Jak bychom podle vás měli rozlišovat, kdo je uprchlík a kdo ekonomický imigrant? Panuje totiž jistá neshoda, jaké okruhy imigrantů by u nás měly dostat azyl. Ředitel odboru azylové a imigrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman přitom tvrdí, že v současné uprchlické krizi jde většinou o ekonomické uprchlíky, a mezinárodní smlouvy nás zavazují poskytnout azyl uprchlíkům před válkou nebo politickým pronásledováním.
Je nutné se na to dívat zpětně a v historických souvislostech, neboť tuto zemi od roku 1948 – a dokonce i před Hitlerem – opouštěly tisíce a tisíce lidí a všechny, kteří odešli, pak v jiných zemích přijali. Přijaly je Anglie, Amerika, Austrálie, Francie, někteří se dokonce odstěhovali do Jižní Afriky, někdo dokonce do Asie. Prostě přijal je takřka celý svět a nikdo s tím neměl problém. Sice v porovnání s tím, co bude vbrzku putovat a putuje do Evropy, to byl nepatrný počet, ale nicméně všichni teď uvažují pouze v souvislostech s dnešní dobou. Nesmíme také zapomínat na to, že oni musejí „převaděčům“ dát nemalé peníze, aby jim umožnili posun do Evropy načerno, bez víz a bez povolení. Těžko ale posuzovat, co vede tyto lidi k opuštění své země, proto se to dost často zjednodušuje označením, že jde o ekonomické imigranty anebo utečence před nějakým despotickým režimem. To ale mnohdy lze jen stěží rozlišit a Evropa určitě nebude mít dispozice pro to, aby si vše ověřovala. V každém případě máme určitou povinnost je přijmout, neboť Evropa jako celek – zdaleka tady nejde jen o ty největší státy – okupovala po staletí Afriku, Latinskou Ameriku a Asii a další země, a byla proto kolonizátorem. Možná do těchto zemí tyto kolonizátorské státy přinesly něco pokroku, ale hlavně tu zemi vytěžovaly a vyvážely si odtamtud levnou pracovní sílu a zboží či plodiny – buďto čaj či ovoce nebo nerosty. No a teď se nám to vše vrací jako bumerang.
Já nechci být sudím těch, kteří říkají, že je máme přijmout, ale ani těch, jež tvrdí, že je přijímat nemáme. Ovšem v každém případě si myslím, že jestliže jsme mohli my utíkat na Západ a svět nám při tom pomáhal, tak je to jakýsi závazek, že my jiným lidem, kteří musejí utíkat z jakýchkoliv důvodů, také pomůžeme. Nezapomeňte na to, že vysoké procento emigrantů po osmašedesátém roce z Československa a z Polska byli většinou ekonomičtí emigranti, nebyli to političtí emigranti, nebyli to lidé, kteří tady nemohli žít a pracovat, ale chtěli jít za lepším. Takže vysoké procento emigrantů nebyli disidenti, kteří by museli odejít třeba při akci Asanace, nebo lidé, kteří se nemohli vrátit jako Pavel Kohout, kterému návrat zpátky dokonce ani naše úřady nepovolily, ovšem Německo, Francie, Anglie, Spojené státy a Austrálie je přitom přijaly.
Mně osobně je úplně jedno, zda je někdo z Afriky nebo z arabských zemí – možná mají jinou kulturu, ale Evropané by rozhodně neměli dumat nad tím, že nám sem budou zatahovat své zvyky, které by si ostatně ve své komunitě udržovat mohli, podobně jako to dělali Arméni nebo Gruzínci v Americe či ve Francii. Pravdou ale je, že obava z islámu může být někdy i oprávněná, neboť extrémní islám nám tady může prosazovat věci, které nejsou úplně ve shodě s naší křesťanskou vírou, i když není vždy jasně zřetelné, kdo z muslimů je extrémní a kdo není. To poznáme až v momentě, kdy někdo spáchá zločin. Já si ale myslím, že mnoho muslimů jsou spořádaní a milí lidé, kteří potřebují jen nějak zajistit obživu, aby se mohli dobře postarat o své děti, a chtějí proto žít v klidu a míru někde jinde. Já ale nezávidím Evropské unii, že tento problém musí řešit. V každém případě ovšem EU sklízí to, co Evropa zasela před staletími.
Máte na mysli fakt, jak se Evropa kdysi chovala v sektorech Blízkého východu či Afriky?
