Pravý důvod, proč chce Brusel trestat Polsko. Pozitiva z EU už nepřevažují. Unie ohrožuje bezpečnost členských zemí. Expert na EU zásadně promluvil

30.12.2017 15:52

ROZHOVOR „Evropská unie se skutečně dostala do stavu, kdy jsou její vlastní vedoucí orgány jejím největším ohrožením a kdy Evropská komise a Evropský parlament svými návrhy nejvíce poškozují myšlenku evropské integrace.“ Tak hodnotí rok 2017 v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz expert na Evropskou unii a ekonom Jiří Malý. Samotná Evropská unie i její instituce by podle něj měly šlápnout na brzdu a netlačit na prohlubování integrace členských států.

Pravý důvod, proč chce Brusel trestat Polsko. Pozitiva z EU už nepřevažují. Unie ohrožuje bezpečnost členských zemí. Expert na EU zásadně promluvil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Jaký měla Evropská unie letos rok? Úspěšný, neúspěšný?

Evropská unie se musela vzpamatovat ze šoku, který způsobilo v roce 2016 referendum ve Velké Británii, jež rozhodlo o brexitu. Evropská unie hledala určitý směr a snažila se tvářit, že prochází určitou sebereflexí. Evropská komise zpracovala několik scénářů budoucího vývoje a dala je členským státům k diskusi. Mezi nimi bylo jak rozvolnění integrace, tak i její prohloubení.

Vše nakonec dopadlo jako obvykle, výsledkem diskuse nad scénáři je, že se integrace podle Evropského parlamentu a Evropské komise bude více prohlubovat, utužovat mezi členskými státy. A také víme, že předseda německé sociální demokracie Martin Schulz dokonce vyhrožoval, že státy, které by nechtěly v integraci pokračovat, mohou Evropskou unii opustit. V tomto ohledu Evropská unie vnímá, že není v takové kondici, jak bývala v minulosti, a snaží se tuto záležitost maskovat tím, že tlačí na členské státy, aby byly v tom hlavním proudu integrace a šly do jádra Evropské unie a podobně.

Jak vnímáte právě slova a výhrůžky Martina Schulze směrem k Polsku?

Tady je snaha exemplárně potrestat nejzlobivějšího člena, který je středně velkým státem. Z hlediska bruselských institucí se odbojně chová i Maďarsko, ale to je pouze desetimilionovou zemí, a není tedy vnímáno až tak extrémně. V případě Polska s téměř čtyřiceti miliony obyvatel, a tedy i větší hlasovací váhou, tak přišla snaha exemplárně tuto zemi potrestat nebo na ni ukázat prstem. Proto Evropská komise po všech výhrůžkách směřuje na Polsko a formálně zahájila proces, na jehož konci může být odebrání hlasovacích práv Polsku. K tomu sice nedojde, protože Maďarsko bude snahu sebrat Polsku hlasovací práva vetovat, ale je to signál a tlak na další členské státy.

Nejde pouze o otázku členských zemí ze střední a východní Evropy nebo bývalých komunistických států, ale i například Rakouska, kde vznikla koalice lidovců a svobodných. Ta se sice přihlásila k Evropské unii, ale jestliže se podíváte na vládní program, na kterém se domluvili, mnoho věcí se Bruselu nebude líbit.

Existuje tedy dvojí metr? Potrestat exemplárně pouze Polsko kvůli jeho velikosti?

Ano, myslím si, že velkým zemím s větší hlasovací váhou, které si dovolí odchýlit se od hlavního směřování evropské integrace prosazované Evropskou komisí a Evropským parlamentem, skutečně hrozí přísnější režim, protože mohou na svoji stranu strhnout další státy a snadněji vytvářet hlasovací koalice. Když se k nim přidají další členské země, nedosáhnou třeba většiny, ale mohou vytvořit blokační menšiny a bránit řadě kroků, čímž by se odchýlily od oficiálního kurzu Evropské unie.

