nicméně je to součást širší skupiny chorob, které se označují jako TSE. Tam patří Creutzfeldtova–Jakobova nemoc a další, takže to je samozřejmě riziko, protože tahle nebezpečná choroba je přenosná na člověka. V tom je to nebezpečí. Když člověk zkonzumuje ten rizikový materiál, dá si třeba hovězí mozeček – tak když to takhle trochu zjednoduším – z nemocné krávy, tak tu nemoc samozřejmě může dostat taky. Ale pozor! Tam je to hrozné v tom, že je inkubační doba několik let, třeba až osm. Vy to můžete sníst, nic se neděje řadu let a pak vám začne houbovatět mozek, protože to je ten projev té choroby. Proto se také říká nemoc šílených krav, neboť se chovají jako „debilové“, lidsky bychom řekli, že jim měkne mozek. A to samé se může stát i u člověka, ale po mnoha letech. Proto se taky krávy tehdy, když vrcholila aféra s BSE, likvidovaly, v Anglii to pálily, to byly takové ty úplně extrémní záběry, jak hořely velké hromady s uhynulými kusy krav.
Fotogalerie: - Pokorný vypovídal
Ale abych odpověděl na tu úplně původní otázku, jestli u krav, které se objevily v té zmíněné reportáži, nemohla být tahle choroba, tak to se upřímně řečeno vyloučit nedá. Na druhou stranu bych řekl, ale to je samozřejmě spekulace, jestli náhodou tím, že to Polsko ohlásilo, nechce trochu odvést pozornost od té aféry, která teď hýbe Evropou. Možná u nějakého skotu identifikovali nemoc, která nesplňuje úplně všechny parametry jiných klasických nemocí, tak si řekli, že by to možná mohla být nějaká nová verze BSE. A může to částečně sloužit k odvedení pozornosti od té aféry. Ale to je opravdu spekulace.
Když se ve zprávách zdůrazňuje, že se ten kus objevil blízko našich hranic, znamená to, že je to pro chovy v Česku ohrožující?
Doufejme, že ne. Přece jen to není na naší straně, je to na polském území. A pokud by se zlikvidoval u podezřelých kusů skotu na polské straně rizikový materiál, tak si myslím, že by to do České republiky tzv. přeskočit nemělo. To není něco, co se šíří vzduchem nebo tak.
Trochu jsem měl pocit, že jste se v průběhu rozhovoru Poláků docela zastával. Ale vzpomeňme na problémy kolem polských potravin z minulosti. V roce 2012 šlo o skandál s prodejem technické soli označené za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Veterináři v minulosti opakovaně našli salmonely v kuřecím, krůtím i vepřovém mase, ale také vejcích dovezených z Polska. Několikrát se objevily problémy s polskými jablky a některými druhy zeleniny s nadlimitním množstvím pesticidů. Není namístě lidem v Česku doporučit, aby se vyhýbali všem potravinám či surovinám z Polska, nebo až tak byste to neviděl?
Samozřejmě že bych to takhle neviděl. I v jiných zemích jsou problémy, jenom se o tom spotřebitel většinou nedozví, protože tomu není věnována taková mediální pozornost. Používám v té souvislosti příměr, že nejvíc nehod je na dálnici D1, protože tam jezdí nejvíc aut. Takže při velkém objemu dovozu zboží z Polska do České republiky je pravděpodobnější, že se objeví nějaké pochybení, což se mi zdá, že je normálně součástí života, abych tak řekl. Ale důležité je, jaká jsou ta pochybení, a zdali to může znamenat zdravotní ohrožení spotřebitele. Jde také o to, jak se polská strana chová. Tam bych viděl trošku riziko, protože Poláci do systému rychlého varování dali informaci o tomhle mase teprve až poté, co to vyšlo najevo. To znamená, že tak úplně nectili princip předběžné opatrnosti. Polská strana není vždy úplně korektní.
Ta sůl, správně říkáte technická sůl, protože to byla sůl, která neprošla kontrolou, neměla být uvolněná na potravinářský trh, ale jinak to nebyla sůl závadná, po níž se otrávíte nebo něco takového. U polské produkce díky tomu, že se jí hodně vozí, je větší pravděpodobnost nějakých problémů, ale není to jenom u polské produkce. Varoval bych spíš před mimoevropskou než před polskou produkcí, ale ty polské potraviny bych prověřoval. Léta říkám, takže ne až při této kauze, dávejte přednost tuzemským producentům. Samozřejmě ani u tuzemských producentů nebudete mít nikdy stoprocentní jistotu, že každý úplně všechno dodrží. Ale pravděpodobnost toho, že tam bude nějaké závažné pochybení, je rozhodně menší.
Psali jsme:
_635477466366665011.jpg&id=25948)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
