Pravicový myslitel: Štvavé tragikomedie proti Babišovi, Zemanovi a Rusku jsou neúčinné. Sobotka vyprodává náš stát. Německá Evropa bude žalářem národů

10.06.2017 4:43

ROZHOVOR „Štvavé tragikomedie přestávají účinkovat. To je vidět na vnitropolitické scéně proti Babišovi a Zemanovi, a třeba i na postoji ke štvavé kampani proti Rusku. Lidé nevěří hlavním sdělovacím prostředkům, protože pochopili, že jim neříkají pravdu,“ míní konzervativní myslitel a spisovatel Vlastimil Podracký.

Pravicový myslitel: Štvavé tragikomedie proti Babišovi, Zemanovi a Rusku jsou neúčinné. Sobotka vyprodává náš stát. Německá Evropa bude žalářem národů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloš Zeman a Andrej Babiš znehodnocují státní dluhopis za 4 miliony a snižují tak o tuto částku státní dluh

Andrej Babiš již není ve vládě, jeho hnutí ANO však vládní krizí příliš neutrpělo. ČSSD dle průzkumů ztrácí. Jak je to možné? Jak to, že voliči ČSSD neslyší na rétoriku ,,obrany demokracie“? Co vlastně chtějí potenciální voliči sociální demokracie od vedení ČSSD?

Začínám mít úctu k českému voliči v tom rozsahu, který lze očekávat od obyčejných lidí zatížených prací a jinými starostmi. Naši voliči začínají myslet hlavou. Štvavé tragikomedie přestávají účinkovat. To je vidět na vnitropolitické scéně proti Babišovi a Zemanovi, a třeba i na postoji ke štvavé kampani proti Rusku. Lidé nevěří hlavním sdělovacím prostředkům, protože pochopili, že jim neříkají pravdu. Taktéž nevěří ideologiím, ale selský rozum jim napovídá, že vytvoření muslimské komunity u nás je nebezpečné. Budou volit Babiše a ČSSD. Od vedení ČSSD voliči už nic více neočekávají, než dělá. Je otázka, jak dalece to kritizují. Myslím si, že ČSSD na tom není špatně, ale to ne proto, že se staví proti Babišovi.

Na Babiše otevřeně útočí i kruhy řadící se k ,,pražské kavárně“. Respekt píše, že ,,je nutné mu strhnout proevropskou masku“. Pavel Šafr neustále tvrdí, že Babiš ohrožuje demokracii, jiní autoři píší o jeho podnikání, o Čapím hnízdu a podobně. Preference ANO ale příliš neklesají. Jsou tedy ti, kteří se řadí k obráncům odkazu Václava Havla, ,,mimo“, protože lidé Babiše stejně ,,berou“ jako někoho, kdo jim zařídí lepší život?

Máte pravdu. Babiš vítězí tím, že je podnikatel, který umí. Takovému se potom ledacos odpustí. Každý chápe, že tam musí přijít nový člověk, aby odhalil všechny podvody, ti staří jsou vzájemně napojeni a kryjí se. Nevím, jakou proevropskou masku má? Je pragmaticky proevropský. Ohrožení demokracie Babišem: Dokud jsou demokratické volby, v podstatě o mnoho nejde. Horším ohrožením je omezování svobody slova, štvavé kampaně proti některým webům a podobně. Je vidět, že média jsou zmanipulovaná, ale vyčítá se to jen Babišovi. Bohužel Babiš nemá vyhraněný ideový program, a proto nevíme vlastně, jak se bude chovat v geopolitice.

A je tedy Babiš pravdoláskař (vazby na bývalého velvyslance USA Schapira, chtěl sem pozvat „Sorosovu univerzitu“, v hnutí ANO má Roberta Pelikána podporujího migraci, Pavla Teličku, Věru Jourovou a tak dále), nebo „populista“ srovnatelný třeba s Orbánem či Putinem?

