Do voleb zbývá osm měsíců. KSČM je nejsilnější opoziční stranou. Jak byste hodnotil současnou vládu? V čem vidíte její přínos pro občany a co jí naopak vyčítáte?
Vláda je po celé období „nemastná, neslaná“. Po předchozích jasně pravicových vládách je to však alespoň změna mírně k lepšímu. Vláda se nepustila do žádných zásadních změn, které se nabízely vzhledem k síle jejich mandátu. ČSSD i hnutí ANO rezignovaly na dva své předvolební sliby – revize církevních restitucí (případně alespoň zdanění finančních náhrad) a progresivní zdanění, což byl jeden z hlavních volebních sloganů ČSSD, u kterého by u KSČM našla jasnou podporu. Myslím, že ji lze označit jako „další“ vládu, která tu prostě byla a je, a pokud se změní, nic se nestane.
Vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky přinesla Česku politickou i ekonomickou stabilitu. To však zpochybňují mnozí ekonomové, ale i pravicová opozice. Podle nich vláda jen těží z toho, že se ekonomice daří, a naopak jí vyčítají, že nevyužívá ekonomického růstu. Co vy na to?
Kdyby tato vláda nastoupila do funkce v roce 2008 či 2009, měla by výsledky, jaké dosáhla? Nikoliv. I dosažené výsledky se dají zpochybnit, neboť neproinvestovanost 100 miliard neznamená, že jsme ušetřili, ale neobnovovali to, co jsme si naplánovali. V budoucnu se nám to vrátí a náklady budou ještě vyšší. Omezily se výrazně investice do státních stavebních zakázek a ministerstvo dopravy nebylo schopné kromě stříhání pásek a zahajování staveb silniční infrastruktury posunout se dále. Například řidiči v Moravskoslezském kraji zoufale postrádají dokončení obchvatu Ostravy 1/11.
Psali jsme:
Jak hodnotíte aktuální kauzu kolem financování dluhopisů Andreje Babiše? Je to podle vás důvod Andreje Babiše odvolat?
V době, kdy dluhopisy kupoval, byl A. Babiš skutečně jen podnikatelem a využil zcela logicky možnosti, které se mu nabízely. Jeho vstupem do politiky se však situace změnila. Kdyby to byl politik skutečně s charakterem, rezignuje a vrátí se do soukromého sektoru, neboť využil možnosti legálního krácení daně, které je však s funkcí ministra financí či jinou vysokou funkcí neslučitelné. Andrej Babiš při jakékoliv kritice na svou osobu a podnikání reaguje nadmíru podrážděně až popudlivě, ovšem díky práci mediálních marketingových poradců dovede bohužel „opít voliče rohlíkem“ a přetavit i negativa v pozitivní marketingový slogan – viz např. „sorry jako“.
I přes všechna obvinění, kterým Andrej Babiš čelí, u voličů je stále nejpopulárnějším politikem a má nakročeno k volebnímu triumfu. Co podle vás dělá tak skvěle nebo politická konkurence tak špatně, že se v tuto chvíli rýsuje jako jasný vítěz? Může mu vůbec něco v očích voličů ublížit, aby jeho popularita u veřejnosti do voleb významně klesla?
Populismus hnutí ANO je zjevný. Jeden den je senát důležitý, protože schvaluje zákony, druhý den je k ničemu, protože jsme prohráli volby. Stejné je to s anonymní možností oznamovat finančnímu úřadu nevydané účtenky EET – neboť nálada většiny občanů tomu není nakloněna. Je to jako boj s větrnými mlýny. Člověk, který je čtyři roky ministrem financí, není politik???!!! Voliči by měli zřejmě více vnímat i vyjádření ostatních, a ne jen toho „dobráckého miliardáře“.
Psali jsme:
Možnosti opozice jsou dosti omezené. Přesto, co za uplynulé roky považujete za svůj největší úspěch?
Snažili jsme se předkládat návrhy podle našeho volebního programu. Většina z nich bohužel leží v PS a není šance na jejich projednání, protože nejsou zařazeny na jednání. Zdanění církevních restitucí, změna exekučního řádu a další návrhy nemáme dnes možnost prosadit. Za jeden z největších úspěchů lze označit jednorázový příspěvek pro důchodce ve výši 1 200 Kč, který skutečně neprosadil ani Babiš, ani ČSSD, ale byl to návrh kolegy M. Opálky a sněmovna jej po nátlaku veřejnosti odhlasovala. A podobné je to i s jinými návrhy, které prosazujeme a jsou zamítnuty, tak se poté mnohdy stává, že je předloží někdo jiný v mírně jiné verzi, a světe div se, ony projdou.
