Jaký měla Evropská unie letos rok? Úspěšný, neúspěšný?

Evropská unie se musela vzpamatovat ze šoku, který způsobilo v roce 2016 referendum ve Velké Británii, jež rozhodlo o brexitu. Evropská unie hledala určitý směr a snažila se tvářit, že prochází určitou sebereflexí. Evropská komise zpracovala několik scénářů budoucího vývoje a dala je členským státům k diskusi. Mezi nimi bylo jak rozvolnění integrace, tak i její prohloubení.

Vše nakonec dopadlo jako obvykle, výsledkem diskuse nad scénáři je, že se integrace podle Evropského parlamentu a Evropské komise bude více prohlubovat, utužovat mezi členskými státy. A také víme, že předseda německé sociální demokracie Martin Schulz dokonce vyhrožoval, že státy, které by nechtěly v integraci pokračovat, mohou Evropskou unii opustit. V tomto ohledu Evropská unie vnímá, že není v takové kondici, jak bývala v minulosti, a snaží se tuto záležitost maskovat tím, že tlačí na členské státy, aby byly v tom hlavním proudu integrace a šly do jádra Evropské unie a podobně.

Jak vnímáte právě slova a výhrůžky Martina Schulze směrem k Polsku?

Tady je snaha exemplárně potrestat nejzlobivějšího člena, který je středně velkým státem. Z hlediska bruselských institucí se odbojně chová i Maďarsko, ale to je pouze desetimilionovou zemí, a není tedy vnímáno až tak extrémně. V případě Polska s téměř čtyřiceti miliony obyvatel, a tedy i větší hlasovací váhou, tak přišla snaha exemplárně tuto zemi potrestat nebo na ni ukázat prstem. Proto Evropská komise po všech výhrůžkách směřuje na Polsko a formálně zahájila proces, na jehož konci může být odebrání hlasovacích práv Polsku. K tomu sice nedojde, protože Maďarsko bude snahu sebrat Polsku hlasovací práva vetovat, ale je to signál a tlak na další členské státy.