Poradce amerických prezidentů a spolupracovník Havla: Jde o nahrazení Zemana někým jako je Drahoš. Náchylnějším vůči manipulacím z Bruselu, hlavně přerozdělování muslimských imigrantů

26.01.2018 11:05

ROZHOVOR „Miloš Zeman je skutečný lídr. Je prezidentem, jakým byl Masaryk, který se snaží dělat chytrou politiku zakotvenou v národních zájmech České republiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uznávaný odborník na mezinárodní vztahy, bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů při českém ministerstvu zahraničí a někdejší blízký spolupracovník prvního českého polistopadového prezidenta Václava Havla Jiří Valenta. Valenta měl možnost Zemana poznat osobně během vysokoškolských studií a bouřlivého období kolem Pražského jara. „Zeman nechce být lokajem Američanů. Prokázal to už před dvěma lety,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Valenta, který kromě dalšího působil i jako konzultant v administrativě amerických prezidentů Bushe a Reagana.

Poradce amerických prezidentů a spolupracovník Havla: Jde o nahrazení Zemana někým jako je Drahoš. Náchylnějším vůči manipulacím z Bruselu, hlavně přerozdělování muslimských imigrantů
Foto: Česká televize
Popisek: Debata kandidátů na prezidenta Miloše Zemana a Jiřího Drahoše v Rudolfinu v režii České televize

Jak dlouho znáte Miloše Zemana? Kdy a při jaké příležitosti jste se poprvé setkali?

Poprvé jsem Miloše Zemana potkal v roce 1964 na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Oba jsme byli vynikající studenti, kteří své studijní programy ukončili o rok dříve, než se předpokládalo, tedy za čtyři roky namísto běžných pěti. Školu jsem dokončil v roce 1968, Miloš Zeman o rok později. Naším společným profesorem na vysoké škole byl Pavel Hrubý, o kterém si můžete přečíst v memoárech, které Miloš Zeman později sepsal. Hrubý se jen o rok dříve vrátil na svobodu z vězení, kam byl uvržen v souvislosti s politickým procesem kolem Rudolfa Slánského. Důvodem jeho uvěznění byly kritické názory, které prezentoval na adresu tehdejšího komunistického zřízení.

Jak vás a Zemana Hrubý ovlivnil?

Řekl bych, že velmi. V roce 1946 Pavel Hrubý publikoval knihu Základy marxistického myšlení, která prosazovala myšlenku socialismu s lidskou tváří. V souvislosti s tím byl nařčen z trockismu. Zeman působil na VŠE jako Hrubého asistent a i já jsem za ním pravidelně docházel. A samozřejmě během našich rozhovorů došlo i na to, že se řeč stočila směrem k tématu trockismu. O tomto směru, který režim tvrdě postihoval, jsme diskutovali jako o protipólu stalinistického socialismu vůdcovského typu. Musím přiznat, že nás Pavel Hrubý velmi ovlivnil. Setkal jsem se s ním i ve chvíli, kdy mě zesnulý prezident Václav Havel a tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier požádali, abych se stal ředitelem Havlova Ústavu mezinárodních vztahů, porevolučního think-tanku přidruženého pod české ministerstvo zahraničí. To bylo mezi lety 1991 až 1993. Tehdy mi Hrubý řekl: Jednoho dne bude Zeman prezidentem a ty budeš ministr zahraničí. V případě Zemana se jeho slova vyplnila.

Fotogalerie: - Zeman versus Drahoš poprvé

Duel kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Milo...
Duel kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Milo...
Duel kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Milo...
Duel kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Milo...
Duel kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Milo...
Duel kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Milo...


Jiří Valenta na hřbitově spojeneckých vojáků v Normandii. (Foto: www.jvlv.net)

Jak vnímáte způsob, kterým o českých prezidentských volbách referují média? Miloš Zeman v nich bývá vykreslován jako proruský kandidát. Oproti tomu Jiří Drahoš je popisován jako proevropský liberál.

