Byl jste šéfem největší a nejúspěšnější české firmy, automobilky Škoda, která má ale německé vlastníky. Jak často jste musel hájit „české zájmy“ proti Němcům, ale i Španělům ze SEATu, kteří patří do stejné firmy?
Myslím, že je dobré říci, že Škoda Auto je součástí celosvětového koncernu Volkswagen zahrnujícího kromě jiného značky Škoda, Seat, VW, Audi nebo Lamborghini. Koncern sleduje společný zájem, ale je na každé značce, jak je šikovná a jak se jí podaří uspět. Takže nejde o nějakou nevraživou konkurenci, nýbrž o využívání vzájemně sdílených podmínek a zdrojů. Možná, že to není špatná paralela k Evropské unii, která by také neměla mít zájem na jakémsi „trestání“ svých členů, ale na vzájemné pomoci ke zvýšení celkové efektivnosti.
Může se vám tato zkušenost jako případnému prezidentovi hodit?
Nepochybně. Na rozdíl od politiků, kteří klidně přiznají, že udělali všechny chyby, které udělat mohli, a nic se neděje, manažerské selhání v obchodě se trestá obvykle červenou kartou.
Vratislav Kulhánek
- ODA
- mimo zastupitelskou funkci
Vy jste pro Škodu vždy zajistil dobré postavení. Volil jste k tomu kompromisy, nebo více zásadovost, neústupnost a třeba i tvrdohlavost?
Pokud si někdo myslí, že ředitel jen rozhoduje a diktuje, je na velkém omylu. Je to proces zahrnující všechny fáze, které jste vyjmenovala. Pokud se neopřete o co nejširší fórum odborných názorů a zkušeností, nemůžete být dlouhodobě dobří, respektive dobře řídit.
Češi se běžně v rámci EU považují za malý národ, přitom ale patříme spíše ke středně velkým státům a mnohé překvapuje, že například Finsko je ve srovnání s námi poloviční a největší severský stát Švédsko má zhruba stejně obyvatel jako Česko. Proč tomu tak podle vás je a dá se ještě změnit náš pocit méněcennosti?
Nejenže jde, ale musí. Je zajímavé, že před druhou světovou válkou u nás lidé takovými pocity, alespoň ne masově, netrpěli. Byli jsme soběstačná, vysoce průmyslově rozvinutá a hrdá země, která hrála v Evropě prim. Nechápu, proč by to nemělo být tak znovu. Ostatně, v mnohých oblastech jsme se na tyto pozice již vrátili, anebo vracíme. Třeba automobilový průmysl. Lidi mají být na co hrdí již teď.
Nepřipadá vám, že právě ona zakřiknutost je zatím i obsahem prezidentské kampaně jako celku?
Například prezidentský kandidát Jiří Drahoš se už dopředu bojí, že volby jsou zmanipulované cizími rozvědkami. I když naše tajné služby to záhy zpochybnily, jeho voliče už zřejmě nikdo nepřesvědčí, čím si to vysvětlujete?
Pokud vím, pan Drahoš to takto neformuloval. Nicméně, pokud se obává možnosti manipulace voleb zvenčí, pak já si myslím pravý opak. Manipulace probíhá nejen v našich hlavách, ale zejména prostřednictvím médií a dalších vnějších vlivů, a je na každém, aby si srovnal argumenty a rozhodl se sám za sebe.
Prezidentský kandidát Hannig chce být podle svých slov prezidentem pro venkov. Je to dobrý nápad?
No, kdyby se to bralo podle výsledků hlasování přítomných asi 200 sedláků po debatě kandidátů o venkově, pak to asi není od pana Hanniga dobrý slogan.
Další prezidentský kandidát Hilšer je lékařem, vědcem a vysokoškolským pedagogem, přesto v očích veřejnosti hlavně občanským aktivistou. Jak jde tato kombinace k sobě a odpovídá podle vás předpokládaným vlastnostem českého prezidentského kandidáta?
Ale to je přece na každém voliči, aby se rozhodl, jakého si představuje prezidenta. V tom je kouzlo přímé volby. Je to o svobodném rozhodnutí, do kterého nepatří ani směšné průzkumy preferencí dělané s bůhvíkým.
S věkem roste zkušenost a moudrost, tedy dost důležité prezidentské vlastnosti. I když to tak na první pohled nevypadá, jste mezi kandidáty na prezidenta nejstarší. Je věk pro voliče důležitým kritériem, nebo si vybírají podle jiných vlastností?
Věk není výhodou, ani handicapem. Zkušenosti však zajisté ano. Dovolím si tvrdit, že těch praktických mám víc než všichni ostatní dohromady. Včetně posledního zástupce Prognostického ústavu na Hradě. Žil jsem celý život mezi běžnými lidmi a z jejich zkušeností a příběhů jsem načerpal něco, čemu se může poněkud vznešeně říkat moudrost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
