Pravda o raketách: Ano, Rusko může mít pravdu, říká muž, který si přál radar USA

22. 10. 2018 21:30

Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr má pro čtenáře ParlamentníchListů.cz velmi podrobné odpovědi na otázky, které vyvstávají po nedávném prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se nechal slyšet, že plánuje odstoupit od smlouvy INF, kterou v roce 1987 podepsal Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem a která stála za rychlým zničením valné části raketového arzenálu obou zemí. Visingr promluvil o zbraních, které Rusko vyvíjí, i o úrovni akceschopnosti evropské diplomacie. Pro čtenáře to nebude příjemné čtení, neboť Visingr o akceschopnosti Evropské unie nemá nejmenších iluzí.

Pravda o raketách: Ano, Rusko může mít pravdu, říká muž, který si přál radar USA
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ruská raketa, ilustrační foto

Americký prezident Donald J. Trump chce odstoupit od smlouvy INF, která reguluje raketový arzenál Spojených států a Ruska. Je to vážný problém? Do jaké míry jsou tyto rakety nátlakovým prostředkem, jak moc jde o reálného „strašáka“?

Trump to sice avizoval, ale oficiální proces odstoupení od smlouvy ještě nezačal, navíc ta smlouva má šestiměsíční výpovědní lhůtu. Může to tudíž být od Trumpa další ukázka jeho tvrdé nátlakové politiky ve stylu „biče a cukru“. Vedle smlouvy INF se totiž jedná také o smlouvě o strategických zbraních New START, která byla podepsána v Praze v roce 2010, a je známo, že Rusko hodně stojí o její prodloužení, takže Donald Trump může začít tlačit na Kreml stylem: „Pokud nebudete dodržovat INF, tak my nejen odstoupíme od INF, ale navíc neprodloužíme New START.“

Anketa

Je dobře, že se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko?

56%
44%
hlasovalo: 9937 lidí

Ikonická smlouva INF, podepsaná Reaganem a Gorbačovem, vydržela světu 30 let. Po jejím podpisu se zničilo do začátku 90. let několik tisíc raket. Lze říci, že tato smlouva pomohla zastavit závody ve zbrojení, případně že přinesla světu mír?

Rozhodně to je jeden z největších symbolů procesu odzbrojení a budování důvěry mezi velmocemi. Je to vlastně vůbec jediný případ, kdy se USA a SSSR dohodly na kompletní likvidaci celé jedné kategorie zbraní, ačkoliv menší počet raket oné kategorie potom zůstal ještě ve vlastnictví dalších členů NATO a Varšavské smlouvy (včetně Československa, které vlastnilo rakety Oka). Nedá se říci, že by ta smlouva sama o sobě zastavila závody ve zbrojení nebo že by přinesla mír, avšak nepochybně to byl významný příspěvek k těmto procesům a bylo to i obrovské uklidnění pro Evropu, protože z obou stran „železné opony“ už nehrozily obávané rakety Pershing a Pioněr čili SS-20.

Ruský prezident Vladimir Putin se již v roce 2007 vyjádřil ve smyslu, že smlouva INF již nadále neslouží ruským zájmům. Je možné, že Rusko od tohoto okamžiku nebralo smlouvu vážně?

Nemyslím si, že to bylo přesně od tohoto okamžiku, to byl spíš moment, kdy ruský prezident oficiálně řekl to, na co mnozí odborníci upozorňovali již delší dobu. Ta smlouva vznikla za určitých podmínek a nepochybně byla významná, avšak svět se od té doby výrazně změnil a raketovými arzenály se chlubí již daleko více států, např. Čína, Indie, Pákistán, Írán nebo KLDR. Proto je přinejmenším na místě vést legitimní diskusi o tom, zda má INF v té původní podobě smysl, resp. zda se má úplně zrušit nebo zda by bylo možné ji ještě nějakým způsobem modifikovat.

Fotogalerie: - Šarvátky v ulicích Drážďan

Oslavy čtvrtých narozenin hnutí PEGIDA v Drážďanec...
Čtvrté narozeniny hnutí PEGIDA v Drážďanech
Čtvrté narozeniny hnutí PEGIDA v Drážďanech
Čtvrté narozeniny hnutí PEGIDA v Drážďanech
Čtvrté narozeniny hnutí PEGIDA v Drážďanech
Čtvrté narozeniny hnutí PEGIDA v Drážďanech

Jak by měl Západ na Trumpovo odstoupení od smlouvy reagovat? Jsme de facto ve studené válce s Ruskem i v kombinaci s hybridní válkou? Měl by Západ začít investovat do závodů ve zbrojení, uvalit na Rusko embarga?

