Švédsko a Finsko podávají přihlášku do NATO. Rusové tvrdí, že samotné členství těchto zemí v alianci nebere jako přímou hrozbu, ale na rozmístění vojenské infrastruktury už by museli reagovat. Nedávno ale Moskva hovořila o hrozbě už v případě samotného členství. Nakolik jsou hrozby reálné? Jak se na to díváte?
Máte pravdu, že dnes je jazyk Rusů o něco měkčí než v době, kdy se o tom začalo mluvit. Možná je to dáno také tím, že dneska už je zřejmé, že se Švédsko a Finsko pro NATO rozhodly. Před nějakými dvěma měsíci šlo o pouhou diskusi, která ukazovala o silné většině tomu nakloněné, ale rozhodnutí nepadla. Dnes už rozhodnutí podat přihlášku padla a Rusko to bere jako fakt, se kterým se musí smířit. Je to něco jiného než Ukrajina.
Je zřejmé, že spolupráce Švédska a Finska s NATO už před tím existovala, nijak převratně se nemění strategická situace. Vstup do NATO je ale důležitý symbolický krok a je otázkou, co bude následovat. Například, jak se změní přítomnost vojsk jiných států na území Švédska a Finska. Skutečnost, že na tento symbolický krok bude Rusko patrně také nějak symbolicky reagovat, se dá očekávat, ale v kontextu války s Ukrajinou to není nic, co by zásadně měnilo situaci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka