Václav Klaus ve čtvrtek po deseti letech odchází z Hradu. Přestože s ním jako levicový politik v mnoha věcech asi nesouhlasíte, můžete zmínit pozitivní stránky jeho prezidentství?
Pro mě je Václav Klaus velmi rozporuplná postava. Během jeho prezidentského angažmá jsem viděl dva Václavy Klause. Prvního, který měl konzervativní národní zásady, to je pro mě velmi pozitivní, protože před tím Václav Havel byl člověk, který nebyl žádnou značkou. Havel nikdy nemluvil o své hrdosti na to, že je Čech. Václav Klaus tomu úřadu dal právě tuto značku, propagoval Českou republiku. V řadě věcí byl neobvykle vlastenecký, což je slovo, které se za posledních dvacet let už téměř vyloučilo ze slovníku, či se to používá posměšně. Ale Václav Klaus takový byl.
Ten „druhý“ ale v některých věcech přešel do situace, kdy mu dělalo radost, že mohl být proti něčemu a jiný než ostatní. V něčem jsem s ním nesouhlasil, v něčem ano. Zvlášť v tom posledním období se situoval do role T. G. Masaryka, tatíčka Masaryka. Abych byl upřímný, chvíli se mu to dařilo. Všechno ale smazal amnestií. Neupírám mu právo udělit amnestii, ovšem tím, jak to udělal, podle mě poškodil celou řadu lidí.
Ale na rozdíl od kolegů senátorů si nemyslím, že to je velezrada. Tak si to rozhodně netroufám postavit. Kdybychom to měli hodnotit takto, premiér Nečas by už dávno musel být v cele předběžného zadržení. To, co předvedl s církevními restitucemi, když podepsal smlouvu o převodech majetku a přitom leží u Ústavního soudu stížnosti, tak tam by se skutková podstata velezrady dala najít jednoduše.
Čtěte také:
Dlouho jste podporoval Miloše Zemana v jeho kandidatuře. Ten mluví o tom, že by bylo dobré sjednotit českou levici. Něco podobného propagujete s odkazem na Slovensko a premiéra Fica i vy. Vidíte to jako reálné?
Jsem přesvědčen, že ano. Miloš Zeman svoji osobností, svými zkušenostmi a politickým umem je člověk, který by do jisté míry mohl sehrát významně pozitivní roli v tom, aby se sjednotila česká levice. Nejde o to, zda se sjednotí v jednu nebo dvě politické strany, ale sjednotí se názorově, prakticky. Tomu je podle mě Miloš Zeman schopen pomoci.
Nejde ale jen o slovenský příklad. Je tu také postava Oskara Lafontaina, expředsedy německé sociální demokracie, který významně přispěl k tomu, že v řadě spolkových zemí dnes sociální demokracie kooperuje s Die Linke a dalšími. Toto je možná a významná úloha Miloše Zemana.
Teď je nadbytečná diskuse o tom, zda SPOZ zanikne nebo nezanikne, vstoupí nebo nevstoupí do ČSSD. V této chvíli je důležité si stanovit programové priority, na kterých se levice shodne a bude je schopna plnit. My jsme odsouzeni ke spolupráci. Nebo si snad někdo myslí, že vyhraje sociální demokracie volby a udělá koalici s TOP 09? To by byla zrada na voličích a nemůžeme si to dovolit. Levicové subjekty, které budou v Parlamentu, musí začít spolupracovat, protože postup pravicových vlád od roku 2006 značí, že levice před sebou má kus práce, aby ty věci napravila. Integraci levice vidím v programech, a roli Miloše Zemana v tom, že on je schopen spoludefinovat programové cíle a pomáhat je prodiskutovat.
Pokud jde o roli opozice, myslíte, že (mluvíme-li jak o ČSSD, tak KSČM) využívá všech zbraní proti vládě? Nebo existuje něco, na co by se mělo víc upozorňovat?