Ano, samozřejmě. Angličané tam měli své kolonie, Palestina byla spravovaná také Velkou Británií, Francouzi měli zase Alžír a Maroko, kde měli i cizineckou legii, ba i Belgičané, Španělé, Portugalci a Holanďané tam měli své kolonie. Ostatně i Němci byli v Africe, i když tam nepůsobili nijak dominantně. Jenže namísto uvědomění si těchto faktů se divíme řečem různých „odpůrců“, kteří stále dokola tvrdí, že oni se nám sem cpou, čímž nás chtějí připravit o náš pohodlný život. Jenže byla to Evropa, která jim žádný pohodlný život neumožnila, neboť je obsadila a okupovala!
A co soudíte o názorech, že bychom měli přijímat pouze křesťany, kteří by prý mohli být snáze integrovatelní?
Jakákoliv selekce tohoto druhu se rovná rasismu. Podle mého soudu je třeba přijímat lidi, kteří budou ctít pravidla spolužití, a je jedno, zda je to křesťan nebo muslim. Vždyť křesťané se tady po staletí vraždili! Křesťané upalovali křesťany! Tento fakt jsme si ostatně nedávno připomněli i ve filmu o Janu Husovi, který byl nejenom křesťan, byl to katolík, jehož upálili katolíci. Takže argumenty hodnocení podle hranic, víry, barvy pleti a tak dále jsou scestné. Je třeba spíše řešit, jestli ti lidé budou schopni a ochotni akceptovat životní styl a kulturu, která u nás existuje nejméně dva tisíce let. Ovšem i v Evropě byli kdysi muslimové. Třeba celou část Španělska ovlivnili Maurové přes kulturu, architekturu, matematiku po hudbu; a dodnes to je ve španělské kultuře cítit. Je ale na druhou stranu pravda, že se s tím vším mohou svézt také fanatici, jejichž konání nemá s vírou islámu nic společného. Náš výklad islámu, že je jenom dobyvačný a okupační, je nicotný; i Evropa totiž uměla taková být. Vždyť ve víru ohně a meče kdysi ve světě šířila křesťanskou víru! V Latinské Americe pak přes tuto víru byli třeba vyhlazováni indiáni. Evropané se takto chovali i v Asii či v Indočíně. Vždyť Vietnam byl francouzskou kolonií a Angličané měli Indii. My hovoříme sice jen o tomto čase, ale vždy je nutné se historicky podívat zpátky a říkat si, že sklízíme ovoce...
Někteří komentátoři hovoří o tom, že Češi nejsou připraveni na multikulturnost, že jsme rasistická společnost apod. Co na tyto argumenty a názory na chování české společnosti vůči uprchlíkům z jiných kultur říkáte? Mají oporu v realitě?
Nemyslím si, že česká společnost je rasistická, ale dlouhodobě xenofobní. Bojí se totiž změn, odlišností. To se týká především starší generace, ta mladší je už na tom v tomto kontextu lépe. My už jsme si zvykli třeba na naše spoluobčany vietnamského původu, kteří u nás provozují krámky, a jsme jim za to mnohdy zvláště pozdě večer vděční. Oni nám přitom do naší kultury nijak nezasahují, nevnucují nám svoje tradice, jenom nám, Čechům, poskytují služby. Jejich děti dokonce u nás studují a stávají se platnými členy společnosti. Vietnamské děti jsou často v našich školách dokonce jedněmi z nejlepších. Ukazuje se dokonce, že vietnamská komunita může být pro naši společnost prospěšná, neboť kromě mnoha jiných atributů nás mnohdy obohacuje i odlišným vnímáním hodnot. Až ty jejich děti u nás odrostou a budou pracovat, tak vlastně budou vydělávat i na naše důchody, což je třeba si uvědomit. Oni navíc u nás asimilovali, a nebudou proto už další generace chtít opustit Českou republiku.
Jsou ti přistěhovalci, kteří připlouvají přes Středozemní moře, ekonomickou šancí pro Evropu, anebo spíše hrozbou? Zastánci imigrace přitom upozorňují, že třeba v případě Velké Británie dochází dlouhodobě k úspěšné ekonomické aktivitě přistěhovalců...
Jak to bude, to ukáže čas. Vezměte si, že když Německo bylo v rozkvětu, tak tam Kurdové jezdili ve velkém dělat těžké a namáhavé práce. Pokud se nepletu, Evropa má 740 milionů lidí, a kdyby tedy k nám přišlo pár milionů, tak co to je? Je tady ale jiný problém, a to jsou byrokracie a systém fungování Evropské unie, tedy jak se v rámci EU uvažuje. EU totiž neumí dělat sociální politiku, a to jsou přitom ve vedení EU převážně levičáci, kteří by měli umět vytvářet sociální podmínky. Jenže namísto toho je tady mnoho nezaměstnaných mladých lidí – třeba ve Španělsku, v Itálii či v Portugalsku. Už v šedesátých letech ale přitom existovalo něco, čemu se říkalo Římský klub, v němž byli třeba Margaret Thatcherová či filozof Popper a další politici, a ti předvídali, že toto nastane. A nikdo nic nedělal!
