Politikaření je fenomén poslední doby, povzdechl si dlouholetý starosta Dubňan

18.12.2019 15:04

To, že někde vyčlení nějaké promile z městského rozpočtu a uspořádají anketu, v níž lidé hlasují o tom, jak s penězi naložit, nepovažuji za spolurozhodování, ale za módní, populismem zavánějící nesystémový prvek, míní František Tříska (Svobodná samospráva). Starostou je již čtvrtstoletí. Proč se ale vlastně rozhodl kandidovat a v čem se od devadesátých let proměnila politika k lepšímu či k horšímu? I to zajímalo ParlamentníListy.cz.

Politikaření je fenomén poslední doby, povzdechl si dlouholetý starosta Dubňan
Foto: archiv starosty
Popisek: starosta Dubňan František Tříska (Svobodná samospráva)

Jaký je to pocit, být čtvrtstoletí starostou? Nemáte někdy, lidově řečeno, práce v politice již plné zuby? Co vám dává energii a chuť se v ní angažovat?

Pocitů je víc a dá se říct, že se střídají. Samozřejmě, že za tu dobu jsem pocítil nesčetněkrát chuť se vším praštit a věnovat se rodině a třeba vlastní firmě, ale na druhou stranu musím přiznat, že mě ta práce – myslím tím hlavně tvůrčí stránku věci a také to, že se dá pořád něco posouvat kupředu – baví a naplňuje. A člověka potěší a posílí i to, že alespoň občas lidé dají vědět, že to snažení není zbytečné, ale pro ně užitečné a potřebné.

Když se ohlédnete zpět, na co jste nejvíce pyšný, a je naopak něco, co se vám dosud prosadit nepodařilo?

Pýcha předchází pád – tak mi to říkali moji rodiče. Myslím, že pyšný nejsem, a jestli mám právo být na něco alespoň trošku hrdý, musí posoudit jiní. Důležité je, aby se člověk nemusel za svoje konání stydět, a to se, doufám, alespoň v této mé činnosti, nemusím. Nebo alespoň o něčem takovém nevím.

Jistě jsou věci, které se daly udělat lépe. Ale stojím si za tím, že jsme se vždy snažili hledat pro město to nejoptimálnější řešení.

V posledních komunálních volbách jste dokonce i posílil. Čím si to vysvětlujete? A je to pro vás poděkování, závazek či výzva?

Domnívám se, že svůj díl na tom posílení má i část tzv. opozice. Myslím to tak, že někteří z konkurentů pojali předvolební kampaň tak agresivně až hloupě, že tím zmobilizovali i některé, dosud spokojené voliče, kteří by jinak k volbám nedorazili.

A co se týče toho druhého, tak je to od každého trochu. Uznání, výzva, ale především závazek.

Kandidatura mimo komunální politiku vás nikdy nelákala? Proč?

Nechal jsem se už jedenkrát zlákat, a to do senátních voleb před 15 lety. Ale to by bylo na delší povídání. Byl jsem tenkrát z neúspěchu zklamaný, ale s odstupem času přišlo poznání, že to bylo pro mě a hlavně pro moje, tehdy ještě malé děti, lepší. V Senátu bych toho jako nezávislý stejně moc neprosadil, a vykonávat funkci starosty i senátora zároveň, to nepovažuji za vhodné.

Jako svou hlavní prioritu jste po volbách označil návrat soudržnosti občanů. Jak konkrétně toho budete chtíti docílit?

To představuje nikdy nekončící úkol. Byly doby, kdy si člověk myslel, jak se všechno daří a lidé to cítí podobně. Vždycky se však objeví někdo, nebo něco, co dovede tu atmosféru otrávit a zasít závist a nesnášenlivost. Bylo by naivní si myslet, že se někdy podaří takovým věcem úplně zamezit. Každý člověk, nejenom starosta, může přispět ke změně k lepšímu jedině vlastním přičiněním. Každodenní prací, tolerancí a dobrou vůlí.

Jakým způsobem se snažíte zapojit občany do rozhodování ve městě? A vnímáte v tomto směru v Dubňanech nějaké resty?