Média v Česku stejně jako média v USA se v případě českých prezidentských voleb dopouštějí toho, co Donald Trump označuje pojmem „fake news“, tedy lživého zpravodajství. Neexistuje žádný důvod, proč byste měli Jiřího Drahoše, muže, který za socialismu a de facto ruské okupace československého území podnikal časté cesty na kapitalistický Západ pod bedlivým dohledem tajné policie, nazývat prozápadním kandidátem a současně Zemana, kterého já jsem osobně poznal velmi dobře, označovat za kandidáta proruského, putinovského a provýchodního.

Jak jsem již řekl, měl jsem možnost Zemana poznat velmi dobře a pamatuji si, jak jsme coby mladí akademici podnikli cestu do Sovětského svazu a během vědeckých debat jsme se tam hlasitě stavěli na podporu nezávislého Československa, jeho národních zájmů a reforem, které mělo do socialistického systému přinést pražské jaro. Pamatuji si, jak mě Zeman jednou kritizoval, když jsem se na dva dny vytratil s jednou ruskou dívkou v Leningradě. „Máš radši holky než svoji zemi,“ vyčinil mi. Řekl jsem mu. „Miloši, jen na dva dny a budu hned zpátky a už se zase budeme moci věnovat debatám s Rusy.“

Říkám to jen proto, abych ilustroval fakt, že to, že Miloše Zemana většina českých médií označuje jako proruského prezidenta, odráží jen to, že mu nerozumí. Zeman vnímá geoekonomické zájmy České republiky. Tak to Zeman vnímá. To, že si nechce Putina znepřátelit, ale neznamená, že dělá proruskou politiku. Podle mého názoru se snaží dělat chytrou politiku, která je zakotvená v národních zájmech České republiky.

Fotogalerie: - Superdebata na ČT

Předvolební superdebata v České televizi
Předvolební superdebata v České televizi
Předvolební superdebata v České televizi
Předvolební superdebata v České televizi
Jiří Dolejš
Tomio Okamura

To, že nechce být lokajem Američanů, ukázal Miloš Zeman již před dvěma lety, kdy nepřijal doporučení ze strany Obamovy administrativy, aby se nezúčastňoval vojenské přehlídky při příležitosti vítězství ve druhé světové válce. Osobně jsem jako americký občan byl tehdy vděčný za to, že máme v České republice prezidenta, který je nezávislý. Na druhé straně jsem přesvědčený o tom, že kdyby tehdy byl českým prezidentem Jiří Drahoš, tak by instrukce z Washingtonu poslechl a do Ruska by nejezdil.

A co se týče toho, koho by na postu prezidenta České republiky preferoval současný prezident USA Donald Trump, jsem přesvědčen, že by upřednostnil Zemana. Asi by to bylo kvůli jeho smyslu pro humor a také kvůli tomu, že není politicky korektní. Jak Trump, tak Zeman čas od času užívají vulgarismy. Mně osobně to nevadí.  

Co si osobně myslíte o nálepkách, které média Miloši Zemanovi dávají? Zpravodajská agentura Bloomberg například českého prezidenta nazvala „horlivým Putinovým fanouškem, který usiluje o znovuzvolení“.

Ty nálepky jsou hloupé! V USA máme obdobně respektovaná média, jako jsou například Fox News nebo Wall Street Journal a další, která by takový výraz ale nikdy neužila. Je to ryzí pomluva a zcela absurdní. Já jsem s Milošem Zemanem studoval a pracoval. Vím moc dobře, jak moc myšlenkově a filozoficky je orientován směrem na Západ. Rovněž se velmi ostře vyhraňuje proti militantnímu islamismu, za což jej oceňují nejen Trump a Izrael, ale například i americká židovská komunita.  

Fotogalerie: - Jiří Drahoš slaví postup

Kandidáti Drahoš, Horáček a Hilšer
Jiří Drahoš postupuje
Manželé Drahošovi přicházejí
Jiří Drahoš na pódiu
Jiří Drahoš po prvním kole prezidentských voleb
Jiří Drahoš po prvním kole prezidentských voleb

Ve svém článku o americkém zájmu a českých prezidentských volbách jste zmínil význam těchto voleb i pro Američany. Prezentujete v něm názor, že Američané české prezidentské volby podceňují. V jakém smyslu by volba příštího českého prezidenta měla být pro Spojené státy důležitá?

