V rámci připomínky nedožitého jubilea Václava Havla – v říjnu by se dožil osmdesáti let – se o Havlovi a jeho odkazu začíná opět hodně hovořit. Havlovy myšlenky jsou sice dnes stále udržovány, ale jak velkou část veřejnosti dokážou oslovit?

Václav Havel je bezesporu velká postava naší republiky, a dokonce bych řekl, že po listopadu 1989 jsou spolu s Milošem Zemanem společně jediní, kteří mají velké zásluhy. Já si Havla velmi vážím hlavně za to, jak se zasloužil o pád komunismu. Bezpochyby to byl náš nejstatečnější disident, takže budiž mu za to chvála. Samozřejmě každý někomu slouží a každý má nějakého kamaráda a v tomto duchu sloužil i trochu Václav Havel. Říkám trochu, protože každý někam patří. On dokonce na přímý dotaz mého kamaráda, který mu vyčítal spousty věcí podobně jako ostatní, odpověděl, že byl ze začátku prostě jen velmi naivní a že ho mnoho věcí mrzí. Neřekl sice konkrétně, o jaké věci a záležitosti jde, ale samozřejmě už to bylo u něj velké poznání. Ale jak říkám, jeho zásluhy jsou tak veliké, že se Václav Havel jen velmi těžko očerňuje.

Piazzetta Národního divadla by v budoucnu mohla nést jméno po Václavu Havlovi, pak tu máme zvon v kostele sv. Havla v­ Havelské ulici, jenž se má Prahou rozeznít od Nového roku a ponese jméno Václav... Co tomu říkáte?