Jak vnímáte situaci s uprchlíky poté, co jste sám navštívil francouzský přístav Calais a viděl dění přímo na místě?
Následně po té návštěvě jsem se zúčastnil besedy v obci Vyšní Lhoty, kterou organizovala tamní starostka. Byli tam také zástupci ministerstva vnitra i důstojníci z cizinecké policie. Bylo řečeno, že zde obnoví detenční tábor, tedy pro ty, které čeká vyhoštění a umístí sem dvě stě dvacet uprchlíků. Budou zde do doby vyhoštění a počítá se údajně, podle zkušeností, které mají z Bělé pod Bezdězem, že pobyt urpchlíka zde trvá i sto osmdesát dní. Má jít o tábor, který se charakterem bude blížit táboru vězeňskému s ostrahou, zabezpečením a obehnaný čtyř a půl metrovým plotem. To vyvolává otázku, kam budou umísťováni uprchlíci. Kam půjde tisíc pět set uprchlíků, které si dobrovolně vezmeme? Prosakují informace, že vláda jedná s institucemi, ale jsme na startu a teprve začínáme řesit, jak budeme dělat to, k čemu jsme se zavázali. I kapacita v Bělé je naplněná a není možné sem umístit další uprchlíky. Další lokalitou má být Vyšní Lhota a obáváme se, že při číslech denně zadržených uprchlíků bude kvóta dvě stě dvaceti naplněna velmi rychle. Pak budeme řešit, co s tím problémem dál.
Čím se podle vás liší naše názory od skutečnosti? Jak to vypadalo při vaší návštěvě ve Francii?
Ty názory se od našich představ bohužel moc neliší. Jeli jsme tam, abychom si ověřili skutečnost a potvrdili jsme si, že informace, které dostáváme prostřednictvím videí a fotek, jsou pravdivé. Vidím rozdíl v tom, co naše oficiální média prezentují, přestože zástupci ministerstva vnitra a státu vyzývají k tomu, aby toto téma nebylo rozdmýcháváno. Právě ale tato neinformovatnost ze strany státních úřadů dává podhoubí k tomu, aby se šířily informace, které jsou trošku nadsazené. Podle toho, co jsem viděl, je někdy realita horší, než si dokážeme přestavit. V Evropském parlamentu v Bruselu bylo slyšení kurdské menšiny a bylo pro mne velkým překvapením, že místo, aby se Martin Schulz zúčastnil jednání, nechal pustit své video. To vypovídá o tom, jak se k tomu Parlament staví. Promítali nám také několik videí a fotografií, jak vypadá situace na územích, které dobyl a opustil Islámský stát. Byly to dost zoufalé obrázky.
Ověřil jsem si, že uprchlíci, kteří se shromažďují na jihu Evropy, jsou pseudouprchlíci. Jde o ekonomické imigranty, jejichž pohnutky k cestě do západní Evropy jsou jiné, než zoufale opuštějící své domovy. Jsou tam i opravdu trpící, ale co jsem viděl v Calais, tam takoví uprchlíci nejsou, to jsem si ověřil osobně.
Co vás na místě nejvíce překvapilo?
Překvapila nás absolutní bezstarostnost údajných uprchlíků, které jsme potkali.
Podle nových dat z ministerstva vnitra o očekávaném přílivu uprchlíků přijde příští rok až deset tisíc uprchlíků. Vnímáte tento počet jako problém?
Určitě ho vnímám jako problém. U nás se tradičně problém řeší až tehdy, když se objeví. Nejsme schopni se na to připravit a předcházet mu. Tohle je přesně ten samý případ. V našem hnutí jsme dlouho upozorňovali na tento problém, který nás čeká a nemine a nyní dochází na naše slova. Opět státní orgán i vláda zaspaly a jak se říká s křížkem po funuse začínáme situaci řešit.
Psali jsme:
Měli bychom budovat uprchlické tábory v České republice? Případně kde a kolik?
Realita je taková, že nám nic jiného nezbyde. Já jsem to říkal i ve Sněmovně, dostanou se na naše území, ať dobrovolně, nebo nedobrovlně. To je bohužel realita, která se nám nelíbí. Ani mně a díky liknavosti vlády a úřadů se jejich počet začíná zvyšovat. Jestliže se nám zde pohybují takové osoby, nezbývá, než detenční tábory zřizovat a bude to stát nemalé finanční prostředky. Ve Vyšních Lhotách mě také ze strany zástupců ministerstav vnitra překvapilo, že první uprchlíky bude zajišťovat ostraha bezpečnostní agentury v počtu šedesáti devíti osob a nově bude přijato osmdesát pět příslušníků cizinecké plicie. Proč mají první kontakt vykonávat pracovníci bezpečnostní agentury? Jejich právní pozice v případě je jiná, než v případě cizinecké policie.
Jak bude dle vás vypadat v roce 2050 naše země?Anketa
Nebojíme se trochu zbytečně? Některé země přijímají uprchlíky už dlouhá léta a ve větším počtu, navíc mnoho z uprchlíků jenom čeká, až se budou moci vrátit do své země. Je náš strach oprávněný?
Já se zúčastnil pracovního oběda se zástupci syrského Parlamentu. Byl to velmi zajímavý oběd a během debaty jsme řešili i politické záležitosti. Oni sami nám říkali, že po Evropě je několik spících buněk bojovníků Islámského státu, chovají se normálně a pouze čekají na svou aktivaci. Pro mě to bylo zarážející. Jinak Saúdská Arábie je přímo podporuje a Turecko také. Zúčastnil jsem se tedy debaty o naší zahraniční politice s ministrem Zaorálkem a ptal jsem se ho, jestli to tak je a on to potvrdil. My s tím v podstatě nemůžeme nic dělat. Seděli jsme vedle zástupců Saúdské Arábie, Kataru a Turecka, které podporují teroristické organizace, ale tváříli jsme se, že řešíme problém. S tím nejsme schopni v rámci zahraniční politiky nic dělat a jde o velký cynismus.
Měli bychom v Evropské unii uzavřít hranice?
Já jsem přesvědčen, že ano.
Jsme spravedliví vůči lidem, v jejichž zemi třeba zuří boje?
Míříte velmi správně touto otázkou. Na to jsem se ptal v Bruselu i těch Kurdů. Státy západní Evropy a NATO jim tolik nepomáhají s Islámským státem. Protože oblast Sýrie, Kurdistánu a podobně jsou nárazníkovým pásmem, kde dochází ke střetnutí islámského světa s další civilizací. Řeknu to upřímně, nedočkali jsme se odpovědi.
Jaké je vaše řešení krize?
To je hodně složitá otázka. S tím, jak fungují současné instituce Evropské komíse, kdy strkáme hlavu do písku, což je případ ekonomie Řecka, kdy strkáme hlavu do písku a nechceme problémy vyřešit... Vím, že to nezní optimisticky.
Měli bychom se podílet na ochraně společných hranic Unie, i když jsme uprostřed?
Hlavně by si Evropská unie měla udělat pořádek sama mezi sebou. Na semináři o imigrační politice jsem se dozvěděl naprosto šokující informaci, jak Řecko dostává z Evropské unie nemalé prostředky na to, aby řešili tento příliv uprchlíků, protože jsou nárazníkovou zemí. Řecko zneužívá tyto finance a nepoužívá je na imigrační nárazové vlny, ale vyplácí z nich sezónní brigádníky, protože Řekům se nechce pracovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
