Jak jste se vlastně dostal k farmaření?
Přihlásil jsem se do privatizace a nastoupil jsem do toho v druhé polovině roku 1992. Pracoval jsem tehdy u statku Planá, který připravoval privatizační projekt ze zákona na sedm nebo devět subjektů. A jeden z nich jsem byl já. Takže od té doby jsem na farmě.
Takže dnes působíte v Zadním Chodově, kde byly dříve uranové doly, ale dnes tam pomalu dávají lišky dobrou noc…
Ale ne... Já bydlím nedaleko odtud. Protože jsem dělal zootechnika v Plané a převzal jsem to jako farmu dojného skotu s odchovem telat. Bohužel, mléko dopadlo jak dopadlo. Hodně peněz mi zůstalo v mlékárnách ve Stříbře a v Tachově.
Protože můj otec je zakladatel Svazu chovatelů masného skotu, tak logicky i já se nyní zabývám chovem masného skotu. Tady mi to alespoň někdo zaplatí, což tehdy u mléka nebylo jisté. Šlechtím plemena Charolais a Masný simentál a k tomu mám odchovnu plemenných býků, takže tam ta přidaná hodnota je. Maso vozím už téměř patnáct let do Německa, takže mám stálé odběratele, kteří ví, co kupují. Svoji původní výměru 500 hektarů jsem navýšil na necelých tisíc. A jak děti dospívaly, tak jsme z toho udělali čtyři části. Dcera má koníky, žena ornou půdu, takže klasicky řepku, kukuřici, pícniny a obilí a já a syn chováme skot a máme louky a pastviny.
V době, kdy padly státní statky Tachov, začala být velká nezaměstnanost…
Samozřejmě. Celý okres vlastně živily statky. Tady nic jiného nebylo. Než tedy se tady začaly stavět ty montovny a překladiště, protože to je děs a hrůza, co tu roste okolo. Tady nebyla jiná práce. Všichni vlastně od šestnácti let začínali v JZD, šli do statků. Jmenovalo se to Agrokombinát Tachov, to byly od A do Z kompletní služby v zemědělství.
Říká se, že už hodně té půdy tady patří cizincům…
To je pravda. Jak se zakládaly podniky, tak to přebíraly fyzické osoby nebo společnosti s ručením omezeným, tak to mělo více vlastníků a ti zakladatelé stárli. Přišla dědická řízení, jejich děti chtěly vyplatit, nikdo z dědiců nechtěl dělat, takže se to potom dostalo do cizích rukou. Kdo to mohl tehdy zaplatit? Němci a Holanďané, ti měli kapitál. Politici se po revoluci hádali o Benešových dekretech, a tady je to vlastně vyřešené. Dnes je tu půda německá a je to. Nevím, kolik toho je, ale v okolí jsem sám Čech. Oni si najímají lidi, je tu dost Ukrajinců. Nu a hospodaří. Mají tady i půdu. A podpory pobírají jak od našeho ministerstva, tak možná i od nich.
Vy jako krajský zastupitel za ANO máte jistě svůj názor na kauzu pana Babiše…
To řeší lidi, kteří jsou několik let odtrženi od reality. Neví, jak funguje normální život. Že potřebujete spolupracovat s bankami, že když máte podnik, máte nějaký výhled, i třeba dvacetiletý, jak jej chcete rozvíjet. Jestli míříte na dluhopisy. Ano, stát mu nabídl uložit nějaké peníze s nějakým úrokem a to by přece využil každý. Kausa Čapí hnízdo, to je také nafouklé. Takto to dělali i jiní, konec konců i já, když jsem své dceři pronajal hektary a ona mohla žádat z programu Mladý zemědělec. Vždyť je to logické a úplně normální. Zákon to umožňuje.
Prostě, je to hon na úspěšného člověka, aby s nikým nemohl udělat koalici. Všechny strany jej pomlouvají. Na sto procent vyhraje volby, ale otázka je, zda bude mít možnost vládu s někým postavit. Já ale věřím, že když se nějaké silové ministerstvo nabídne, tak každá strana po tom ráda skočí.
A nestane se, že se všichni ostatní spojí proti ANO? V zákulisí se o tom šeptá.
To se klidně může stát. To nevylučuji. Ale pak by to bylo jako v krajích, kde se neuznává vítěz; a to není dobré. Je to soutěž jako každá jiná a vítěz by se měl s pokorou uznat a mělo by se mu pogratulovat, a ne jej obcházet.
Ale to už se přece v krajské i komunální politice stalo, ne?
