Potlačují informace. Vraždy dívek. Schulz? Končí, takhle to s ním reálně bylo. Petr Bystroň se nakonec i rozesmál

25.05.2017 4:32

ROZHOVOR Znásilnění a vražda studentky? Událost lokálního významu. Na konkrétních příkladech vysvětluje svůj náhled na atmosféru v Německu předseda bavorské AfD Petr Bystroň. Reagoval na otázku, proč zmizel „efekt Schulz“, jak se podařilo Angele Merkelové „hrát znovu první housle“ a co je důvodem klesajících preferencí a štěpení AfD. K tandemu Emmanuel Macron a německá kancléřka uvádí: „Vypadá to na další absolutně bezohledné utužování unifikace Evropské unie. Ti dva budou EU tlačit stále dál k evropskému superstátu, zavedou eurobondy, společné sociální pojištění a evropské daně.“ Na úvahy o stanovení termínu přijetí eura v Česku a jeho důležitosti jako stabilizačního prvku reagoval takto: „Hahaha! No určitě. A Berlínská zeď chránila pracující lid v NDR před kapitalistickými agresory, že?“

Potlačují informace. Vraždy dívek. Schulz? Končí, takhle to s ním reálně bylo. Petr Bystroň se nakonec i rozesmál
Foto: Kubinska & Hofmann
Popisek: Petr Bystroň, poslanec Bundestagu za AfD.

Stranické preference CDU/CSU rostou a i s ohledem na úspěch v zemských volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, kdy už potřetí utrpěla SPD porážku, to vypadá, že kancléřka Angela Merkelová zase hraje první housle. Nepříznivý trend pro CDU/CSU, který jsme sledovali v uplynulém roce, se otočil. Čím to podle vás je? Co zapůsobilo na německou veřejnost?

Přes zimu nepřicházeli žádní další migranti a ty, co přišli na jaře, není vidět. Zprávy o denně páchaných násilnostech, krádežích a přepadeních se potlačují. Prostě německému obyvatelstvu se vytváří iluze, že vše je v pořádku.
Mainstreamová média potlačují informace. Jen jeden příklad za všechny: Znásilnění a následná vražda studentky Marie L. afghánským migrantem Husseinem  K. ve Freiburgu vzbudilo mezinárodní pozornost. V den, kdy televizní společnosti od USA přes Rusko až po Japonsko o tomto případu vysílaly ve svých zpravodajstvích, rozhodla veřejnoprávní ARD tuto zprávu neumístit do večerních televizních novin. Oficiální odůvodnění znělo, že se jedná o událost lokálního významu...

Historik a analytik Institutu Václava Klause Aleš Valenta pravidelně sleduje situaci v Německu. „Stav, kdy se politik, který způsobil migrační katastrofu fatálních rozměrů, může za rok a půl poté těšit podpoře více než 60 procent občanů, je možný jen v Německu,“ komentoval vzestup Merkelové pro ParlamentníListy.cz. Hovoří o Německu jako o zemi, jejíž mentalitu „utváří nenapodobitelný mix katastrofálních dějin, špatného svědomí, silně vyvinuté stádnosti, mimořádné ekonomické výkonnosti a přesvědčení o vlastní schopnosti byrokraticky a administrativně zvládnout ‚vše‘.“ To jsou poměrně ostrá slova, jak to vidíte vy?

To je trefný popis z perspektivy historika. Doplnil bych jej pouze ještě o postřeh, že existuje téměř bezmezná politická naivita a nekritická víra ve fungování demokracie, hlavně u občanů socializovaných v bývalém západním Německu. Občané bývalé NDR jsou o hodně kritičtější. Ti, kdo si zažili komunismus, vidí mnohé paralely mezi současnou situací v Německu a atmosférou ve společnosti koncem osmdesátých let v bývalém východním bloku.

Anketa

Kdo je vítězem vládní krize?

2%
89%
5%
hlasovalo: 5315 lidí


Výsledky v Porýní-Vestfálsku jsou debaklem pro SPD. Proč zmizel „efekt Schulz“? Může to být začátek trendu, který skutečně vydrží až do voleb do Bundestagu? Čili lze předpokládat, že bude Angela Merkelová opět německou kancléřkou?

Celý hype kolem Schulze byl pouze uměle vytvořenou bublinou. Byl to pokus navodit duel mezi Schulzem a Merkelovou. Jinak hrozí duel mezi AfD na jedné straně a systémovými stranami na straně druhé, což by ovšem nahrávalo AfD, takže to není v zájmu všech ostatních. Tato uměle vytvořená bublina splaskla velmi rychle. SPD prohrála ve třech zemských volbách za sebou. Ta strana nemá co nabídnout. Zelení živoří kolem pěti procent, komunisti se v Porýní-Vestfálsku nedostali do parlamentu a socialisti ztratili – jedná se o všeobecný celoevropský trend – levice je na ústupu. Její ideologie je produktem konce devatenáctého století, svůj zenit měla ve století dvacátém. Ale my žijeme již ve 21. století.