Jak jsem říkal, dosud ještě k žádnému odstoupení nedošlo. Také odmítám tvrzení, že propukla nějaká „druhá studená válka“. Studená válka byl totiž do značné míry výjimečný stav, kdy ve světě soupeřily dva velmocenské bloky s primárně ideologickou, nikoli geopolitickou motivací. Dnes se nacházíme ve stavu, který daleko spíše připomíná „koncert velmocí“ z 2. poloviny 19. století, protože je tady daleko více aktérů, a protože jde především o geopoliticky definované národní zájmy. Určitě nejsem zastánce embarg, protože ta zpravidla poškozují obě strany, ale investice do zbrojení by měla zvýšit především Evropa, která zatím většinou jen trapně natahuje ruku k USA.

Anketa

Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?

hlasovalo: 16913 lidí

Jaká by měla být pozice České republiky v tomto sporu? Máme se držet stranou?

Ne, rozhodně se nesmíme držet stranou, tím bychom si nepomohli. Je potřeba se starat o své národní zájmy, resp. snažit se prosadit je v tomto složitém, rizikovém a obtížně předvídatelném, ale také řadu příležitostí nabízejícím světě. Tohle je správná doba pro důmyslnou „diplomacii všech azimutů“, která nám umožní získat maximum, byť se obávám, že český politický aparát má v současnosti jen málo lidí dostatečně schopných na zvládnutí něčeho takového. Mezi nepočetné výjimky patří Miloš Zeman, ale celkově má česká politika pořád zoufale provinční formát.

Co přesně Rusové vyvíjejí?

Američanům nejvíce vadí střela s plochu dráhou letu 9M729, která má podle amerických tvrzení dolet větší než 500 km, a tudíž porušuje limity smlouvy, která de facto zakazuje ze země odpalované zbraně s dosahem mezi 500 a 5500 km. Rusové však říkají, že to není pravda a že ta střela nebyla vyrobena či testována mimo limity smlouvy. Kromě toho se mluví o vývoji balistické rakety RS-26 Rubež, která má mít dolet údajně okolo 6000 km, takže je formálně mezikontinentální, jenže fakticky by se dala použít jako zbraň středního dosahu. A konečně se uvádí, že raketa krátkého doletu Iskander s max. dosahem 500 km má konstrukční potenciál pro dosah daleko větší.

Fotogalerie: - Evropská sametová revoluce před Rudolfinem

Evropská sametová revoluce před Rudolfinem. Europo...
Evropská sametová revoluce před Rudolfinem
Evropská sametová revoluce před Rudolfinem
Evropská sametová revoluce před Rudolfinem
Evropská sametová revoluce před Rudolfinem
Evropská sametová revoluce před Rudolfinem

Rusové tvrdí, že Američané vyvíjejí protiraketový systém v Rumunsku a v Polsku a že tyto protiraketové střely mohou být v rámci toho systému okamžitě zaměněny za střely středního doletu.

Rusům vadí jednak americká protiraketová obrana všeobecně, protože z jejich pohledu je to ohrožení jejich strategického raketového arzenálu, a jednak jim vadí konkrétně základny v Rumunsku a Polsku. Jde totiž o to, že ty základny systému Aegis Ashore jsou v zásadě suchozemskou obměnou námořního kompletu Aegis, který pracuje s protiraketovými střelami SM-3. Ty se však odpalují ze šachet, jež jsou univerzální a pojmou i např. střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Námořní verze střely Tomahawk není smlouvou INF nijak ovlivněna, jenže Rusové tvrdí, že do šachet Aegis Ashore by Američané mohli instalovat právě i Tomahawky, což by smlouvu porušilo.

Má taková argumentace Ruska smysl? Mají Američané tyto kapacity?

Technicky vzato to možné je, jinou věcí je, zda někdy Američané měli v plánu to udělat. Osobně mám o tom pochybnosti, avšak mohl by nastat jeden paradox. Pokud by totiž smlouva INF skončila, pak by Američanům jistě nějakou dobu trvalo, než by vytvořili úplně novou protiváhu k 9M729, ale přesně to přezbrojení systému Aegis Ashore na střely Tomahawk by bylo tím nejjednodušším způsobem, jak do výzbroje zařadit alespoň nějakou dočasnou improvizaci. USA by zkrátka mohly v reakci na ruské kroky nakonec udělat právě to, čeho se Rusové tolik obávají.