Já říkám, že přijde soudný den, kdy se jim všechno sečte. Vítěz by se měl uznat. Když vezmu Plzeňský kraj, tak vím, jak tam probíhalo jednání; koalici skládali podle mne hloupí lidé. Pokud tak byli dohodnuti dopředu, tak mohli říci – podívej se, Zemane (Miloslav Zeman, krajský lídr, nestranník za ANO – pozn. red.) – máš 14 dní na složení koalice. On by ji nesložil, jestli byli tak pevní v kramflících, a mohli z toho profitovat a říkat – oni nejsou schopni ani složit koalici. Tak bych to osobně udělal já. Místo toho je tu pocit bezútěšnosti. To jsou lidé, za kterými nic není.
Můj názor je, že politiku by měli dělat bohatí lidé. Nezávislí na výplatě od státu. Jako to bývalo dříve. Podívejme, kdo dělal na obci starostu. Největší sedlák. A můžeme jít po městech a vždy ti nejúspěšnější lidé dělali tuto pozici a tak by to mělo být. Nevím, kolik stát už zaplatil za dnešního premiéra, to musí být neskutečné číslo. On nevytvořil za korunu práce, neudělal nic pro stát. Od jeho dvaceti let jej stát živí – tak to beru já. Pětadvacet let! To bychom se dostali na cifry, kdy ten člověk, který pro stát nic neudělal, kolik peněz už daňové poplatníky stál. Neudělal, to myslím, že není za ním žádná vytvořená hodnota.
Dnes pana Babiše kritizují lidé, kteří sami nedodržují zákon. Víme, že ČSSD je odsouzená. Měla vyplatit Altnera a nechala jej raději umřít, než aby mu poslala korunu. Oni si myslí, že lidi jsou hloupí. Ale lidi to ví. Ať ČSSD dělá, co chce, tak jí preference jou dolů a neví, jak to zvrátit. To byl jejich poslední výkřik. Stejně jim to ale nepomůže.
Ti, co káží dnes dobrotu, ať se podívají zpátky.
Průšvih je, že pan Babiš nepotřebuje peníze. Ten nemusí mít to své z veřejných zakázek. Proto také ta ustřihlá kampaň, končící na 80 milionech. Kdyby tam nebyl Babiš, tak žádný limit není. Prostě by to vytahali z veřejných zakázek, tomu věřím, byť jsem u toho nikdy nebyl. Proto to tu máme vše pětkrát dražší než všude okolo. Vím, jak to funguje, protože mám kolegy podnikatele, kteří byli pátí v pořadí na státní zakázce a ještě vykazovali padesát procent zisku. No a to se zčásti zastavilo.
A EET?
Je normální, aby podnikatel vykazoval po dobu pěti nebo dokonce deseti let ztrátu? Já jsem pro EET a nemám s tím žádný problém. A jenom pro zajímavost, dálnice v severních Čechách a do Německa. Já znám starostu, který v těch Prackovicích pamatuje, jak to všechno začalo. Znal pamětníka, který si, když se tam nyní začalo stavět, klepal na hlavu, kudy chtějí dálnici stavět. Kdyby se zeptali, a teď nevím, jestli v té době byla u moci ODS nebo ČSSD, místních, tak by se dozvěděli, že už Hitlerovi jeho inženýři rozmluvili, když plánoval dálnici do Drážďan, aby to tím územím vedl. Jinak by tam už dávno stála! Takže už tenkrát věděli, že je tam někde problém s podložím. A nám to nikdo nerozmluvil a dělali jsme to třicet let…
Hodně se dehonestuje venkov, že tam ničemu lidé nerozumí…
Ano ano.
Vy jste příkladem, že to v pohraničí jde. Kolik máte zaměstnanců?
Nyní šest. Míval jsem jich 18, ale jak technologie jde dopředu, tak jich ubývalo. Vždyť jsem oral se šesti traktory. Dnes mi stačí jeden a vím, že co hodina, to tři zorané hektary. Nikoho jsem nikdy nepropouštěl. Úbytek jsem řešil tím, že jsem lidi dovedl do důchodu. Nikdy u mne nikdo neskončil, že bych řekl, že je nadbytečný. Buď odešel sám a našel si jinou práci, nebo jsem jej dovedl až do starobního důchodu.
Je přece důležité se o krajinu starat. Nemůžeme mít jen národní parky a chráněná území…
Začali jsme senoseče a za chvíli uvidíte, jak bude naše krásná země pěkně sestříhaná.
