Za nejvážnější rizikové faktory, které zhoršují průběh nemoci Covid-19, je považována obezita a věk nad 65 let. Jak významně jsou ohroženi lidé s nemocemi srdce a cév?
Podle poznatků vycházejících ze zahraničních studií mají pacienti s chronickým onemocněním srdce a cév, ale také pacienti s chronickým onemocněním plic, větší riziko horšího průběhu nemoci Covid-19.
Ve všech evropských zemích včetně Česka byl v minulém roce zaznamenán významný pokles výskytu infarktů. Jaké pro to existuje vysvětlení?
Pokles počtu infarktů myokardu byl způsoben tím, že řada pacientů se z obavy z infekce zdráhala zavolat rychlou záchrannou službu, případně kontaktovat svého lékaře.
Fotogalerie: - Zahájení očkování
Lze tedy nějak odvrátit explozi případů srdečního selhání, před níž lékaři jako důsledkem zanedbání vyšetření a preventivních prohlídek varují? Co byste poradil pacientům, kteří kvůli strachu z koronaviru přestali k lékařům do ordinací chodit?
Odvrátit nárůst výskytu srdečního selhání je možné částečně osvětou, například vyzvat pacienty, kteří mají chronické onemocnění srdce a cév, aby chodili na pravidelné kontroly, případně využili možnosti vzdáleného kontaktu – telefonická konzultace, emaily, elektronický recept. Pacientům bych poradil, aby se s nutností fyzické kontroly v ambulanci vždy se svým lékařem poradili. Někdy opravdu stačí probrat aktuální stav pacienta telefonicky. Ve většině případů však vzdálená kontrola nestačí, je třeba udělat řadu vyšetření na místě, například krevní odběry s laboratorním vyšetřením, EKG-elektrokardiografii, fyzikální vyšetření lékařem.
Psali jsme:
Jaké jsou signály toho, že člověku hrozí srdeční selhání? Lze to vůbec poznat a zareagovat vhodným způsobem na takové příznaky?
V poslední době se objevily informace o nových lécích, které pacientům uleví od obtíží a řadě z nich zachrání život. Účinným nástrojem pro boj se srdečním selháním mají být především tzv. glifloziny. Nově je svým pacientům může předepsat i kardiolog. Komu a jak mohou pomoci?
Glifloziny byly původně vyvinuty pouze pro pacienty s cukrovkou. Klinické studie, které testovaly tyto léky se záměrem zjistit jejich účinnost a bezpečnost s ohledem na riziko srdečně cévních příhod, ukázaly, že tyto léky snižují riziko úmrtí na srdeční a cévní příhody, ale také snižují riziko hospitalizace pro srdeční selhání. Proto byly testovány u pacientů se srdečním selháním s cukrovkou i bez cukrovky a klinické studie prokázaly příznivý efekt gliflozinů na snížení rizika úmrtí a zhoršení průběhu srdečního selhání. Jsou efektivní u pacientů s rozvinutým chronickým srdečním selhání, kteří jsou již dalšími doporučenými léky léčeni a u kterých přetrvávají příznaky srdečního selhání. Nově tyto léky může předepsat kardiolog, dosud ale nejsou glifloziny v této indikaci hrazeny ze zdravotního pojištění. To znamená, že si je zatím musí pacient hradit sám.
Doporučuje se lidem se srdečním selháním a dalšími kardiovaskulárními problémy očkování proti koronaviru? Nepředstavuje pro ně vyšší riziko než pro ostatní populaci?
Očkování proti koronaviru doporučujeme všem pacientům s chronickým srdečním selháním a dalšími kardiovaskulárními onemocněními. Riziko horšího průběhu nemoci Covid-19 převažuje riziko spojené s očkováním. Zahraniční zkušenosti ukazují, že nežádoucí účinky spojené s vakcinací jsou u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními srovnatelné se zdravou populací a jsou mírné.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný se vyjádřil, že se lidé musí naučit s Covidem žít, protože on nezmizí. Norma už prý nebude stejná jako předtím. Tak jako se život po 11. září už nevrátil k tomu, jaký byl předtím, tak i po této epidemii se nastaví nová norma. V čem se změní práce kardiologů a jak to poznamená pacienty s nemocí srdce?
Práce kardiologů se už změnila, přeci jen tu máme pandemii už celý rok. Staráme se o pacienty s onemocněním srdce a cév stejně intenzivně jako před vznikem pandemie. Navíc ale musíme přísně dodržovat protiepidemická a hygienická opatření. Jako příklad uvádím péči o pacienta s akutním infarktem myokardu, kde úspěšnost léčby závisí na čase od vzniku obtíží do zahájení léčby. U pacientů s akutním infarktem nemůžeme čekat na výsledek testu na Covid, tyto testy i v režimu statim mohou trvat až 20 minut. Léčbu infarktu zahajujeme včas se zajištěním maximální hygienické ochrany personálu a pacienta.
Fotogalerie: - Bezdomovci do hotelů
Znamená to nějakou změnu při léčbě infarktu?
Každého pacienta bereme jako potenciálně Covid pozitivního, ale vlastní způsob léčby infarktu myokardu se nemění. Dále jsme se naučili nesvádět všechny příznaky pacienta jen na Covid-19. Jedním z příznaků Covid-19 může být dušnost, což je také příznakem možného srdečního selhání. Opakovaně jsme zjistili, že u Covid pozitivních pacientů – pozitivita při přijetí pacienta do nemocnice – bylo příčinou příznaků zhoršení jeho kardiovaskulárního onemocnění, například srdečního selhání. Musíme ale počítat i se specifickými komplikacemi Covid-19, jako je zánět srdečního svalu způsobený koronarovirovou infekcí. Tyto takzvané koronarovirové myokarditidy byly již v případových studiích popsány. Koronarovirová pandemie přinesla v naší práci i několik pozitivních faktorů, například možnosti vzdálených kontrol pacientů při využití nástrojů takzvané telemedicíny: pacient například elektronicky odesílá údaje o svém krevním tlaku, tepové frekvenci a hmotnosti do ordinace, kde je lékař vyhodnocuje. Častěji nyní využíváme telefonické konzultace a elektronické recepty.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