V USA se naneštěstí tomu, co se nyní děje v Praze kolem prezidentské volby, nevěnuje dostatečná pozornost. Z velké části je to způsobeno tím, co v Americe nyní probíhá v souvislosti se stále probíhajícími střety příznivců Hillary Clintonové a přívrženci Donalda Trumpa. V té souvislosti bych zmínil, že tábor Clintonové z velké části vede významná americká diplomatka Madeleine Albrightová, která nyní o Trumpovi píše knihu, ve které jej popisuje jako fašistu.

Dalším důvodem toho, proč se pozornost Američanů nyní ubírá jiným směrem než k české prezidentské volbě, je ale i stále trvající hrozba možné eskalace současného sporu mezi Spojenými státy a Severní Koreou a ozbrojeného konfliktu.

Na druhé straně ale musím zmínit, že i ve Spojených státech je celá řada jednotlivců, kteří si význam toho, aby Zeman zůstal i nadále českým prezidentem, v určitých ohledech uvědomují. Patří mezi ně například Nina Rosenwaldová, prezidentka think-tanku Gatestone Institute. Dalším je pak například Daniel Pipes, šéf diskusního fóra o Středním východu. Lidé, které jsem jmenoval, rozumějí tomu, že pokud Zeman zůstane i nadále českým prezidentem, bude se i dále stavět proti antisemitismu a rovněž i povinným uprchlickým kvótám, které na evropské státy uvalil Brusel.  

Proč by se o české prezidentské volby měli starat i běžní Američané?

Podle mého názoru je to proto, že právě Miloš Zeman by se v případě znovuzvolení mohl stát vůdcem Evropy, která by byla více proamerická. Stará Evropa původních členských zemí NATO je jiná, než jsou středoevropské státy nových členů Aliance. Například Británie Trumpovu návštěvu odmítla. V Británii je mnoho levičáků a zástupců protiamerického sentimentu, kteří nemají osobní zkušenost s komunistickým zřízením. Často jsou to i příznivci muslimské migrace do Evropy. Vezměte si například Belgii. Jen za posledních několik let se počet muslimských radikálů v Belgii zvýšil o deset procent, a to jen kvůli migrační politice otevřených hranic paní Merkelové. Někteří muslimové zkrátka nemohou být integrováni, neasimilují se. Stanou se z nich tzv. spící agenti, násilní příznivci práva šaría. Mohou začít případně koketovat s terorismem.

A migrační vlna představuje problém i pro Spojené státy. Klíčovým problémem tu tedy pro USA je migrace z muslimských zemí a zabezpečení vlastních hranic, v případě USA pak stavba zdi, kterou Trump avizoval již v předvolební kampani. Ta zeď by ale nemusela být jen na jihu na hranici s Mexikem. Mohla by stát i na severních hranicích USA s Kanadou. Víte, Justin Trudeau, kanadský premiér, je dobrý, ale naivní člověk. Řekl bych, že je, co se týče migrace, až příliš tolerantní.

Zeman je tak z tohoto úhlu pohledu náš přítel a spojenec. Česká republika je v této situaci naším partnerem stejně, jako jím bylo i masarykovské Československo mezi lety 1918–1920 v souboji s bolševiky a zároveň během druhé světové války, kdy naši hoši na západní a východní frontě bojovali proti nacistickému Německu. Jsem toho názoru, když budu nyní hovořit z české perspektivy, že se vracíme k tradici, kterou nastolil právě T. G. Masaryk. Zeman je skutečný lídr, prezident jako Masaryk. Jeho protivník takový ale není.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Ve svém textu o prezidentské volbě v ČR jste zmínil, že má současný prezident Miloš Zeman určité nepřátele. Zmínil jste určité vrstvy americké administrativy propojené s osobou významné americké diplomatky českého původu Madeleine Albrightové…

Osobně jsem na Madeleine Albrightovou pyšný za to, co dokázala. A teď tím mám na mysli to, že se jako židovská dívka propracovala skrze americkou diplomacii až na post ministryně zahraničí Spojených států. Její otec, profesor Josef Korbel, byl mým velkým mentorem a učitelem. Dokonce jsem s ním spolupracoval na publikaci o Československu. Najal si mě jako výzkumného asistenta. Madeleine je zapřísáhlá demokratka. Ona Trumpa coby republikána nenávidí. Je to vidět i na tom, co nyní dělá, že o něm píše knihu, ve kterém jej popisuje jako fašistu.