To je nevyjasněnost Babiše, která ovšem zajímá nás intelektuály. Zahraničněpolitické otázky lidé většinou neřeší, takže je ani Babišovi nezazlívají. Babiš je stoprocentní pragmatik, dělá to, co pokládá momentálně za vhodné. To je jeho nevýhoda, protože tím je vlastně nevyzpytatelný. Popularitu získal tím, že zavedl v politice změnu a odstraňuje staré diskreditované strany. Protože nemá ideovou náplň, není možno jej srovnávat s Orbánem nebo Putinem.

Sociolog Daniel Prokop uvádí, že Babiš získává voliče mezi občany ve věku 50-70 let, kteří inklinují k Miloši Zemanovi a mají pocit, že za minulého režimu bylo leccos lepší, ale komunisty už nyní nevolí. Současně jim vadí migrace a obecně bývají nespokojeni s polistopadovým vývojem. Máte pochopení pro tyto občany ve víceméně předdůchodovém věku? Dokáží ve volbách prosadit svou? Co vzkazují volbou Babiše a Zemana?

Tuto skupinu bych velmi silně rozšířil. Souvisí to s názorovým rozdělením celé evropské civilizace. Souboj dvou proudů se ukázal v amerických volbách, v Británii, ve Francii a prostě všude. Je to rozdělení, které s sebou přináší nedokončená globalizace. Zygmunt Bauman popsal tyto skupiny jako „tekutí“ (liquid) a „ukořenění“ (rooted).

A pokud to ještě doplníme, do jaké míry může platit, že jak novináři, tak politici ne zcela pochopili, co například ona generace těsně předdůchodová chce? Nedůvěřuje EU, je kritická vůči směřování Česka, je přirozeně konzervativnější k věcem jako homosexuálové a podobně. Jsou zde věci jako ohrožení chudobou, exekuce, ohrožení životní úrovně za krize po roce 2008. Říkají nám: ,,Strčte si někam Havla a vzpomínky na Listopad, nám nevadí, že Babiš byl estébák... A kradete všichni, tak co?“ Jak to chápete?

Jsem rád za doplňující otázku, odpověď je sice složitější, ale vyčerpávající. „Ukořenění“ jsou lidé žijící doma, mající vztah ke svému domovu, to znamená ke své obci a národu, obvykle mají rodinu a podobně, je možné je také nazývat „lidovými konzervativci“. „Tekutí“ jsou světoví do té míry, že je osud vlastního národa zase tak moc nezajímá. Na postoji k migraci se tito lidé odkopali. „Ukořeněné“ zajímá, co bude s jejich zemí. Nezajímají je havloviny, vidí, že Listopad je minulost a stejně tak minulý režim. Vidí nebezpečí šíření islámského obyvatelstva na Západě, a nechtějí, abychom dopadli shodně.

A sociální či sociologická stratifikace těchto skupin je tedy jaká?

Konfliktní linie těchto skupin jde napříč třídami a starými ideovými proudy. Přesto je pozorovatelné, že „ukořenění“ jsou lidé starší, zkušenější, nepříliš znalí světa, a tak mají blíže k Zemanovi a spoléhají na Babiše víceméně proto, že nemají svého opravdového vůdce, na rozdíl od Polska a Maďarska. Tato skupina v Americe volila Trumpa, protože se prezentoval jako vlastenec. Apologetové minulého režimu k nim mají blíže, protože praxe, nikoliv teorie, tohoto režimu byla jaksi „ukořeněná“. Sociálně slabší se přidávají spíše kvůli Zemanově osobě, jinak si nejsem jist jejich podporou „ukořeněných“.

„Tekutí“ včetně havlistů jsou globalističtí intelektuálové napojení na takzvané evropské hodnoty, což jsou dnes hlavně myšlenky multikulturalismu, genderového feminismu, homosexualismu, humanrightismu a podobně. „Ukořenění“ chápou nebezpečí těchto ideálů a cítí z nich svým lidovým konzervativním čichem pach rozkladu společnosti, rozkladu rodin, zbabělost při obraně své kultury, vymírání a zánik. „Tekutí“ ovšem nemusí všechny tyto ideály hlásat, ale přesto je nezajímá budoucnost národa, žijí bez kořenů a vlají si ve větru globálních ideologií.

