Přesvědčovat lidi z jejich vlastních daní, co si mají myslet? Ekonomka Šichtařová se zhrozila nad tím, co Drahoš navrhl ve veřejnoprávním médiu

14.01.2018 7:48

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Přesvědčovací kampaň za přijetí eura, jak navrhuje prezidentský kandidát Jiří Drahoš, by byla jednak neuctivá k vůli lidí, ale dala by se chápat i jako zneužití veřejných peněz. Markéta Šichtařová to považuje nejen proto, že soupeř Miloše Zemana pro druhé kolo přímé volby přiznává, že má o tomto tématu jen obecné povědomí. V souvislosti s ohlášenou ztrátou ČNB analytička připomíná, že v důsledku intervencí centrální banky proti koruně došlo k přerozdělení bohatství od domácností k zahraničním spekulantům.

Přesvědčovat lidi z jejich vlastních daní, co si mají myslet? Ekonomka Šichtařová se zhrozila nad tím, co Drahoš navrhl ve veřejnoprávním médiu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Do druhého kola přímé prezidentské volby postoupil spolu s nynější hlavou státu i Jiří Drahoš. Vy jste si ho na Facebooku podala za jeho vyjádření v pořadu 20 minut Radiožurnálu, v němž prohlásil, že bychom měli uspořádat přesvědčovací kampaň za přijetí eura, i když přiznal, že sám ekonomem není. Co vás na tom tak pobouřilo? Copak byste chtěla na Hradě raději člověka, který by se k tak zásadní záležitosti pro Českou republiku, jakou by bylo nahrazení koruny společnou evropskou měnou, nechtěl vyjádřit?

Za prvé předesílám, že k tomu, koho volím, se z principu v žádných volbách nevyjadřuji. Vím, že třeba v anglosaských zemích je to poměrně běžné, ale u nás na to společnost dosud není příliš navyklá.

Za druhé když někoho za konkrétní výrok kritizuji, nebo s ním naopak souhlasím, ještě to neznamená, že jej kvůli tomu taky volím, či nevolím. Jsou i podstatnější, strategičtější důvody rozhodování než souhlas, či nesouhlas s jedním názorem. A to je mimochodem na české prezidentské volbě to nejvíc frustrující: Že je volič ve finále nucen rozhodovat se mezi mizernými možnostmi pro tu nejméně mizernou.

Za třetí já nekritizovala Drahošův názor, že by Česká republika měla přijmout euro. Pravda, domnívám se, že přijetí eura momentálně pro ČR není výhodné – ale když si pan Drahoš chce myslet opak, nechť si myslí opak, má na to právo, zrovna jako já si taky myslím svoje. Co však kritizuji, to je jeho výrok o tom, že bychom měli jako ČR vést pro své občany přesvědčovací kampaň. To už považuji za nepřijatelné.

Ještě bych to jakžtakž pochopila, pokud by své přesvědčení měl podložené argumenty – ale udělat přesvědčovací kampaň za veřejné peníze, vlastně za vybrané daně lidi přesvědčovat o tom, co si mají myslet – to je minimálně neuctivé k vůli lidu, v horším případě by se to dalo chápat i jako zneužití veřejných peněz. Od prezidenta bych čekala, že se bude zasazovat o referendum o téhle otázce, nikoli o přesvědčovací kampaň.

Jednostranná přesvědčovací kampaň vlády je pro mě těžko skousnutelná v jakékoliv otázce, nejen v otázce eura. Podle mne by se něco takového vůbec nikdy nemělo za veřejné peníze dělat u jakéhokoliv tématu, natož pak u tématu, u kterého většina voličů je proti euru, a navrch o něm kandidát – jak sám přiznává – má jen obecné povědomí.

Objevily se informace, že se Bulharsko zapojí do evropského mechanismu úrokových sazeb ERM-2, v němž musí měna země, která chce vstoupit do eurozóny a zavést euro, strávit alespoň dva roky. Je tahle zpráva pro nás spíše vybízecí, nebo naopak varovná z pohledu českého postoje k přijetí eura?

Obecně je chybný postoj typu „když oni, tak my taky“. To je na úrovni: „Když on polyká antibiotika, tak já ta antidepresiva vysadím a taky po jeho vzoru budu baštit penicilin.“ Chci říct, že každá země je jiná a každé ekonomice svědčí něco jiného, takže z principu je nesmyslný přístup, kdy se s někým poměřujeme.

Kdybychom se už poměřovat přeci jen chtěli, pak v tom, že Bulharsko i my jsme ekonomiky poměrně malé a máme proti eurozóně relativně nižší HDP na hlavu. Země, které v minulosti nám byly podobné a euro přijaly, na to vesměs doplatily: Euro jednoznačně poškodilo Řecko, Španělsko a dokonce i Itálii. Naopak euro pomohlo Německu nebo Francii. My patříme mezi ten typ ekonomik, pro které je euro nevýhodné. Prokázalo to definitivně tříleté období, během něhož ČNB intervenovala proti české koruně, a tím v podstatě simulovala stav, jako bychom měli euro.

