Vaše politické působení začalo v roce 2013, kdy jste úspěšně kandidovala z pozice nestraničky ve Zlínském kraji ze druhého místa kandidátky hnutí ANO 2011. Později jste vstoupila do hnutí a na konci února minulého roku jste byla zvolena členkou předsednictva hnutí. Nyní vedete hnutí ANO do voleb ve Zlínském kraji. Pokud byste uspěla, stala byste se historicky první hejtmankou kraje. Je to pro vás výzva? S čím do voleb jdete?
Do voleb jdeme s přesvědčením, že vyhrajeme. Krajské volby jsou výzvou nejen pro mne, ale i pro mé kolegy z kandidátky. Máme lidem co nabídnout. „Tváře“ nejsou na prvním místě. Máme dobrý program, máme připraveno jeho rozpracování, máme připravené lidi. To, co chceme dělat, je pro všechny lidi – ne pro skupiny lidí.
Co považujete za největší úspěch, kterého jste během svého dosavadního působení v politice dosáhla?
Úspěchy politiků by měli hodnotit lidé, občané. Pokud na své úspěchy musí upozorňovat politik, není to správné. On by měl konat tak, aby hájil zájmy svých občanů a své země. Ale pokud bych měla připomenout něco ze své práce ve sněmovně, vzpomněla bych svoji angažovanost s novelou zákona o potravinách nebo s novelou zákona o významné tržní síle.
Opustila byste jako hejtmanka sněmovnu?
Spekulovat nebudu, touto otázkou se budu zabývat až po volbách a určitě ji budu před zveřejněním konzultovat také s naším předsednictvem. Všichni vědí, že mám rozpracovánu řadu úkolů, bude třeba to zvážit.
Psali jsme:
Co vám vadí na současné či předchozích krajských vládách a hlavně, v čem byste chtěli být jako politici jiní?
Nevím, jestli bych užila slovo vadí. Ale všichni v kraji vědí, že se současnému vedení nepodařilo některé důležité úkoly dořešit. Jako příklad mohu uvést nedořešený úkol zajistit využívání průmyslové zóny v Holešově anebo hospodaření krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Toho, co bychom chtěli dělat jinak, je více. Ale jako příklad uvedu, že k důležitým věcem řadím otázku vztahu a komunikace krajského úřadu s občany, obcemi a firmami a mohla bych pokračovat podle našeho programu.
Agentura Phoenix research on-line uskutečnila unikátní výzkum aktuálních voličských nálad před blížícími se krajskými volbami. Posílily protimigrantské nálady a místní koalice. Jaký postoj k přijímání uprchlíků zaujímáte vy sama? Souhlasíte s Babišem, že bychom neměli přijímat vůbec žádné uprchlíky?
Ano, souhlasím. On má na mysli uprchlíky z Afriky a zemí Blízkého a Středního východu, jejichž nepřipravenost na evropské prostředí je naprostá. Mám osobní zkušenost s komunitou muslimů v jejich domácím prostředí. Tam mají vše podle svých potřeb, podle své kultury. Tzv. uprchlická krize není dílem náhody, ale má konkrétní příčiny. Chceme-li imigraci zastavit, je třeba řešit právě ty příčiny tam, kde jsou – a to se ale neděje. Reakce evropského společenství je úplně jiná. V oblastech, kde se bojuje nebo je hlad či jiné problémy, je třeba příčiny řešit. Tam by mohla EU pomáhat. Problémy těchto lidí se nedořeší tím, že uprchlíky přijmeme, nacpeme je do azylových zařízení a necháme je tam. Musíme si uvědomit, že tito lidé nejsou na Českou republiku připraveni – neumějí náš jazyk, nemají naše pracovní návyky, o evropské občanské kultuře nemluvě. Hrát si na integraci muslimů u nás je hodně naivní a společensky nebezpečné. Uvědomme si, že se přes veškeré vynaložené úsilí a značné peníze nepodařilo u nás začlenit do společenského a pracovního dění ani naše cikány (i Romy). Jako bychom si nebyli schopni uvědomit, že oni chtějí také pracovat a žít jako většinová společnost. Řešení je, ale je třeba ho najít ve spolupráci s nimi a úloha státu tady bude určitě větší, nežli jen poskytovat peníze neziskovým organizacím nebo sociální dávky. A když hovoříme o migrantech, nezapomínejme na početnou komunitu migrantů například z Ukrajiny. Jejich integraci v podstatě ani nemusíme řešit, není s ní problém.