Zajímavou sondou do duše národa mohla být vlna podpory Jiřímu Kajínkovi. Co to signalizovalo? Nedůvěru v soudní systém, nedůvěru ve spravedlnost, nedůvěru v polistopadové zřízení jako takové? A čím to, že naopak jsou Češi často kritičtí k umělcům, kteří se občansky angažují třeba proti Zemanovi a Babišovi, jako třeba Bára Štěpánová nebo dříve Jiří Bartoška?

Podpora Kajínka je na základě většinového přesvědčení, že dostal zbytečně velký trest nebo je nevinen. Lidé nevěří bezmezně ve spravedlnost. Jinak je to spíše romantický příběh. Zemanovi příznivci jsou samozřejmě kritičtí k jeho oponentům.

Je to ještě relativně daleko, ale co lze očekávat po sněmovních volbách? Udělá Babiš jednobarevnou vládu s tichou podporou KSČM a Okamury, nebo koalici s ODS a KDU-ČSL (a Starosty)? Nebo to bude ještě jinak?

To je velká neznámá. Asi to druhé, ale postoj ODS se bude muset změnit. Ale to není žádný problém. Kdo má tu příležitost se dostat do vlády, určitě jí využije. Rád bych tam viděl ODS, protože je euroskeptická.

Prezident Zeman čelil kritice, že v Číně i na summitu NATO vypadal unaveně. Volební preference mu kvůli vládní krizi poklesly jen o dvě procenta, leč velmi posílil Jiří Drahoš. Odpůrci Zemana jsou „na koni“. Dělá Zeman něco špatně? Zhoršuje svůj výkon? Co by měl změnit? Je ohroženo znovuzvolení Zemana?

Zeman ještě jedno období vydrží, jak zdravotně, tak přízní voličů. Volba prezidenta bude naplno souboj „ukořeněných“ a „tekutých“. „Ukořeněných“ je více, jen si je Zeman nesmí nějak znepřátelit. Drahoš ovšem nenabízí víc než svoji „tekutost“, čím víc ji bude hlásat, tím více mu bude ‚pražská kavárna‘ tleskat a jásat, ale tím méně hlasů nakonec dostane.

Nyní k zahraniční politice. Češi jsou velmi skeptičtí vůči EU a nechtějí euro. Premiér Sobotka nicméně trvá na tom, že musíme být v ,,jádru EU“ a musíme přijmout euro. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že přijmout euro a dostat se do takzvaného „jádra“ je omyl. Náš malý stát v takovém integrovaném spolku nebude mít žádné slovo. Sobotka má svoje socialistické představy, třeba, že socialisté prosadí, aby byly všude stejné platy a důchody, že budou harmonizovány daně a podobně. To je ovšem typický příklad výprodeje české státní samostatnosti za nějaké dočasné a problematické materiální výhody. Raději bych viděl náš stát ve spolku, kde můžeme něco znamenat, třeba ve Visegrádu.

Merkelová je znepokojena tím, že Trump nemá chuť příliš podporovat své evropské spojence a mluví o tom, že Evropa se musí bránit například Rusku sama. Již se mluví o tichém vzniku „evropské armády pod německým velením“. Hovoří se o utužení eurozóny a o harmonizaci daní. Máme se k něčemu takovému připojovat?

Chuť USA vycouvat vojensky z Evropy je už staršího data, totéž chtěl Obama. Nelze se tomu, alespoň do nějaké míry, vyhnout. Je to v podstatě špatná zpráva. Američané drželi „na uzdě“ Německo a vytvářeli rovnováhu proti východnímu bloku, později spíše virtuální rovnováhu proti Rusku. Možná si neuvědomujeme, jak důležité to bylo a jakou svobodu evropským národům to umožňovalo.