Do politiky jste vstoupil před sedmi roky, z toho jste čtvrtým rokem poslancem. Nakolik se liší práce v komunální a celostátní politice? Narážím především na to, že mnozí označují sněmovnu za žvanírnu a senát jako odkladiště vysloužilých politiků. Souhlasíte a jak to eventuálně změnit?
Práce se samozřejmě liší, v komunální politice je konkrétnější. Osobně bych sněmovnu za „žvanírnu“ neoznačil, možná toliko při obstrukcích. Co se senátu týče, byl zřízen podle ústavy a zrušit ho znamená, aby s tím i on souhlasil, to je zřejmě nereálné.
Nabízí se také otázka, zda se letos budete pokoušet obhájit mandát?
Ano, pokusím se.
Kdy strana představí svůj volební program a můžete již nyní prozradit, jaká témata budou pro vás klíčová?
Konkrétní volební program bude zveřejněn zřejmě na jaře. Pro mě osobně je nejdůležitější daňová problematika s preferencí progresivní daně z příjmu fyzických, právnických osob i firem a zavedení sektorových či korporátních daní a také zamezení či vysoké zdanění zisku nadnárodních firem, který je vyváděn do zahraničí. Za velmi důležité také považuji růst minimální mzdy.
Pokud se v závěru rozhovoru přesuneme za hranice. Jak hodnotíte Donalda Trumpa coby amerického prezidenta?
D. Trump představuje v americké politice změnu, o které nevíme, jaká bude. Podobného „zajíce v pytli“ kupovali i čeští voliči, když dávali hlas A. Babišovi před čtyřmi roky ve volbách do PS. Také se nevědělo, zda změna, kterou představuje, je k lepšímu, nebo horšímu, a oba mají i podobný styl a podobnou rétoriku. Podle dosavadních kroků v mezinárodní politice D. Trumpa je možné, že se dokážou konečně mocnosti jako USA, Rusko a Čína dohodnout na společném postupu vůči mezinárodnímu terorismu, což by bylo pozitivní, ale je to zatím jen domněnka.
Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty – léty Clintona, Albrightové či Havla. Je dobře, když už Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, na ochraně lidských práv – a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? A co konkrétně to může znamenat pro nás?
Já se naopak domnívám, že demagogie v mezinárodních vztazích bylo až moc, a proto je nutné jít k pragmatismu, který může mnohé pomoci snáze vyřešit.
Psali jsme:
Donald Trump nejprve označil NATO za zastaralé, pak v rozhovoru s britskou premiérkou i s německou kancléřkou dodal, že jeho úloha je zásadní. Vyzval také Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Nečeká se od něj podpora vojenského tlaku na Rusko a podpora Pobaltí či Polska v něm. Evropskou unii rovnou mezi řádky označuje za nedůležitou. Čili opravdu myslí vážně jistý izolacionismus. Co s tím my? Komunisté jsou proti našemu členství v NATO od počátku, na druhou stranu, jak byste v dnešní době zajistili obranu státu? Obnovili byste povinnou vojenskou službu? Stačilo by to?
NATO mělo být zrušeno s pádem Varšavské smlouvy, jak se předpokládalo. A na tom trvám i já. NATO je přežitek studené války. Spíše měly být vojenské jednotky EU, když už tu EU máme. A obnovovat povinnou vojenskou službu dnes považuji za nereálné. Naše armáda v počtu, v jakém je, nám musí stačit, neboť neočekávám žádný velký vojenský konflikt, pokud rozum skutečně v mezinárodní politice převáží a na spolupodíl na řešení lokálních konfliktů mimo EU nám naše vojenské složky dostačují.
Věříte, že se armádě Spojených států podaří v měsíční lhůtě, kterou jí Trump dal, vymyslet strategii k poražení Islámského státu?
Spíše se domnívám, že ne.
Americký prezident vyvolal bouři kritiky, když zcela pozastavil příliv migrantů do USA. Ihned proti tomu začaly demonstrace, jiní naopak tleskají, že plní své sliby. Může takto razantní přístup prezidenta USA vykořenit představu, že se migrantům musí automaticky pomáhat? Anebo je to pro starý kontinent spíše špatná zpráva, jelikož se vlny uprchlíků ještě více zaměří na slabou a stále nechráněnou Evropu?
Kdyby USA se i v minulosti zaměřovaly spíše na své vnitřní problémy, nebyla by dnes mezinárodní situace, jaká je.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