Jak jste spokojen s dosavadními výsledky AfD? Mimochodem tisk informuje o klesajících preferencích a štěpení strany. Ukázal to prý i sjezd AfD v Kolíně nad Rýnem. Co je na tom pravdy a co s tím?

Preference nám klesly, to je pravda. Přispěly k tomu i vnitrostranické souboje, a hlavně jejich přehnaně silná medializace. Různá křídla se ale potýkají také v ostatních stranách. Připomínám několik měsíců trvající souboje mezi Seehoferem a Merkelovou. Ale jen u nás z toho média dělají hned apokalyptické ‚štěpení‘. Viděno zevnitř strany musím říct, že situace je o hodně klidnější, než je mediálně prezentována. Jak dopadne AfD u voleb, bude záležet nejen na tom, do jaké míry se budeme prezentovat jednotní, ale také na mnoha externích faktorech. Jedním z nich je míra přílivu dalších migrantů. Zdá se, že se stoupajícími teplotami narůstá také jejich počet.

Může se zdát, že řada lidí v Německu možná až tak otázku migrační politiky neřeší. Jaká je atmosféra a realita?

Opak je realitou. Problémy s migrací a s bezpečností jsou momentálně otázky, které hýbou společností nejvíce. Proto na ně naskočily všechny ostatní strany. Ministr vnitra Thomas De Maiziére měl nedávno v BILDu snad šestistránkový rozhovor. Nadpis zněl: Nejsme burka. Martin Schulz se jen před několika dny nechal slyšet, že je třeba konsekventně odsunovat kriminální migranty. Ještě před pár týdny nám za stejný požadavek nadával do nacistů.

Jaké jsou vaše osobní zkušenosti při jednání s lidmi, jaké jsou jejich reakce?

Reakce je taková, že všichni, kdo mají denní kontakt s migranty, najednou chápou argumenty AfD. Budou nás volit snad všichni policisté, požárníci a zdravotní sestry.
Ptáte se na reakce. Tak tady mám jednu konkrétní příhodu: Policisté ve službě mají zakázáno projevovat jakékoliv politické preference. V uniformě nesmí navštěvovat politické mítinky. Toto pravidlo hodně striktně dodržují a ve vlastním zájmu se před svými kolegy na veřejnosti nijak k politice nevyjadřují. K minulému mítinku naší strany přijela hlídka. Starší policista s mladší kolegyní zkontrolovali, zda je před halou vše v pořádku. Pozvali jsme je dovnitř. Ten policista zdvořile odmítl s poukazem na to, že jsou ve službě. A pak povídá: „Dovnitř ani nemusím, stejně vás budu volit.“ A to prosím před svou kolegyní!

Eurokomisař pro vnitro Avramopoulos dal tento týden Maďarsku a Polsku, které zatím nepřevzaly žádné uprchlíky, měsíční lhůtu na změnu přístupu. Pokud se tak nestane, zahájí podle něj Komise řízení pro porušení evropského práva, které po několika stupních může skončit až před unijním soudem. Co se bude dít, dostanou pokutu? A k čemu tento přístup Bruselu povede?

Tak tímto si Evropská unie kope vlastní hrob. Každému, kdo umí počítat do pěti, musí být jasné, že dnes jsou to Polsko a Maďarsko. Zítra to může trefit nás. Zde jde o záchranu suverenity členských zemí. Kdo si ji chce zachovat, musí bojovat.

Německá kancléřka Angela Merkelová se už v Berlíně sešla s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a dohodla se na velmi úzké spolupráci. Oba vyjádřili podporu pro další integraci a silnější měnovou unii. Co z toho pro Evropu podle vás vyplývá, případně zvlášť pro Německo a pro Česko? Co může kombinace Macron–Merkelová znamenat?

Vypadá to na další absolutně bezohledné utužování unifikace Evropské unie. Ti dva budou EU tlačit stále dál k evropskému superstátu, zavedou eurobondy, společné sociální pojištění a evropské daně. Konečně, za tímto účelem byl Macron a celé to jeho ‚hnutí‘ vydupáno ze země.

Z toho, co Macron i Merkelová deklarují, vyplývají i obavy českých zastánců EU, že pokud nepřijmeme euro, budeme na vedlejší koleji. Premiér Bohuslav Sobotka se už vyslovil, aby ČR stanovila termín přijetí eura. Prý jde o stabilizační prvek. Co k tomu říci?

Hahaha! No určitě. A Berlínská zeď chránila pracující lid v NDR před kapitalistickými agresory, že?

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…