Ve čtvrtek se v Poslanecké sněmovně měl projednávat zákon o rozpočtovém určení daní, jenže na mimořádné schůzi, kterou k tomu požadovalo hnutí ANO, vládní koalice neschválila program a tím projednávání skončilo. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě usilujete o změnu RUD, předpokládám, že vás to moc nepotěšilo.
No, ano i ne.
Máte pravdu, že sněmovna se k této iniciativě krajů postavila v podstatě standardně. Návrhu, který si osvojila opozice a žádala kvůli němu mimořádnou schůzi, zkrátka neschválili program a tím vše skončilo. Nejhorší na tom je, že se jedná dlouhodobě o standardní chování vůči opozici a samosprávám.
Kraje mají zákonodárnou iniciativu. Můžeme předkládat návrhy zákonů. Jenže nám nyní ve sněmovně leží návrhy, které jsme předkládali ještě v roce 2021 na samém začátku volebního období. Prostě jsou tam zaparkovány a nikdo nám není ani schopen říci, kdy je budou projednávat.
V zákoně není lhůta, kdy se sněmovna má legislativní iniciativou krajů zabývat. Ale pokud není lhůta stanovena, znamená to, že má k projednání projít neprodleně. A to, co dlouhodobě předvádí Poslanecká sněmovna, je poněkud svérázný výklad tohoto právního pojmu.
Nyní se jedná o šest totožných legislativních návrhů krajů na změnu zákona o rozpočtovém určení daní. K tomu musíme přičíst ještě náš návrh společně s Libereckým krajem z roku 2021, který ve sněmovně leží již přes dva roky.
Proto začínáme čím dál vážněji uvažovat, že se obrátíme na Ústavní soud. Protože naše ústavní právo zákonodárné iniciativy je touto ignorancí Poslanecké sněmovny v podstatě zcela vyprázdněno.
Na druhou stranu v poslední době máme ze strany vládní koalice určité signály, že by se věci mohly pohnout. Mezi Asociací krajů a vládou bylo dohodnuto, že se bude jednat o navýšení prostředků pro kraje a obce. Ministr financí to během podzimu slíbil, máme náznaky, že se tématu chopili poslanci ODS, KDU a STAN. Nyní ministr uvedl, že návrh by měl být projednán tak, aby do poloviny roku byl v Senátu. Sice to byl jenom slib na mikrofon, ale i to bereme jako malé vítězství.
Pojďme si k tomu říci, jak to funguje v praxi, když některý kraj předloží svůj legislativní návrh. Funguje k jeho projednání třeba nějaká komunikace mezi kanceláří sněmovny a třeba Asociací krajů?
V praxi je to tak, že Kancelář poslanecké sněmovny kontaktuje navrhovatele, tedy příslušný kraj, a sdělí mu, že to „může být na schůzi projednáno“. Formálně jste i pozván, ale reálně na to projednávání nikdy nedojde, takže kdybych reflektoval každou tuto pozvánku, strávil bych značnou část svého mandátu vysedáváním na sněmovní galerii.
Není to jen změna RUD, co aktuálně řešíte. Se spolkem Hlas samospráv, který utvořili zástupci obcí a krajů, také usilujete o změny ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které ministr Bek přenesl na samosprávy. S ministrem Bekem jste se měli sejít a projednat třeba i změny v indexu PHMax, kterými mají být školám reálně seškrtány peníze na výuku. Včera jsem zaznamenal slova ministra Beka, že uzavřel se zástupci školství dohodu velmi podobnou původnímu návrhu. Co na to říkáte?
Hlas samospráv se měl s ministrem Bekem sejít ve středu 24. ledna. Chtěli jsme mu sdělit výhrady obcí a krajů k oběma tématům, jak financování nepedagogických pracovníků, které vláda přehodila na zřizovatele a ani jim k tomu nedala rozpočtové prostředky, tak změny v PHMax, které podle nás mohou ohrozit zejména financování vesnických malotřídek.
Schůzka byla ze strany ministra Beka zrušena, náhradní termín máme 8. února. Očekávám, že pan ministr nám vysvětlí, jak si to dále představuje. I já jsem četl jeho slova po čtvrteční schůzce se zástupci školství, nevím, zda to má znamenat méně peněz pro regiony a pro školy. Určitě si to od něj chci nechat vysvětlit.
Tato vláda vystupuje jako „vláda učitelů“ a deklaruje, že vzdělání je pro ni důležitou prioritou. Věřím, že nebude chtít, aby právě ona byla tou, která české školství vyhladoví.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D.
Jak jste už zmínil, spolek Hlas samospráv chce upozorňovat na problémy z pohledu obcí a krajů. Současně ale sledujeme, že téma „komunálního přístupu k politice“ uchopilo vládní hnutí STAN, které přišlo s novým logem, kde se prezentuje jako „Starostové“ a k tomu dodává heslo „Staráme se o lidi“. Co jako skuteční zástupci samospráv říkáte na to, že si jeden politický subjekt takto intenzivně přivlastňuje značku „starosta“?
Starostové vždy vycházeli z průzkumů jako nejpopulárnější politická instituce, měli největší důvěru veřejnosti. Neplatí, že by na ně měla mít patent jen jedna strana. Vím, že po celé zemi existuje mnoho různých regionálních seskupení, kde místní starostové spolupracují, pomáhají si a vytvářejí politické struktury zcela mimo toto vládní hnutí. Je to snaha dělat politiku na popularitě starostů s malým S. Rozumím, že toto hnutí historicky z komunální politiky vzešlo, ale nemělo by se o něm hovořit jako o jediném mluvčím komunálních problémů.
My naopak vnímáme, že pohled z regionů ve vládě dlouhodobě schází. A i proto zakládáme spolek Hlas samospráv, který by tento pohled formuloval a dodal vládě zpětnou vazbu.
Pokud jde o tu novou tvář hnutí STAN, tak když jsem viděl to růžové logo a celý vizuál, tak mi to strašně připomnělo kampaň Unie svobody v roce 2006, která taky přišla s podobnou barevnou kombinací a jako doposud vládní strana získala 0,30 procenta.
A nebo sociální demokracie v minulých volbách, ta taky experimentovala velmi podobně. A také to nedopadlo moc dobře.
Takže já nevím, jestli tím novým logem někoho upoutají, ale spíše bych očekával, že se jako „Starostové“ více zaměří na obce a kraje ve svém programu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