Když porovnáme argumenty obou stran, jak to lze technicky vysvětlit? Která z těch hrozeb je více opodstatněná?

Pokud má střela 9M729 opravdu takový dosah, jak tvrdí USA, údajně přes 2500 km, tak je to naprosto jasné porušení INF. Háček je v tom, že nelze nezávisle ověřit, kdo má pravdu, ačkoliv podle toho, co o 9M729 vím, jsem si jistý, že minimálně konstrukční potenciál pro ten dostřel má, protože je to derivát námořní zbraně 3M14 Kalibr, která opravdu má dolet přes 2500 km. Analogicky, pokud by Američané do šachet systému Aegis Ashore umístili Tomahawky, porušili by INF, ovšem neexistuje žádný náznak, že něco podobného opravdu udělali nebo plánovali.

Není ve světle nových skutečností škoda, že u nás nebyla postavena americká radarová základna?

Nemyslím si, že by tady byla nějaká přímá souvislost. Americkou základnu na českém území jsem vždy podporoval, ale nikdy jako něco mířeného proti Rusku. Rusko kritizuje americký projekt protiraketové obrany, ačkoli stávající americký „deštník“ nemá kvalitativní ani kvantitativní kapacity na to, aby mohl ruskému arzenálu nějak uškodit. Američanům ale více a více vadí kroky Ruska, a proto je možné, že se postoj USA změní. Aktuálně se čeká na novou verzi americké protiraketové strategie (Missile Defense Review), která prozradí, jestli se Trump hodlá držet „omezené“ obrany ve stylu Bushe a Obamy, nebo jestli chce něco výkonnějšího také proti Rusku a Číně.

Fotogalerie: - Babiš v sídle Frontexu

Premiér Andrej Babiš v sídle agentury Frontex
Premiér Andrej Babiš v sídle agentury Frontex
Premiér Babiš a státní tajemník pro EU Chmelař
Premiér Andrej Babiš v sídle agentury Frontex
premiér Andrej Babiš v sídle agentury Frontex
Premiér Andrej Babiš v sídle agentury Frontex

Motivací Američanů může být i to, že Čína, když se rozhodne, si může vybudovat obrovský raketový arzenál. Není možné, že USA tu dohodu chce zrušit nikoli kvůli Rusům, ale kvůli Číňanům?

Problém je v tom, že Čína už se dávno rozhodla a ten arzenál si vybudovala. Čína už dnes vlastní tisíce balistických střel a okolo 95 % z nich by patřilo do té kategorie, kterou pokrývá smlouva INF. Ostatně i Donald Trump při tom oznámení, že USA chtějí vypovědět INF, dodal, že se Američané budou snažit o vyjednání nové smlouvy s Ruskem a s Čínou. Podle mě je ale opravdu těžko představitelné, že by Čína přistoupila na nějaké omezení, protože právě ten arzenál balistických raket pro ni reprezentuje jeden z úhelných kamenů její vojenské moci v Asii a Pacifiku.

Snaží se Čína narušit pozici USA coby světově dominantní vojenské síly?

Čína má veliké ambice a na pozici globální supervelmoci jistě myslí, avšak dosud se omezuje převážně na kroky regionální povahy. Nejde ovšem rozhodně jen o USA. Neměli bychom se totiž nechávat moc unést těmi krásnými slovy o spojenectví Ruska a Číny, protože i elementární geopolitika napovídá, že z dlouhodobého hlediska představuje pro Rusko evidentně největší hrozbou právě Čína. Ostatně před několika lety jeden prozíravý ruský generál podotknul, že Rusové by se neměli tolik usmívat nad těmi stovkami čínských raket, které míří na americké vojenské základny ve východní Asii, protože ty rakety by mohly úplně stejně mířit i na ruské základny na Sibiři.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že Trumpův úmysl odstoupit od dohody je politováníhodný. Přistupuje Německo k Rusku jinak než USA?

Vztah mezi Německem a Ruskem je tradičně složitý, jelikož geopolitika nabízí důvody pro partnerství i pro konflikt. Evropa dnes potřebuje ruské suroviny, zatímco Rusko potřebuje evropské zboží a peníze. Ale ohledně INF jde podle mě o něco jiného, a sice o to, že pokud by tato smlouva skončila a propukly by nové závody ve zbrojení v oboru raket středního dosahu, samozřejmě by se ty rakety rozmisťovaly zejména v Evropě. Možná bych však doporučil Evropské komisi, aby zkusila vytvořit směrnici, která by rakety zakázala. Tak se přece dnes v Evropě řeší všechno.

