Svátky klidu a míru a rozjímání. Tak by měl vypadat konec roku, zvláště pak Vánoce. Je v naší společnosti něco, co nás jitří natolik, že to prostě nejde?
Obávám se, že demonstrace organizované Milionem chvilek vzbuzují pouze negativní emoce a neukazují žádnou cestu k nápravě společnosti a politiky v ČR.
Tyto demonstrace nás provázely celým rokem 2019. Co vzkázat jak Mikuláši Minářovi, tak občanům, kteří se demonstrací účastní?
Nebuďte pouze negativní. Jednou jsem zaregistroval, že organizátoři měli pozitivní nápad na změnu volebních zákonů, tak aby byl jeden volební obvod pro celou republiku (tím by zanikla nespravedlnost pro kandidáty z malých krajů, kdy potřebují na mandát více než 10 %) a aby byla zrušena 5% klauzule pro vstup do Poslanecké sněmovny. Tak by lidé mohli volit podle svého vlastního přesvědčení a nemuseli by volit „menší zlo“, protože do PS by se dostal kandidát ze stran, které by dosáhly cca 0,56 %. Brzo to Chvilkám někdo vymluvil obvyklou nepravdou, že by PS nemohla prakticky fungovat. V Nizozemí takový systém existuje a bez problému tam vždy sestaví vládu a každý si může bez rizika zvolit takovou stranu, která je jeho srdci nejbližší.
Udělal letos premiér Andrej Babiš dost pro to, aby nepopouzel občany tak, že proti němu permanentně demonstrují? Jmenování Marie Benešové, reakce na audity z EU či na Čapí hnízdo, slova, že lidé chodí na Letnou „na koncert“... co by měl premiér udělat pro zmírnění napětí?
Takže Andreji Babišovi bych doporučil skutečně změnit volební zákon a zrušit 5% klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny, protože po příštích volbách by i při výsledku jeho hnutí 40 % nemusel sestavit vládu, protože jeho dosavadní spojenci ČSSD a KSČM, ale i v podstatě hlasující podporovatelé SPD, by se nemuseli při 5% hranici dostat do PS, a ocitl by se sám mezi samými Piráty, STAN, ODS a tak podobně. A mohl by pak i tvrdit, vidíte, poslechl jsem Milion chvilek.
ANO má stále stabilní podporu, současná vládní sestava by podle průzkumů měla stále ve Sněmovně nadpoloviční většinu. Apely na „ohrožení demokracie“ a zneužívání státu Babišem stále nefungují. Čekáte v tomto směru v příštím roce změnu?
Bohužel ano. A) Protože tak dlouho se stromek ohýbá, až se zlomí. Ta nákaza nenávisti už prosakuje i do krajů a nejenom měst, ale i menších obcí. (viz z historie příklad OF). Je úplně jedno, co občanům nabídne, jak jim přilepší. Lidé se mohou začít stydět volit tzv. Babiše, tak jako se styděli volit KSČM.
B) Dokonce v jeho vlastním táboře (např. Mělník, ostravský primátor atd.) se už budou převlékači ohlížet, kam přeskočit (nikdo totiž není nikdy vděčný tomu, kdo jej do příslušných pozic instaloval). Trikolóra nabízí otevřenou náruč.
C) Jako v předchozím bodu se voliči semknou a budou místo třeba SPD či KSČM (aby jejich hlasy nepropadly) volit jenom „Babiše“, a tím pádem zůstane bez koaličních spojenců s nemožností sestavit vládu.
Letos se česká veřejnost musela rozloučit s Karlem Gottem. S odstupem: bylo v tom zbytečně moc politiky? Tlačili Babiš a Zeman příliš „na pilu“ se snahou zavděčit se veřejnosti? Nebo „ti druzí“ příliš mluvili o době před rokem 1989 a o vyrovnávání se s ní?
Myslím si, že prezident Zeman rozhodně na pilu tlačit nemusel, neboť už před ním nestojí žádné volby. A ani Andrej Babiš se určitě nepřetvařoval. Jeho šálkem kávy jsou melodické písně, sám jsem jej viděl v Lucerně na koncertě krásné slovenské zpěvačky Kristiny, interpretky písně s lidovými motivy Horehronie. Určitě nebude příznivcem Plastic People. Myslím si, že se mu nelíbí hnus v umění, ale naopak vše krásné (viz jeho manželka) a příjemné. Krásných, melodických písniček, které všem, kromě novinářů, hudebních kritiků a některých ideologických Savonarolů, v dnešní době scházejí. A tudíž si zřejmě velice vážil Karla Gotta.
Psali jsme:
. Foto Daniela Černá_635628914862079390.JPG&id=70768)
Mluvíme-li o vyrovnání se s dobou před rokem 1989, jsme letos, po oslavách 30 let demokracie, vyrovnanější? Chybělo něco během těchto oslav, popřípadě něco přebývalo?
Přebývalo toho strašně moc. Stále si myslím, že žijeme v demokratické společnosti, která by neměla ze strachu vytvářet nekritizovatelné modly. Vyšlo několik zajímavých publikací, které nezaujatě popisovaly průběh let 1989 a 1990. Těm se však patřičné publicity nedostává.
Konec roku nepříjemně narušil masakr v ostravské nemocnici. Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství generál Andor Šándor za tím vidí stoupající míru „nenávisti, hrubosti, netolerance, sprostoty a agrese mezi občany“. Cítíte něco podobného kolem sebe?