Jsem zastánce zastupitelské demokracie a věřím, že samospráva na komunální úrovni ukázala, jak se obce a města posunula vpřed. Myslím, že na dalších úrovních jsou o několik délek pozadu. To, že někde vyčlení nějaké promile z městského rozpočtu a uspořádají anketu, v níž lidé nějakým způsobem hlasují o tom, jestli se třeba postaví dětské hřiště, nebo opraví fasáda na škole, nepovažuji za spolurozhodování, ale za módní, populismem zavánějící nesystémový prvek. Fundované vedení obce musí stejně realizovat oboje a ta hra na zapojení občanů je nedůstojná jak pro občany, tak pro ty, kteří ji inscenují.

Ale možná jeden příklad bych přece jenom měl, a to úplně čerstvý. Chceme, aby v novém roce lidé sami rozhodli o výši dotací na činnost sportovních oddílů a kulturních souborů. Věříme, že se nám tím podaří minimalizovat osobní vazby a lidé sami ukážou, kdo si podporu zaslouží.

V jaké fázi je projekt rekonstrukce bazénu na koupališti?

Rekonstrukce koupaliště je již ve fázi realizace. Vybouráváme staré betony a povrchy a teď bude záležet hlavně na počasí, kdy nám dovolí bez rizika provést betonáže.

Jaké další investice plánujete pro rok 2020?

Investic je v příštím roce plánováno za 52 mil. Kč, což si myslím, není na šestitisícové město málo. Nejedná se o jednu či dvě akce velkého rozsahu, ale o řadu menších investic. Momentálně mě nejvíce zaměstnává plánování infrastruktury pro budoucí výstavbu nových rodinných domů.

Vzpomenuli jsme vaše začátky v politice. Co vás ale vlastně v 90. letech ke kandidatuře přimělo?

Kdyby mi někdo tenkrát po prvním zvolení starostou řekl, že to bude ještě šestkrát v řadě, tak bych určitě zapochyboval o jeho duševním zdraví. Nikdy předtím jsem o této funkci ani na okamžik neuvažoval. Tehdy to byla do značné míry souhra okolností a náhod, a protože jsem byl v polistopadovém období dost aktivní, tak při mé povaze v podstatě nebylo možné tuhle výzvu odmítnout. Bral jsem to tenkrát jako dočasný úkol. Dokázat lidem, že to myslíme dobře a že to jde dělat i jinak, než byli do té doby zvyklí.

Do jaké míry, v čem konkrétně se politika od devadesátých let po dnešek proměnila? A jde o změny k lepšímu, či spíše naopak?

Řekl bych, že politika se změnila v mnoha směrech naprosto zásadně. A to jak ta tzv. vysoká politika, tak i na komunální úrovni.

Osobně jsem před 25 lety své zvolení starostou nepovažoval za žádný vstup do politiky. Myslím, že většina starostů působících na menších městech a obcích se za politiky nepovažovala, ale soustředila se na úkoly, kterých bylo v této zanedbané sféře požehnaně.

Politikaření přibývalo časem. Hlavně asi proto, že se obce měnily k lepšímu, starostové si získávali u lidí určitý respekt a tím i tyto funkce jistou atraktivitu. Ke zpolitizování přispěli určitě i mnozí novináři svým ne vždy objektivním, ale často zjednodušujícím líčením jednotlivých kauz. A také se v těch pionýrských dobách do práce v místních samosprávách nijak nehrnuli mladí lidé. Ten trend se v poslední době naštěstí změnil. Ale pozor, má i svá úskalí. Politika všeobecně, a tím pádem i na komunální úrovni, se stala tak trochu módou. Obávám se však, že na rozdíl od začátků, kdy si ve volbách lidé vybírali kandidáty podle prokázaných schopností, se dnes nechávají často ovlivnit nesplnitelnými sliby a žel také pomluvami.

Ale na rozdíl od některých mých vrstevníků uznávám, že tento můj názor může být zčásti způsoben i přibývajícím věkem a určitou nostalgií za těmi úžasnými lety, kdy jsme poprvé okusili, co je svoboda.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…