Rád bych na tomto místě tak trochu ilustroval polistopadový vývoj a rovněž popsal, odkud se vlastně vzalo uvažování Miloše Zemana. Mezi lety 1991 až 1993 jsem působil jako ředitel českého Institutu mezinárodních vztahů při ministerstvu zahraničí. V té době jsem úzce spolupracoval s prvním českým polistopadovým prezidentem Václavem Havlem.

Během té doby jsem rovněž pracoval na knize, která nesla titul: „Máme národní zájem?“ (v angličtině: „Do We Have a National Interest?“). Václav Havel, který byl v té době prezidentem, naneštěstí pojem národní zájem nepochopil. Víte, on jej zaměňoval s nacionalismem. Stejného názoru byl bohužel na institutu i můj zástupce, chartista a diplomat Pavel Seifter. Právě jeho si poté, co jsem se Seifterem ukončil spolupráci, Havel najal jako svého poradce pro oblast zahraniční politiky. Šokovalo mě to. Bylo to až neuvěřitelné. V USA by se nikdy nemohlo stát, aby se poradcem prezidenta stal člověk, který by nerozuměl konceptu a představě národního zájmu státu.

Musím bohužel říct, že Havel byl skvělý disident, ale jen mizerný státník. Jako prezident totiž na jedné straně podporoval stát Izrael, ale na straně druhé přijímal i vůdce Palestinců a šéfa Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata. Jenže jak se posléze ukázalo, pravdu měl Zeman, který Arafata přirovnával k Hitlerovi a spatřoval v něm lídra v podstatě teroristické organizace.  

Já jsem palestinskou stranu v době, když jsem pracoval jako Havlův poradce, kritizoval a navrhoval jsem uzavření palestinské ambasády v Praze. Napsal jsem tehdy i článek do českých médií. Tuším, že to bylo do týdeníku Respekt. Od Havla jsem si za to vysloužil kritiku. Nezískal jsem si jeho podporu a v čele Institutu mezinárodních vztahů jsem byl vystřídán. Pamatuji si, že Havel si z mé představy „národního zájmu“ tropil žerty. Nebyl s to pochopit, že jeho styky s Organizací za osvobození Palestiny, kterou vedl Arafat, se jeho partnerům v amerických armádních kruzích a židovské komunitě pranic nelíbí.

Vraťme se zpět k mediálním útokům na Trumpa a na Zemana…

Útoky v médiích vůči politikům, kteří kritizují migraci z muslimských zemí, se objevují opakovaně. Madeleine Albrightová dokonce oznámila, že by byla ráda prezentována jako muslimka jen proto, aby dala najevo svou solidaritu. Situace v USA je nyní velmi dynamická. Na světlo nyní vycházejí nové důkazy ohledně možné konspirace v řadách amerických demokratů a některých představitelů FBI. Mělo se údajně jednat o spolčení týkající se Trumpovy imigrační politiky. Údajně by v něm měli být zapleteni lidé, kteří v minulosti podporovali Hillary Clintonovou, a rovněž i někteří vyšší úředníci Obamovy administrativy, kteří doufali, že si jeho prostřednictvím udrží svoje místa ve státní správě.

A vztah Albrightové k Zemanovi?

Vyjádřil bych se k tomu v následující rovině. Albrightová velmi ostře podporuje tábor příznivců Hillary Clintonové a vystupuje rázně proti Trumpovi. A protože Zeman do určité míry Trumpa obdivuje a snad je i v některých ohledech jako on, z logiky věci vyplývá, že Albrightová je i proti Zemanovi. Na druhé straně ani Zeman nemá Albrightovou příliš v lásce.

Jaká je hlavní motivace možných politických a potažmo mediálních výpadů proti Zemanovi? Co je cílem?