Je to tak. Já ve svých článcích často poukazuji na nový druh agresivity, nebo přinejmenším bezohlednosti, vůči seniorům. Ať už se to týká názorů kolem novelizace silničního zákona (pokuta až 25 000 za pozdní lékařské potvrzení při dosažení data narození 65, 68, 70 atd. let). Nová organizace na železnici, kdy nejenom senioři, ale i hendikepovaní občané (nevidomí) nemají možnost se orientovat v naprosto nelogických novinkách. Ta doporučení směrem k seniorům: „Vše si můžete najít na vašich chytrých telefonech“ je buďto hloupé, nebo úmyslně bezohledné. Totéž s on-line předprodejem místenek do autobusů, kdy mladí s místenkou sedí a staří, kteří nemají jak si místenku on-line pořídit, třeba i dvě hodiny stojí nad usilovně do mobilů hledící mladé generace.
Letošní rok byl bezpochyby rokem boje aktivistky Grety Thunbergové proti globálnímu oteplování. Její cíle do značné míry adoptovala nová Evropská komise. Máte z toho radost? Nebo vás to děsí?
Je to začátek nové totality. Nehledě na to, že pokud USA, Čína, Austrálie, Indie, Brazílie atd. budou pokračovat ve své dosavadní ekologické politice jako dosud, tak jedinou změnou bude stále chudší Evropa a stále stoupající oceány. Navíc se objevují hlasy, že je nás na planetě příliš mnoho. Obávám se, aby jednoho dne nevznikl zákon, který určí hranici povoleného věku, po němž bude následovat euthanazie. A takový věk se bude snižovat podle potřeb uhlíkově neutrální společnosti.
Nedávno „zaujal“ starosta Řeporyjí Pavel Novotný svým podivuhodným vystoupením v ruské televizi. Co mu říkáte? A je správné stavět pomník vlasovcům?
To vystoupení jako kdyby bylo objednáno ruskou stranou. Tomu se říká, že onen politik ODS sehrál perfektní úlohu užitečného idiota. Co se týká pomníků. Neustále se stavějí a kácejí. Když současné zastupitelstvo Řeporyjí usoudí, že je pro obec peněz dost a že nejsou potřeba na nic jiného, tak ať si tam stavějí, co chtějí. Následující zastupitelstvo třeba usoudí, že je pomník třeba dát do depozitáře.
Ostatně v naší zemi by se pomníky bourat neměly. Nikdy člověk neví, jestli nebudou zase třeba. Takových převratů na našem území už bylo. Také doporučuji zásadně nepojmenovávat ulice a náměstí po politicích. Nikdy člověk neví, kdy si zase lidé budou muset měnit občanky kvůli tomu, že v nějaké době bude onen politik v nemilosti. Když se musí po někom pojmenovat něco, tak je dobrým příkladem pojmenování prostranství u Národního divadla po Václavu Havlovi. Nikdo na té adrese nebydlí a vedení ND je také vždy měněno s příslušnou politickou situací.
Pavel Novotný, DiS.
Stále u nás zní určitý „dozvuk“ války v Sýrii: část veřejnosti agituje za přijetí původně sirotků, nyní „dětí bez doprovodu“ z táborů v Řecku. Debata je to košatá. Kam ji posunout v roce 2020? Máme prý humanistickou povinnost děti přijmout, zároveň se ale mluví o bezpečnostních rizicích...
Jsou pojmenováni jako sirotci z válkou zmítané Sýrie. V Damašku už žádná válka není a syrská vláda je chce přijmout sama. To je řešení! Pokud jsou ovšem odjinud a tvrdí, že jsou Syřani, tak rozhodně nepřijímat. Od někoho, kdo lže, nelze čekat tu nejmenší vděčnost. Navíc se jim dnes říká „děti bez doprovodu“. To znamená, že sirotky být nemusejí a že budeme muset podle zákona o slučování rodin přijímat později jejich náležitě rozvětvené příbuzenstvo. Obávám se, že paní Šojdrová dělá medvědí službu pro svou, kolem 5 % hranice se zmítající KDU-ČSL.
Mgr. Petr Hannig
O Vánocích by se měly stýkat všechny generace. Všeobecně platilo, že mladší se učili od starších a že moudrost starších má být ceněna. Nyní aktivisté upozorňují na to, že starší generace je náchylná k dezinformacím, ať už kvůli řetězovým e-mailům nebo internetovým prostředkům. A mladá generace se v médiích snaží té starší v tomto směru radit. Co k tomu říci?
Proč se o seniorech píše jako o objektu? Znám spoustu moudrých lidí v seniorském věku, kteří mají jasnou mysl, přehled o dění. A hlavně, nikdo je nemůže opít rohlíkem. Zažili si několik režimů. Dokážou na všem najít objektivní pravdu, protože znají minulou dobu z vlastní zkušenosti. Pokud se jedná o řetězové e-maily, kdyby veřejnoprávní média nebyla aktivistická, informovala podle pravdy a nebyla strůjci oslavných ód na věci a osoby, které mediálnímu mainstreamu konvenují, tak by si lidé nemuseli vyhledávat alternativní zdroje informací jinde.
Nezdá se vám tak trochu, že jsme se na rozdíl od 90. let zase posunuli zpět a jsme nuceni hledat pravdu jinde než v rádiu a televizi? A to je smutné zjištění, Nejenom o Vánocích. Ale nechme všech negativ. Naděje totiž umírá až poslední. A pro všechny moudré jedna rada. Nikdy se nevzdávat. To dělám i já. Bojovat za správné věci, bojovat proti hlouposti, byť by byla mediálně všeobecně přijímanou, nenechat se udolat výsměchem neinformovaného davu. Každý na svém místě říkat to, co jsme sami zažili. A nebylo to vždy jenom to špatné. Radost o Vánocích přeje Petr Hannig, předseda strany ROZUMNÍ - za spravedlnost a životní jistoty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