Podle volebního potenciálu má největší šance na vítězství KDU-ČSL, na kterou ANO nepatrně ztrácí. ČSSD je pak podle průzkumů třetí. Dokážete si představit uplatnit model vládní koalice i na krajské úrovni?
Otázka představ je vždy spojena s určitým očekáváním – s určitými předpoklady. Máme své programové cíle a budeme rádi, když nám budou silná uskupení v jejich realizaci pomáhat. Tedy říkám – není to otázka stran či osob, ale cílů.
Uvnitř vlády to ale již delší dobu vře. Jaký odhadujete, že bude předvolební rok? Neobáváte se ze strany koaličních partnerů nějaké podpásovky?
Snahy a cíle sekretariátů politických stran se někdy mohou negativně promítat i do úrovně krajů. Není to správné. Pokud bychom se měli bát podpásovek, nemohli bychom jít do žádné koalice. Krajská politika nejsou ideje, ale to, co je pro lidi dobré a co není dobré. Na to stačí prostý selský rozum – každý to chápe. Jestli někdo usiluje jen o moc, řekla bych, že tento přístup začíná být na ústupu a takový člověk bude hodně vidět. Určitě mu pomůžeme se zviditelněním.
Psali jsme:
Stejnojmenná agentura také uskutečnila průzkum, v němž se občanů ptá na problémy, které je v kraji nejvíce trápí. V případě Zlínského kraje se na prvních třech pozicích umístilo zdravotnictví, školství a doprava. Co navrhujete pro řešení situace?
Ano, víme o tom. Konkrétní řešení problémů pro všechny tyto oblasti máme připravené. Naznačujeme to i ve svém volebním programu.
Jak jste se nechala slyšet, bude třeba se zabývat i otázkou míry zadluženosti kraje a otázkou, jak získat prostředky na investice. Podle Jiřího Čunka kraj neefektivně čerpá evropské dotace. Je to podle vás ta správná cesta, kde potřebné finance získat? Nebo kudy se vydat?
Řada lidí se mýlí, když řekne: Vždyť jsou to peníze z EU. Ale zapomíná na to, že jsou to i naše peníze a peníze našeho národního rozpočtu a že by měly také přinášet konkrétní hodnoty. U nás v kraji měly už po léta dotace přinášet nová pracovní místa nebo podporu rozšiřování produkce, a tím i HDP, které se v kraji tvoří. To těžko můžeme říci například o investici do rekonstrukce budov 14 a 15. Mohu říci, že podobné čerpání a využívání dotací pokládám za nesprávné. Je třeba také zmínit, že dosavadní vedení kraje dosáhlo zadlužení v částce přesahující 2 mld. Kč. To je na krajský rozpočet hodně, a tím také svým nástupcům komplikují realizaci nápravných opatření a vlastního programu.
Jak budete chtít vyřešit situaci v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, která se topí v dluzích, a dokonce je nejzadluženější v celé ČR?
Otázka je namístě, ale na konkrétní odpověď je brzy. Řešení je, máme je připraveno, ale bude třeba získat pro něj většinu v zastupitelstvu. Určitě bude třeba najít v první řadě novou filozofii a přehodnotit přijatou strategii kraje v oblasti zdravotnictví. Určitě nevidíme cestu dopředu v privatizaci. Řešení bude každý ekonom hledat v racionalizaci a systému řízení.
Psali jsme:
Zájem investorů o vstup do holešovské průmyslové zóny je od jejího dokončení mizivý, aktuálně je zaplněna přibližně jen z jednoho procenta. Máte jasno v tom, jak přilákat nové investory?
Přilákat nové investory je až krok č. 2. Nejprve bude třeba dořešit překážky, které využití zóny stojí v cestě. Je s podivem, že stát k využití průmyslových zón nevydává zákony, kterými by zajistil realizaci svých rozhodnutí, ale ponechává věci na běžném procesu jako například stavbu libovolného průmyslového objektu. Ani přístup současného a předcházejícího vedení kraje situaci s využitím zóny moc nepomohl. Když budeme mít tyto problémy dořešeny, získat investora se stane „třešničkou na dortu“.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