Se Spojenými státy se lišíme v pohledu na Čínu. EU v ní stále vidí strategického partnera, kdežto USA strategického soupeře, jak řekl bývalý eurokomisař Štefan Füle. USA vypovídají veškeré obchodní dohody a snaží se uvalit cla na Evropu a Čínu. Může aktuální vybuzení ruského nebezpečí znamenat, že USA připomenou Evropě, že má být loajální hlavně k nim a omezit „bratříčkování“ s Čínou?

Mohl by to být vedlejší motiv, protože vyhrocené vztahy Západu s Ruskem znamenají i tlak na těsnější spolupráci v rámci Západu, tedy mezi USA a Evropou, ale také nelze vyloučit, že i hrozba vypovězením INF je součást složité Trumpovy hry s cílem vytvořit jakousi alianci s Ruskem proti Číně. Objevila se už totiž i alternativa upravit INF tak, aby se zákaz vztahoval jen na území Evropy, resp. západně od Uralu. Je totiž docela možné, že i Rusové vytvořili tu střelu 9M729 s ohledem na zvedající se čínskou hrozbu, takže pokud by měli možnost tyto své střely rozmisťovat na Sibiři, pochopitelně by to nadělalo vrásky v Pekingu, což by zase logicky velmi potěšilo Američany.

Do jaké míry se máme obávat hrozby vystupňování vojenského konfliktu mezi USA a Ruskem?

Jsem přesvědčen, že to v žádném případě není akutní či konkrétní hrozba. Rusko se snaží vrátit se do postavení globální velmoci a vcelku se mu to daří. Používá pro to široké spektrum kroků nevojenské i vojenské povahy, ale Vladimir Putin je každopádně schopný stratég a „šachista“, který velmi dobře ví, co si může dovolit, kde může riskovat a co by už bylo „přes čáru“. Zdá se, že s Donaldem Trumpem se vzájemně respektují, což samozřejmě neznamená, že se na všem shodnou, ovšem pořád si myslím, že válka USA a Ruska je leda dobrý námět pro techno-thrillery.

Fotogalerie: - Oslava republiky v RSVK

Sté výročí vzniku Československa v Ruském středisk...
Oslava stého výročí vzniku Československa v Ruském...
Oslava stého výročí vzniku Československa v Ruském...
Oslava stého výročí vzniku Československa v Ruském...
Oslava stého výročí vzniku Československa v Ruském...
Oslava stého výročí vzniku Československa v Ruském...

Jakou roli hraje v celé věci národní bezpečnostní poradce USA John Bolton? Údajně měl Trumpa přesvědčovat, aby od dohody odstoupil. Bolton je znám mimo jiné svým tvrdým postojem vůči Íránu. Jaký má Bolton vliv na Trumpa?

Bolton patří mezi „jestřáby“, tedy zastánce americké vojenské převahy a silového řešení konfliktů, ale neřekl bych, že má na Trumpa dominantní vliv, resp. že Amerika udělá přesně to, co řekne Bolton. Na mě to působí spíš tak, že v Trumpově vládě je Bolton ten „zlý polda“, který vyhrožuje, zatímco „hodný polda“ Mike Pompeo vystupuje jako smířlivý vyjednavač, jak můžeme vidět i v případě KLDR. Bolton a Pompeo prostě postupují podle strategie, kterou navrhl Henry Kissinger a která se perfektně hodí pro „dealmakera“ Donalda Trumpa. Můžeme tedy očekávat, že se tato metoda „biče a cukru“ uplatní i při dalších jednáních s Moskvou o odzbrojovacích smlouvách.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Marek Korejs

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Aleš Brichta pro PL: Lidé začínají být naštvaní, mám pocit, že to bouchne. Vládnoucí garnitura se jim snaží zabránit v komunikaci, ale...

17:17 Aleš Brichta pro PL: Lidé začínají být naštvaní, mám pocit, že to bouchne. Vládnoucí garnitura se jim snaží zabránit v komunikaci, ale...

ROZHOVOR „Lidé jsou naštvaní a mám pocit, že to brzy bouchne. Ale jestli půjde z internetu stáhnout …