Co říkáte na kvóty, které v rámci imigrantů připravuje EK? Jde o nejlepší řešení v rámci současné tíživé situace? Některé státy, jako třeba Itálie, sice tlačí na přijetí kvót, ovšem jiné říkají, že je to hašení požáru benzinem, další zase argumentují, že v případě kvót se do Evropy pohrnou miliony…
Jakmile začnete organizovat byrokraticky v kvótách, pak je to o ničem. Mělo by to být tak, že samotní lidé by měli dostat možnost a volbu. Uvědomte si, že jedním z měřitek, kam by uprchlíky ze Středního východu nebo z Afriky mohla EU směřovat, by mohla být jejich znalost jazyků. Vždyť spousta z nich umí francouzsky a někteří i dobře anglicky. Jenže lidské inženýrství, které vytvářejí byrokrati z EU, kteří začnou vymýšlet nějaké kvóty, je hodně zavádějící. Kvóty podle čeho? Podle síly ekonomiky země, nebo podle počtu obyvatel, nebo počtu nezaměstnaných? Mělo by to přitom stát na přirozené potřebě lidí. Jenže co se dá dělat, když každá země bude křičet, že se o ně budou muset postarat?
Expremiér Petr Nečas v rozhovoru pro PL hovořil o nutnosti nastolení otázky zrušení Schengenu v reakci na současnou krizi. Europoslanec Jan Zahradil a exministr Alexandr Vondra i další zase říkají, že jižní státy schengenského prostoru si neplní své závazky, když imigranty pouštějí do Evropy. Byť je to prý složité, měli bychom vymáhat plnění těchto povinností. Co by bylo podle vás nejlepší řešení: střežit Schengen více zvenčí, anebo jej zrušit?
Já někdy čerpám z literatury a hezké je, když spisovatelé napíší něco, co se pak v budoucnu přiblíží pravdě. Když si třeba přečtete „1984“ od Orwella, tam je svět, v němž vládne absolutní totalita, neboť společnosti vládne Strana a cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno a lidská individualita se stává zločinem. To mi ale silně připomíná Evropskou unii, která prosazuje své zájmy a jako celek začíná být xenofobní – my se musíme chránit... Takže najednou uděláme kolem palisády a dáme do toho šílené peníze? V poslední době mě třeba v kontextu s tím znervózňuje chování ministra vnitra Milana Chovance, neboť on tady chce zavést jakýsi policejní stát. Chovanec totiž nedávno prohlásil, o kolik policistů chce navýšit policejní stav v této zemi a kolik do toho chce vrazit peněz, a zároveň chce zavádět praxi, že když někam někdo přijede na návštěvu, bude se muset na úřadech přihlásit. To jsme ale měli v padesátých letech! Chovanec je tak pro mě potenciální fašoun, neboť na jednu stranu okázale řekne, že sem přivezeme děti, aby se uzdravily, a přitom chce tvrdě prosazovat tendenci uzavření, kontrolování a hlídání. Já nechci ale žít v policejním státě – ten mě sice má chránit proti zločincům a teroristům, ale zároveň mě připraví o svobodu.
Jakým měřítkem posuzujete hnutí Islám v České republice nechceme? Nedělá jejich lídr Martin Konvička chybu, když se orientuje na víru a odpor proti islámu, a nikoli na jiné faktory? Není jeho chování třeba při petičních akcích urážlivé vůči muslimům?
Já chápu, když lidé nechtějí mít v naší zemi mešity, ale je to stejný protiklad, jako když muslimský svět nechce, abychom u nich doma stavěli křesťanské kaple a kostely. Podívejte se ale třeba na Turecko, které je dlouhodobě nábožensky velmi tolerantní. Tam žijí vedle sebe muslimové, křesťané, pravoslavní, starokatolíci a vůbec mezi nimi nedochází ke kolizím. Takže šílenosti, které vykládají idioti z tohoto hnutí, že jakmile dáme prostor jiné víře, že zmizíme my, jsou zcela zcestné. Měli by to ale být především policisté, kteří měli dopředu přemýšlet o tom, jak zabránit, aby se extremistům dařilo... Není zároveň možné házet všechny do jednoho pytle – muslimů je podle všeho miliarda a půl ze sedmi miliard všech obyvatel planety, ale kolik z toho bude extremistů? Kdyby jich bylo třeba i 150 milionů, tak je to jenom desetina. My jsme přitom žili v zemi, kde bylo patnáct milionů obyvatel a z toho byla desetina komunistů. A teď jde o to, zda se té desetině podaří ovládnout masu či nikoliv... Mně se sice nemusí líbit kultura muslimů, ale vnucovat jim tu naši, to je zvrácené. Něco jiného je ale nemlčet, když kamenují ženskou, protože byla údajně nevěrná. To je nelidské a je to extrém. Většině lidí se ale nic takového v muslimském světe neděje. Když ovšem xenofobní politici takové věci vytahují na světlo, tak stejně tak jako ti extremisté zdůrazňují, že jen jejich víra je ta pravá. U nás se zase upalovaly ženské a říkali předtím o nich, že to jsou čarodějnice. Někdo ale tvrdí, že je to dávno. Dávno? Lidská mentalita se zase tak nemění.