Předseda německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz, kterého jste zmínil, chce, aby se z Evropské unie v příštích letech stala federace, a kdo bude proti, má vystoupit. Podle něj mají členské země přijmout společnou ústavní smlouvu. Už jsme spolu hovořili o tom, jak se Unie změnila s Lisabonskou smlouvou, co by znamenala nová smlouva? Znamenala by ještě menší pravomoci států?

Určitě. V ní už by nebyly výjimky pro některé členské státy ohledně eura, naopak by tam byl požadavek, aby všichni členové Evropské unie měli euro jako svou měnu. Státům už by nebyl dán volný prostor. Navíc existuje snaha vytvořit nějakou společnou evropskou armádu – k čemu bude využívána, ponechám na fantazii všech čtenářů. Scénáře, k čemu se dá taková armáda využít, jsou různé a dá se v některých případech bohužel využít i proti odbojnějším členským státům. Samozřejmě existuje také snaha postoupit ve fiskální integraci, vytvořit fiskální unii, vytvořit společný rozpočet eurozóny. To se naštěstí nelíbí Německu. Myšlenka federalizace sice vzešla od Martina Schulze, ale přeci jenom se mezi ostatními německými politiky nesetkala s vřelým přijetím, protože by znamenala posílení společného rozpočtu Evropské unie, vytvoření postu společného ministra financí pro země eurozóny, a tomu se Německo dlouhodobě brání.

Ústavní smlouva by šla tímto směrem a vzala by s sebou také poslední atributy samostatnosti, které členským státům formálně zbývají, a další kompetence by se přesouvaly do Bruselu. Jeden pokus o společnou evropskou ústavní smlouvu už proběhl v roce 2005, kdy byla odmítnuta referendy ve Francii a v Nizozemí. Nový návrh by šel mnohem dál, než kam mířil před více než deseti lety. V návrhu Schulze je naštěstí jeden podstatný zádrhel: Schulz chce, aby byla nová evropská ústavní smlouva ve všech zemích Evropské unie schválena v referendech, a víme, jak dopadla ta předchozí. Takže nejde o akutní ohrožení v současné době.

Avšak časem může Schulz a další změnit tento zádrhel a prostě ústavu zavést bez referend?

Přesně tak. Pokud se evropskou ústavu nepodaří prosadit přes referenda, zkusí udělat nějaký náhradní dokument a nechají o něm hlasovat parlamenty. Zahájí současně silnou mediální masáž, aby došlo ke schválení a tak dále. Referenda nejsou dlouhodobou zárukou, že se ústavu nepodaří prosadit.

Hodně se mluví o tom, že Evropská unie má pro Českou republiku stále více výhod než nevýhod, a politici tento argument často používají. Je to tak?

My se musíme dívat i na určité trendy. Poměr výhod a nevýhod členství v Evropské unii se časem mění a já musím říci, že množství nevýhod bohužel roste v poměru k množství výhod a v současné době je politika Evropské unie v některých oblastech v rozporu s bezpečností členských států, dokonce bych řekl, že jejich bezpečnost přímo ohrožuje. Jedná se tedy o velmi závažné téma. Já už v tuto chvíli nevidím stranu výhod jako jednoznačně převažující. Když se na věc podívám z ekonomického hlediska, ještě jsou výhody silné, ale už bych je také neviděl tak jednoznačně. Zvláště s klesající konkurenceschopností řady členských zemí, nepomohly si zejména státy jižního křídla Unie, což má širší dopad na celou Evropskou unii. Z bezpečnostního hlediska Evropská unie členské státy spíše ohrožuje, takže nevidím jednoznačnou převahu přínosů, naopak rizika narůstají.

Byla jsem na diskusi Mirka Topolánka s Václavem Klausem mladším a s dalšími v Brně. Jejím tématem byla otázka, zda je Evropská unie reformovatelná. Je podle vás?

