Jak si vysvětlujete, že se z reorganizace policie stalo takové politikum?
Policie je mocenská složka každého státu, takže jakékoli změny v ní vyvolávají obecně velkou pozornost a snad i nedůvěru u těch, kteří je nemohou ovlivnit. Proto současné dění příliš nepřekvapuje. Je běžné, že v každém státě změny v policii jsou mediálně i politicky zajímavé.
Formální postup, jakým je reorganizace policejní struktury, by snad ale neměla vést k vládní krizi…
Politické důsledky nechci hodnotit, ale připomínám naší tradici, že koaliční vlády jsou slabé a často se rozpadají. Od roku 1992 pouze první vláda Václava Klause a vláda Miloše Zemana vládly plné čtyři roky. Ostatní vlády nevydržely celé čtyřleté funkční období. Skutečnost, že tato vláda se dostává do krize, je tedy statisticky bohužel normální.
Jak se díváte na policisty, kteří veřejně vstupují do politické debaty?
Uznávám svobodu slova pro každého, ať už je to policista, soudce, státní zástupce nebo kdokoli jiný. Nevadí mi, že věc komentují policisté. V policii v nedávné době docházelo k tomu, co se označuje jako válka policajtů, a je logické, že vedení policie a ministr vnitra na to chtěli nějak zareagovat. Jestli to bude úspěšné, teprve uvidíme.
Je Robert Šlachta tak významný pro boj s korupcí? Jeho útvar je kritizován, že nemá nijak ohromující výsledky...
Policejní práci nesleduji podrobně a nechci tedy komentovat jednotlivé osoby. Systémová chyba byla, že vznikly dvě speciální policejní složky, jejichž záběr činnosti byl totožný – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Jestliže jedna složka má vyšetřovat organizovaný zločin a druhá finanční kriminalitu a korupci, je řeč o tomtéž. Pokud je korupce závažná – tedy když nejde o to, že někdo podplácí policistu, aby neřešil jeho přestupek – jde o organizovanou činnost spojenou s finančním rozkrádáním. Systémovým problémem tedy bylo, že obě policejní složky, jak ÚOOZ, tak ÚOKFK, v zásadě měly vyšetřovat obdobnou a vzájemně provázanou trestnou činnost. Pak mezi nimi docházelo ke konkurenčnímu boji, což je špatné. To, že dojde ke sloučení obou útvarů, je logické, protože oba řeší obdobnou a provázanou kriminalitu.
Právník Zdeněk Koudelka
Jak hodnotíte diskutované výsledky ÚOOZ?
Výsledky jsou v kauze Nagyová směšné, zvlášť s ohledem na to, že byla odstartována razií na Úřadu vlády. Dále mělo být zabaveno velké množství zlata a peněz. Od té doby je ticho po pěšině a místo toho se řeší, jestli paní Nagyová neměla ráda paní Nečasovou a jestli zaplatila darovací daň z kabelek. Z hlediska způsobu, jakým bylo vše rozpracováno, jsou to ubohé výsledky. A jestliže zlato a peníze byly zabaveny osobám, které s tím neměly nic společného, je otázka, zda stát nebude muset platit náhradu škody apod.
Mělo by se říci, kolik tyto policejní akce stály a jestli na konci není spíše povinnost státu platit náhradu škody, než reálné výsledky v řízení před trestními soudy. To, že se dnes u soudu řeší kabelky a sledování bývalé premiérovy manželky v souvislosti s pohnutkami jeho nynější manželky, je zajímavé pro červenou knihovnu a humoristické romány, ale z pohledu reálné kriminality v této zemi je to bezvýznamné.
V souvislosti s avizovaným odchodem Roberta Šlachty od policie se mluví o „zastavení vyšetřování živých případů“. Je to reálné?
Živé případy zastaveny nebudou. Když jeden člověk odchází a někdo jeho práci přebírá, mohou vzniknout časové prodlevy. Náš stát ale není absolutní vláda jedince. Demokratický stát je založen na tom, že fungují státní orgány a ne jednotlivci. I kdyby pan Šlachta onemocněl, odešel od důchodu nebo se mu stalo cokoli jiného, neznamenalo by to nic katastrofálního. Stát nestojí na činnosti jednoho úředníka, ať už zastává jakýkoli post.
Psali jsme:
Jak se díváte na roli státních zástupců v případu Nagyová?
Do případu vstupovali státní zástupci z vrchních státních zastupitelství a mám ohledně jejich práce špatné mínění, jak v případě Nagyová, tak třeba v kauze Jiřího Čunka, kde Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nezasáhlo proti dozoru trestního stíhání Jiřího Čunka nepříslušným Okresním státním zastupitelstvím v Přerově a proti užití nepravdivého znaleckého posudku vůči J. Čunkovi. Vedení státního zastupitelství porušovalo ústavu a zákony – např. v manipulaci s příslušností státních zastupitelství a soudů v konkrétních věcech. Přitom jsou výsledky nic moc. A i kdyby výsledky byly lepší, státní orgány nemohou porušovat právo ani při stíhání kriminality.
Jaký zájem podle vás má Andrej Babiš na Robertu Šlachtovi, že kvůli němu riskuje pád vlády?
ANO a Andrej Babiš hledali záminku, jak se odpoutat od této vlády. Zapadá to do reality, že u nás koaliční vlády končí předčasně a že než skončí, dochází k velkým vnitrokoaličním pnutím. Kdyby nebyla aféra s panem Šlachtou, určitě by se našla jiná záminka.
Jak by podle vás měla vypadat vlastní reorganizace policie?
Považuji za logické, že když je zde jeden úsek kriminality, měl by jej řešit jeden útvar. Osobně nejsem zastáncem centrálních útvarů, kam někdy vstupují lidé toužící po kariéře. Na běžných okresech a krajských ředitelstvích policie je spousta schopnějších a práva znalejších policistů než v centrálních útvarech. A totéž platí o státních zastupitelstvích – na krajích a okresech jsou často schopnější lidé než na vrchních státních zastupitelstvích.
Co bude vyústěním současných dějů?
Nebudu věštit, ale pokud by dnes padla vláda, je to jen potvrzení dlouhodobého politického trendu častého střídání vlád. A nezmění to nic jiného než razantní změna volebního systému – buď zavedení většinového systému, nebo posílení většinových prvků v poměrném systému. Tak, aby vítěz voleb mohl vládnout sám, nebo jen s jednou malou a ideově blízkou stranou. Ne že se budou vytvářet široké koalice stran, které spolu ideově nijak nesouzní. ANO je pravicová strana a ČSSD levicová, jejich spojení v koaliční vládě je nepřirozené.
Kdo bude vítězem, pokud teoreticky dojde na pád vlády?
To by se zhodnotilo až po volbách. Nečekám totiž, že by vznikla vláda, která by získala nějakou akceschopnou parlamentní většinu, takže by byla na dožití do voleb. Za vítěze lze považoval toho, kdo zvítězí ve volbách. Tuto cestu považuji za správnou. Když v demokracii vznikne krize, mají ji rozhodnout voliči u volebních uren.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