Když hovoříte o tom kraji, tak někdo namítne, že republika je žlutá od řepky…
To právě o tom mluví lidé, kterým přijdou peníze, které nemusí vydělat. Řepka je dnes jedna z nejvýnosnějších plodin. Když mi to dovolí osevní postup a samozřejmě dodržuji pětihonný osevní postup, tak řepku vždycky rád dám, protože ji prodám. Je o ni zájem. Proč budu dělat něco, co nikdo nechce? A ať se levicové nebo pravicové vlády podívají zpět, kdo tu zlikvidoval zvířata, která žerou obilí. Dnes není slepice, krůta, prasata jsou na minimu. To jsou všechno zvířata, která spotřebovávala obilí. Proč budu dělat obilí, když jej nikdo nechce? Řepka se přimíchává do biopaliv, dělá se z toho olej, pokrutiny. Řepka za chvíli odkvete. Oní z toho dělají moc vědu. Dnes již jsou výkonnější odrůdy, které kvetou o pár dní déle. Dříve řepka odkvetla za deset dní, dnes kvete čtrnáct dní. To je odrůdou, která umí dát 4 i 4,5 tuny z hektaru. Proto kvete déle, protože má více pater. Mně se zrovna ta žlutá líbí.
Diskutuje se potravinová soběstačnost…
Od revoluce se na ni kašlalo. Přitom je to základ. Za to by měl být někdo odsouzen nebo pověšen za něco do průvanu. Pořád jsem si myslel, že stát si nechá zdravotnictví a nebude jej ani zčásti privatizovat, pak energetiku a jednu banku. Bohužel, dopadlo to jinak. Se zbytkem si poradí trh, ale o tyto tři pilíře se měl stát opřít. A k tomu potravinová soběstačnost. Dnes se uživíme hovězím, ale tím to končí. Hovězí je ovšem dražší, to si moc lidí nekupuje. Poslední statistiky hovoří o soběstačnosti ve vepřovém, že už je pod čtyřiceti procenty. A uměli jsme a umíme udělat kvalitní maso, i lepší, než umí udělat venku. Nikdo to od nás nechtěl, a když chtěli, tak zase nezaplatili.
Jak jsem říkal, produkoval jsem mléko. Ve dvě hodiny jsme chodili do práce dojit. To není legrace. Měli jsme vysokoužitkové krávy, které už v té době, v roce 1992, dojily 13 i 14 000 litrů mléka ročně na krávu. Tím, že to byla ukázková stáj statku, tak to byla paráda. Jenže já byl zvyklý, že ve čtyři, v pět hodin si mlékárna vzala mléko. Když měli zpoždění, tak už jsem jim volal, kde jsou a co se děje, protože tam dvě hodiny probíhal mycí proces, tak abychom vše včas stihli.
A pak, když mně mlékárna dlužila přes tři miliony korun, řekl jsem si – tak já volám zlodějovi, aby mne okradl ještě víc! Ještě se budu doprošovat. A to byl zlom, od kterého jsem začal mléčnou produkci utlumovat a začal jsem s chovem krav bez tržní produkce mléka. A to je i přece s vepřovým, když dávali dvacet korun za kilo. Tady měl sehrát roli stát. Jsou doby lepší a horší. Když bylo mléko za 7 nebo dokonce za 6,20 korun za litr, tak by stát měl být připraven doplatit tu korunu; a pak když bylo za 11, tak by si měl tu korunu do fondů vrátit.
Jinde to ale jde, třeba v Polsku, které zaplavilo Evropu a několikanásobně zvýšilo produkci…
Protože to stát chce. Tomu zemědělci je pak jedno, za kolik to prodá, když mu pomůže stát a doplatí mu náklady. Tam se neplatí sociální, zdravotní. To za ně platí stát. A nezapomínejme, že Poláků je několikrát víc než nás a jsou více v Evropě slyšet než my. A také si vyjednali lepší podmínky v EU, než nám vyjednal Špidla.
Možná, že byste si žil klidněji, kdybyste nešel do zastupitelstva, nebyl opoziční zastupitel. Nelitujete?
Určitě ne. Mám dvě dospělé děti. A jsem zvyklý vstávat brzo. Takže se to nechá zvládnout. Nejsem z těch, kteří jdou ve tři domů. Já chodím v deset spát, ale ve čtyři nemám problém vstát; jsem čerstvý a jdu dopředu. To už je člověk naučený. Když jsem dělal zootechnika, tak mně směna začínala ve dvě hodiny rány, tak mne v půl jedné doma nabírali. Ale zase jsem v deset dopoledne už byl doma.
Pro mne je kraj zbytečný článek. Měly zůstat okresy.
Hodně se také hovoří o zdravotní obslužnosti… Tischenreuth je od vás deset kilometrů, Plzeň šedesát…
My spádově patříme do Stodu na jižním Plzeňsku. Mělo by se to asi v tom Německu domluvit. Stejně jsou tam čeští lékaři a české sestry a domluvíte se česky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