Žádná instituce, která existuje přes šedesát let nejprve ve formě evropských společenství, nyní Evropské unie, která se sune nějakým směrem, která má už velmi pevný základ a která i v krizových dobách ukazuje nepružnost ohledně změn směru vývoje, není reformovatelná. Něco bylo vloženo do základů současné Evropské unie už v padesátých letech minulého století, kdy se jednalo o evropská společenství, a stále se to drží, zůstává snaha o sjednocení, federalizaci. Horší je, že ono ani nejde o federalizaci, ale ve skutečnosti jde spíše o unifikaci států Evropy, což je úplný nesmysl. Unifikace je cíl, za kterým se neustále jde. Ten se nedá z Evropské unie vyjmout, a kdybychom vyjmuli tuto podstatu, nic nám nezbyde.

Z tohoto hlediska není Evropská unie reformovatelná a v této fázi už není možné se vracet o dva, tři, čtyři kroky zpět – před Lisabonskou smlouvu, Maastrichtskou smlouvu a tak dále. Jediné, co se s tím dá dělat, je zrušit to a vytvořit novou organizaci, která bude mít za úkol podporovat spolupráci mezi členskými státy, podporovat ekonomickou spolupráci a spolupráci v oblasti bezpečnosti. Ale takovou organizaci je potřeba vytvořit znovu a na jiných základech, protože cílem integrace mělo být, že si členské státy budou rovny, že Německo nebude dominovat Evropě. A kde jsme dnes? V úplně opačné situaci. Německo je jednoznačně dominantní zemí v Evropě, bohužel se snaží prosazovat svoje pravidla a zájmy na úkor jiných států, a to není to, co bychom od evropské integrace očekávali.

Na zmíněné diskusi v Brně prohlásil Václav Klaus mladší: „Staré lékařské posudky rozlišovaly stupně mentální retardace podle toho, zda je pacient vzdělávatelný a vychovatelný. Pokud mám být politicky korektní, tak Evropská unie trpí střední mentální retardací, je vychovatelná, ale nevzdělatelná. Je transformovatelná, ale nereformovatelná. Postaru řečeno: je to imbecil.” Co vy na tento výrok?

Já bych s tím výrokem souhlasil, považuji ho za dobrou metaforu. Evropská unie se skutečně dostala do stavu, kdy jsou její vlastní vedoucí orgány největším ohrožením samotné Evropské unie a kdy Evropská komise a Evropský parlament svými návrhy nejvíce poškozují myšlenku evropské integrace.

Když se podíváme na neustále se opakující diskusi kolem migrace a migračních kvót, už i předseda Evropské rady Donald Tusk musel konstatovat, že právě migrační politika a migrační kvóty nejvíce rozdělují členské státy a že hledání kompromisu v této věci bude velmi obtížné. Členské státy se na podzim rozhodly, že kvóty opustí, a přesto na nich Evropská komise a Evropský parlament stále trvají a neustále pokračují v politice, která se neosvědčila a vnáší dovnitř Evropské unie rozpory.

Jestliže máme instituci, jejíž vedoucí orgány ji nejvíce poškozují, nevím, jak se může taková instituce reformovat. V tuto chvíli to podle mého názoru není možné.

Co byste Evropské unii popřál do nadcházejícího roku?

Popřál bych jí za prvé sebereflexi – to znamená podívat se na to, že členské státy a občané členských států netouží podle různých průzkumů po stále užší integraci. Popřál bych jí, pokud by toho byla schopná, aby Evropská unie a její instituce šláply na brzdu a vrátily se zpět o několik kroků – to už však podle mne není možné, protože situace už pokročila příliš daleko. Takže pokud se budou problémy uvnitř Evropské unie v dalších letech vyostřovat, popřál bych Evropské unii klidné a mírové rozdělení. Ale to už koukám příliš dopředu, to se příští rok samozřejmě nestane. Takže Evropská unie by neměla činit další integrační kroky, protože si komplikuje situaci do budoucna, až budou chtít členské státy integraci rozvolňovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Vyvraždili půl Evropy. A nám budou nařizovat?“ Spisovatel ke 30 letům svobody. Silná slova

4:47 „Vyvraždili půl Evropy. A nám budou nařizovat?“ Spisovatel ke 30 letům svobody. Silná slova

30 LET OD LISTOPADU 89 „Lidé ani neumějí být svobodní, chovají se stádně, neustále je někdo naviguje…