V té době se staly dvě věci: změnila se k horšímu struktura ekonomiky, protože se posílily výroby s nižší přidanou hodnotou. Tím se do budoucna snížil potenciál ekonomiky. A za druhé ekonomika se přehřála zejména v oblasti realitního trhu, což do budoucna nevěstí nic dobrého. Jen tak mimochodem – stejný jev, tedy přehřátí realitního trhu, se odehrál po přijetí eura ve zmiňovaném Španělsku, což následně odstartovalo celou kaskádu neblahých událostí ústících až do záchranné akce od MMF.

Uprostřed týdne byla zveřejněna nová data o příjmech a výdajích za 3. čtvrtletí minulého roku, což doprovodily komentáře, že naše životní úroveň v porovnání s ostatními státy Evropské unie roste. K tomu bych přidal, že německá agentura Germany Trade and Invest ve své analýze, v níž doporučuje firmám zaměřit se místo na Polsko, kde se uplatňuje ekonomický patriotismus, na Česko, které je podle ní jedním z nejrychleji rostoucích trhů v EU, pokračuje v něm proces dohánění západní Evropy a díky diverzifikované průmyslové struktuře s technicky vyškolenými odborníky je země celosvětově úspěšná se svými produkty. Jak ten proces přibližování Česka k západní Evropě vidíte vy?

Je to velmi dobrá zpráva, ale není na ní nic nového. To víme už dlouho, že ekonomika prudce roste. A je velmi dobře, že se znovu nastartovala takzvaná konvergence k západní Evropě, ačkoliv to s ní jeden čas už vypadalo povážlivě. Na druhou stranu buďme objektivní: Mohlo by to být ještě lepší. Rychlost hospodářského růstu není vším, dlouhodobě tvrdím, že nemá smysl hnát se za každou cenu za papírovým, číselným růstem. Mnohem důležitější je kvalita růstu.

A ta se, bohužel – jak jsem před chvílí říkala – trochu v předešlých třech letech zhoršila. Namísto důrazu na technologie, namísto toho, abychom se snažili chytit dech se čtvrtou průmyslovou revolucí, jsme u nás posílili zejména sektor využívající poměrně malé přidané hodnoty. Posílily sklady a jednoduché dílenské činnosti, které budou časem nahrazeny robotizací.

Do neziskového sektoru šlo v minulém roce z veřejných rozpočtů téměř 18 miliard korun. Prezident Miloš Zeman označil takový výdaj státu za plýtvání, financováním nestátních a neziskových organizací se už začala zabývat i vláda. Naproti tomu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová tvrdí, že nedemokraticky smýšlejícím lidem nevyhovuje aktivní občanská společnost. že neziskové organizace jsou velmi důležité v sociálních službách, ve vzdělávání, v ochraně menšin, v zahraniční pomoci nebo ochraně lidských práv, a že by se peníze pro tento sektor neměly nijak omezovat. Je to podle vás ryze politické téma, nebo jde o vyhazování peněz v takovém objemu, že stojí za to se tím zabývat?

Jsou neziskovky a neziskovky. Otázkou je, zda neziskovky, které jsou financované z veřejných peněz, jsou opravdu „neziskové“. Já si to nemyslím.

Ty neziskovky, které nevyužívají veřejných peněz a snaží se tu a tam zlepšit situaci v nějakém hospici, zachránit historickou lokomotivu, nebo organizují místní hasiče, jsou jednoduše nenahraditelné. Ale vedle toho si mnoho lidí udělalo z neziskovek byznys financovaný z evropských i vládních peněz. Mám na mysli nejrůznější genderové studie a další podivnosti. A tam už jde podle mne o plýtvání a navíc ještě kažení pověsti oněm poctivým neziskovkám.

V rozhovoru pro týdeník Ekonom prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok, že centrální banka by ráda sbírala individuální data o úvěrech fyzických osob, aby měla „festovní systém práce s makroobezřetnostními daty“. I když tvrdí, že by banku nezajímalo jméno klienta, ale jeho kód, považujete za potřebné, aby byla shromažďována, jak je tomu u úvěrů právnických osob, data o úvěrech fyzických osob včetně těch od nebankovních poskytovatelů?

Za potřebné to nepovažuji, protože banky dnes velmi, ale opravdu VELMI detailně reportují centrální bance o svých aktivitách, takže se z toho dá velmi snadno odvodit, jak se vyvíjí zadluženost domácností. Další informace už nejsou nutné a zavánějí zneužitelností.