Vznik evropské armády je špatná zpráva. Mám obavy z opakování historie. Každá nekontrolovaná nebo nevyvažovaná moc se zneužije. Hegemonie Německa znamená nový žalář národů. Zneužití moci dříve či později přijde. My se toho nemusíme dočkat, ale jsou určité přirozené principy, které se vždy prosadí. Hegemonie bez rovnováhy a kontroly může jen špatně dopadnout. Budeme vzpomínat na americkou supervizi jako na zlaté období svobody a nezávislosti.

Co nyní s Ukrajinou? Zdá se, že USA ztratily již o ni hlavní zájem. Tento stát je v hluboké ekonomické, demografické, sociální, politické krizi... Nebude z něj další „failed state“ a nehrozí nám z Ukrajiny nějaké nebezpečí? Například proud imigrace...

Ukrajinci, stejně jako Rusové, přežijí všechno. Odejdou na venkov, mají dost půdy. Ti, kteří sem chodí pracovat nebo se sem stěhují, dělají to jen proto, že je tu lépe, nikoliv proto, že by měli doma hlad. Východní Ukrajina povstala proti kyjevské vládě po tzv. majdanu proto, že nová vláda chtěla zrušit styky s Ruskem, na kterých východní Ukrajina vydělávala a měla vyšší životní standard než západ Ukrajiny. Dnes je to zničená země.

Jaká je budoucnost Ukrajiny?

Mizerná už z podstaty. Mladí lidé se odstěhují natrvalo na Západ (vidíme, že se tu usazují rodiny) nebo do Ruska, země bude stále závislá na zahraniční pomoci, protože na západě s výrobky neuspěje a východ je uzavřen. Rozumní politici vidí jedinou možnost – vrátit Ukrajinu do historického geografického a kulturního prostředí. To už řešila Minská dohoda. Jenomže nacionalistická vláda nedá autonomii východním regionům, bude stavět zeď na ruské hranici a zakazovat ruštinu. To jsou nesmysly, které v posledku Ukrajinu zničí, a pokud si ukrajinští nacionalisté myslí, že jim za jejich štvaní proti Rusku bude Západ pořád platit, tak se mýlí. Myslím si, že dnes si nejen Merkelová, ale i Trump tuto věc dobře uvědomují. Možná to bude chtít řešit nebo z toho vycouvat, možná s tím už začal. Je realista, něco udělat musí, přece to nebude platit!

Již dva roky probíhá takzvaná migrační krize. Kdo z českých a evropských politiků obstál, a kdo ne? Jak obstál český národ? Jak obstála EU? Vyřešilo se něco? A co máme dělat my?

Tady právě díky „tekutosti“ evropských politiků se nevyřešilo systémově nic. Přerozdělování migrantů je nesmysl, který rozeštve evropské národy. Náš národ, jak jsem řekl na začátku, obstál dobře, ale politici, díky „tekutosti“ vlády hůře, především tím, že jsme se nepřipojili k Polákům a k Maďarům v žalobě na Evropskou komisi. Migrační vlnu zastavila zeď na makedonské hranici, nikoliv dohoda s Tureckem. Dále už existuje pouze nevyjasněnost. My jsme zatím jaksi stranou, ale naše úsilí musí směřovat k nevytvoření muslimské menšiny u nás. Zásada by měla být – žádné podpory, jenom nabídka práce.

*  *  *

Ing. Vlastimil Podracký (* 5. září 1940 Praha) je český spisovatel, konzervativní myslitel a publicista. Je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. Podracký v šedesátých letech vystudoval dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva. Napsal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh antikomunistického disidenta Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Nyní mu vychází kniha Návrat k domovu – řešení pro Evropu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

16:31 Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Záměr České národní banky zařadit čínskou měnu jüan mezi rezervní měny …