Premiérův poradce Novotný: Kultura, která uznává vraždy ze cti a neuznává ženy, nás neobohacuje. Elity v Bruselu žijí izolovány od života prostých lidí

19.01.2016 14:38 | Zprávy

ROZHOVOR Mám pocit, že politické elity v Bruselu žijí ve vlastním virtuálním světě. Mnohé evropské státy jsou již dnes na hraně funkčnosti sociálních systémů. Obyvatelstvo již nechce další no-go zóny, kde platí právo šaría a kam se bojí vkročit policie. Imigrační politika nových členských zemí EU je prostě rozumnější. Takto shrnuje současnou situaci bezpečnostní expert, jenž byl náměstkem ministra obrany a poté českým velvyslancem v Indii a Japonsku, Jaromír Novotný. V současnosti pracuje v týmu poradců premiéra Bohuslava Sobotky.

Premiérův poradce Novotný: Kultura, která uznává vraždy ze cti a neuznává ženy, nás neobohacuje. Elity v Bruselu žijí izolovány od života prostých lidí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaromír Novotný

Byl jste hlavní „stínovou“ osobou, která stála za přijetím Česka do NATO. Co si myslíte o chřestění zbraní na východních hranicích. O cvičení v Pobaltí, přejezdech amerických konvojů přes Česko a tak dále?

Vztahy mezi Ruskou federací (RF) a NATO se dramaticky zhoršily po pádu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 a následném připojení Krymského poloostrova k Rusku v březnu 2014. V dubnu téhož roku začaly nepokoje proti nové ukrajinské vládě na východě země a započala válka na východní Ukrajině, která se postupně měnila v další zamrzlý konflikt na hranicích Ruska. Pobaltské státy, s velkými ruskými menšinami, velmi znejistěly. NATO zareagovalo zvýšeným počtem cvičení ve východoevropských členských zemích a RF učinila totéž v západním vojenském okruhu, nastalo chřestění zbraněmi. Obě strany demonstrovaly a dodnes demonstrují připravenost vojensky reagovat na případné další zhoršení situace na svých hranicích. Vztahy mezi NATO a RF se dostaly téměř na bod mrazu.   

Každý rok se konají v rámci NATO desítky cvičení na území členských států za účasti armád ostatních členů. Díky naší poloze ve středu Evropy se jednotky zúčastněných států musejí přes naše území nějak přepravit z východu na západ, ze západu na východ, ze severu na jih a tak dále, a to buď po vlastní ose po silnicích, případně po železnici, nebo letecky. Těchto přesunů jsou ročně desítky, není mi jasné, proč zrovna dva přesuny amerických jednotek, jeden z Pobaltí do Německa a druhý z Německa do Maďarska, vyvolal takový přehnaný zájem médií. Humbuk médií vyvolal k všeobecnému překvapení obrovský zájem veřejnosti. Lidé americkému konvoji mávali podél cest a chodili se na vojáky a jejich techniku dívat v místech, kde nocovali. Samotní američtí vojáci byli velice překvapení takovým zájmem.

Mělo by se NATO rozšiřovat třeba o Gruzii či Ukrajinu?

Již v dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti americký prezident George Bush ve svém projevu vyzval alianci k přijetí Albánie, Makedonie, Chorvatska, Ukrajiny a Gruzie. Albánie a Chorvatsko na summitu tehdy dostaly oficiální pozvání ke vstupu a prvního dubna 2009 přistoupily do NATO. Kandidatura Makedonie byla naopak pozastavena pro odpor Řecka a je pozastavena kvůli názvu státu dodnes. Ukrajině a Gruzii pro odpor některých členských zemí nebylo dokonce nabídnuto ani členství v Akčním plánu členství (MAP), který je předstupněm členství v alianci.  

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Transformace? Spíš demolice. Rédová o posledních 4 letech

13:32 Transformace? Spíš demolice. Rédová o posledních 4 letech

Někdejší zdravotní sestra a zastupitelka Jihomoravského kraje Petra Rédová Fajmonová mluví o posledn…