Tady bych nehledal žádnou velkou kritiku. Myslím, že jak sociální demokracie, tak KSČM dělají maximum toho, co dělat mohou. Samozřejmě tu určité rezervy pořád jsou. Je třeba více komunikovat s veřejností. Ulice není pejorativní název toho, že na ulici jsou lidé neznalí politiky. Ulice potřebuje znát názory politiků a s ulicí se musí spolupracovat, jsme-li levicovou politickou stranou.
Jsou chvíle, kdy si myslím, že je potřeba více hledat komunikaci s veřejností na ulici. Jsem smutný z toho, že když se schvalovaly církevní restituce, o 150 miliard byli občané obráni, tak před Parlamentem nebylo 100 tisíc lidí. Měli tam být a hlasitě protestovat. V Řecku, Itálii, Německu i Anglii by tomu tak bylo. Jen u nás se nechal občan oholit jak hloupá ovce. A to díky tomu, že opozice dostatečně nekomunikuje s veřejností a není sto připravit tyto scénáře. Pánové Nečas a Kalousek si s námi nemohou dělat, co chtějí. To prostě není možné.
Psali jsme:
ČSSD je strana výrazně proevropská, či prounijní. Přitom existují různé průzkumy, z nichž vyplývá, že velká část jejích voličů se k EU staví kriticky. Je postoj sociální demokracie správný nebo by bylo na místě, aby se třeba alespoň k některým věcem stavěla více kriticky?
Tohle je jedno z velmi problematických témat pro diskusi politické strany a voličů. Máte pravdu, že některé postoje ČSSD jsou příliš eurooptimistické a někdy až naivní. Evropská unie není mateřská školka pro malé a chudé, kde by nám někdo chtěl pomáhat. Svoji pozici tam si musíme vydefinovat velmi silně a tvrdě. Na druhou stranu v tuto chvíli nevidím žádnou třetí cestu.
Měli bychom si tvrdě vydobýt prostor v rámci toho, co se v Unii odehrává. Eurohujerství není na místě. Doplácíme na to. Sociální demokracie má podle mě před sebou velkou vnitřní diskusi, jak se k té věci postavit. Proevropská cesta je správná, ale v rámci toho bychom spolu s dalšími menšími zeměmi měli vytvořit jakousi lobistickou skupinu. Třeba rozšířením Visegrádské čtyřky o další státy s obdobnou situací. Třeba státy bývalé Jugoslávie a možná Dánsko a Holandsko. Společenství malých států by v EU mělo prosazovat obranu svých ekonomických a národních zájmů.
Ta čecháčkovská politika, že skáčeme šipky do zadních partií silných a velkých států nás neposunuje dopředu. Tím se pak stáváme nezajímavými i pro další malé státy, protože oni pak už počítají s tím, že Češi zase zvednou ruku pro to, co chtějí Němci a Francouzi.
Na závěr se ještě v jedné věci vraťme k prezidentským volbám. Přestože Karel Schwarzenberg nevyhrál, preference TOP 09 díky tomu vzrostly dokonce i nad ODS. Vydrží jí to? Jaká je podle vás budoucnost TOP 09?
Kdybych si myslel, že ta popularita TOP 09 vydrží, hluboce bych podcenil chytrost českých voličů. Jen hlupák si neuvědomí, že TOP 09 využívá Schwarzenberga jako maskota k tomu, aby zavedla zákony jako církevní restituce, zvedla DPH, zdražila život a ořezala sociální stát. Pohádku o dobrém Karlu Schwarzenbergovi, ve které už nevystupuje Kalousek ani Drábek, občan prokoukne a TOP 09 se podívá na samé dno. Je to otázka doběhu té „karlovské“ vlny. Je to jen naivita daná mediální masáží, která se tu odehrála, a taktikou, že TOP 09 najednou nebyla na scéně a její aktéři zmizeli z televizních obrazovek. Volič byl uchlácholen, tak se to mohlo odehrát. To ale byla jen krátká epizoda.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