Nebude postupné přijímání imigrantů znamenat naprostý konec současné evropské kultury, jak ji známe?
Ale my vůbec nevíme, co nás čeká v budoucnosti, nevíme, co bude dělat tato planeta, která je součástí vesmíru, za padesát či dvě stě let, a jenom si pindáme na maličkých hovniválských kuličkách! To ale neznamená, že bychom neměli myslet na budoucnost a naše děti. Musíme si ale uvědomit, že se svět díky technologiím a možnostem a schopnostem cestování také scvrkl.
Různí odborníci upozorňují, že islámská mládež z Evropy je velmi náchylná k propagandě Islámského státu. Ostatně velvyslankyně EU v Iráku Jana Hybášková upozorňuje, že IS se stává lákadlem nejen pro bojovníky, ale i pro představitele občanských profesí, a je tedy jisté, že tato entita muslimy do jisté míry přitahuje. Jak si to vysvětlujete?
To nám říkají odborníci, ale já jako neodborník se ptám, kolik lidí chodí na fotbal a kolik lidí z toho se stane fanatiky, kteří pak kolem sebe mlátí, ubližují jiným lidem a rozbíjejí něco? A kolik mladých lidí z Evropy z celkového počtu 740 milionů obyvatel asi tak propadne Islámskému státu? I kdyby to bylo tisíc, je to pořád nepatrné promile, které není žádnou hrůzou. Musíme si také uvědomit, že Evropa kulturně upadá. Ostatně poslouchat jen tak mimoděk řeči lidí, jak jezdí do supermarketů, kde si kupují pořád nové oděvy a nové boty, tak pak je pochopitelné, že se část mladých lidí cítí vykořeněných, neboť je už neoslovuje ani křesťanství. Takže logicky snadněji nachytáte idealisty a mladé lidi. A „odborníci“? Ti si hlavně hrají na svém písku, a protože chtějí být hrozně důležití, šíří různé poplašné zprávy. To ale neznamená, že bychom neměli být obezřetní. Problém je ale možná v tom, že zřejmě nepracují dobře zpravodajské služby. Nadto – jak je možné, že Evropa a svět disponují takovými vojenskými prostředky, a nikdo přitom není schopen si to vyřídit s Islámským státem, který je opravdu nebezpečný a opravdu odporný? Vždyť to jsou barbaři, hovada, která nemají s islámem nic společného, neboť kromě jiného ničí historické památky, které tady byly tisíce let! Možná že kdyby byla teď u moci Margaret Thatcherová nebo někdo jí podobný, tak si to s Islámským státem vyřídí velmi rychle. Ale oni se nebudou „vměšovat“? Když už uměli vlítnout na Saddáma Husajna, proč tady najednou hrají takové hry? Co to je? Je v tom neschopnost?
Takže by podle vás měly mezinárodní organizace proti Islámskému státu vojensky zasáhnout?
Já jsem o tom stoprocentně přesvědčený! Zasahovaly třeba v době, kdy nemusely zasahovat, neboť to mohly řešit jinak. Třeba když poprvé Američané zasáhli kvůli Kuvajtu, generál Schwarzkopf řekl: „Tak a teď jdeme do hlavního stanu na Saddáma Husajna.“ Ale bylo to legitimní, neboť on napadl cizí zemi, napadl Kuvajt.
Proč se podle vás nemohou politici kolem zásahu vůči Islámskému státu domluvit?
Protože to jsou byrokrati! Já mám politiků plný zuby! Jenom kecají a slibují a mají jen „rychlá řešení“. Třeba že schengenský prostor uzavřeme a že budeme mít více policajtů, více kamer a tak dále. Tyhle lidi jsou nebezpeční a jsou navíc podobní Islámskému státu, akorát jsou sofistikovaní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