A to ani nemluvím o tom, že už dneska jsou banky přehlcené regulací, a to do takové míry, že v podstatě úplně ztrácejí přehled, proč daná data mají poskytovat a jaká všechna pravidla mají dodržovat, až z toho prakticky nemají čas a lidi dělat pravý byznys a být nějak intuitivně samy obezřetné.

Docela strašidelně zní zpráva, že Česká národní banka vykázala loni ztrátu 243,2 miliardy korun, když o rok dříve měla zisk 46,5 miliardy korun. Při splácení ztráty ze svých budoucích zisků tak nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. I když ČNB upozorňuje, že její úkolem je péče o cenovou stabilitu, a ne vytváření zisku, není často opakované tvrzení z centrální banky, že její ztráty jsou rozpočtově neutrální, jen odváděním pozornosti od toho, že nebyla tak úspěšná?

To přeci bylo úplně jasné, že ČNB vytvoří tak velkou ztrátu – to přeci byl od počátku jeden ze zásadních, i když ne jediných, argumentů proti intervencím! A tato ztráta se bude ještě prohlubovat v tomto roce.

Pokud jde o tvrzení, že ztráta ČNB je jen účetní položka a reálně nemá na ekonomiku vliv, existují na to dva názory. Jeden názor, ten spíš účetní, který razí ČNB, říká, že tato ztráta je jen virtuální číslo, které nemá dopad na ekonomickou aktivitu.

Druhý názor, který zastávám já, říká, že – zjednodušeně nastíněno – ztráta jednoho subjektu v ekonomice je ziskem druhého subjektu. Je to prostě hra s nulovým součtem. Pokud by zisky i ztráty zůstaly v jedné ekonomice, fajn, dalo by se to považovat za „neutrální“, jen by to znamenalo přerozdělení od jedněch k druhým, v tomto případě od domácností k investorům a podnikům. Ale to není náš případ. V době intervencí k nám totiž hojně investovali zahraniční spekulanti spekulující na posílení koruny. Výsledkem je, že došlo k přerozdělení bohatství od domácností k těmto zahraničním spekulantům. A to už za „neutrální“ pro naši ekonomiku nepovažuji.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V analýze vaší společnosti Next Finance, která reaguje na skutečnost, že se v listopadu tržby v maloobchodě zvýšily o 7,8 procenta, zatímco trh počítal jen s růstem 5 procent, se píše, že útraty domácností táhnou českou ekonomiku. Zaujala mě tam formulace „sedět na penězích není v dnešní době v módě“. Jak tedy s nimi nyní nejlépe nakládat?

Pozor, my neřekli, že spořit peníze „není správné“ – my řekli, že „se to nenosí“, tedy ve smyslu, že to málokdo dělá. A to proto, že jsme v době ekonomického boomu a levných úrokových sazeb, takže makroekonomicky viděno, dnes se v celoekonomickém měřítku hlavně lidé zadlužují, hodně taky investují do nemovitostí, firmy pak rozjíždějí nové investiční projekty.

Na otázku, co dělat s penězi, odpověď paušální neexistuje, protože rada se musí lišit, jste-li osaměle žijící stařenka, nebo zabezpečený mladík, jste-li vysokopříjmový, či chudý a tak dál. Odpovědět na otázku, kam investovat, se tedy dá jedině tehdy, pokud se vás nejprve poradce vyptá na vaše preference, majetkové zabezpečení, rizika, ochotu riskovat a tak dál.

Švédský prodejce oblečení H&M uveřejnil v pondělí na britské verzi svého e-shopu fotografii chlapce tmavé pleti v mikině s nápisem „Nejvíc cool opice v džungli“. Na společnost se sesypala vlna kritiky a stovky uživatelů sociálních sítí obvinily firmu z rasismu. Poprask, který fotografie vyvolala, se projevil i propadem akcií společnosti, které se o den později pohybovaly na svém devítiletém minimu. Co si o tomto povyku a následných potížích firmy myslíte?

Nerozumím tomu. Respektive myslím si o tom, že někdo uměle vyrobil kauzu, aby pak mohl navrhovat řešení a něco „řešit“. Myslím, že kdo není rasista, tedy kdo není zvyklý uvažovat v pojmech jako „rasa“, žádný dvojsmysl nevidí a vidí jen roztomilého kluka s relativně vtipnou mikinou. Naopak skrytý význam podle mne prvoplánovitě vidí jen někdo, kdo je v lepším případě nehorázně vztahovačný, v horším případě zvyklý myšlenkově operovat s pojmy rasa – tedy kdo rasista nejspíš sám je.


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přichází s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE
  •  

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Přemysl Sobotka: Václav Klaus ml. se dostal mimo myšlení ODS. Je tragédie, že lidé volí komunisty

10:32 Přemysl Sobotka: Václav Klaus ml. se dostal mimo myšlení ODS. Je tragédie, že lidé volí komunisty

ROZHOVOR K Rusku je potřeba přistupovat z pozice suverénního státu, říká ze své osobní zkušenosti bý…