Jasnou motivací zde je nahradit Zemana prezidentským kandidátem, jako je Jiří Drahoš, který by mohl být náchylnější vůči manipulacím ze strany Bruselu, a to zejména v otázce povinného přerozdělování muslimských migrantů. Vůbec bych se nedivil tomu, pokud by se Drahoš v prezidentské kampani těšil finanční podpoře přicházející z některých zemí Evropské unie, které se staví pozitivně k migraci, jako je například Německo. V dlouhodobém horizontu tu ale jde o to, o čem mluvil maďarský lídr Viktor Orbán, a sice o přežití tzv. západní civilizace, a to právě v souvislosti s muslimskou migrací.

Existuje nějaká oblast, ve které se s Milošem Zemanem neshodnete?

Vždycky jsem měl s Milošem neshody. Na celou řadu věcí mám opačný názor i dnes. Myslím si, že by Miloš Zeman měl být více opatrný v tom, jak se staví vůči konfliktu na Ukrajině. Například situace na Krymu a ve východních oblastech Ukrajiny je odlišná. V souvislosti s Ukrajinou bych já osobně hovořil o ruské intervenci, a nikoliv pouze o občanské válce. Z mého pohledu jsou k tomuto tvrzení dostatečné důkazy.

Když bych s Milošem Zemanem spolupracoval, snažil bych se ho přimět, aby se ve vztahu k ukrajinské krizi snažil stavět objektivněji a aby volil opatrnější slova. Říkají mu Putinův šašek proto, že se mu nepodařilo rozeznat podstatu problému na Ukrajině. Ale to jsou z mého pohledu maličkosti. Skutečně zásadní je Zemanův postoj vůči islámskému terorismu a jeho deklarovaná podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa a státu Izrael.   

Dr. Ing. Jiří Valenta (nar. 1945)

V šedesátých letech studoval spolu s Milošem Zemanem na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1968 opustil Československo v reakci na srpnovou invazi vojska Varšavské smlouvy. Do USA se dostal v roce 1971 ve věku 25 let.

Mezi lety 1976–1985 pracoval jako pedagog na Námořní postgraduální škole v Monterey, kam se dostal prostřednictvím výběrového řízení na doporučení otce političky Madeleine Albrightové dr. Korbela. Na škole vyučoval sovětská a východoevropská studia. Jeho studenti se v té době rekrutovali z řad budoucích diplomatických atašé, příslušníků zpravodajských služeb, námořnictva a letectva. Jedním z Valentových studentů byl i americký špion Arthur Nicholson, který byl v roce 1985 zastřelen sovětskou hlídkou během výzvědné mise na území NDR. Kromě toho Valenta vyučoval i na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (1984), na univerzitě v Mexico City (1986) a na Institutu politických věd při univerzitě v německém Kielu (1996).

Jiří Valenta je mezinárodně uznávaným expertem v oblasti mezinárodních vztahů, přičemž svůj hlavní zájem obrací na ruskou vojenskou strategii a spory mezi velmocemi. Zaměřuje se na problematiku postkomunismu a velmocenského rozhodování. V minulosti byl například konzultantem v Bushově a Reaganově administrativě. Kromě toho radil i prvnímu prezidentu České republiky Václavu Havlovi. Za Havlova úřadování působil mezi lety 1991–1992 jako ředitel Ústavu mezinárodních vztahů zřízeného při českém ministerstvu zahraničí.  

Jiří Valenta v současnosti působí jako seniorní výzkumník Centra strategických studií (BESA.-SADAT) Bar Ilanské univerzity v izraelském Tel Avivu. Současně je i prezidentem Institutu postkomunistických studií a terorismu v Miami na Floridě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaroslav Hutka znevážil úspěch Karla Gotta. Aleš Brichta ostře reaguje: Hraje si na proroka...

16:33 Jaroslav Hutka znevážil úspěch Karla Gotta. Aleš Brichta ostře reaguje: Hraje si na proroka...

ROZHOVOR „Lidi si vždy hledají nějaké své idoly a modly. V pořádku, proč ne? Co se týká Jardy Hutky,…